16 C 405/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou titul . jméno příjmení , Ph. D., ulice a číslo , PSČ obec a číslo proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul titul . jméno celé jméno žalovaného sídlem adresa pro zaplacení částky 72 010 Kč s přísl.

I. Řízení se co do částky 200 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 72 010 Kč a na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 32 067,58 Kč, to vše ve splátkách po 8 673 Kč měsíčně vždy do každého poslední dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 72 010 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že 1. 6. 2015 došlo k přeměně [právnická osoba], a.s., a to ve formě přeshraniční fúze sloučením s mateřskou společností, v jejímž důsledku byla [právnická osoba] zrušena bez likvidace, a [anonymizováno] tak způsobilost být účastníkem řízení. Nástupnickou obchodní korporací a zároveň i procesním nástupcem se od 1.6.2015 stala [právnická osoba]. Právní předchůdce žalobkyně (spol. [právnická osoba]) poskytl paní [příjmení] [příjmení], trvale bytem [adresa žalovaného], zemřelé dne [datum], (dále jen„ zůstavitel“), na základě Žádosti/ Smlouvy o klasickém spotřebitelském úvěru ze dne [datum] (dále jen„ úvěrová smlouva“), úvěr ve výši 150.000 Kč, který se zůstavitel zavázal splatit v 84 měsíčních splátkách ve výši 2.993 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17. 6. 2015. V souvislosti s poskytnutím úvěru byl zůstaviteli žalobkyní otevřen a veden úvěrový účet [číslo]. Dopisem ze dne 2. 5. 2016 přihlásila žalobkyně svou výše specifikovanou pohledávku za zůstavitelem do řízení o dědictví a navrhla, aby pohledávka byla zahrnuta do pasiv dědictví a v rámci jeho projednávání uspokojena. Žalovaný tedy o pohledávce musel mít povědomost. Oprávněnost této pohledávky byla doložena kopií úvěrové smlouvy. Žalobkyně dopisem zároveň sdělila, že požaduje zaplacení částky 72 010 Kč k datu úmrtí zůstavitele. K tomuto datu činila celková dlužná částka výše 144.020 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném pouze ½,která není součástí SJM. Dle usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 14. 7. 2020, č.j. 18 D 349/2016 – 144 bylo dědické řízení skončeno a z usnesení vyplývá, že jediným dědicem je žalovaný. Za pohledávku žalobkyně vedenou za zůstavitelem tedy odpovídá žalovaný. Dopisem ze dne 27. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu, avšak na dluh nebyla uhrazena žádná částka. Ke dni podání žalobního návrhu tak eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši 72.010 Kč. Pokud jde o promlčení, má žalobkyně za to, že s ohledem na fakt, že ve věci bylo uhrazeno více splátek než tvrdí strana žalovaná, pohledávka promlčená není. K zesplatnění došlo až v důsledku úmrtí zůstavitelky, nikoliv v důsledku neplacení předmětného úvěru. Přihláška do dědického řízení byla podána dne 2. 5. 2016 a dědické řízení bylo ukončeno dne 14. 7. 2020 a následně byla podána žaloba.

2. Žalovaný k věci uvedl, že svůj dluh vůči žalobkyni neuznává, neboť pohledávka nepatří do SJM ani do dědictví. Zůstavitelka měla více závazků, o kterých žalovaný nevěděl. Žalovaný vznesl námitku promlčení vůči dluhu s tím, že pokud jde o předmětnou smlouvu tato byla uzavřena dne [datum] a byly uhrazeny pouze dvě splátky tzn., že v důsledku sjednaných podmínek smlouvy došlo k zesplatnění následkem neuhrazení další splátky a proto má za to, že kde dni podání žaloby byla pohledávka promlčena. Pokud by však soud i přes to dospěl k závěru, že žalovaný je povinen předmětnou částku žalobci uhradit navrhl, aby mu bylo umožněno plnění ve splátkách a to zejména s ohledem na fakt, že jeho příjem z pracovního poměru (řidič autobusové linky pro město Sokolov) činí 30 000 Kč měsíčně, bydlí ve vlastním bytě, kde výdaje představují přibližně 8 000 Kč měsíčně, ve výchově a výživě nemá žádné děti a nad rámec tohoto dluhu jiné nemá.

3. Žalobkyně svým podáním ze dne 5.5.2021 vzala svou žalobu zpět co do částky 200 Kč, původně představující částku na náklad řízení nezastoupeného účastníka. Vzhledem k provedenému procesnímu úkonu žalobkyně, soud řízení v tomto rozsahu v souladu s ustanovením § 96 o.s.ř. zastavil.

4. Ke stavu věci soud zjistil, že usnesením notáře ze dne 14. 7. 2020 č. j. 18 D 349/2016-144 bylo skončeno projednávání dědictví po zemřelé [příjmení] [příjmení] a to tak, že notář schválil dohodu, v rámci které dědictví potvrdil žalovanému s obvyklou cenou majetku 723 055 Kč a se zjištěnými pasivy kromě jiného ve výši 72 010 Kč jako dluhu u společnosti [právnická osoba] z titulu nesplaceného spotřebitelského úvěru dle smlouvy [číslo] to jako polovinu dluhu. Celé dědictví nabyl žalovaný. Ze dne [datum] pochází přihláška žalobkyně do řízení o dědictví s konstatováním, že celý dosud nesplacený dluh představuje částku 144 020 Kč. Soudu byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně (původně pod názvem [právnická osoba]) zavázala zemřelé poskytnout finanční prostředky ve výši 150 000 Kč na její bankoví účet č. [bankovní účet]. Tato smlouva byla uzavřena dne [datum]. Zemřelá se zavázala poskytnuté finanční prostředky hradit v měsíčních splátkách po 2 851 Kč s tím, že první splátka bude uhrazena dne 17.6.2015. Žalobkyně dále předložil listinu se záznamem předepsaných a uhrazených splátek zemřelou. Ze dne 27. 7. 2020 pohází výzva k plnění zaslaná žalovanému s odůvodněním, že se jedná o plnění poloviny dluhu z uzavřené smlouvy o úvěru zůstavitelkou. Z výpisu [anonymizována dvě slova] je zřejmé, že dne 19. 5. 2015 byla částka 150 000 Kč zaslána na účet označený ve předmětné úvěrové smlouvě.

5. Na základě výše zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím závěrům. Dle ustanovení § 2009 odst. 1, o.z. smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem. Na dědice jednak přecházejí dluhy zůstavitele (vyjma zvláštních případů, kdy takový dluh zaniká již zůstavitelovou smrtí), jednak povinnost vyrovnat náklady pohřbu zůstavitele včetně nákladů na zřízení pohřebiště, nestalo-li se tak z pozůstalosti již dříve. (§ 1701 o.z.) Ustanovení § 1693 odst. 1 o.z. stanoví, že dědicové si mohou před soudem v řízení o dědictví dohodnout, jaká bude výše jejich dědických podílů. Soud dohodu schválí, neodporuje-li zájmu osoby pod zvláštní ochranou. V daném případě dědici uzavřeli dědickou dohodu, ze které vyplývá, že dluh žalobkyně přihlášený do dědického řízení a uplatněný žalobou převzal žalovaný. Ke dni podání žaloby na tomto dluhu neuhradil ničeho. Z popsaných kroků žalobkyně a průběhu dědického řízení je zjevné, že žalovaný o předmětném dluhu věděl. Lichá je i námitka žalovaného, že žalobou uplatněná částka nespadá do SJM. Žalobkyně z předmětné výše dluhu požaduje k úhradě pouze polovinu, tedy část, která byla v dědickém řízení zjištěna jako pasivum, dluh výhradně žalované. Pokud jde o námitku promlčení, ani této soud nemohl přisvědčit. Subjektivní promlčecí lhůta je stanovena na 3 roky (§ 629 odst. 1 NOZ) a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 NOZ). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (§ 619 odst. 2 NOZ). Dle § 643 odst. 1 OZ přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. K uplatnění žalovaného nároku žalobou k soudu došlo 30. 10. 2020, zůstavitelka zemřela [datum], dědictví bylo žalovanému potvrzeno dne 14.7.2020, ve výše uvedené 6 měsíční lhůtě žaloba byla podána. Bez významu tak zůstává námitka žalovaného a sporná tvrzení stran, zda byla předmětná pohledávka zesplatněnna v důsledku nehrazení sjednaných splátek (a kolika) či úmrtím zůstavitelky. Pokud smlouva byla uzavřena dne 18.5.2015, úvěr poskytnut dne 19. 5. 2015, potom i kdyby došlo k zesplatnění v důsledku neplnění sjednaných splátek, počala by lhůta k posouzení promlčení běžet nejdříve 18.6.2015 (první sjednaná splátka k úhradě měla být zaplacena dne 17.6.2015) a zůstavitelka zemřela dne 17.4.2016. Nárok uplatněný žalobkyní tak promlčen není a soud k jeho úhradě žalovaného zavázal.

6. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. a umožnil žalovanému s ohledem na jeho současnou finanční a sociální situaci plnění předmětného dluhu ve splátkách, když vzal v úvahu též výši dluhu a dobu jeho umoření schválenými splátkami.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal proti v řízení neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně osvědčila, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupeného advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 3601 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobkyně vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“). Zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 4 200Kč v rozsahu 4,5 úkonů (příprava a převzetí, podání žaloby, dvakrát účast u jednání a půl úkonu za výzvu před podáním žaloby) a paušální částka jako náhrada výdajů za každý z pěti úkonů ve výši 300 Kč, dále cestovné v rozsahu 1/3 na trase [obec] - [obec] a zpět tj. 650,80 Kč, náhrada ztráty času v rozsahu 1/3 tj. 333,30 Kč k jednání dne 27.1.2021, cestovné v plné výši tj. 1952 k jednání dne 5.3.2021, a náhrada ztráty času ve výši 1000 Kč, to vše s 21% DPH.