16 C 471/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 52 545 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se co do částky 1 598 Kč, dále co do smluvní pokuty ve výši 12 627,24 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 2 319,66 Kč, úroku z prodlení z částky 39 918 Kč ve výši 10 % p. a. od 2. 9. 2020 do 12. 12. 2020, úroku z prodlení z částky 1 598 Kč ve výši 10 % p. a. od 13. 12. 2020 do zaplacení, co do úroku ve výši 102,66 % p. a. z částky 40 591,18 Kč od 29. 2. 2020 do 26. 5. 2020 ve výši 9 651,84 Kč, ve výši 102,66 % p. a. z částky 39 320 Kč od 27. 5. 2020 do 1. 9. 2020 ve výši 10 411,52 Kč, úrok u ve výši 102,66 % p. a. z částky 38 320 Kč od 2. 9. 2020 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 29. 2. 2020 dosáhne částky 119 707 Kč zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 38 320 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 13. 12. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni poměrnou na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 11 962 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 52 545 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne [datum]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000,00 Kč (dále též jen„ úvěr“). K vyplacení úvěru žalovanému došlo dne 02.05.2019. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 167,78 % p.a. splácet ve 18 měsíčních splátkách ve výši 5 542,00 Kč splatných vždy k 24. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem červen 2019, to vše dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení žalobce (věřitele) o schválení úvěru. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému následně zasláno na dodejku. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany žalobce prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky ve výši 5 542,00 Kč ze dne 29.05.2019, ve výši 5 542,00 Kč ze dne 14.06.2019, ve výši 5 542,00 Kč ze dne 16.07.2019, ve výši 5 542,00 Kč ze dne 14.08.2019, ve výši 5 542,00 Kč ze dne 16.09.2019, ve výši 5 542,00 Kč ze dne 16.12.2019. Před níže popsaným zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. v celkové výši 998,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tedy smluvní pokuty v celkové výši 2 x 499,00 Kč). Tato smluvní pokuta je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. V důsledku tohoto prodlení žalovaného žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2. v celkové výši 600,00 Kč (Podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniká právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200,00 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci takto vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů u splátek [číslo] u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, tedy náhrady nákladů v celkové výši 3 x 200,00 Kč). Tato náhrada nákladů je dle uzavřené smlouvy v každém jednotlivém případě splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku práva žalobce na její zaplacení. Povinnost hradit náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla ve smlouvě sjednána na základě § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého platí, že věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat mimo jiné právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele. Shora uvedená částka 200 Kč přitom odpovídá skutečným nákladům žalobce vzniklých v důsledku popsaného prodlení s úhradou každé splátky o délce 15 dnů,. V důsledku tohoto prodlení žalovaného následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3., podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaný se takto dostal do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky [číslo] splatné dne 24.12.2019. K datu 27.02.2020 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4. se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 50 462,00 Kč byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den zesplatnění úvěru. K výpočtu úroku za poskytnutí úvěru přirostlého do zesplatnění úvěru žalobce uvádí, že úvěr dle uzavřené smlouvy o úvěru se splácí splátkami, jejichž výše se po dobu splácení nemění. V každé splátce je zahrnuta platba jistiny úvěru a platba úroku za poskytnutí úvěru. Úrok za poskytnutí úvěru zahrnutý do každé splátky odpovídá úroku přirostlému k jistině úvěru k poslednímu dni splatnosti dané splátky. Postupně se tak mění poměr mezi splátkou jistiny a splátkou úroku. Tento poměr je u jednotlivých splátek uveden ve splátkovém kalendáři, který je zasílán společně s oznámením o schválení úvěru. U posledních 3 splátek úvěru před zesplatněním úvěru, pokud je úvěr zesplatněn z důvodu prodlení dlužníka s úhradou splátek, je tak část každé z těchto posledních 3 splátek připadající na úrok připočtena k původní jistině úvěru a stává se součástí shora uvedené nové jistiny úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobce je oprávněn požadovat, aby mu žalovaný v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Před zesplatněním úvěru byl přitom žalovaný vyzván k úhradě dané dlužné splátky a byla mu poskytnuta k tomu lhůta alespoň 30 dnů. V bodě 6.5. bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 29.02.2020, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2. bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Po zesplatnění celého úvěru byly žalobci uhrazeny pouze následující částky ve výši 5 542,00 Kč ze dne 22.04.2020, ve výši 5 600,00 Kč ze dne 26.05.2020, ve výši 1 000,00 Kč ze dne 01.09.2020 základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobci k dnešnímu dni dluží následující částky odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 38 320,00 Kč (k datu zesplatnění úvěru přitom činila nová jistina úvěru částku ve výši 50 462,00 Kč a odpovídala zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 40 591,18 Kč a úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 9 870,82 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1., tak jak jsou specifikovány shora, v celkové výši 998,00 Kč s příslušenstvím, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2., tak jak je specifikována shora, v celkové výši 600,00 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuta dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou, a to počínaje dnem 29.02.2020 do zaplacení, tj. smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 50 462,00 Kč od 29.02.2020 do 22.04.2020 ve výši 2 724,84 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 44 920,00 Kč od 23.04.2020 do 26.05.2020 ve výši 1 527,28 Kč, smluvni pokuta ve výši 0,1 % z částky 39 320,00 Kč od 27.05.2020 do 01.09.2020 ve výši 3 853,36 Kč a smluvni pokuta ve výši 0,1% z částky 38 320,00 Kč od 02.09.2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby uvedenému v záhlaví této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 12 627,24 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru od 29.02.2020 do zaplacení, tj. úrok z částky 40 591,18 Kč od 29.02.2020 do 26.05.2020 ve výši 9 651,84 Kč, úrok z částky 39 320,00 Kč od 27.05.2020 do 01.09.2020 ve výši 10 411,52 Kč a úrok za poskytnutí úvěru z částky 38 320,00 Kč od 02.09.2020 do zaplaceni. Žalobce touto žalobou požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 102,66 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil ani na základě předžalobní výzvy, kterou mu žalobce v této věci zaslal. Co se týče požadovaných úroků za poskytnutí úvěru, tak jak již bylo výše uvedeno, ve smlouvě byl tento úrok vyjádřen prostřednictvím tzv. efektivní úrokové sazby. Touto žalobou žalobce požaduje přiznání úroku v nominální úrokové míře odpovídající efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě. Vyjádření úroku v efektivní sazbě tedy odpovídá jeho vyjádření v nominální úrokové sazbě. Jedná se pouze o matematickou operaci. Problematikou efektivní a nominální úrokové míry se zabývá i Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., [příjmení], znalec v oboru ekonomika, ve svém„ Vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek“ ze dne 25.10.2018, které bylo zpracováno na žádost žalobce. V tomto vyjádření je mj. popisován přesný vztah (matematický vzorec pro přepočet) nominální a úrokové míry. Znalec dále uvádí a vypočítává, jaká je výše nominální a efektivní úrokové míry u totožného úvěru se stejnými parametry (výše úvěru, výše počet splátek, frekvence splácení). Znalec potvrzuje, že pokud je ve smlouvě o úvěru uvedena efektivní úroková míra, lze dopočítat na základě uvedeného vztahu z efektivní úrokové sazby úrokovou sazbu nominální, s tím, že bez ohledu na to, zda je ve smlouvě uvedena nominální úroková sazba či efektivní úroková sazba, absolutní výše celkově zaplacených úroků je v obou případech shodná. Znalec pro zjednodušení ke svému vyjádření připojil i převodní tabulky uvádějící přepočet úrokové sazby z efektivní na nominální. Z těchto tabulek lze ověřit, že úrok v nominální úrokové míře požadovaný touto žalobou odpovídá úroku v efektivní úrokové míře sjednanému ve smlouvě.

2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, k jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dne [datum] pod [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr hradit ve splátkách po 5 542 Kč. Ve smlouvě se sjednává pod bodem 6.3. právo žalobkyně pro případ prodlení žalovaného s placením splátek alespoň 65 dnů„ zesplatnit“ úvěr, tj. požadovat okamžitou úhradu veškerých nároků, které žalobkyně vůči žalovanému má. V článku 6. 4. smlouvy je pro tento případ stanoveno, že dosud neuhrazená jistina a neuhrazený úrok se stává součástí„ nové jistiny“, přičemž v článku 2. 2. smlouvy je ujednáno, že„ úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do Nové jistiny úvěru“; celková výše úroku, který je žalobkyně oprávněna požadovat, je v témže ustanovení omezena na 120 % z částky uvedené ve smlouvě jako„ celková částka, kterou má klient zaplatit“. Ze stejného data pochází předsmluvní formulář podepsaný žalovanou. Žalobkyně dále soudu předložila kartu klienta, oznámení o schválení úvěru. [právnická osoba] byl vystaven doklad o vyplacení úvěru s datem zúčtování [datum] představující částku 50 000 Kč zaslanou na účet 0 [bankovní účet] označený ve smlouvě žalovanou. Na základě záznamu ze dne 29.4.2019 proběhlo hodnocení klienta, bylo předloženo prohlášení klienta, výpis z nebankovních registrů, výplatní lístky žalované a pracovní smlouva žalované. Výzva k zaplacení byla žalované odeslána dne 24.2.2020, 24.1.2020. Ze dne 27.2.2020 pochází oznámení o zesplatnění všech závazků. Soudu dále bylo předloženo vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne 25. 10. 2018, ve kterém znalec poměřuje nominální úrokovou sazbu a efektivní úrokovou sazbou a podává výklad jejich výpočtu.

4. Účastníky uzavřená smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu ust. § 2 zákona o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb. (dále jen ZoSÚ) a předchůdce žalobkyně před jejím uzavřením podle ustanovení § 86 přistoupil k tvz. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle tohoto ustanovení povinnost posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, což učinil.

5. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na úhradu nesplacené části úvěru, který podle citované smlouvy žalované poskytla a který žalovaná nevrátila, včetně souvisejících nároků na zaplacení úroku z úvěru, úroku z prodlení, poplatků a smluvních pokut. Žalobkyně svá žalobní tvrzení ohledně uzavření a obsahu úvěrové smlouvy jakož i o poskytnutí tvrzených 50 000 Kč prokázala. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. o. z., o smlouvě o úvěru.

6. I za účinnosti nového občanského zákoníku (a zákona o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb., který na posuzovanou smlouvu rovněž dopadá) lze aplikovat judikaturní závěry, podle nichž případná neplatnost ujednání o úrocích (jejich výše) ve smlouvě o úvěru nezpůsobuje sama o sobě neplatnost smlouvy o úvěru jako celku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 4498/2007 či 32 Cdo 3516/2009). Neplatné sjednání výše úroku neznamená, že úvěrovaný nemá povinnost platit žádné úroky, neboť by se nejednalo o úvěr a bylo by to zcela v rozporu s vůlí smluvních stran, kterou projevily uzavřením posuzované smlouvy. V případě neplatného ujednání (pouze) o výši úroku by se aplikovalo ustanovení § 577 o. z., a žalovaná by byla zavázána zaplatit úrok ve výši podle ustanovení § 1802 o. z., tj. ve výši úroků požadovaných obvykle za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka (úvěrovaného) v době uzavření smlouvy a požadavku na zaplacení úroku z úvěru by nebylo možno nevyhovět zcela.

7. Podle ustanovení § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům; k neplatnosti takového právního jednání soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.). Posuzovanou smlouvou se žalovaná zavazuje k placení úroku ve výši 167,78 % ročně; tato sazba je efektivním úrokem, odpovídá podle žalobkyní objasněného výpočtu nominální sazbě 102,3384 % p.a. Soud považuje dohodnutou výši úroku za nepřiměřeně vysokou. Nejvyšší soud již ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu, včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěru, nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných [anonymizována dvě slova] bankou na jejích internetových stránkách vyplývá, že obvyklá míra úroku u úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností jeden rok až pět let v době uzavření smlouvy činila 8,23 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky i při vyjádření nominální sazbou převyšuje téměř desetkrát. Při hodnocení mravnosti smlouvy, jejímž účastníkem je spotřebitel, kterému z ní má vzniknout závazek k placení takto (extrémně) vysokého úroku, je nutno přihlédnout i k okolnostem, za kterých byla uzavřena, a k jejímu dalšímu obsahu. Smlouva byla uzavřena adhezním způsobem; žalovaný akceptoval formulářovou dokumentaci vypracovanou žalobkyní, jejíž obsah nemohl reálně nijak ovlivnit. Citovaná ustanovení čl. 2 a 6.4. o„ přirůstání“ úroku a konstrukce„ Nové jistiny“, která však žádnou jistinou úvěru není, neboť nejde jen o nesplacenou část žalobkyní poskytnutých peněz, nýbrž zahrnuje i její odměnu (úrok) spolu s ujednáním o právu žalobkyně požadovat předčasné splacení celého úvěru v důsledku kvalifikovaného prodlení žalované, vytváří významnou nerovnováhu práv a povinností smluvních stran v neprospěch spotřebitele. Tato ujednání také nesplňují požadavek na jasnost a srozumitelnost veškerých sdělení vůči spotřebiteli podle § 1811 odst. 1 o. z., neboť formulace o„ přirůstání úroku běžícího do zaplacení“ je formulací těžko uchopitelnou běžnému průměrnému spotřebiteli. Právo požadovat úrok z úroku není ujednáním obecně zakázaným, avšak zejména ve smlouvách, jejichž účastníkem je spotřebitel, nesmí jeho sjednání vytvářet nepřiměřenou nerovnováhu v právech smluvních stran v jeho neprospěch a musí být zcela transparentní a srozumitelné běžnému spotřebiteli. Nelze jej posuzovat izolovaně od výše sazby„ přirůstajícího“ úroku, který je i bez tohoto ujednání (které není ničím jiným, než jeho dalším faktickým navýšením) nepřiměřeně vysoký. Totéž platí i pro právo požadovat předčasné splacení úvěru při prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než 65 dnů. I pro toto ujednání platí, že jeho důsledky, opět zejména v jejich souvislosti s výší úroku a anuitní způsob splácení úvěru, posoudí běžný spotřebitel velmi obtížně. Soud přihlédl rovněž k tomu, že pro případ porušení téže povinnosti je žalovaný stižen i další podstatnou sankcí, a to smluvní pokutou, stanovenou na horní hranici zákonné přípustnosti určené v ustanovení § 122 zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Zhodnotil-li uvedené okolnosti soud v jejich souhrnu, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena žalobkyní, dospěl k závěru, že zkoumaná smlouva je právním jednáním, které se dobrým mravům zjevně příčí a to i při respektování smluvní volnosti a autonomie vůle. Smlouvu s takovým obsahem je nutno považovat za absolutně neplatnou.

9. Je-li smlouva, na jejímž základě žalobkyně poskytla předmětné peněžní prostředky, neplatná, může se žalobkyně domáhat toliko jejich vrácení bezdůvodného obohacení, neboť jde o plnění poskytnuté bez právního důvodu. Má proto právo požadovat nevrácenou část poskytnutých peněžních prostředků a úrok z prodlení ve výši určené právní úpravou, neboť žalovaná byla k jejich vrácení vyzvána a se splněním této povinnosti byla v prodlení. Výsledkem těchto úvah soudu je závěr, že žalované nevznikla jiná povinnost než žalobkyni vrátit půjčenou jistinu ve výši 50 000 Kč. Z hlediska právního posouzení se tu jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1 o. z., resp. § 2993 o. z. Podle § 2991 odst. 1 o. z. přitom platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat, zbývá tedy uhradit 38 320 Kč. Žalovaná nepřednesla soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Přestože žalovaná neměla povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost mohla uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedené částky je tedy žalovaná povinna žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 9.12.2020, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalované prostřednictvím poštovní přepravy téhož dne, jak vyplývá z příslušného podacího archu a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 12.12.2020, a žalovaná měla plnit den následující, a v prodlení je tak od 13.12.2020.

10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozsdělí. Jestliže tedy žalobkyně v určité části uplatněných peněžitých nároků nebyla úspěšná, jedná se o neúspěch v části věci. Žalobkyně neměla ve věci plný úspěch a výsledný podíl odpovídá poměru jejího neúspěchu a úspěchu, jestliže ke dni vyhlášení rozsudku představoval úspěch žalobkyně ve věci částku ve výši 38 320 Kč a neúspěch představoval částku 14 225 Kč, žalobkyně tak měla ve věci úspěch přibližně 72,9 % a žalovaná přibližně 27,1 %. Je tedy potřeba určit poměr úspěchu obou účastníků ve věci a od úspěchu účastníka (úspěšné strany) odečíst jeho neúspěch (tj. míru úspěchu druhé strany), ve výši rozdílu má účastník právo, aby mu druhý účastník nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování práva. V daném případě vznikly žalobkyni náklady ve výši 16 408 Kč. Žalobkyně osvědčila, že žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupené advokátem, sestávají podle § 137 o. s. ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 2 626 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21 % DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobkyně vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“), zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 3 220 Kč v rozsahu 3 úkonů (převzetí věci, žaloba, jednání) a paušální částka jako náhrada výdajů za každý ve výši 300 Kč, cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět v rozsahu 1/3 tj. 562 Kč, dále náhradu za ztrátu času v rozsahu 1/3 čj. 267 Kč, to vše s 21 % DPH. Z takto vypočítané výše náhrady nákladů řízení žalobkyni náleží 72,9 % tj. 11 962 Kč.