16 C 430/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem anonymizováno číslo , PSČ obec a číslo o zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 50 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 50 000 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 a s úrokem z prodlení z částky 50 000 Kč od 1. 7. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 20 118 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vůči žalované zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně na základě zprostředkovatelské smlouvy provedla pro žalovanou vyhledání a kontrolu vybraného vozidla v zahraničí dle výběru a objednávky žalované. Žalovaná v průběhu doby měnila specifikaci vozidla, byly provedeny 3 jízdy do zahraničí a byla vystavena faktura žalované na částku 50 000 Kč.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že uzavřela s žalobkyní pouze kupní smlouvu na nákladní vozidlo Iveco Daily 35, za žalobkyni tehdy jednal pan [jméno] [příjmení], žalovaná složila zálohu na kupní cenu ve výši 600 000 Kč dne 25. 2. 2019, žalobkyně toto vozidlo dosud žalované nepředala, žalovaná proto odstoupila od smlouvy a vyzvala žalobkyni k vrácení částky 600 000 Kč, po podání žaloby k Okresnímu soudu v Mostě vedené pod sp. zn. 32 C 308/2019 žalobkyně dvěma platbami vrátila žalované zpět částku 550 000 Kč, zbývající částka 50 000 Kč byla žalované přiznána rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 3. 2022, č.j. 32 C 308/2019-97, z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaná dále poukázala na to, že neuzavřela se žalobkyní jakoukoliv dohodu, podle které by měla povinnost uhradit žalobkyni jakékoliv náklady vzniklé v důsledku cesty do zahraničí, kontroly vozidla či jiných nákladových položek, žalobkyně ani nedoložila provedení uvedených činností. Žalovaná od žalobkyně žádnou fakturu na částku 50 000 Kč nikdy nepřevzala.

3. Dne 31. 10. 2022 ve 12:07 hod. žalobkyně doručila Okresnímu soudu v Sokolově žádost o odročení jednání nařízeného na den 1. 11. 2022 v 9:30 hod., ve které žalobkyně uvedla:„ Jsme služebně v zahraničí a pro poruchu vozidla se nejsme schopni dostavit k zítřejšímu jednání. Omlouvám se i za pozdní sdělení této omluvy.“ Soud tuto žádost nepovažoval za důvodnou, neboť nebyla doložena žádnými listinami (důkazy), které by prokazovaly její oprávněnost. Jednání konané dne 1. 1. 2022 v 9.30 hod. u Okresního soudu v Sokolově proto proběhlo v nepřítomnosti žalobkyně.

4. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění:

5. Z faktury ze dne [datum], [číslo] soud zjistil, že žalobkyně vystavila dne 20. 12. 2019 žalované fakturu na částku 50 000 Kč spočívající v nákladech za vyhledání nákladního automobilu Fiat, Peugeot, Citroen, IVECO, dle specifikace a požadavků žalované, lokalita Němeco – [anonymizováno], 3 x 785 km (cesta tam a zpět), přičemž částka 50 000 Kč měla být vypořádána zápočtem vzájemných pohledávek, kdy byly finanční prostředky převedeny žalovanou na účet žalobkyně dne 25. 2. 2019.

6. Ze snímku webové stránky [webová adresa] soud zjistil, že kontaktní osobou žalobkyně byl [jméno] [příjmení], tel. [tel. číslo], email: [email].

7. Z potvrzení o provedení platby ze dne 25. 2. 2019 soud zjistil, že dne 25. 2. 2019 byla z účtu č. [bankovní účet] odeslána částka 600 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou pro odesílatele„ Záloha iveco“.

8. Z SMS komunikace za období od 17. 4. 2019 do 7. 6. 2019 soud zjistil, že v období od 17. 4. do 7. 6. 2019 probíhala mezi panem [příjmení] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] komunikace, ve které se pan [příjmení] [příjmení] neúspěšně domáhal vrácení částky 600 000 Kč po panu [jméno] [příjmení].

9. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 8. 2019 a z výpisu z webových stránek České pošty – sledování zásilky ze dne 30. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaná doručila dne 2. 9. 2019 žalobkyni předžalobní výzvu, ve které jí vyzvala k vrácení částky 600 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.

10. Z výpisu internetových recenzí činnosti žalobkyně ze dne 4. 6. 2021 soud zjistil, že předmětem činnosti žalobkyně je koupě a prodej vozidel a že několik zákazníků sdělilo svoji negativní zkušenost se žalobkyní při koupi nebo prodeji vozidla u žalobkyně.

11. Z rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 3. 3. 2022, č.j. 32 C 308/2019-97, soud zjistil, že Okresní soud v Mostě uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 600 000 Kč jako zálohu na koupi vozidla IVECO, které však žalobkyně žalované nikdy nedodala, žalovaná proto odstoupila od kupní smlouvy a požadovala částku 600 000 Kč po žalobkyni vrátit, žalobkyně v průběhu řízení vrátila žalované částku 550 000 Kč, přičemž zbývající částku 50 000 Kč s příslušenstvím soud uložil žalobkyni k úhradě žalované z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž v tomto řízení nebylo mj. prokázáno uzavření zprostředkovatelské smlouvy za účelem úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s vyhledáním a kontrolou vybraného vozidla v zahraničí, jak tvrdila žalobkyně.

12. Co do závěru o skutkovém stavu věci soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

13. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), se smlouvou o zprostředkování zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

15. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vystavila dne [datum] žalované fakturu na částku 50 000 Kč spočívající v nákladech za vyhledání nákladního automobilu Fiat, Peugeot, Citroen, IVECO, dle specifikace a požadavků žalované, lokalita Němeco – [anonymizováno], 3 x 785 km (cesta tam a zpět), přičemž částka 50 000 Kč měla být vypořádána zápočtem vzájemných pohledávek, kdy byly finanční prostředky převedeny žalovanou na účet žalobkyně dne 25. 2. 2019, že kontaktní osobou žalobkyně byl [jméno] [příjmení], tel. [tel. číslo], email: [email], že dne 25. 2. 2019 byla z účtu č. [bankovní účet] odeslána částka 600 000 Kč na účet č. [bankovní účet] s poznámkou pro odesílatele„ Záloha iveco“, že v období od 17. 4. 2019 do 7. 6. 2019 probíhala mezi panem [příjmení] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] komunikace, ve které se pan [příjmení] [příjmení] neúspěšně domáhal vrácení částky 600 000 Kč po panu [jméno] [příjmení], že žalovaná doručila dne 2. 9. 2019 žalobkyni předžalobní výzvu, ve které jí vyzvala k vrácení částky 600 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, že předmětem činnosti žalobkyně je koupě a prodej vozidel a že několik zákazníků sdělilo svoji negativní zkušenost se žalobkyní při koupi nebo prodeji vozidla u žalobkyně, že Okresní soud v Mostě uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované částku 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila žalobkyni částku 600 000 Kč jako zálohu na koupi vozidla IVECO, které však žalobkyně žalované nikdy nedodala, žalovaná proto odstoupila od kupní smlouvy a požadovala částku 600 000 Kč po žalobkyni vrátit, žalobkyně v průběhu řízení vrátila žalované částku 550 000 Kč, přičemž zbývající částku 50 000 Kč s příslušenstvím soud uložil žalobkyni k úhradě žalované z titulu bezdůvodného obohacení, přičemž v tomto řízení nebylo mj. prokázáno uzavření zprostředkovatelské smlouvy za účelem úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s vyhledáním a kontrolou vybraného vozidla v zahraničí, jak tvrdila žalobkyně.

16. Soud při jednání konaném dne 1. 11. 2022 dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně vylíčila všechny rozhodující skutečnosti podstatné pro rozhodnutí soudu ve věci samé, neboť žalobkyně nevymezila, kdy byla mezi účastníky uzavřena žalobkyní tvrzená zprostředkovatelská smlouva, na základě které měla žalobkyně provést pro žalovanou mj. vyhledání a kontrolu vybraného vozidla v zahraničí dle výběru a objednávky žalované, a dále tři jízdy do zahraničí, dále neuvedla, co přesně bylo obsahem sjednané zprostředkovatelské smlouvy (tj. předmětem plnění), tedy zejména jaké činnosti nebo služby měly být provedeny, v jakém rozsahu, za jakou cenu a v jakém časovém období, dále nevymezila, jaké činnosti nebo služby žalobkyně na základě této zprostředkovatelské smlouvy skutečně provedla pro žalovanou, dále neuvedla, kdy byla žalované doručena faktura [číslo] taktéž žalobkyně neprovedla jednoznačnou identifikaci požadované částky ve výši 50 000 Kč, tedy co konkrétně tato částka představuje, z čeho tato částka sestává a jakým konkrétním výpočtem (a na základě jakých podkladů) dospěla žalobkyně k výši této částky, příp. jakým konkrétním výpočtem (a na základě jakých podkladů) dospěla žalobkyně k výši jednotlivých položek, které tuto částku tvoří. Dále žalobkyně neoznačila důkazy k prokázání těchto chybějících skutkových tvrzení. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 1. 11. 2022 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. o nedostatečném vylíčení všech rozhodujících skutečností a označení důkazů (uvedených výše) a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni v podobě možného neúspěchu ve věci pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene.

17. Soud proto s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl pro neunesení břemene tvrzení a důkazního břemene ze strany žalobkyně.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela procesně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 118 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 4. 4. 2022, doplnění vyjádření ze dne 22. 4. 2022, účast na jednání dne 1. 11. 2022) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., dále z náhrady za promeškaný čas podle § 14 a.t. ve výši 800 Kč (tj.8 půlhodin po 100 Kč za cestu na jednání konané dne 1. 11. 2022 a zpět, neboť cesta ze sídla zástupce žalované ([anonymizováno] [číslo], [obec]) do sídla soudu (K. H. Borovského 57, Sokolov) a zpět dle serveru [webová adresa] trvá celkem 3:36 hodin), dále z náhrady cestovních výdajů ve výši 2 226 Kč za cestu na jednání konané dne 1. 11. 2022 z [obec] (ulice: [anonymizováno] [číslo]) do Sokolova (ulice: K. H. Borovského 57) a zpět (celkem 288 km) osobním automobilem s průměrnou spotřebou pohonných hmot 6,8 litrů benzinu [číslo] km, při ceně pohonné hmoty ve výši 44,50 Kč (§ 4 písm. a) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) a sazbě základní náhrady za používání silničních motorových vozidel ve výši 4,70 Kč/km (§ 1 písm. b) vyhlášky č. 511/2021 Sb.) činí celá náhrada za pohonné hmoty částku 872 Kč (0,068 litrů/km x 288 km x 44,50 Kč) a celá náhrada za používání motorového vozidla částku 1 354 Kč (288 km x 4,70 Kč), a dále 21% DPH ve výši 3 492 Kč (počítáno z částky 16 626 Kč). Soud pro úplnost dodává, že žalované nepřiznal odměnu za tyto tři účtované úkony: 1) nahlížení do spisu ze dne 14. 3. 2022 (nejedná se o úkon podřaditelný pod jakékoliv ustanovení § 11 a.t.), 2) vyjádření ze dne 22. 8. 2022 (podle obsahu se nejedná o vyjádření žalované ve věci samé, ale o reakci žalované na soudem zvažované nařízení prvního setkání s mediátorem, tedy opět se nejedná o úkon podřaditelný pod jakékoliv ustanovení § 11 a.t.), 3) doplnění ze dne 31. 10. 2022 (v tomto doplnění se žalovaná ve věci samé opět nijak nevyjadřuje, žalovaná pouze zasílá soudu jí navržený důkaz, který žalovaná navíc již označila a uvedla, že jej zasílá soudu ve vyjádření ze dne 22. 4. 2022, nicméně k tomuto vyjádření tento důkaz žalovanou přiložen nebyl, proto soud žalovanou opětovně vyzval k předložení jí navrženého důkazu, tedy v případě doplnění ze dne 31. 10. 2022 se opět nejedná o úkon podřaditelný pod jakékoliv ustanovení § 11 a.t.).