16 C 41/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci pro zaplacení 7 985 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 985 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 21. 10. 2019 do zaplacení, a na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 9 815,98 Kč, to vše ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 7 985 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Žalobce, jako věřitel, uzavřel dne [datum] s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému vyplacen úvěr ve výši 23.000 Kč na jeho účet č. [bankovní účet]. Na úvěr bylo uhrazeno: dne 24.01.2019 částka 2.145 Kč, dne 08.02.2019 částka 2.145 Kč, dne 27.03.2019 částka 2.145 Kč, dne 09.04.2019 částka 2.145 Kč, dne 21.05.2019 částka 2.145 Kč, dne 18.06.2019 částka 2.145 Kč a dne 08.08.2019 částka 2.145 Kč Celkem bylo uhrazeno 15.015 Kč. Žalobce následně zjistil, že žalovaný je omezen ve svéprávnosti rozhodnutím Okresního soudu v Sokolově ze dne 04.01.2016, č. j. 13 Nc 22002/2015-58. Žalobce tak pokládá smlouvu o úvěru za neplatnou, neboť žalovaný zřejmě trpěl [anonymizováno] poruchou již v době uzavírání smlouvy. Žalobci tak s ohledem na neplatnost smlouvy vzniklo právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 an. občanského zákoníku. Toto činí vyplacenou částku 23.000 Kč, poníženou o shora uvedené úhrady. Bezdůvodné obohacení tak činí 7.985 Kč. Výzvou ze dne 08.10.2019 vyzval žalobce opatrovníka žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení. Na to však opatrovník žalovaného nijak nereagoval. Žalobce tedy požaduje jen vydání bezdůvodného obohacení se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po datu splatnosti v předžalobní výzvě, kterou vyzval opatrovníka žalované k plnění. Předžalobní výzva byla odeslána opatrovníkovi žalovaného dne 08.10.2019 a byla poskytnuta lhůta k plnění do 20.10.2019.

2. Opatrovnice žalovaného uvedla, že žádá o splátkový kalendář, neboť žalovaný nemůže zaplatit celou částku najednou s tím, že předmětný dluh je schopen splácet splátkami ve výši 2 500 Kč měsíčně.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že dne [datum] žalovaný podepsal smlouvou o úvěru a zavázal se poskytnuté finanční prostředky ve výši 23 000 Kč splácet ve splátkách po 2 140 Kč. Dle výpisu z účtu [anonymizováno] banky předmětné finanční prostředky žalovanému byly vyplaceny dne 27. 11. 2018. Dne 8. 10. 2019 byla opatrovnice vyzvána ke splnění závazku. Ze spisu Okresního soudu v Sokolově ze dne 04.01.2016, rozhodnutí č. j. 13 Nc 22002/2015-58 je zřejmé, že žalovanému byla ustanovena opatrovnice a žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že nemůže samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života.

4. Dle § 581 o. z. Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v [anonymizováno] poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 588 o. z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. I v době uzavření předmětné smlouvy jednal žalovaný pod vlivem své [anonymizováno] poruchy a uzavřel ji ve stavu, který kvůli jeho duševní poruše vylučoval, aby byl schopen právního jednání. Takové právní jednání je podle § 588 o. z. absolutně neplatné, neboť se zjevně příčí dobrým mravům, aby byly osoby jednající v duševní poruše, která je činí neschopnými právně jednat, takovým právním jednáním byly vázány. Předložená smlouva o úvěru je proto od počátku absolutně neplatná, což ani žalobkyně nijak nerozporuje.

5. Žalobkyně prokázala, že žalovanému na sdělený účet finanční prostředky poskytla. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Pokud tedy žalovanému na účet byly poskytnuty finanční prostředky, opatrovnice nijak nenamítala, že by žalovaný jako nezpůsobilý jedinec, který není schopen pochopit hodnotu věci, z uvedených peněžních prostředků konkrétní užitek neměl (navíc požádala o možnost plnění předmětného dluhu ve splátkách), lze bez dalšího uzavřít, že se mu dostalo bezdůvodného obohacení. Žalobkyně tedy podle přesvědčení soudu má právo na vrácení bezdůvodného obohacení na straně žalovaného a to v rozsahu poskytnutých finančních prostředků, které nebyly ke dni podání žaloby uhrazeny. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, opatrovnice žalovaného byla vyzvána před podáním žaloby k plnění, žalobkyni tak náleží též úrok z prodlení, který odpovídá výši dle ustanovení § 1970 o.z.

6. O lhůtě k plnění soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., když přihlédl k výši dluhu, sociální a finanční situaci žalovaného a souhlasnému stanovisku žalobkyně.

7. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal proti v řízení neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně osvědčila, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupeného advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobkyně vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“), konkrétně ustanovení § 14b, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2014. V daném případě je soudu z jeho rozhodovací praxe známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně téže žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech u tohoto soudu ke dni vyhlášení rozhodnutí za období jednoho roku v patnácti případech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 200 Kč v rozsahu 2 úkonů a paušální částka jako náhrada výdajů za každý ve výši 100 Kč, dále za 1 úkon právní služby – účast u jednání ve výši 1500 Kč a paušální náhrada výdajů 300 Kč, cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět, ve výši 3 381,80 Kč a 1700 Kč jako náhradu za ztrátu času, to vše s 21% DPH.