16 C 65/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kotounovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 40 571,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 40 571,93 Kč s kapitalizovaným úrokem za období od 16. 6. 2025 do 13. 9. 2025 ve výši 5 709,98 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 45 642,98 Kč od 6. 10. 2025 do zaplacení a částku ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 024 Kč k rukám jejího zástupce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 39 933 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 45 642,98 Kč ve výši 11,50 % ročně od 6.10.2025 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 5 709,98 Kč od 16.6.2025 do 13.9.2025, částky ve výši 1 000 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky a částky ve výši 638,93 Kč. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že mezi ní jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem, byla uzavřena smlouva o poskytnutí revolvingového úvěru č. , číslo, . Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut v jednotlivých tranších poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím klientské zóny. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně z čerpané a dosud nesplacené částky, RPSN činilo 78,16 %. Žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 2 000 Kč. Žalovaný porušil smlouvu o úvěru, když neuhradil minimální měsíční splátku splatnou dne 15.6.2025 Žalobce zaslal žalovanému první upomínku ze dne 20.6.2025, ve které vyzval žalovaného k úhradě dlužné splátky. Žalovaný však na zasílané výzvy nereagoval. Žalobkyně po žalovaném požaduje částku ve výši 39 933 Kč představující zesplatněnou jistinu poskytnutého úvěru, kapitalizovaný smluvní úrok v celkové výši 5 709,98 Kč, vypočtený jako 57.99 %, tj. sjednaný smluvní úrok, z částky 39 933,00 Kč, tj. zbývající výše jistiny, od 16.6.2025 do 12.9.2025, náklady na upomínkování v celkové výši 1 000 Kč za upomínku č. , číslo, a upomínku č. , číslo, a zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný na výzvu, která byla na adresu jeho trvalého pobytu doručena postupem dle § 46b písmeno a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (o.s.ř.) ve spojení s § 49 odst. 4 os.ř., aby se ve smyslu § 114a o.s.ř. vyjádřil k žalobě, nereagoval.

3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.

5. Účastníci dne , datum, uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru č. , číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč. Revolvingový úvěr měl být splácen alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce, až do úplného splacení úvěru, minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku ve výši 2 000 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 57,99 % ročně z čerpané a dosud nesplacené částky, RPSN činilo 78,16 %. V části 5. smlouvy byly sjednány upomínací výlohy ve výši 500 Kč za každou zaslanou upomínku. V čl. 5.6 je sjednáno oprávnění žalobkyně úvěr zesplatnit. V čl. 5.8 je sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z vyčíslené dlužné částky. Úvěr ve výši 40 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne , datum, na účet č. , č. účtu, . Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, a to upomínkou ze dne 20.6.2025 a ze dne 5.7.2025, v důsledku prodlení žalovaného byl úvěr zesplatněn ke dni 21.9.2025. Výzvou ze dne 21.9.2025 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných nároků žalobkyně. Zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy bylo doloženo přílohou ke smlouvě o úvěru, v níž je popsán rozbor posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z těchto údajů bylo zjištěno, že příjem žalovaného v době uzavření činil 30 000 Kč, finanční závazky činily celkem 2 437 Kč a finanční zůstatek, který by byl žalovaný schopen splácet, činil částku ve výši 13 849 Kč. Ověřováním prostřednictvím registrů ISIR, SOLUS a dalších bylo provedeno další posouzení žalovaného. Žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy svobodný, bezdětný a měsíční výdaje domácnosti činily 12 813 Kč.

6. Celkový dluh žalovaného se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 39 933 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, smluvní pokuty ve výš 638,93 Kč. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok kapitalizovaný ve výši 5 709,98 Kč za období od 16.6.2025 do 13.9.2025 a zákonný úrok z prodlení od 6.10.2025 do zaplacení. Dluh nebyl uhrazen ani k výše uvedené předžalobní výzvě žalobkyně zaslané dne 21.9.2025 doporučeně na adresu žalovaného.

7. Soud věc právně posoudil zejména podle níže uvedených ustanovení občanského zákoníku a zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Účastníci ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku a ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru platně uzavřeli úvěrovou smlouvu, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit ve sjednaných splátkách. Žalobkyně před poskytnutím úvěru dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, když z informací od žalovaného týkajících se mimo jiné příjmů a výdajů žalovaného, z lustrací v insolvenčním rejstříku, rejstříku neplatných dokladů, centrální evidenci exekucí, v registru SOLUS, interních databází a dosavadním plněním závazků žalovaného vyhodnotila, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Žalovaný se následně dostal do prodlení s jednotlivými úhradami, čímž porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas. V důsledku této skutečnosti využila žalobkyně svého práva a poskytnutý úvěr ke dni 21.9.2025 zesplatnila Dlužná částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 39 933 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 638,93 Kč. Soud dospěl k závěru, že všechny tyto poplatky a náklady sjednané ve smlouvě byly účtovány po právu. Uplatněná smluvní pokuta v celkové výši 638,93 Kč pak má též oporu v ujednání ve smlouvě ve spojení s § 2048 občanského zákoníku.

13. Protože žalovaný neuhradil úvěr ve sjednané lhůtě, dostala se do prodlení, v důsledku čehož má žalobkyně rovněž právo na úhradu smluvně sjednaných úroků kapitalizovaných ve výši 5 709,98 Kč za období od 16.6.2025 do 13.9.2025 a dále na úhradu úroku z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku., jehož výše byla shledána v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, tedy že žalovaný čerpal úvěr, který následně nesplácel, přičemž žalovaný uvedené skutečnosti ani na výzvu soudu nijak nerozporoval, rozhodl soud s odkazem na výše uváděná zákonná ustanovení tak, že nárok žalobkyně je důvodný a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Současně soud z úřední povinnosti prověřoval, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru prověřila úvěruschopnost žalovaného, kdy dospěl k závěru, že ze zjištěných informací se žalobkyni mohlo oprávněně jevit reálné, že žalovaný úvěr může splatit.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 024 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 624 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, návrh ve věci samé) po 700 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle §14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu. Soud žalobkyni nepřiznal nárok na náhradu nákladů za písemné vyjádření ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ze dne 31.3.2026, když tímto podáním byly doplněny skutečnosti v návaznosti na výzvu soudu, které však s ohledem na zákonnou povinnost žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného měly být uvedeny již v samotné žalobě. Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Vedle podmínky peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z úřední činnosti je soudu známo, že v průběhu posledních let bylo podáno desítky žalob s obdobným obsahem pro shodnou žalobkyni a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. Žalobkyni proto nebylo možné přiznat jí požadované náklady.

16. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené lhůtě tří dnů.