20 C 11/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím <b>Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 5 000 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 23. 3. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 2 089 Kč, které jsou splatné k rukám jejího zástupce, to vše v měsíčních splátkách po 1 000 Kč splatných vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela (tehdy ještě pod [právnická osoba], s. r. o.) se žalovanou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které pro žalovanou zajišťovala služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 27. 2. 2020, kdy byla tato smlouva ukončena. Požadovaná částka představuje smluvní pokutu za porušení podmínek smlouvy ze strany žalované, a to povinnosti vrátit do deseti dnů od ukončení smlouvy pronajaté technické zařízení, [anonymizována tři slova] sériové [anonymizováno] (dále jen,,technické zařízení“).

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze v rámci telefonické omluvy neúčasti u ústního jednání požádala o splátkový kalendář po 1 000 Kč měsíčně splatný vždy k 15. dni v měsíci.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně (tehdy skutečně vystupující pod firmou [právnická osoba]) jako poskytovatel a žalovaná jako účastník uzavřeli smlouvu označenou jako Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované služby elektronických komunikací spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím shora uvedeného technického zařízení. Součástí této smlouvy byly zvláštní podmínky pro dodávané služby, přičemž z článku 4 bodu 4.4 vyplývá, že v případě ukončení této smlouvy je účastník povinen vrátit technické zařízení ve stavu, které odpovídá běžnému opotřebení, a to nejpozději do deseti dnů od ukončení smlouvy. Převzetí uvedeného technického zařízení potvrdila žalovaná podpisem smlouvy samotné tak, jak je v této smlouvě uvedeno. Uvedená smlouva byla uzavřena na dobu 24 měsíců. Soud dále zjistil, že žalovaná byla prostřednictvím přípisu ze dne 10. 3. 2020 vyzvána k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč právě s poukazem na porušení povinnosti vrátit toto zařízení do deseti dnů od ukončení smlouvy s tím, že smlouva byla ukončena dne 27. 2. 2020. Ke splnění téže povinnosti byla žalovaná ještě vyzvána prostřednictvím upomínky ze dne 10. 3. 2021.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky vznikl závazek v podobě shora uvedené smlouvy podle ustanovení § 1725 obč. zák., neboť strany si srozumitelným způsobem ujednali její obsah, přičemž vedlejším ujednáním je ujednání o pokutě podle ustanovení § 2048 obč. zák., kterou se žalovaná zavázala zaplatit pro porušení shora vymezené smluvní povinnosti. S ohledem na shora uvedenou procesní aktivitu žalované nemá soud pochybnosti o tom, že ke smlouvě uvedeného obsahu přistoupila a dále, že by zpochybňovala skutečnosti o jejím ukončení k datu 27. 2. 2020. Žalovaná procesně stanoveným způsobem žalobkyní uplatněný nárok neuznala, ale z jejího vyjádření je zjevné, že skutková tvrzení uvedená v žalobě nezpochybňuje, a soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně se oprávněně domáhá pokuty, která byla, jak je již výše uvedeno, řádně sjednána. Soud tak žalobě vyhověl a žalované vedle dlužné částky 5 000 Kč uložil povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského podle ustanovení § 1970 obč. zák. jdoucí ode dne 23. 3. 2021, tj. ode dne, kdy již žalovaná byla v prodlení s plněním svého závazku.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 2 089 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že obdobných nároků na obdobném skutkovém základu se žalobkyně domáhá více a vždy se jedná o požadavek na zaplacení smluvní pokuty na základě sjednané ve smlouvě, která zjevně byla nabízena neomezenému počtu zájemců a typické porušení smlouvy tedy produkuje typické žalobní návrhy. Žalobkyně zjevně využívá jednotné žalobní vzory.

6. O způsobu plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého stanovil pro splnění uložených povinností splátky uvedené ve výroku tohoto rozsudku, tj. splátky, o něž žalovaná požádala. Soud vyšel z nezpochybněných majetkových poměrů žalované, která sdělila, že je schopna dlužnou částku splácet po 1 000 Kč měsíčně. Soud se nezabýval podrobnějším zkoumáním zmíněných majetkových poměrů žalované, a to z důvodu hospodárnosti řízení, neboť jejich zkoumání by oddálilo vydání konečného rozhodnutí. Předmětem řízení je totiž bagatelní částka, a stanovené splátky nepředstavují nepřiměřené znevýhodnění žalobkyně jako věřitele. Uvedené splátky podle přesvědčení soudu umožní žalované dluh řádně vyrovnat, přičemž pozdější úhrada dluhu je vyvážena nabíhajícími úroky z prodlení.