16 C 423/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 75 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 67 000 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 50 900 Kč od 19. 7. 2017 do 13. 7. 2020, úroku z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z částky 42 000 Kč od 14. 7. 2020 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 8 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. od 14. 7. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 75 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 24.3.2016 byla mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako spoludlužníkem, uzavřena Smlouva o úvěru č. 5 2016 [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na základě které byl poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr v celkové výši 50.000 Kč, a to za úplatu, úrok. Celkové náklady tohoto spotřebitelského úvěru byly sjednány ve výši 42.000 Kč, přičemž se skládají z úroku ve výši 28% z jistiny, tedy z úroku ve výši 14.000 Kč, úplaty ve výši 28.000 Kč Smlouvou se žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 92.000 Kč, v 16-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 5.750 Kč, kdy první splátka byla splatná 30. den po uzavření Smlouvy, každá další splátka až do úplného zaplacení byla splatná 30. den od splatnosti předchozí splátky s tím, že úrok a úplata byly splatné v prvních 7-mi měsíčních splátkách a také částečně v 8. splátce, což bylo sjednáno v čl. III. odst. 3 Smlouvy. Žalovaní si sjednanou jistinu v hotovosti převzali při podpisu Smlouvy, což stvrdili svými podpisy Smlouvy. Žalovaný uhradil na svůj závazek částku v celkové výši 41.100 Kč. Žalovaný se dne 20.11.2016 dostal do prodlení se splácením svého závazku vyplývajícího ze Smlouvy, neboť řádně a včas neuhradil 8. splátku splatnou dne 19.11.2016. Dnem splatnosti poslední splátky, tj. dnem 17.7.2017, nastala splatnost celého úvěru. Žalobce započetl platby žalovaného následujícím způsobem: částku ve výši 850 Kč na jistinu, částku ve výši 26.831 Kč na úplatu a částku ve výši 13.419 Kč na úrok. za prodlení byla žalovaným v souladu s čl. IV. odst.

2. Smlouvy uložena smluvní pokuta ve výši 0,2 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení s úhradou dlužné částky. Způsob výpočtu smluvní pokuty: období: 24.5.2016 - 25.5.2016, výše dlužné částky: 3250 Kč, vypočtená pokuta: 6.5 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 2 dnů) období: 26.5.2016 - 31.5.2016, výše dlužné částky: 1000 Kč, vypočtená pokuta: 6 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = 1 x 6 dnů) období: 23.6.2016 - 19.7.2016, výše dlužné částky: 5750 Kč, vypočtená pokuta: 155.25 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 27 dnů) období: 20.7.2016 - 22.7.2016, výše dlužné částky: 1650 Kč, vypočtená pokuta: 4.95 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 3 dnů) období: 23.7.2016 - 21.8.2016, výše dlužné částky: 7400 Kč, vypočtená pokuta: 222 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = 7.4 x 30 dnů) období: 22.8.2016 - 23.8.2016, výše dlužné částky: 13150 Kč, vypočtená pokuta: 26.3 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 2 dnů) období: [datum] - [datum], výše dlužné částky: 11150 Kč, vypočtená pokuta: 312.2 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 28 dnů) období: 21.9.2016 - 27.9.2016, výše dlužné částky: 16900 Kč, vypočtená pokuta: 118.3 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 7 dnů) období: [datum] - [datum], výše dlužné částky: 14900 Kč, vypočtená pokuta: 342.7 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 23 dnů) období: 21.10.2016 - 01.11.2016, výše dlužné částky: 20650 Kč, vypočtená pokuta: 247.8 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 12 dnů) období: 02.11.2016 - 19.11.2016, výše dlužné částky: 17650 Kč, vypočtená pokuta: 317.7 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 18 dnů) období: 20.11.2016 - 29.11.2016, výše dlužné částky: 23400 Kč, vypočtená pokuta: 234 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 10 dnů) období: 30.11.2016 - 19.12.2016, výše dlužné částky: 17650 Kč, vypočtená pokuta: 353 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 20 dnů) období: 20.12.2016 - 18.1.2017, výše dlužné částky: 23400 Kč, vypočtená pokuta: 702 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 30 dnů) období: 19.1.2017 - 10.2.2017, výše dlužné částky: 29150 Kč, vypočtená pokuta: 670.45 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 23 dnů) období: 11.2.2017 - 16.2.2017, výše dlužné částky: 27150 Kč, vypočtená pokuta: 162.9 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 6 dnů) období: 17.2.2017 - 17.2.2017, výše dlužné částky: 25150 Kč, vypočtená pokuta: 25.15 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 1 dnů) období: 18.2.2017 - 19.3.2017, výše dlužné částky: 30900 Kč, vypočtená pokuta: 927 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 30 dnů) období: 20.3.2017 - 13.4.2017, výše dlužné částky: 36650 Kč, vypočtená pokuta: 916.25 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 25 dnů) období: 14.4.2017 - 18.4.2017, výše dlužné částky: 34150 Kč, vypočtená pokuta: 170.75 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 5 dnů) období: 19.4.2017 - 21.4.2017, výše dlužné částky: 39900 Kč, vypočtená pokuta: 119.7 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 3 dnů) období: 22.4.2017 - 17.5.2017, výše dlužné částky: 36650 Kč, vypočtená pokuta: 952.9 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 26 dnů) období: 18.5.2017 - 18.5.2017, výše dlužné částky: 34650 Kč, vypočtená pokuta: 34.65 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 1 dnů) období: 19.5.2017 - 17.6.2017, výše dlužné částky: 40400 Kč, vypočtená pokuta: 1212 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 30 dnů) období: 18.6.2017 - 17.7.2017, výše dlužné částky: 46150 Kč, vypočtená pokuta: 1384.5 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 30 dnů) období: 18.7.2017 - 15.9.2017, výše dlužné částky: 51900 Kč, vypočtená pokuta: 3114 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x 60 dnů) období: 16.9.2017 - 27.8.2020, výše dlužné částky: 50900 Kč, vypočtená pokuta: 54819.3 Kč (0. 1 % z částky [číslo] = [číslo] x [číslo] dnů) Přestože Smlouva byla uzavřena před účinností zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jenž zavedl omezení maximální možné výše uplatněných smluvních pokut, požaduje Žalobce smluvní pokutu maximálně ve výši rovnající se součinu poskytnuté jistiny a čísla 0,5. Žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 25.000 Kč. Dne 10.7.2020 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka Po odeslání výzvy nebylo žalovaným na závazek vyplývající ze Smlouvy již uhrazeno ničeho.

2. Žalovaný k věci uvedl, že předmětnou smlouvu jako spoludlužník uzavřel, ale nepamatuje si již, zda a kolik finančních prostředků obdržel. Dále uvedl, že není schopen žádnou částku uhradit jednorázově.

3. Ke stavu věci soud provedeným dokazováním zjistil následující skutečnosti. Dle smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyně označená jako úvěrující uzavřela prostřednictvím zprostředkující osoby se žalovaným označeným jako spoludlužník smlouvu, v níž se zavázala žalovanému poskytnout částku 50 000 Kč. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že tuto částku v hotovosti převzal. Ve smlouvě bylo ujednáno, že úvěr je poskytnut na 16 měsíců za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny na období, na které byl úvěr poskytnut, což v případě úvěru na 16 měsíců činí 21 % ročně. Smluvní strany se dále dohodly, že dlužník zaplatí celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 42 000 Kč. Bylo tedy sjednáno, že dlužník se zavazuje uhradit věřiteli 16 měsíčních splátek po 5 750 Kč celkem 92 000 Kč. Podle ujednání v části IV smlouvy platí, že v případě prodlení dlužníka s úhradou splátek úvěru či zesplatněné jistiny je dlužník povinen uhradit smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení s tím, že žalobkyně zároveň může požadovat též zákonný úrok z prodlení. V téže části smlouvy bylo dále sjednáno, že v případě prodlení s kteroukoli splátkou může věřitel prohlásit úvěr za splatný a ten se stává splatným okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění. Z listiny předpis splátek ke smlouvě o úvěru soud zjistil, jakým způsobem měl být poskytnutý úvěr splacen. Z listiny předžalobní upomínka – výzva je zřejmé, že žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne 10.7.2020, který byl odeslán téhož data, k bezprostřední úhradě dluhu.

4. Dle ustanovení § 2395 a násl. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Částku označenou ve smlouvě jako,,celkové náklady spotřebitelského úvěru,, má soud za ujednání o úroku, nezávisle na tom, že úrok byl žalobkyní vyčíslen samostatně. Je nepochybné, že tato částka představuje část odměny, kterou žalobkyně požadovala za poskytnutí úvěru. Touto odměnou je úrok bez ohledu na to, zda je vyjádřen procentní sazbou nebo zda je vyjádřen konkrétní částkou. Uvedená částka totiž zjevně představuje ujednání o předpokládaném výnosu pro společnost. Ve smlouvě není vymezeno, za jaké náklady spotřebitelského úvěru by měl žalovaný jako dlužník platit, a na uvedené ujednání nelze pohlížet jinak, než jako na ujednání o úroku představující cenu zapůjčených peněžních prostředků. Takovéto rozčlenění ve smlouvě má soud za ryze formální; jeho smyslem je toliko učinit výši sjednaného úroku vizuálně příznivější tím, že určité části faktického úroku jsou označeny jako jiné platby, čímž dochází k zastření ujednání o úroku.,, Náklady spotřebitelského úvěru,, čtyřikrát převyšují samotný úrok. Ekonomická podstata úvěru spočívá v právu inkasovat úrok coby odměnu za poskytnutí finančních prostředků (časová hodnota peněz); smluvní strany požívají široké, smluvní volnosti co do stanovení výše úroku, která tak může reagovat na individuální okolnosti každého případu. Z této perspektivy je ovšem naprosto protismyslné, aby se těžiště odměny nacházelo v poplatcích, tj. v samotné administrativně-technické obsluze pohledávky. Za dané situace má soud za to, že,,celkové náklady spotřebitelského úvěru,, zastírají skutečnou povahu ujednání, tj. že se jedná o úrok. Je zřejmé, že při sjednávání smlouvy neměl žalovaný žádný prostor pro individuální dojednávání výše jednotlivých položek. Ujednání o,,celkových nákladech spotřebitelského úvěru,, je ujednáním simulovaným. Podle § 555 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zastřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 o.z. Takováto výše sjednaného úroku pak byla sjednána nemravně, tj. v rozporu s § 1 odst. 2 o. z., podle něhož jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Zmíněná nemravnost spočívá ve výši sjednaných úroků, které představují 90 % dlužné jistiny, a to za období 16 měsíců za situace, kdy průměrná roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem od března roku 2016 (tj. v době uzavření smlouvy) dosahovala dle statistik [obec] [anonymizováno] banky 10,50 % p. a,. (údaj je dostupný na [webová adresa]), což znamená, že úroková sazba v předmětné smlouvě byla skoro desetkrát vyšší než v té době průměrná sazba poskytovaná na stejný typ úvěrů domácnostem bankami.

6. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. To znamená, že ve smlouvě ujednaná míra je o třetinu vyšší, což je zcela zjevný exces, který nelze odůvodnit poukazem na charakter úvěrového produktu poskytnutého žalobkyní, na možnou finanční labilitu žalovaného či na jiný obchodně obhajitelný důvod; žalobkyně ostatně ani žádný takový důvod netvrdila. I za účinnosti nového občanského zákoníku lze aplikovat judikaturní závěry, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výše) ve smlouvě o úvěru nezpůsobují sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp zn. 29 Cdo 4498/2007 či 32 Cdo 3516/2009). Při hodnocení mravnosti smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena, a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Smlouva zahrnuje též smluvní pokutu, podstatnou sankci ve výši 0,2% denně z neuhrazené jistiny, spolu s ujednáním o právu žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného. Spotřebitelská smlouva, která v rozporu s obecnou představou spravedlivého uspořádání vzájemných práv a povinností vytváří jejich zřejmou nerovnováhu k tíži strany, která je při uzavírání smlouvy v objektivně slabším postavení a které i soukromé právo poskytuje zvýšenou právní ochranu při zhodnocení uvedených okolností v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, je právním jednáním, které se dobrým mravům zjevně příčí a smlouvu s takovým obsahem je nutno považovat za absolutně neplatnou.

7. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat toliko jejich vrácení coby bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 o. z a násl.), neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu. Má proto právo požadovat nevrácenou část poskytnutých peněžních prostředků a úrok z prodlení Žalovanému nevznikla v souvislosti s převzetím částky 50 000 Kč vůči žalobkyni jiná povinnost, než žalobkyni tuto částku vrátit. Dle tvrzení žalobkyně již žalovaný uhradil částku 41 100 Kč, tedy je nadále povinen zaplatit žalobkyni 8 900 Kč.

8. Žalovaný nepřednesl soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost, mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky, je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 10.7.2020, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy téhož dne a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 13.7.2020, a žalovaný měl plnit den následující, a v prodlení je tak od 14.7.2020. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu soud do dlužné částky představující bezdůvodné obohacení v původní výši 50 000 Kč zahrnul částečné platby, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

9. V souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. soud uložil žalovanému povinnost dlužnou částku, s ohledem na jeho současnou sociální a finanční situaci, zaplati ve splátkách. Vzal přitom v úvahu výši dluhu a dobu, za kterou bude takto dluh uhrazen.

10. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého by měl na náhradu poměrné části účelně vynaložených nákladů řízení právo procesně úspěšnější žalovaný. Ze spisu je však zřejmé, že mu v řízení žádné náklady nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.