16 C 468/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 17 904 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 11 257 Kč, úroku z prodlení ve výši 654,33 Kč, úroku z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do 4. 5. 2020, úroku z prodlení z částky 2 500 Kč ve výši 9,75 % p. a. od 5. 5. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 1 341,06 Kč, úroku ve výši 19,53 % p. a. z částky 8 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 446,44 Kč, úroku z prodlení ve výši 9 % p a. z částky 4 366,19 Kč od 30. 11. 2019 do 4. 5. 2020, úroku z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 3 216,19 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 1 196,76 Kč, úroku ve výši 23,72 % p. a. z částky 4 366,19 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky 5 500 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 9 % p. a. z částky 1 150 Kč od 5. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 17 904 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 1.600 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,53 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.200 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 240 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 244 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.01.2019. však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 2.500 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 1.600 Kč, na poplatek za administrativní činnost 269,37 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 586,63 Kč a na poplatek za životní pojištění 44,00 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17.04.2018. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 24.01.2019. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 24.01.2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.000 Kč ode dne 25.01.2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,53 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 14.640 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1.330,63 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.613,37 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 196,00 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 14.640 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 12.140,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 8.000,00 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4.140,00 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.341,06 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 654,33 Kč, úroků ve výši 19,53 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.000,00 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 8.000,00 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.341,06 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 19,53 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.000,00 Kč od 25.01.2019 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 654,33 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 8.000,00 Kč od 01.02.2019 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019. Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 29.08.2017 k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 174 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 09.10.2018. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 4.850 Kč, z toho na jistinu 1.633,81 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.200 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.096,68 Kč a na poplatek za životní pojištění 79,51 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17.04.2018. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 09.10.2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 09.10.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.366,19 Kč ode dne 10.10.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 5.764,00 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.303,32 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 94,49 Kč, (dlužný úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady za služby“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 5.764,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1.397,81 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.196,76 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 446,44 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.196,76 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč od 10.10.2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 446,44 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.366,19 Kč od 17.10.2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný dne 30.11.2017 potvrdil v listině,,smlouva o spotřebitelském úvěru,, svým podpisem, že od společnosti [právnická osoba] převzal v hotovosti prostředky ve výši 8 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou úroku 1 600 Kč, poplatku za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 800 Kč. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán s tím, že žalovaný se zavázal celkovou částku 14 640 Kč zahrnující navíc poplatek za vstup do pojišťovacího programu ve výši 240 Kč uhradit v 60ti splátkách po 244 Kč, přičemž první splátku se zavázal žalovaný zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15 % ročně.

4. Žalovaný dne [datum] potvrdil v listině,,smlouva o spotřebitelském úvěru,, svým podpisem, že od společnosti [právnická osoba] převzal v hotovosti prostředky ve výši 6 000 Kč. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 1 200 Kč označenou ve smlouvě jako poplatek, úroku 840 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek 2 400 Kč. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán s tím, že žalovaný se zavázal celkovou částku 10 614 Kč zahrnující navíc poplatek za vstup do pojišťovacího programu ve výši 174 Kč uhradit v 58 splátkách po 183 Kč, přičemž první splátku se zavázal žalovaný zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. V případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 %.

5. Soud dále zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 29.11.2019 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly podle přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek rovněž pohledávky za žalovaným vyplývající z uvedených smluv. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalovanému zasláno prostřednictvím přípisu ze dne 29.11.2020 a k poštovní přepravě bylo podáno dne 7.1.2020, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, přičemž sama žalobkyně žalovaného k plnění dále vyzvala prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 30.4.2020 podané k poštovní přepravě dne 1.5.2020, jak vyplývá z příslušného podacího lístku.

6. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že pokud jde o smlouvy označenou jako,,smlouva o spotřebitelském úvěru,, jedná se dle jejich obsahu, a to zejména s ohledem na předání finančních prostředků v hotovosti žalovanému při podpisu smlouvy, o smlouvy o zápůjčce. Dle ust. § 2392 odst. 1 o.z. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. dle § 2392 odst.1 o.z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

7. Částky označené ve smlouvách jako,,poplatky,, má soud za ujednání o úroku, nezávisle na tom, že jednotlivé části označila a rozepsala žalobkyně do tří položek jako úrok, poplatek a hotovostní režim splátek. Je nepochybné, že tyto částky představují část odměny, kterou žalobkyně požadovala za poskytnutí zápůjčky. Touto odměnou je úrok bez ohledu na to, zda je vyjádřen procentní sazbou nebo zda je vyjádřen konkrétní částkou. Uvedené částky v souhrnu totiž zjevně představují ujednání o předpokládaném výnosu pro společnost. Ve smlouvě není vymezeno, za jakou administrativní činnost by měl žalovaný jako dlužník platit, a na uvedené ujednání nelze pohlížet jinak, než jako na ujednání o úroku představující cenu zapůjčených peněžních prostředků. Takové rozčlenění má soud za ryze formální; jeho smyslem je toliko učinit výši sjednaného úroku vizuálně příznivější tím, že určité části faktického úroku jsou označeny jako jiné platby, čímž dochází k zastření ujednání o úroku. Je třeba uvést, že tyto poplatky ve svém součtu více než pětinásobně převyšují samotný úrok. Ekonomická podstata úročené smlouvy o zápůjčce spočívá v právu zapůjčitele inkasovat úrok coby odměnu za poskytnutí finančních prostředků (časová hodnota peněz); smluvní strany požívají široké, smluvní volnosti co do stanovení výše úroku, která tak může reagovat na individuální okolnosti každého případu. Z této perspektivy je ovšem naprosto protismyslné, aby se těžiště odměny vypůjčitele nacházelo v poplatcích, tj. v samotné administrativně-technické obsluze pohledávky.

8. Pokud jde o poplatek za hotovostní inkaso, sám o sobě značně převyšující sjednaný úrok, představující službu, kterou si pro splácení půjčky žalovaný ve smlouvě vybral, soud dospěl k závěru, že se sice jedná o paušalizovanou náhradu za uvedenou službu, avšak žalobkyně byla v daném případě povinna prokázat, že uvedenou službu žalovanému vůbec poskytla, resp. byla připravena poskytnout. Soud nemá k dispozici žádný důkaz o tom, že alespoň část zápůjčky byla inkasována, resp. že zbývající pokusy o hotovostní inkaso byly bez úspěchu pro nesoučinnost žalovaného, který podle žalobních tvrzení část půjčky nesplatil a žalobkyně se svou neúčastí na jednání připravila o možnost v tomto směru být vyzvána soudem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

9. Za dané situace má soud za to, že rozdělení poplatku do jednotlivých položek, zastírá skutečnou povahu ujednání o poplatku, tj. že se jedná o úrok. Rozčlenění této částky do jednotlivých položek pro spotřebitele může být nesrozumitelné, jakkoli je ve smlouvě uvedeno, neboť je zřejmé, že při sjednávání smlouvy neměl žalovaný žádný prostor pro individuální dojednávání výše jednotlivých položek. Ujednání o poplatku je tedy v tom, že se skládá z jednotlivých položek, ujednáním simulovaným. Podle § 555 odst. 2 o. z. přitom platí, že má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. Zastřeným ujednáním je tu ujednání o úroku ve smyslu § 2392 odst. 1 o.z. Takováto výše sjednaného úroku tak byla sjednána nemravně, tj. v rozporu s § 1 odst. 2 o. z., podle něhož jsou zakázána ujednání porušující dobré mravy. Dle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům. Zmíněná nemravnost spočívá ve výši sjednaných úroků, které představují bez mála polovinu dlužné jistiny, a to za období 11 a 15 měsíců za situace, kdy průměrná roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem v listopadu roku 2017 (tj. v době uzavření smlouvy o zápůjčce) dosahovala dle statistik [obec] [anonymizováno] banky 11,19% % p. a,. (údaj je dostupný na [webová adresa]). V srpnu roku 2017 průměrná roční úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem činila 10,82 %. Což znamená, že úroková sazba v předmětných smlouvách o zápůjčce byla téměř pětkrát vyšší než v té době průměrná sazba poskytovaná na stejný typ úvěrů domácnostem bankami. Takové ujednání nelze akceptovat, tím méně ve spotřebitelských vztazích, zvláště pak za situace, kdy jsou uzavírané smlouvy smlouvami tzv. adhézními, tedy bez možnosti žalovaného coby spotřebitele skutečně reálně ovlivnit jednotlivé podmínky. Ve smlouvě kromě toho není obsažen žádný důvod, který by takto vysoký úrok nějakým způsobem odůvodnil a žalobkyně sama ani žádný takový důvod netvrdila.

10. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že ujednání o platbách nad rámec půjčené jistiny je ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a je proto podle shora citovaného § 588 o. z. neplatné. Ujednání o úrocích přitom podle názoru soudu představuje neoddělitelnou část smlouvy o zápůjčce, neboť soud nepochybuje, že by právní předchůdkyně žalobkyně coby právnická osoba podnikající na trhu spotřebitelských úvěrů, bez takového ujednání žalovanému žádnou zápůjčku neposkytla. Toto ujednání tedy nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Tyto zápůjčky nebylo možno s ohledem na záměr vydlužitele získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, posoudit jako zápůjčky bezúročné. Je-li pak nemravná taková součást smlouvy, je nemravná celá smlouva jako právní jednání, a neplatná jako celek. Tyto závěry jsou ve svém základu aprobovány i rozhodovací praxí Krajského soudu v Plzni (např. rozsudek ze dne 8. 8. 2017, sp. zn. 25 Co 183/2017).

11. Výsledkem těchto úvah soudu je závěr, že žalovanému nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 8 000 Kč a 6 000 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce jako celku představovalo všechno plnění žalobkyně žalovanému plnění z neplatného právního jednání, kterým se žalovaný bezdůvodně obohatil. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., resp. § 2993 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný již žalobkyni částečně bezdůvodné obohacení vydal, neboť uhradil 2 500 Kč a 4 850Kč, zbývá tedy uhradit 5 500 a 1 150 Kč. Žalovaný nepřednesl soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 30.4.2020, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 1.5.2020 tak, jak vyplývá z příslušného podacího archu a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 4.5.2015, a žalovaný měl plnit den následující, a v prodlení je tak od 5.5.2020. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu soud do dlužné částky představující bezdůvodné obohacení v původní výši 8 000 Kč a 6 000 Kč zahrnul částečné platby, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

12. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek, lze dovodit vůli společnosti [právnická osoba] a žalobkyně postoupit pohledávku z právního jednání založeného předáním částky 8000 a 6000 Kč, byť na základě neplatné smlouvy, posoudil soud zmíněnou smlouvu o postoupení pohledávek jako smlouvu podle ust. § 1879 obč. zák., na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky z bezdůvodného obohacení, a povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložil žalovanému ve prospěch žalobkyně jako nového věřitele.

13. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., na základě kterého soud, s ohledem na to, že úspěšnějším účastníkem sporu byl žalovaný a ze spisu je zřejmé, že mu žádné náklady nevznikly, rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení