20 C 120/2021
č. j. 20 C 120/2021-18
V PLATNOSTICitované zákony (6)
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o 2 500 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 2 000 Kč od 30. 4. 2018 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 2 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] a.s., [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne [datum] smlouvu o poskytnutí zápůjčky [číslo] (dále jen„ Smlouva o zápůjčce“), za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a e-mail zpráv. Před samotným uzavřením Smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právnímu předchůdci žalobce, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami právního předchůdce žalobce, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě Smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne 4.4.2018 zápůjčku ve výši 2.000 Kč. [příjmení] byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právnímu předchůdci žalobce. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku ve výši 2.000 Kč, spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 500 Kč, to vše nejpozději do 29.4.2018. Žalovaný však právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Celkovou pohledávku ve výši 2.500 Kč z titulu Smlouvy o poskytnutí zápůjčky pak právní předchůdce žalobce jakožto postupitel, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 11.6.2018, postoupil ve prospěch žalobce jakožto postupníka. Přestože byl žalovaný vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobce k plnění, a to předžalobní upomínkou ze dne 18.10.2019, žalovaný ničeho žalobci neuhradil, ani jinak věcně nereagoval, a žalobci tak nezbývá, než uplatnit svůj nárok na zaplacení podáním žalobního návrhu. Žalobce požaduje po žalovaném z titulu Smlouvy o poskytnutí zápůjčky zaplacení částky 2.500 Kč, jež představuje jistinu poskytnuté zápůjčky a zákonný úrok z prodlení z částky 2.000 Kč od 30.4.2018 do zaplacení. Běh prodlení je počítán od dne následujícího po datu smluvené splatnosti dle Smlouvy o poskytnutí zápůjčky.“.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení jako nesporné nepotvrdil, a soud tak pravdivost citovaných žalobních tvrzení, a tím pádem rovněž důvodnost žalobkyní uplatněného požadavku zjišťoval pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.
3. Soud měl pro zjištění skutkového stavu od žalobkyně k dispozici doklad označený jako Historie transakcí, jež je zjevně výpisem z účtu [číslo] vedeného [právnická osoba] pro majitele účtu [právnická osoba] a. s., přičemž tento výpis obsahuje, vedle zmíněného údaje o jeho majiteli a čísla účtu, záznam o transakci částky 2 000 Kč označené jako Obchodní tuzemská úhrada na protiúčet č. [bankovní účet] označené variabilním symbolem [číslo]. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici vytištěnou elektronickou zprávu odeslanou dne 4. 4. 2018 v 14:
29. V záhlaví uvedeného e-mailu je uvedeno v rubrice,,Od:“ elektronická adresa [webová adresa] za uživatele [email], v rubrice,,Odesláno:“ středa 4. dubna 2018 14:29, v rubrice,,Komu:“ [email] a v rubrice,,Předmět:“ žádost o půjčku – [celé jméno žalovaného]. Uvedená zpráva obsahuje text ve znění:,,Vaše žádost o půjčku byla přijata. Nyní očekávejte telefonát z klientského centra k ověření zaslaných údajů.“ V uvedené zprávě jsou dále personálie žalovaného včetně jeho rodného čísla, čísla občanského průkazu, údaje o půjčce tak, že její výše představuje 8 000 Kč, cena půjčky 2 000 Kč, a splatná částka 10 000 Kč a dále kontaktní údaje v podobě e-mailové adresy [email] a dále mj. údaj o čísle účtu [bankovní účet]. Soud dále zjistil z dalšího dokladu předloženého žalobkyní, a to dokladu označeného jako Smlouva o postoupení pohledávek, že dne 11. 6. 2018 [právnická osoba] a. s. a žalobkyně uzavřely smlouvu, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] a Všeobecných obchodních podmínek vůči žalovanému s tím, že se jedná o pohledávku nezaplacení dlužné částky ve výši 3 850 Kč ke dni 29. 4. 2018 Smlouva dále obsahuje ujednání o tom, že ke dni jejímu podpisu postupuje postupitel svojí pohledávku výhradně postupníkovi, který je oprávněn dle článku 6.
5. Smlouvy o zápůjčce [právnická osoba] a. s. tuto pohledávku vymáhat včetně nákladů na vymáhání ve výši 7 845 Kč. Soud dále zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odeslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne 18. 10. 2019, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] v celkové výši 11 695 Kč, tj. včetně nákladů na vymáhání této pohledávky. Podle poštovního podacího archu předloženého žalobkyní byla uvedená výzva podána k poštovní přepravě dne 21. 10. 2019 (přičemž poslední zmíněné datum není na uvedeném dokumentu zcela zjevně čitelné).
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně sice v žalobě popsala způsob uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] a. s., avšak vznik smlouvy podle ustanovení § 1724 odst. 1 obč. zák., tedy projevu vůle stran zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy prokázán nebyl. Podle ustanovení § 1725 obč. zák. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. Žalobkyně však nepředložila soudu žádný důkaz o projevu vůle žalovaného přistoupit ke smlouvě o zápůjčce o obsahu tvrzeném v žalobě. Žalobkyní předložená elektronická komunikace, resp. shora zmíněný e-mail není podle přesvědčení soudu důkazem o přijetí žádosti o půjčku tak, jak je v jeho obsahu uvedeno. Z obsahu uvedené zprávy totiž není zjevné, že byla skutečně odeslána z elektronické adresy [email], resp., že se jedná o elektronickou adresu, z níž žalovaný projevil vůli, resp. odeslal žádost o zápůjčku o obsahu tak, jak je dále v uvedené elektronické zprávě zaznamenáno. Sama zpráva navíc obsahuje sdělení v tom směru, že měly být zaslány ověřené údaje, tedy zjevně personálie žalovaného a dále číslo účtu, na který měly být peněžní prostředky poskytnuty. Soud tedy nemá žádný důkaz o tom, že žalovaný je, resp. byl majitelem účtu č. [bankovní účet], a za daného stavu je tak nerozhodné, zda žalobkyní předložený výpis účtu o zmíněné transakci 2 000 Kč je skutečně důkazem o této transakci, neboť nebylo prokázáno, kdo byl příjemce těchto prostředků, resp. že tyto peněžní prostředky byly skutečně poskytnuty ve prospěch žalovaného, a to z titulu zmíněné smlouvy o zápůjčce, tj., že vznikl závazek podle ustanovení § 2390 obč. zák, dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, využil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, po přes jiného právního titulu např. jako úvěr podle ustanovení § 2395 obč. zák. V daném případě s ohledem na stav věci, kdy žalobkyně neprokázala vůbec své tvrzení, že ve prospěch žalovaného byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2 000 Kč, nepřichází v úvahu ani posouzení požadavku žalobkyně jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo si na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud se tedy již nezabýval tím, zdali mohlo dojít k postoupení tvrzené pohledávky, byť např. vzniklé z jiného právního titulu, neboť, jak je již zmíněno, nebylo vůbec prokázáno tvrzení, že pohledávka vznikla. Žaloba byla tedy zamítnuta pro neunesení břemene důkazního, přičemž soud žalobkyni s ohledem na její neúčast při ústním jednání nemohl o nutnosti splnit tuto povinnosti postupem podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. poučit, a vyzvat ji k označení důkazů bez zbytečného odkladu.
5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný. Z dosavadního průběhu řízení však vyplývá, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud o jejich náhradě rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu právo nemá.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.