16 C 459/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 220 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 15 220 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 476,93 Kč, s úrokem z prodlení z částky 11 560,61 Kč ve výši 8,05 % p. a. od 7. 12. 2019 do zaplacení, s úrokem ve výši 10 298,40 Kč, s úrokem ve výši 23,72 % p. a. z částky 11 560,61 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 1 768 Kč, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následující po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 15 220 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy smluvní podmínky obsažené na další straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 12.000,00 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.680 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.400,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.800,00 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 290,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.03.2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 5.950,00 Kč, z toho na jistinu 439,39 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1.680,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2.400,00 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.349,10 Kč a na poplatek za životní pojištění 81,51 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 25.08.2015. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24.03.2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 24.03.2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 11.560,61 Kč ode dne 25.03.2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Podmínek. Protože žalovaný byl v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z jeho strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 06.12.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 06.12.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 06.12.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 06.12.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 15.220,00 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.450,90 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 208,49 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 15.220,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 3.659,39 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 10.298,40 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 3.476,93 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč od 07.12.2019 do zaplacení a- úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč od 07.12.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 10.298,40 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč od 25.03.2016 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 06.12.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 3.476,93 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 11.560,61 Kč od 01.04.2016 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 06.12.2019. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci.

2. Žalovaný k věci uvedl, že žádá o splátkový kalendář dlužné částky s tím, že bude zasílat pravidelnou částku nejpozději k poslednímu dni v měsíci. Žalobce souhlasil s plněním předmětného dluhu ve splátkách po 1 000 Kč.

3. Žalobkyni soudu předložila smlouvu o postoupení pohledávek, ze které vyplývá, že pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena dne 6. 12. 2019. Dle smlouvy o půjčce ze dne [datum] žalovanému byla poskytnuta částka 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce celkovou dlužnou částku ve výši 21 170 Kč, představující kromě jistiny poplatky ve výši 8 880 Kč a životní pojištění ve výši 290 Kč. Součástí takto uzavření smlouvy byla též karta zákazníka. Přípisem ze dne 6. 12. 2019 žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a dne 3. 9. 2020 byl žalovaný vyzván k plnění.

4. Soud dospěl k závěru, že takto předložené listiny prokazují všechna potřebná skutková zjištění a na základě těchto předložených listin je náležitě zjištěn skutkový stav věci a jsou tedy dány podmínky k projednání věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů. Žalobce i žalovaný, souhlasili, tím že nereagovali na výzvu soudu dle § 101 odst.4 o.s.ř, že věc bude rozhodnuta bez nařízení jednání. Rozsudek tak byl vyhlášen dne 10.2.2021 a soud v něm plně vyhověl žalobě. Vycházel přitom ze závěru, že mezi žalovanou a žalobcem vznikl platný závazkový vztah ve formě smlouvy o úvěru dle § 2395 o.z. na základě které, se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky, přičemž žalovaná svou povinnost poskytnuté peněžní prostředky bezezbytku vrátit a zaplatit úroky, nesplnil a soud jej proto zavázal svým rozhodnutím k úhradě žalované částky včetně řádného úroku a úroku z prodlení v souladu s ustanovením §1970 o.z.

5. V souladu s ustanovením § 160 o.s.ř. soud žalovanému umožnil předmětný dluh hradit ve splátkách, když vzal v úvahu výši dluhu, sociální a finanční situaci žalovaného a přihlédl k souhlasnému stanovisku žalobkyně.

6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení zastoupeného žalobce se soud nejprve zabýval otázkou, zda tyto náklady se zastoupením vynaložil účelně a následně se zabýval otázkou, zda takto vynaložené náklady byly přiměřené co do své výše. Věřitel, který vymáhá postoupením nabytou pohledávku, je v soudním řízení zastoupen advokátem vždy důvodně a náklady s tímto zastoupením spojené je třeba hodnotit jako účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. Věřitel má právo vymáhat jakkoliv vysoké dluhy a musí mít k dispozici právní nástroj k jejich vymáhání. Soud ovšem shledal, že výše odměny advokáta, stanovená – za použití § 151 odst.2 o.s.ř je v konkrétní věci ve zjevném rozporu s ústavním principem proporcionality. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 151 odst.2 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně tj.dle § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly. Při stanovení konkrétní výše náhrady nákladů řízení vzal soud v úvahu zejména, že jde o pohledávky ze smluv, kde jednou ze stran byl spotřebitel, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Šlo o věc jednoduchou, žaloba byla koncipována natolik obecně, že v dalších dosud podaných žalobách téže žalobkyně se jednalo o totožná podání, která na odborné znalosti a vynaložený čas k vypracování žaloby nekladly žádné větší nároky, přičemž vzal zřetel na skutečný průběh projednávané věci, počet, charakter, obtížnost a časovou náročnost úkonů právní služby ve vztahu k předmětu řízení. Jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a skladbě žalované částky. Právo na peněžité plnění vymáhá jiný než původní věřitel a žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje. Žalobkyně je osobou, která na základě vlastního rozhodnutí nabyla od původního věřitele pohledávku za účelem jejího vymáhání a vymáhání pohledávek je podstatou žalobkyně podnikání. Postup, při kterém žalobkyně nabytou pohledávku vymáhá za pomoci advokáta lze považovat za opodstatněný v případě, že v průběhu konkrétního řízení nastaly mimořádné okolnosti, jež by vybočovaly z obvyklého průběhu řízení daného typu a o takovou situaci v tomto řízení nejde. Samotná míra vydobytelnosti pohledávek je součástí jeho podnikatelského rizika a náhrada nákladů řízení není sankcí, má pouze nahradit přiměřeně účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním daného práva. Je zjevné, že tyto náklady jsou vzhledem ke všem okolnostem nižší, než jak jejich náhradu paušálně stanoví právní předpisy podzákonné právní síly. Soud tedy vycházel ze závěru, že přiměřenost nákladů odráží výše náhrady nákladů, které zcela nezbytně žalobce musí vynaložit výlučně v souvislosti se soudním řízením tj. jejich vynaložení je buď podmínkou řízení, anebo nákladů, bez jejichž vynaložení by se takový podnikatel vystavil riziku procesního neúspěchu. Advokát v tomto případě učinil jen jeden úkon právní služby. Nebylo možné žalobci přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb neboť takový úkon zástupcem žalobkyně nebyl fakticky proveden, a to s ohledem na zjevnou podobnost obdobných případů, v nichž je žalobce zastoupen advokátem a v nichž podává u soudů žaloby, které jsou obsahově shodné. Příprava a převzetí zastoupení znamená, že advokát se zastoupeným projednává jednotlivý případ a hodnotí všechny aspekty projednávané věci, přičemž se nepochybně předpokládá, že jde vždy o případ zcela individuální. Taktomu však není, pokud jde o projednávanou věc, neboť soudu, je známo z jiné jeho činnosti, že žalobkyně obdobných sporů vede stovky, a skutkově se spory o vymáhání pohledávek z nezaplacených úvěrů výrazně neliší. S ohledem na skutečnost, že tedy v projednávané věci nešlo o žádný případ, který by vybočoval ze zavedeného schématu, a tedy nevykazuje žádné větší individuální odchylky s výjimkou výše uplatněných částek, popř. data a čísla úvěrové smlouvy, je třeba uzavřít, že příprava a převzetí zastoupení nebyly tak, jak to má na mysli citované ust. § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v projednávané věci prováděny.

7. Vzhledem ke všem výše uvedeným závěrům nebylo možné žalobkyni přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, ale za účast na předmětném jednání a za jeden úkon právní služby a to písemné podání soudu týkající se věci samé, tedy žaloby a výzvy k plnění před podáním žaloby.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal proti v řízení neúspěšné žalovanému právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně osvědčila, že žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupeného advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobce vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“), konkrétně ustanovení § 14b, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2014. V daném případě je soudu z jeho rozhodovací praxe známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 300 Kč v rozsahu 2 úkonů a paušální částka jako náhrada výdajů za každý ve výši 100 Kč, to vše s 21% DPH.