16 C 29/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 7 367 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 7 367 Kč s úrokem z prodlení ve výši 565,94 Kč, s úrokem z prodlení z částky 4 464,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 9 % p. a., s úrokem ve výši 1 943,43 Kč, s úrokem ve výši 29 % p. a. z částky 4 464,10 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 1 126 Kč, to vše ve splátkách po 500 Kč měsíčně vždy do každého poslední dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 7 367 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných odované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/ podnájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že: /i„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ /i0. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 9.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 7.592,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.206,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.498,00 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 2.888,00 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 922,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 05.08.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 18.05.2018. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalované současně známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 05.08.2018. Marným uplynutím měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni 05.08.2018 činila dlužná jistina částku 4.959,10 Kč a dlužný poplatek částku 2.907,90 Kč. Po tomto datu do data postoupení bylo žalovanou na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno, a to celkem 500,00 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.464,10 Kč dále úrokem ve výši 29,00 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od 06.08.2018, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 9.225,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20.01.2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 20.01.2020. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 20.01.2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 14.367,00 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 14.367,00 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení celkové dlužné částky ve výši 7.367,00 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.464,10 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2.902,90 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.943,43 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 565,94 Kč, úroků ve výši 29,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.464,10 Kč od 21.01.2020 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.464,10 Kč od 21.01.2020 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.943,43 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 29,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.464,10 Kč od 06.08.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 20.01.2020. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 565,94 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.464,10 Kč od 05.09.2018, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení 20.01.2020. Před podáním žaloby byla žalovaná žalobcem písemně vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaná k věci uvedla, že v minulosti si vzala půjčku od [právnická osoba] [anonymizováno] a použila jí na dioptrické brýle pro dceru ze zrakovou vadou. Na začátku si paní [příjmení] chodila pro splátky, které byly hrazeny podle aktuální finanční situace, později už zástupce [anonymizováno] byla zástupkyně věřitele nepříjemná, že není žalovaná schopna platit plné splátky a přestala přijímat splátky nižší. V současné době se stará žalovaná o dvě nezletilé děti, je evidována na úřadu práce, měsíční příjem včetně sociálních dávek představuje 16 000 Kč Náklady na bydlení představující 11 600 Kč. Požádala o možnost plnění dluhu ve splátkách po 300 Kč měsíčně. Tato svá tvrzení žalovaná doložila oznámením o výši dávky sociální podpory, smlouvou o nájmu, doklady o hrazení energií.

3. Žalobce souhlasil s plněním předmětného dluhu ve splátkách po 500 Kč měsíčně.

4. Žalobce předložil soudu smlouvu o zápůjčce ze dne 5. 2. 2017, ve které se žalovaná zavázala v měsíčních splátkách uhradit předmětný dluh vždy částkou 922 Kč s tím, že žalované byla poskytnuta částka 9 000 Kč a zavázala se k úhradě částky 16 592 Kč. Žalobkyně žalovanou vyzvala k plnění přípisem ze dne 23. 4. 2020 a postoupení pohledávky jí oznámila přípisem ze dne 20. 1. 2020, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020.

5. Soud dospěl k závěru, že takto předložené listiny prokazují všechna potřebná skutková zjištění a na základě těchto předložených listin je náležitě zjištěn skutkový stav věci a jsou tedy dány podmínky k projednání věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce i žalovaná, souhlasili, tím že nereagovali na výzvu soudu dle § 101 odst.4 o.s.ř, že věc bude rozhodnuta bez nařízení jednání. Rozsudek tak byl vyhlášen dne 21.4.2021 a soud v něm plně vyhověl žalobě. Vycházel přitom ze závěru, žemezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Dle ust. § 2398 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věcí lepší jakosti, ale téhož druhu. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyni proto náleží též úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku.

6. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. a umožnil žalované s ohledem na její současnou finanční a sociální situaci plnění předmětného dluhu ve splátkách, když vzal v úvahu též výši dluhu a dobu jeho umoření schválenými splátkami.

7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení zastoupeného žalobce se soud nejprve zabýval otázkou, zda tyto náklady se zastoupením vynaložil účelně a následně se zabýval otázkou, zda takto vynaložené náklady byly přiměřené co do své výše. Věřitel, který vymáhá postoupením nabytou pohledávku, je v soudním řízení zastoupen advokátem vždy důvodně a náklady s tímto zastoupením spojené je třeba hodnotit jako účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. Věřitel má právo vymáhat jakkoliv vysoké dluhy a musí mít k dispozici právní nástroj k jejich vymáhání. Soud ovšem shledal, že výše odměny advokáta, stanovená – za použití § 151 odst.2 o.s.ř je v konkrétní věci ve zjevném rozporu s ústavním principem proporcionality. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 151 odst.2 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně tj.dle § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly. Při stanovení konkrétní výše náhrady nákladů řízení vzal soud v úvahu zejména, že jde o pohledávky ze smluv, kde jednou ze stran byl spotřebitel, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Šlo o věc jednoduchou, žaloba byla koncipována natolik obecně, že v dalších dosud podaných žalobách téže žalobkyně se jednalo o totožná podání, která na odborné znalosti a vynaložený čas k vypracování žaloby nekladly žádné větší nároky, přičemž vzal zřetel na skutečný průběh projednávané věci, počet, charakter, obtížnost a časovou náročnost úkonů právní služby ve vztahu k předmětu řízení. Jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a skladbě žalované částky. Právo na peněžité plnění vymáhá jiný než původní věřitel a žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje. Žalobkyně je osobou, která na základě vlastního rozhodnutí nabyla od původního věřitele pohledávku za účelem jejího vymáhání a vymáhání pohledávek je podstatou žalobkyně podnikání. Postup, při kterém žalobkyně nabytou pohledávku vymáhá za pomoci advokáta lze považovat za opodstatněný v případě, že v průběhu konkrétního řízení nastaly mimořádné okolnosti, jež by vybočovaly z obvyklého průběhu řízení daného typu a o takovou situaci v tomto řízení nejde. Samotná míra vydobytelnosti pohledávek je součástí jeho podnikatelského rizika a náhrada nákladů řízení není sankcí, má pouze nahradit přiměřeně účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním daného práva. Je zjevné, že tyto náklady jsou vzhledem ke všem okolnostem nižší, než jak jejich náhradu paušálně stanoví právní předpisy podzákonné právní síly. Soud tedy vycházel ze závěru, že přiměřenost nákladů odráží výše náhrady nákladů, které zcela nezbytně žalobce musí vynaložit výlučně v souvislosti se soudním řízením tj. jejich vynaložení je buď podmínkou řízení, anebo nákladů, bez jejichž vynaložení by se takový podnikatel vystavil riziku procesního neúspěchu. Advokát v tomto případě učinil jen jeden úkon právní služby. Nebylo možné žalobci přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb neboť takový úkon zástupcem žalobkyně nebyl fakticky proveden, a to s ohledem na zjevnou podobnost obdobných případů, v nichž je žalobce zastoupen advokátem a v nichž podává u soudů žaloby, které jsou obsahově shodné. Příprava a převzetí zastoupení znamená, že advokát se zastoupeným projednává jednotlivý případ a hodnotí všechny aspekty projednávané věci, přičemž se nepochybně předpokládá, že jde vždy o případ zcela individuální. Taktomu však není, pokud jde o projednávanou věc, neboť soudu, je známo z jiné jeho činnosti, že žalobkyně obdobných sporů vede stovky, a skutkově se spory o vymáhání pohledávek z nezaplacených úvěrů výrazně neliší. S ohledem na skutečnost, že tedy v projednávané věci nešlo o žádný případ, který by vybočoval ze zavedeného schématu, a tedy nevykazuje žádné větší individuální odchylky s výjimkou výše uplatněných částek, popř. data a čísla úvěrové smlouvy, je třeba uzavřít, že příprava a převzetí zastoupení nebyly tak, jak to má na mysli citované ust. § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v projednávané věci prováděny.

8. Vzhledem ke všem výše uvedeným závěrům nebylo možné žalobkyni přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, ale za účast na předmětném jednání a za jeden úkon právní služby a to písemné podání soudu týkající se věci samé, tedy žaloby a výzvy k plnění před podáním žaloby.

9. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal proti v řízení neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně osvědčila, že žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupeného advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobce vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“), konkrétně ustanovení § 14b, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2014. V daném případě je soudu z jeho rozhodovací praxe známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 200 Kč v rozsahu 2 úkonů a paušální částka jako náhrada výdajů za každý ve výši 100 Kč, dále za 1 úkon právní služby – účast u jednání ve výši 1500 Kč a paušální náhrada výdajů 300 Kč, to vše s 21% DPH.