16 C 51/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnického práva k motorovému vozidlu

I. Určuje se, že žalovaný je vlastníkem vozidla Ford Mondeo BWY, RZ: SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu: Anonymizováno.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 350 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhal určení vlastnictví k motorovému vozidlu Ford Mondeo BWY, RZ: SPZ, VIN: VIN kód, číslo technického průkazu: Anonymizováno (dále zpravidla jen „předmětné vozidlo“), s odůvodněním, že toto vozidlo kupní smlouvou ze dne datum prodala žalovanému, který se zavázal provést odhlášení vozidla z evidence motorových vozidel do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy, což však žalovaný dosud neprovedl a ani dosud neposkytl žalobkyni potřebnou součinnost k přepisu vozidla.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci.

5. Na základě kupní smlouvy ze dne datum žalobkyně prodala žalovanému předmětné vozidlo, přičemž žalovaný uhradil žalobkyni při podpisu kupní smlouvy kupní cenu ve výši 7 000 Kč a uhrazením této kupní ceny přešlo vlastnické právo na kupujícího. Účastníci se zároveň dohodli, že žalovaný zajistí přepis vozidla v registru silničních vozidel do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy, což však žalovaný dosud neprovedl, ani neposkytl žalobkyni potřebnou součinnost k přepisu vozidla.

6. Žalobou podle § 80 o. s. ř. se lze domáhat, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno, nebo stanoveno zákonem.

8. Podle § 2079 odst. 1 a 2 o.z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Neplyne-li ze smlouvy nebo zvyklostí něco jiného, jsou prodávající a kupující zavázáni splnit své povinnosti současně.

9. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, platí, že zápis změny vlastníka silničního vozidla v registru silničních vozidel provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností: a) v případě převodu vlastnického práva na základě společné žádosti dosavadního a nového vlastníka silničního vozidla a nového provozovatele silničního vozidla, není-li totožný s dosavadním nebo novým vlastníkem.

10. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci posoudil věc právně takto:

11. V řízení bylo prokázáno, že na základě kupní smlouvy ze dne datum žalobkyně prodala žalovanému předmětné vozidlo, přičemž žalovaný uhradil žalobkyni při podpisu kupní smlouvy kupní cenu ve výši 7 000 Kč a uhrazením této kupní ceny přešlo vlastnické právo na kupujícího. Účastníci se zároveň dohodli, že žalovaný zajistí přepis vozidla v registru silničních vozidel do 14 dnů od podpisu kupní smlouvy.

12. Žalobkyně v řízení prokázala naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k předmětnému vozidlu ve smyslu § 80 o. s. ř., neboť žalovaný dosud neprovedl přepis vozidla v registru silničních vozidel ani neposkytl žalobkyni nutnou součinnost a v registru silničních vozidel nebyla zaznamenána změna převodu vlastnického práva k předmětnému vozidlu, k němuž došlo již dne datum, tj. dnem uzavření shora uvedené kupní smlouvy oběma smluvními stranami.

13. Podle § 8 zákona č. 56/2001 Sb. nelze jiným způsobem (tj. bez součinnosti žalovaného) dosáhnout sjednocení faktického stavu se stavem zapsaným v příslušné evidenci silničních vozidel. Soudní rozhodnutí je za daných okolností jediným způsobilým podkladem k tomu, aby mohlo dojít příslušným správním orgánem ke změně zápisu vlastníka vozidla v registru silničních vozidel (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). V řízení bylo dále prokázáno, že vlastnické právo k předmětnému vozidlu přešlo ve smyslu § 2079 o.z. ze žalobce na žalovanou ke dni datum (tj. ke dni podpisu shora uvedené kupní smlouvy).

14. S ohledem na shora uvedené proto soud dospěl k závěru, že faktickým vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný a vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala svůj naléhavý právní zájem na určení vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu, soud žalobě výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., přičemž úspěšné žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému ve výši 8 350 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, při tarifní hodnotě ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024, a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, při tarifní hodnotě ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (žaloba), včetně jedné paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.