16 C 98/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr Lenkou Pokornou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 11 901 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 11 901 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 8 000 Kč od 13. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně 1 768 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 11 901 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru dne [datum]. Žalovaný vyplnil a podal žádost o zápůjčku na internetových stránkách společnosti [právnická osoba] - [webová adresa] basic, kde žalovaný, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku -vyplnil žádost o poskytnutí úvěru žalobcem. Žalovaný za účelem získání úvěru vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru své jméno, příjmení, rodné číslo, email, a telefonní číslo, informaci o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru, dále své zaměstnaní u společnosti [právnická osoba], na pozici Dělnik, bankovní spojení č.ú. [bankovní účet]. Po provedení identifikace žalovaného dle [číslo obč. průkazu] a kontroly informací o něm v souladu s článkem 2.. Všeobecných obchodních podmínek (dále jen "VOP"), posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ověření bonity prostřednictvím služby [anonymizováno] a bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do příslušných databází NRKI a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalovaného, [právnická osoba] rozhodla o poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 8.000 Kč. Na základě výše uvedené žádosti byl žalovanému zaslán návrh Smlouvy. Žalovaný souhlasil s návrhem Smlouvy a klikl na tlačítko k podpisu. Žalobcem byl vygenerován a odeslán speciální SMS kód [číslo] (který byl žalobcem zaslán na telefonní číslo žalovaného [tel. číslo] dne [datum]. Současně na základě rozhodnutí o poskytnutí úvěru prověřila společnost [právnická osoba] přes službu [webová adresa] – výpis z běžného účtu – Kontomatik, že žalovaný je majitelem uvedeného bankovního účtu č.ú. [bankovní účet]. Žalovaný vyplnil obdržený SMS kód (určený výhradně k podpisu smlouvy) do i-frame, tímto okamžikem byla Smlouva digitálně podepsána a vygenerovaná v pdf formátu zaslána žalovanému. Současně se zadáním SMS kódu potvrdil žalovaný, svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které jsou nedílnou součástí Smlouvy se společností [právnická osoba] Žalovaný dále souhlasil se zpracováním osobních údajů, udělil souhlas s ověřením bonity prostřednictvím služby [anonymizováno] a potvrdil, že se seznámil s notifikací ke zpracování osobních údajů a k nahlédnutí do úvěrových registrů NRKI. Dne [datum] byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 8.000 Kč z bankovního účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] na bankovní účet žalovaného č.ú. [bankovní účet]. Na základě Smlouvy, uzavřené shora uvedeným způsobem, poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného č.ú. [bankovní účet] zápůjčku ve výši 8.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v souladu s čl. II bod 4 Smlouvy spolu s příslušenstvím nejpozději dne 12. 04. 2020 na bankovní účet společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] s [variabilní symbol]. Současně se žalovaný spolu s jistinou ve výši 8.000 Kč zavázal splatit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1.760 Kč; smluvní poplatek ve výši 165 Kč za službu "Presto" - Expresní vyplacení úvěru – služba„ Presto“ ([příjmení] služba je volitelná a schválení půjčky není podmíněno touto službou. Služba„ Presto“ nabízí nejrychlejší cestu k penězům u schválené půjčky.„ Presto“ je zpoplatněna 165 Kč jednorázově bez ohledu na výši čerpané půjčky a lze ji zvolit v průběhu žádosti o půjčky. Poplatek "Presto" je splatný spolu s jistinou úvěru dne [datum]. Poplatek za poskytnutí Úvěru, ve výši 1.760 Kč splatný spolu s jistinou úvěru dne [datum]; - zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 10. 2020 postoupil původní věřitel, společnost [právnická osoba], pohledávku vůči žalovanému na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 06.11.2020 a vyzván k úhradě celého závazku. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho. Žalovaný se na základě Smlouvy ze dne [datum] uzavřené s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], zavázal splatit Smluvní pokutu, dle čl. 1 písmene I a čl. 6 všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba], ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Smluvní pokuta ke dni 15.12. 2020 činní 1.976 Kč.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, k jednání se nedostavil.

3. Soudu byla předložena smlouva o spotřebitelském úvěru, ve které je žalovaný označen jménem, rodným číslem, číslem občanského průkazu, trvalým pobytem, doručovací adresou, e-mailem, telefonním číslem a číslem účtu. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému částku 8 000 Kč Smlouva na místě podpisu dlužníka nese SMS kód ve tvaru [číslo]. Dle potvrzení o platbě vystaveného [anonymizována dvě slova] částka 8 000 Kč byla vyplacena na číslo účtu označeného pod jménem žalovaného v předložené smlouvě. Součástí předložené smlouvy byly též všeobecné obchodní podmínky a údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Soudu dále byla předložena listina obsahující scan obrazovky, [webová adresa], ze které je patrno, že na telefonní číslo označené ve smlouvě jako telefonní číslo žalovaného byla zaslána zpráva s obsahem,,Flexifin: pro podepsání smlouvy zadej kód [číslo].“ Dle výpis z běžného účtu – kontomatik, jehož majitelem by měl být žalovaný je zřejmé, že tvrzené finanční prostředky byly poskytnuty. Žalobkyně dále předložila souhlas s ověřením bonity žalovaného. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno 6. 11. 2020. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 3. 12. 2020.

4. Uzavřená smlouva je spotřebitelským úvěrem ve smyslu ust. § 2 zákona o spotřebitelských úvěrech č. 257/2016 Sb. (dále jen ZoSÚ) a předchůdce žalobkyně před jejím uzavřením podle ustanovení § 86 přistoupil k tvz. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle tohoto ustanovení povinnost posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, což učinil.

5. Soud je po zhodnocení uvedených skutkových zjištění přesvědčen, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným vznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. podle něhož se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobkyně prokázala, že žalovanému sjednané finanční prostředky byly poskytnuty a soud nemá pochybnost o tom, že žalovaný je způsobem sjednaným ve smlouvě ke dni podání žaloby nevrátil. K této povinnosti byl proto zavázán rozhodnutím soudu. Žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžité pohledávky a žalobkyni tak náleží též úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 o.z.

6. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení zastoupeného žalobce se soud nejprve zabýval otázkou, zda tyto náklady se zastoupením vynaložil účelně a následně se zabýval otázkou, zda takto vynaložené náklady byly přiměřené co do své výše. Věřitel, který vymáhá postoupením nabytou pohledávku, je v soudním řízení zastoupen advokátem vždy důvodně a náklady s tímto zastoupením spojené je třeba hodnotit jako účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst.1 o.s.ř. Věřitel má právo vymáhat jakkoliv vysoké dluhy a musí mít k dispozici právní nástroj k jejich vymáhání. Soud ovšem shledal, že výše odměny advokáta, stanovená – za použití § 151 odst.2 o.s.ř je v konkrétní věci ve zjevném rozporu s ústavním principem proporcionality. Při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud vycházel z ustanovení § 151 odst.2 o.s.ř. Dle tohoto ustanovení o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem anebo patentovým zástupcem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147, § 149 odst. 2 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje se podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně tj.dle § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhradu za daň z přidané hodnoty soud určí z odměny za zastupování, z náhrad, z odměny notáře za provedené úkony soudního komisaře a z jeho hotových výdajů podle sazby daně z přidané hodnoty stanovené zvláštním právním předpisem. Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Náhradu za odměnu znalce, který podal posudek podle § 127a, soud určí podle sazby odměny stanovené zvláštním právním předpisem. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly. Při stanovení konkrétní výše náhrady nákladů řízení vzal soud v úvahu zejména, že jde o pohledávky ze smluv, kde jednou ze stran byl spotřebitel, který je fakticky vyloučen z možnosti sjednat si je s jiným obsahem. Šlo o věc jednoduchou, žaloba byla koncipována natolik obecně, že v dalších dosud podaných žalobách téže žalobkyně se jednalo o totožná podání, která na odborné znalosti a vynaložený čas k vypracování žaloby nekladly žádné větší nároky, přičemž vzal zřetel na skutečný průběh projednávané věci, počet, charakter, obtížnost a časovou náročnost úkonů právní služby ve vztahu k předmětu řízení. Jednotlivé žaloby se v zásadě liší jen údaji o žalovaných a skladbě žalované částky. Právo na peněžité plnění vymáhá jiný než původní věřitel a žalobkyně s žalovanými pohledávkami obchoduje. Žalobkyně je osobou, která na základě vlastního rozhodnutí nabyla od původního věřitele pohledávku za účelem jejího vymáhání a vymáhání pohledávek je podstatou žalobkyně podnikání. Postup, při kterém žalobkyně nabytou pohledávku vymáhá za pomoci advokáta lze považovat za opodstatněný v případě, že v průběhu konkrétního řízení nastaly mimořádné okolnosti, jež by vybočovaly z obvyklého průběhu řízení daného typu a o takovou situaci v tomto řízení nejde. Samotná míra vydobytelnosti pohledávek je součástí jeho podnikatelského rizika a náhrada nákladů řízení není sankcí, má pouze nahradit přiměřeně účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním daného práva. Je zjevné, že tyto náklady jsou vzhledem ke všem okolnostem nižší, než jak jejich náhradu paušálně stanoví právní předpisy podzákonné právní síly. Soud tedy vycházel ze závěru, že přiměřenost nákladů odráží výše náhrady nákladů, které zcela nezbytně žalobce musí vynaložit výlučně v souvislosti se soudním řízením tj. jejich vynaložení je buď podmínkou řízení, anebo nákladů, bez jejichž vynaložení by se takový podnikatel vystavil riziku procesního neúspěchu. Advokát v tomto případě učinil jen jeden úkon právní služby. Nebylo možné žalobci přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb neboť takový úkon zástupcem žalobkyně nebyl fakticky proveden, a to s ohledem na zjevnou podobnost obdobných případů, v nichž je žalobce zastoupen advokátem a v nichž podává u soudů žaloby, které jsou obsahově shodné. Příprava a převzetí zastoupení znamená, že advokát se zastoupeným projednává jednotlivý případ a hodnotí všechny aspekty projednávané věci, přičemž se nepochybně předpokládá, že jde vždy o případ zcela individuální. Taktomu však není, pokud jde o projednávanou věc, neboť soudu, je známo z jiné jeho činnosti, že žalobkyně obdobných sporů vede stovky, a skutkově se spory o vymáhání pohledávek z nezaplacených úvěrů výrazně neliší. S ohledem na skutečnost, že tedy v projednávané věci nešlo o žádný případ, který by vybočoval ze zavedeného schématu, a tedy nevykazuje žádné větší individuální odchylky s výjimkou výše uplatněných částek, popř. data a čísla úvěrové smlouvy, je třeba uzavřít, že příprava a převzetí zastoupení nebyly tak, jak to má na mysli citované ust. § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v projednávané věci prováděny.

7. Vzhledem ke všem výše uvedeným závěrům nebylo možné žalobkyni přiznat dle § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. úkon právní služby za převzetí a přípravu zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb, ale za jeden úkon právní služby a to písemné podání soudu týkající se věci samé, tedy žaloby a výzvy k plnění před podáním žaloby.

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal proti v řízení neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva. Žalobkyně osvědčila, že žalované ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby byla zaslána výzva k plnění nároku, který je předmětem žaloby. Náklady žalobkyně v řízení zastoupeného advokátem, sestávají podle § 137 o.s.ř. ze soudního poplatku za řízení ve výši 800 Kč, odměny za zastoupení žalobkyně advokátem, hotových výdajů zástupce žalobkyně a 21% DPH. Při určení výše odměny za zastupování žalobce vycházel soud z vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů o mimosmluvní odměně (dále jen„ advokátní tarif“), konkrétně ustanovení § 14b, které nabylo účinnosti dnem 1. července 2014. V daném případě je soudu z jeho rozhodovací praxe známo, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Zástupci žalobkyně tak náleží za každý úkon právní služby částka 300 Kč v rozsahu 2 úkonů a paušální částka jako náhrada výdajů za každý ve výši 100 Kč, to vše s 21% DPH.