16 C 470/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 33 676 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 2 896,68 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 12 891,12 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 3 805,22 Kč, co do úroku z prodlení z částky 23 185 Kč ve výši 10 % p. a. od 3. 12. 2020 do 6. 12. 2020, co do úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 5 296,68 Kč od 7. 12. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 90,02 % p. a. a to z částky 32 548,64 Kč od 26.09.2019 do 16.01.2020 ve výši 8 754,11 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 31 825,32 Kč od 17.01.2020 do 17.02.2020 ve výši 2 423,68 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 31 325,32 Kč od 18.02.2020 do 21.02.2020 ve výši 298,20 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 30 325,32 Kč od 22.02.2020 do 16.03.2020 ve výši 1 732,08 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 28 525,32 Kč od 17.03.2020 do 20.04.2020 ve výši 2 376,15 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 26 725,32 Kč od 21.04.2020 do 27.05.2020 ve výši 2 353,57 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 25 725,32 Kč od 28.05.2020 do 30.06.2020 ve výši 2 081,82 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 24 725,32 Kč od 01.07.2020 do 21.07.2020 ve výši 1 235,85 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 23 725,32 Kč od 22.07.2020 do 31.08.2020 ve výši 2 315,27 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 22 730,32 Kč od 01.09.2020 do 15.09.2020 ve výši 811,50 Kč, úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 21 509,32 Kč od 16.09.2020 do 02.12.2020 ve výši 3 992,82 Kč a úrok za poskytnutí úvěru ve výši 90,02 % p.a. z částky 20 288,32 Kč od 03.12.2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 26.9.2019 dosáhne částky 106 704,00 Kč zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 17 888,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 7. 12. 2020 do zaplacení, to vše ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně vždy do každého posledního dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 33 676 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobcem, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 35 000 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 17.12.2018. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 138,22 % p.a. splácet ve 30 měsíčních splátkách ve výši 2 964,00 Kč splatných vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem leden 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích [příjmení] a [anonymizováno] (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňující řádné čerpání a následné splácení úvěru, bylo dále prověřeno, že žalovaný nebyl v době žádosti evidován v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobce předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník, jednající s žalovaným, doporučil úvěr ke schválení. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky ve výši 2 964,00 Kč ze dne 08.02.2019, ve výši 2 964,00 Kč ze dne 08.03.2019, ve výši 2 964,00 Kč ze dne 10.04.2019, ve výši 7 199,00 Kč ze dne 11.06.2019, ve výši 1 693,00 Kč ze dne 12.07.2019. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu [číslo] v celkové výši 1 497,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 3 x 499,00 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy v celkové výši 1 400,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 7 x 200,00 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 21.07.2019. K datu 24.09.2019 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu [anonymizováno] smlouvy se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 39 753,32 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě [číslo] bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 26.09.2019, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky ve výši 2 964,00 Kč ze dne 26.11.2019, ve výši 2 964,00 Kč ze dne 13.12.2019, ve výši 2 000,00 Kč ze dne 16.01.2020, ve výši 500,00 Kč ze dne 17.02.2020, ve výši 1 000,00 Kč ze dne 21.02.2020, ve výši 1 800,00 Kč ze dne 16.03.2020, ve výši 1 800,00 Kč ze dne 20.04.2020, ve výši 1 000,00 Kč ze dne 27.05.2020, ve výši 1 000,00 Kč ze dne 30.06.2020, ve výši 1 000,00 Kč ze dne 21.07.2020, ve výši 995,00 Kč ze dne 31.08.2020, ve výši 1 221,00 Kč ze dne 15.09.2020, ve výši 1 221,00 Kč ze dne 02.12.2020, ve výši 2 400,00 Kč ze dne 21.12.2020. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 17 888,32 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 39 753,32 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 32 548,64 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 7 204,68 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu [číslo], tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 1 497,00 Kč s příslušenstvím, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. smlouvy, tak jak je specifikována shora, v celkové výši 1 400,00 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuta dle bodu [anonymizováno] smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 26.09.2019 do zaplacení, tj. smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 39 753,32 Kč od 26.09.2019 do 26.11.2019 ve výši 2 464,50 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 36 789,32 Kč od 27.11.2019 do 13.12.2019 ve výši 625,43 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 33 825,32 Kč od 14.12.2019 do 16.01.2020 ve výši 1 150,22 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 825,32 Kč od 17.01.2020 do 17.02.2020 ve výši 1 018,56 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 31 325,32 Kč od 18.02.2020 do 21.02.2020 ve výši 125,32 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 30 325,32 Kč od 22.02.2020 do 16.03.2020 ve výši 727,92 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 28 525,32 Kč od 17.03.2020 do 20.04.2020 ve výši 998,55 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 26 725,32 Kč od 21.04.2020 do 27.05.2020 ve výši 989,01 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 25 725,32 Kč od 28.05.2020 do 30.06.2020 ve výši 874,82 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 24 725,32 Kč od 01.07.2020 do 21.07.2020 ve výši 519,33 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 23 725,32 Kč od 22.07.2020 do 31.08.2020 ve výši 972,93 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 22 730,32 Kč od 01.09.2020 do 15.09.2020 ve výši 340,95 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 21 509,32 Kč od 16.09.2020 do 02.12.2020 ve výši 1 677,78 Kč a smluvni pokuta ve výši 0,1% z částky 20 288,32 Kč od 03.12.2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 12 891,12 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 26.09.2019 do zaplacení, tj. úrok z částky 32 548,64 Kč od 26.09.2019 do 16.01.2020 ve výši 8 754,11 Kč, úrok z částky 31 825,32 Kč od 17.01.2020 do 17.02.2020 ve výši 2 423,68 Kč, úrok z částky 31 325,32 Kč od 18.02.2020 do 21.02.2020 ve výši 298,20 Kč, úrok z částky 30 325,32 Kč od 22.02.2020 do 16.03.2020 ve výši 1 732,08 Kč, úrok z částky 28 525,32 Kč od 17.03.2020 do 20.04.2020 ve výši 2 376,15 Kč, úrok z částky 26 725,32 Kč od 21.04.2020 do 27.05.2020 ve výši 2 353,57 Kč, úrok z částky 25 725,32 Kč od 28.05.2020 do 30.06.2020 ve výši 2 081,82 Kč, úrok z částky 24 725,32 Kč od 01.07.2020 do 21.07.2020 ve výši 1 235,85 Kč, úrok z částky 23 725,32 Kč od 22.07.2020 do 31.08.2020 ve výši 2 315,27 Kč, úrok z částky 22 730,32 Kč od 01.09.2020 do 15.09.2020 ve výši 811,50 Kč, úrok z částky 21 509,32 Kč od 16.09.2020 do 02.12.2020 ve výši 3 992,82 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 20 288,32 Kč od 03.12.2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 90,02 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Žalobce byl z tohoto důvodu nucen podat tuto žalobu, kde se domáhá zaplacení shora uvedených částek uvedených pod písm. a) až e). Žalobce touto žalobou požaduje, aby žalovanému bylo uloženo žalobci tyto shora uvedené částky zaplatit. U dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c), tedy u částky v celkové výši 20 785,00 Kč, požaduje žalobce s ohledem na prodlení žalovaného s jejich úhradou i zákonný úrok z prodlení. Pro zjednodušení požaduje žalobce u všech dlužných částek uvedených shora pod písm. a), b), c) zákonný úrok z prodlení až od druhého dne následujícího po shora popsaném zesplatnění úvěru. Dle bodu 2.2. smlouvy je výše úroku uvedeného shora pod písm. e) limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle části A) smlouvy, tedy na částku 106 704,00 Kč. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, tak jak již bylo výše uvedeno, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou [anonymizováno]. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i [titul]. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], znalec v oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25.10.2018, které bylo zpracováno na žádost žalobce. V tomto vyjádření je mj. popisován přesný vztah (matematický vzorec pro přepočet) nominální a úrokové míry. Znalec dále uvádí a vypočítává, jaká je výše nominální a efektivní úrokové míry u totožného úvěru se stejnými parametry (výše úvěru, výše počet splátek, frekvence splácení). Znalec potvrzuje, že pokud je ve smlouvě o úvěru uvedena efektivní úroková míra, lze dopočítat na základě uvedeného vztahu z efektivní úrokové sazby úrokovou sazbu nominální, s tím, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná. Znalec pro zjednodušení ke svému vyjádření připojil i převodní tabulky uvádějící přepočet úrokové sazby z efektivní na nominální. Z těchto tabulek lze ověřit, že úrok v nominální úrokové míře požadovaný touto žalobou odpovídá úroku v efektivní úrokové míře sjednanému ve smlouvě.

2. Žalovaný k věci uvedl, že v současné době není zaměstnaný, není veden na [anonymizováno], žije u babičky. Ve výchově a výživě nemá žádné děti. Kromě tohoto dluhu v současné době má asi dluh na sociálním a zdravotním pojištění. Momentálně je pro něj těžké najít práci s ohledem na Covid situaci. Za tohoto stavu věci navrhnul, aby mu bylo případné plnění pohledávky umožněno ve splátkách po 1 000 – 1 500 Kč měsíčně.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum] pod [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr hradit ve splátkách po 2 964 Kč. Ve smlouvě se sjednává pod bodem [anonymizováno] právo žalobkyně pro případ prodlení žalovaného s placením splátek alespoň 65 dnů„ zesplatnit“ úvěr, tj. požadovat okamžitou úhradu veškerých nároků, které žalobkyně vůči žalovanému má. V článku 6. 4. smlouvy je pro tento případ stanoveno, že dosud neuhrazená jistina a neuhrazený úrok se stává součástí„ nové jistiny“, přičemž v článku 2. 2. smlouvy je ujednáno, že„ úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do [příjmení] jistiny úvěru“; celková výše úroku, který je žalobkyně oprávněna požadovat, je v témže ustanovení omezena na 120 % z částky uvedené ve smlouvě jako„ celková částka, kterou má klient zaplatit“. Ze stejného data pochází předsmluvní formulář podepsaný žalovaným. Žalobkyně dále soudu předložila kartu klienta, oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] [právnická osoba] byl vystaven doklad o vyplacení úvěru s datem zúčtování 17. 12. 2018 představující částku 35 000 Kč zaslanou na účet 0 [bankovní účet]. Dle scanu obrazovky mobilního telefonu byl potvrzen jako účet žalovaného účet s [číslo]. Na základě záznamu ze dne 14. 12. 2018 proběhlo hodnocení klienta, bylo předloženo prohlášení klienta, výpis z nebankovních registrů, výplatní lístky žalovaného a pracovní smlouva žalovaného. Výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána dne 23. 9. 2019, 21. 8. 2019, 22. 5. 2019. Ze dne 24. 9. 2019 pochází oznámení o zesplatnění všech závazků. Soudu dále bylo předloženo vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, ve kterém znalec poměřuje nominální úrokovou sazbu a efektivní úrokovou sazbou a podává výklad jejich výpočtu.

4. Účastníky uzavřená smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu ust. § 2 zákona o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb. (dále jen ZoSÚ) a předchůdce žalobkyně před jejím uzavřením podle ustanovení § 86 přistoupil k tvz. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle tohoto ustanovení povinnost posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, což učinil.

5. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nesplacené části úvěru, který podle citované smlouvy žalovanému poskytla a který žalovaný nevrátil, včetně souvisejících nároků na zaplacení úroku z úvěru, úroku z prodlení, poplatků a smluvních pokut. Žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně uzavření a obsahu úvěrové smlouvy jakož i o poskytnutí tvrzených 35 000 Kč prokázala. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., o smlouvě o úvěru.

6. I za účinnosti nového občanského zákoníku (a zákona o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá) lze aplikovat judikaturní závěry, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výše) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp zn. 29 Cdo 4498/2007 či 32 Cdo 3516/2009). Neplatné sjednání výše úroku neznamená, že úvěrovaný nemá povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr a bylo by to zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. V případě neplatného ujednání (pouze) o výši úroku by se aplikovalo ustanovení § 577 o. z., a žalovaný by byl zavázán zaplatit úrok ve výši podle ustanovení § 1802 o. z., tj. ve výši úroků požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru by nebylo možno nevyhovět zcela.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvou se žalovaný zavazuje k placení úroku ve výši 138,22 % ročně; tato sazba je efektivním úrokem, odpovídá podle žalobkyní objasněného výpočtu nominální sazbě 89,9 %. Soud považuje dohodnutou výši úroku za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována tři slova] na jejích internetových stránkách vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností jeden rok až pět let v době uzavření smlouvy činila 9,17 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky i při vyjádření nominální sazbou převyšuje téměř desetkrát. Při hodnocení mravnosti smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena, a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Citovaná ustanovení čl. 2 a 6.4. o„ přirůstání“ úroku a konstrukce„ [příjmení] jistiny“, která však žádnou jistinou úvěru není, neboť nejde jen o nesplacenou část žalobkyní poskytnutých peněz, nýbrž zahrnuje i její odměnu (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalovaného, vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání také nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli podle § 1811 odst. 1 o. z., neboť formulace o„ přirůstání úroku běžícího do zaplacení“ je formulací těžko uchopitelnou běžnému průměrnému spotřebiteli. Právo požadovat úrok z úroku není ujednáním obecně zakázaným, avšak zejména ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho dalším faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Totéž platí i pro právo požadovat předčasné splacení úvěru při prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než 65 dnů. I pro toto ujednání platí, že jeho důsledky, opět zejména v jejich souvislosti s výší úroku a anuitní způsob splácení úvěru, posoudí běžný spotřebitel velmi obtížně. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti určené v ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům zjevně příčí a to i při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle. Smlouvu s takovým obsahem je nutno považovat za absolutně neplatnou.

9. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat toliko jejich vrácení bezdůvodného obohacení, neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu. Má proto právo požadovat nevrácenou část poskytnutých peněžních prostředků a úrok z prodlení ve výši určené právní úpravou, neboť žalovaný byl k jejich vrácení vyzván a se splněním této povinnosti byl v prodlení. Výsledkem těchto úvah soudu je závěr, že žalovanému nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 35 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., resp. § 2993 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný již žalobkyni částečně bezdůvodné obohacení vydal, neboť uhradil 17 111,68 Kč, zbývá tedy uhradit 17 888,32 Kč. Žalovaný nepřednesl soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 3.12.2020, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy téhož dne, jak vyplývá z příslušného podacího archu a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 6.12.2020, a žalovaný měl plnit den následující, a v prodlení je tak od 7.12.2020. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu soud do dlužné částky představující bezdůvodné obohacení v původní výši 35 000 Kč zahrnul částečné platby, ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

10. O plnění předmětného dluhu ve splátkách soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., když vzal v úvahu, výši pohledávky a žalovaného současnou finanční a sociální situaci.

11. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., na základě kterého soud, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že v daném případě se jednalo mezi účastníky o téměř shodný úspěch ve věci, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.