Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

16 C 285/2025

č. j. 16 C 285/2025-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-03-06 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2026:16.C.285.2025.1

Citované zákony (12)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kotounovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 113 390,44 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení a částku ve výši 23 332 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 23 332 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení 34 112,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 606,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 481,17 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 29. 4. 2025 do 30. 5. 2025, a o částku 35 945,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 766,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 980,27 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 28 497,73 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 497,73 Kč od 29. 4. 2025 do 30. 5. 2025 a o úrok 0,75 % z částky 5 165,73 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 54 112,86 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 606,67 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1481,17 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 20 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení ve výši 12 %, úroku 12 % ročně z částky 20000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, a dále částky ve výši 59 277,58 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1766,27 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 980,27 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 28497,73 Kč od 29.4.2025 do zaplacení ve výši 12,75 % a úroku 12,75 % ročně z částky 28497,73 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, představující nesplacené peněžní prostředky s příslušenstvím poskytnuté žalované právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.4.2023, kdy jistina úvěru činila 20 000 Kč, a dále dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4.2.2023, kdy jistina úvěru činila 30 000 Kč. Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 27.4.2023 činil souhrnný poplatek částku ve výši 24 946 Kč a pojistné za doplňkové pojištění částku ve výši 3 339 Kč, kdy žalovaná měla uhradit celkem částku ve výši 48 285 Kč v 21týdenních splátkách po 2 300 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 2 285 Kč). Dle smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4.2.2023 činil souhrnný poplatek částku ve výši 36 669 Kč a pojistné za doplňkové pojištění částku ve výši 3 339 Kč, kdy žalovaná měla uhradit celkem částku ve výši 70 008 Kč v 21týdenních splátkách po 3 334 Kč (poslední splátka byla stanovena ve výši 3 328 Kč). Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smluv. Ke dni 27.8.2023 činila dle první smlouvy v pořadí dlužná jistina částku 20 000 Kč a dlužný poplatek částku 28 285 Kč, dle druhé smlouvy v pořadí činila dlužná jistina částku 28 497,73 Kč a dlužný poplatek částku 30 779,85 Kč. Pohledávky právní předchůdkyně z uvedených smluv uzavřených se žalovanou byly smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 postoupeny žalobkyni jakožto novému věřiteli, a to s účinností ke dni 28.4.2025. Svá tvrzení žalobkyně dokládá listinami přiloženými k žalobě.

2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná na výzvu, která byla na adresu jejího trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 2 a 4 téhož zákona, aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagovala.

3. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila ani se z jednání neomluvila. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované. Žalobkyně uvedla, že na podané žalobě trvá v plném rozsahu.

4. Soud věc rozhodl během prvního jednání. Soud z obsahu spisu a z provedených důkazů dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.

5. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 27.4.2023 smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, . V předmětné smlouvě se zavázala žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se zavázala žalovaná splatit ve 21měsíčních splátkách po 2 300 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 2 285 Kč a měla být uhrazena dne 27.1.2025. Splátka zahrnovala splátku jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 24 946 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 86,00 % a tzv. RPSN 141,97 %. Smlouva dále obsahovala důsledky vyplývající z prodlení žalované, a to povinnost zaplatit v případě prodlení splátky ve výši 0,1 % denně částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 20 000 Kč a dále, že žalovaná neuhradila žalobkyni ničeho.

6. Ze zákaznické karty žalované ze dne 27.4.2023 bylo zjištěno, že příjem žalované činí 43 998 Kč, externí splátky žalované částku ve výši 4 409 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 16 900 Kč. Žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně předložit pracovní smlouvu a výpisy z bankovního účtu ze období březen a duben 2023, uvedené však žalobkyně k podané žalobě nepřiložila.

7. Dále bylo soudem zjištěno, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 4.2.2023 smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , hodnota, . V předmětné smlouvě se zavázala žalobkyně poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Čerpané peněžní prostředky se zavázala žalovaná splatit ve 21měsíčních splátkách po 3 334 Kč, poslední splátka byla stanovena ve výši 3 328 Kč a měla být uhrazena dne 4.11.2024. Splátka zahrnovala splátku jistiny, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 36 669 Kč a úhradu za doplňkové pojištění ve výši 3 339 Kč. Zápůjční úroková sazba dle smlouvy činila 86,00 % a tzv. RPSN 137,80 %. Smlouva dále obsahovala důsledky vyplývající z prodlení žalované, a to povinnost zaplatit v případě prodlení splátky ve výši 0,1 % denně částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 30 000 Kč a dále, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 6 668 Kč.

8. Ze zákaznické karty žalované ze dne 4.2.2023 bylo zjištěno, že příjem žalované činí 13 000 Kč, externí splátky žalované částku ve výši 1 400 Kč a odhadované měsíční výdaje žalované měly činit 2 000 Kč. Žalovaná měla právní předchůdkyni žalobkyně předložit výpisy z bankovního účtu ze období prosinec 2022 a leden 2023, uvedené však žalobkyně k podané žalobě nepřiložila.

9. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28.4.2025 bylo prokázáno, že pohledávka byla dále postoupena z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na žalobkyni, a to s účinností ke dni 28.4.2025. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila postoupení pohledávky žalované přípisem ze dne 28.4.2025, kdy žalovanou současně vyzvala k úhradě dluhu, uvedené bylo žalobkyní zasláno žalované dle podacího lístku dne 26.5.2025. Žalobkyně následně žalovanou opětovně vyzvala k úhradě dluhu, a to předžalobní upomínkou ze dne 29.7.2025.

10. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle ustanovení § 2993 věty první občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

15. Soud věc právně posoudil zejména podle výše uvedených ustanovení občanského zákoníku a dále též zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. S ohledem na spotřebitelskou povahu smlouvy se soud při posouzení uplatněného nároku zabýval platností uzavřených předmětných smluv označených jako smlouvy o úvěru z pohledu souladu obsahu úvěrů s dobrými mravy, kdy posuzoval, zda poskytnuté plnění a sjednané náklady za úvěry a úroky neodporují dobrým mravům.

16. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nevznikly uzavřením shora uvedených smluv ze dne 27.4.2023 a ze dne 4.2.2023 zamýšlené závazky v podobě smluv o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Soud shledal, že předmětné smlouvy o úvěru jsou absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, když výše sjednaných poplatků je zcela nepřiměřená.

17. Ve smlouvě uzavřené dne 27.4.2023 si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 86 % p.a., náklady daného spotřebitelského úvěru byly ve smlouvě vyjádřeny tzv. roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 141,97 %.

18. Ve smlouvě uzavřené dne 4.2.2023 si smluvní strany sjednaly úrok ve výši 86 % p.a., náklady daného spotřebitelského úvěru byly ve smlouvě vyjádřeny tzv. roční procentní sazbou nákladů (RPSN) ve výši 137,80 %.

19. Předmětné smlouvy představují nepochybně smlouvy formulářové, kdy žalovaná neměla možnost vyjednávat o jejich obsahu, a to v části týkající se úročení úvěrů a plněních spojených s tímto úvěrem, a to i v souvislosti s jeho nastalým prodlením. V předmětných smlouvách si smluvní strany sjednaly rovněž další poplatky. Z předložených listin není zřejmé, co vše souhrnný poplatek tvoří, nicméně jako celek byl příjmem právní předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok za zpracování úvěru a za splácení úvěru, přičemž konečná výše RPSN činila 141,97 % v případě první shora uvedené smlouvy, 137,80 % v případě druhé shora uvedené smlouvy. Uvedené úroky a další náklady spojené s úvěrem, včetně požadovaných platebních povinností v důsledku prodlení žalované soud považuje za plnění, která jsou v hrubém nepoměru k poskytnuté jistině úvěru. Z ujednání o smluvním úroku je pak zřejmé, že tato ujednání vyvolávají značnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017. sp.zn. 20 Cdo 1387/2016). Soud má tak za to, že uvedené úrokové sazby vysoce přesahuje přijatelnou hranici úrokových sazeb, které lze považovat za běžné a akceptovatelné.

20. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách vyplývá, že RPSN činilo v rozhodném období (únor 2024) cca 9,42 %, resp. 9,14 % (duben 2024), RPSN v uzavřených smlouvách je tak více než 14x vyšší. Je tedy zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně při sjednávání podmínek smlouvy nepostupovala v souladu s dobrými mravy. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřeně vysokého smluvního úroku by žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla. Je-li pak nemravná taková část smlouva, která nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy (dle výše uváděného usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, platí, že jednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze od ostatního obsahu smlouvy oddělit), je nemravná celá smlouva jako právní jednání. Obě výše uvedené smlouvy jsou tedy absolutně neplatné jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 a § 588 občanského zákoníku, přičemž se v daném případě jedná o neplatnost tzv. absolutní, k níž musí soud přihlížet od počátku.

21. Vzhledem k tomu, že obě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru byly soudem posouzeny jako absolutně neplatné, nezabýval se již soud podrobně tím, zda byla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalované.

22. S ohledem na výše vedené tak soud dospěl k závěru, že vztah účastníků je nutno posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. V daném případě se žalované dostalo plnění v souladu s neplatnými smlouvami, a proto je povinna poskytnuté plnění žalobkyni vrátit podle § 2993 občanského zákoníku. Žalovaná obdržela od žalobkyně nejprve částku ve výši 30 000 Kč (na základě smlouvy uzavřené dne 4.2.2023), z této doposud žalobkyni uhradila částku ve výši 6 668 Kč, je tedy povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení odpovídající částce ve výši 23 332 Kč. Následně, na základě smlouvy uzavřené dne 27.4.2023, žalovaná obdržela od žalobkyně částku ve výši 20 000 Kč, z této doposud žalobkyni neuhradila ničeho, je tedy povinna vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení odpovídající částce ve výši 20 000 Kč.

23. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku, neboť se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitých dluhů. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je pak pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě výzvu ze dne 28.4.2025, kterou žalobkyně odeslala žalované prostřednictvím poštovní přepravy dne 26.5.2025, a za využití domněnky stanovené v § 573 občanského zákoníku vychází soud z toho, že tato výzva došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 29.5.2025, a žalovaná měla plnit den následující (tj. 30.5.2025), a v prodlení je tak od 31.5.2025. Soud proto žalobkyni přiznal též nárok na úhradu úroku z prodlení, a to ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za dobu od 31.5.2025 do zaplacení.

24. Ve zbývajícím rozsahu o částku 34 112,86 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 606,67 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 481,17 Kč, úrok ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 20 000 Kč od 29.4.2025 do 30.5.2025, a o částku 35 945,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 766,27 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 980,27 Kč, úrok ve výši 12,75 % ročně z částky 28 497,73 Kč od 29.4.2025 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 497,73 Kč od 29.4.2025 do 30.5.2025 a o úrok 0,75 % z částky 5 165,73 Kč od 31.5.2025 do zaplacení, pak žaloba nebyla důvodná, a proto byla zamítnuta, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smluv, které soud posoudil jako absolutně neplatné.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá, a to s ohledem pouze na částečný úspěch žalobkyně ve věci. Žalobkyně uspěla v celkové částce 43 332 Kč z požadovaných 113 390,44 Kč (bez příslušenství), žalovaná v řízení žádné náklady řízení neuplatňovala a ani jí žádné náklady nevznikly, kdy po celou dobu řízení zůstala pasivní. Soud proto žádnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

26. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené lhůtě tří dnů.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.