20 C 101/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 786 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 786 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 786 Kč od 18. 11. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku 786 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí z této částky od 18. 11. 2021 s odůvodněním, že se jedná o dlužné vodné za dodanou pitnou vodu na základě Smlouvy o dodávce vody [číslo] to podle vyúčtování provedené fakturou [číslo] se splatností 17. 11. 2021. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

2. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný jako odběratel a [právnická osoba] společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o dodávce vody [číslo] na základě které se uvedená společnost jako provozovatel veřejného vodovodu a veřejné kanalizace zavázala dodávat žalovanému jako odběrateli pitnou vodu a žalovaný se za tuto dodávku za podmínek ve smlouvě dále sjednaných zavázal zaplatit sjednanou cenu (vodné) a dále se uvedená společnost zavázala odvádět z odběrného místa odpadní vody a žalovaný jako odběratel se rovněž v tomto případě zavázal zaplatit sjednanou cenu (stočné). Odběrné místo bylo určeno adresou [adresa žalovaného] ú., [obec] u [obec] č. parc. [anonymizováno] s tím, že se jedná o rodinný dům užívaný k trvalému bydlení. Smluvní strany se dohodly, že množství dodané vody bude zjišťováno měřidlem umístěným v šachtě, přičemž zmíněné vodné nebylo předmětem této smlouvy. Smluvní strany dále dohodly platební podmínky a to tak, že žalovaný bude hradit měsíční zálohy ve výši 200 Kč a četnost odečtu a konečného vyúčtování bude jednou za rok a splatnost faktury vodného je 14 dnů od data odeslání faktury. Soud dále zjistil, že Smlouvou o prodeji a koupi části závodu, uzavřenou dne [datum], byla část podniku [právnická osoba] společnost [právnická osoba] se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO], která je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Plzni v oddíle C, vložka [číslo], tvořící soubor vodohospodářského majetku (věcí movitých a nemovitých) v regionu [anonymizováno], tzn. v katastru měst a obcí okresu [obec], prodána [právnická osoba] s.r.o. se sídlem [adresa], [IČO], která je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Plzni v oddíle [anonymizováno], vložka [číslo]. Dále bylo zjištěno, že tentokráte již žalobkyně provedla vyúčtování dodávky pitné vody za období od 29. 10. 2020 do 27. 10. 2021, a to prostřednictvím daňového dokladu (faktury) [číslo] s tím, že provedené vyúčtování skončilo nedoplatek 786 Kč, jehož splatnost byla stanovena na 17. 11. 2021. Součástí uvedeného vyúčtování byl detailní rozpis přijatých záloh a množství dodané vody zaznamenané v příslušném měřícím místě, přičemž uvedené ceny vodného odpovídali cenám podle ceníku žalobkyně pro rok 2020 a 2021 O uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím předžalobní upomínky v podobě přípisu ze dne 14. 3. 2022, který byl téhož dne podán k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušného podacího dokladu.

3. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy [číslo] vznikl mezi [právnická osoba] společnost [právnická osoba], jako provozovatelem veřejného vodovodu a žalovaným jako odběratelem závazek v podobě kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. obč. zák. představující specifický závazek obsahově upravený v ustanovení § 8 odst. 6 zákona č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o prodeji a koupit části závodu ze dne [datum] je smlouvou, na základě došlo ke změně osoby věřitele v uvedené smlouvě, provedla žalobkyně jako právní nástupkyně v souladu se zmíněnou smlouvou o dodávce vody vyúčtování dodané pitné vody, a žalovaný je tedy dlužníkem žalobkyně. S ohledem na absenci jakékoliv obrany ze strany žalovaného má soud za to, že provedené vyúčtování má spolehlivou vypovídací hodnotu ve vztahu k rozsahu poskytnutého zboží, resp. pitné vody, a jelikož žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil, že dlužnou cenu za její dodávku v podobě vodného tak, jak byla uplatněna prostřednictvím shora uvedené faktury, nezaplatil, uložil mu soud splnění této povinnosti. Žalovaný je dále povinen z dlužné částky zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., a to ode dne následujícího po splatnosti tohoto vyúčtování, tedy ode dne, kdy se dostal do prodlení.

4. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení s ohledem na formulářový charakter žaloby, neboť soudu je známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typově shodných smluv, jejichž uzavření její právní předchůdkyně nabízela neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy a žalobkyně tak může za pomoci své zástupkyně využívat jednotné žalobní vzory.