20 C 168/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 žaloba o zaplacení 122 195 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 122 195 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 152 195 Kč od 23. 12. 2020 do 28. 6. 2021 a s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 122 195 Kč od 29. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 345 Kč a to k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 122 195 Kč s příslušenstvím představující úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí z částky 152 195 Kč od 23. 12. 2020 do 28. 6. 2021, tedy zahrnující část dlužného plnění ve výši 30 000 Kč uhrazeného s prodlením a dále tentýž úrok jdoucí z dosud neuhrazené částky 122 190 Kč ode dne následujícího, tj. od 29. 6. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že jako zhotovitel (subdodavatel) s žalovanou uzavřela v ústní formě smlouvu o dílo na provedení montážních prací v podobě elektroinstalací rodinného domu v obci , Anonymizováno, v SRN s tím, že za provedené dílo se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit celkovou cenu ve výši 304 390 Kč v souladu s cenovou nabídkou zaslanou prostřednictvím e-mailu před započetím prací. Cenovou nabídku žalovaná odsouhlasila rovněž prostřednictvím e-mailové komunikace dne , datum, . Úhrada odměny za dílo byla podle žalobkyně smluvená prostřednictvím dvou plateb s uhrazením druhé poloviny po dokončení díla. Žalobkyně vystavila dne , datum, zálohovou fakturu č. , hodnota, s uvedenou celkovou cenou díla znějící na polovinu celkové ceny díla, tedy na částku 152 195 Kč. Poslední zmíněnou částku žalovaná uhradila ve dvou platbách, a sice dne 29. 6. 2020 ve výši 140 000 Kč a dne 1. 7. 2020 ve výši 12 195 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že popsané dílo řádně zpracovala a předala, zatímco zálohovou fakturu č. , hodnota, vystavenou dne , datum, žalovaná uhradila, a doplacení ceny díla po jeho předání již neproběhlo. Vystavenou fakturu č. , hodnota, ze dne , datum, se splatností 22. 12. 2020 znějící na 152 195 Kč, tedy na doplatek ceny díla, která byla žalované řádně doručena dne 10. 12. 2020, již žalovaná tedy neuhradila. Žalovaná přistoupila pouze k částečné úhradě posledně označené faktury a to po několika urgencích, a k částečné úhradě došlo bankovním převodem dne 29. 6. 2021, kdy žalovaná uhradila 30 000 Kč označené variabilním symbolem shodným s číslem uvedené faktury a poznámkou ve znění ,,, jméno FO, , jméno FO, “, tedy se jménem jednatele žalované. K úhradě na jistině dluhu tedy zbývá 122 195 Kč, avšak žalovaná dluh v této výši popírá.

2. Žalovaná žalobkyní uplatněný nárok v celém rozsahu odmítla s tím, že je sice nespornou skutečností, že žalobkyně pro žalovanou provedla uvedené práce, avšak pouze za celkovou částku 182 195 Kč, kterou žalovaná nakonec i uhradila. Podle žalované tedy nedošlo k uzavření smlouvy o dílo s dohodnutou cenou ve výši 304 390 Kč. Dle žalované nelze zaslání cenové nabídky a vystavení zálohové faktury považovat za uzavření smlouvy o dílo. Žalovaná dále tvrdila, že mezi účastníky bylo ústně dohodnuto, že žalobkyně nebude požadovat zaplacení další částky 152 195 Kč, tedy domnělý doplatek ceny za díla. K úhradě částky 30 000 Kč, tedy částky nad 152 195 Kč, o nichž žalovaná tvrdila, že se jedná o cenu konečnou, žalovaná uvedla, že tuto platbu nelze považovat za uznání žádného dluhu, neboť vystavení sporné faktury č. , hodnota, na doplatek ceny za dílo znějící na částku 152 195 Kč žalovaná považovala vždy za nedůvodné, což bylo žalobkyni známo, a přesto na jednatele žalované bezdůvodně naléhala. K uhrazení částky 30 000 Kč však došlo ze strany jednatele žalované společnosti, nikoliv ze strany žalované společnosti. Žalovaná zároveň namítla promlčení žalobkyní uplatněného nároku, neboť žalobkyně práce provedla v květnu roku 2020 a žaloba byla podána až dne 24. 11. 2023. Své vyjádření žalovaná prostřednictvím svého zástupce doplnila při ústním jednání, kde potvrdila, že učinila poptávku po popsaných montážních pracích u žalobkyně, tj. dodání elektroinstalace v rodinném domě v žalobkyní uvedeném místě, avšak žalovaná tuto nabídku jako návrh smlouvy nepřijala, přesto po další dohodě nechala žalobkyni tyto elektroinstalatérské práce provést a zaplatila tomu odpovídající částku. Platby však neproběhly na základě faktur zmíněných žalobkyní, neboť mezi účastníky byla posléze uzavřena dohoda, že tyto faktury budou stornovány, a budou vystaveny faktury jiné.

3. S ohledem na částečně shodná skutková tvrzení stran sporu má soud za prokázané, že žalobkyně provedla pro žalovanou požadované elektroinstalatérské montážní práce na rodinném domu v obci , Anonymizováno, v SRN podle požadavku žalované společnosti. Soud má dále za prokázané, že se žalobkyně na žalovanou společnost obrátila prostřednictvím elektronické zprávy (e-mailu) dne , datum, , v němž učinila cenovou nabídku za zhotovení elektroinstalace v rodinném domě za celkovou částku 304 390 Kč. V uvedené zprávě byla rovněž specifikovaná skladba cenové nabídky podle jednotlivých položek. Soud dále zjistil, že v rámci obdobné elektronické komunikace byla žalované zaslána faktura dne 10. 12. 2020 a dále 15. 11. 2020 byl jednatel žalované společnosti vyzván, aby začal splácet alespoň po částech. S ohledem na vyjádření žalované má soud dále za nesporné, že zmíněná faktura č. , hodnota, skutečně zněla na částku 152 195 Kč se stanoveným datem splatnosti 22. 12. 2020 a odkazovala na provedené stavební a montážní práce v celkové ceně 304 390 Kč s tím, že polovina této částky byla ve dvou splátkách dne 1. 7. 2020 a 29. 6. 2020 již uhrazena, což je ostatně mezi účastníky nesporné, stejně jako proběhlá elektronická komunikace. Soud dále zjistil, že žalující společnost obdržela dne 29. 6. 2021 částku 30 000 Kč. Uvedená platba byla identifikována variabilním symbolem shodným s číslem sporné faktury, tj. č. , hodnota, a jednalo se o platbu pro žalovanou společnost převedenou z účtu č. , č. účtu, na účet č. , č. účtu, . Uvedená platba je zřejmá z výpisu z posledně zmíněného účtu, resp. ze záznamu o uvedené transakci, přičemž název účtu, ze kterého byla platba odeslána, je v tomto výpisu uveden jako „, jméno FO, “. K této platbě se posléze žalovaná společnost vyjádřila při jednání tak, že podle ní se jednalo o konečnou částku za poskytnuté plnění ze strany žalobkyně.

4. Shora zjištěný skutkový stav vycházející jednak ze shodných tvrzení účastníků a jednak z důkazů předložených žalobkyní představuje podle soudu dostatečný základ pro rozhodnutí sporu. Po jeho zhodnocení dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou jako mezi podnikateli vznikl závazek v podobě smlouvy o dílo podle ustanovení § 2586 odst. 1 občanského zákoníku. K uzavření této smlouvy došlo za pomoci prostředků dálkové komunikace. Jelikož strany sporu nepopřely, že dílem se v případě daného vztahu rozumělo zhotovení, resp. montáž elektroinstalace v konkrétním rodinném domě, zaměřil se soud na zkoumání toho, zdali byla řádně ujednána cena díla. Po zhodnocení důkazu v tomto směru dospěl soud k závěru, že ujednaná cena skutečně představovala žalobkyní uvedenou částku 304 390 Kč. Zmíněná suma je uvedena ve shora zmíněné elektronické komunikaci, tj. v cenové nabídce ze strany žalobkyně učiněné vůči žalované dne , datum, a dále v konečné faktuře č. , hodnota, , která sice zní na doplatek ceny díla ve výši 152 195 Kč, ale je v ní taktéž zmínka o předchozí zálohové faktuře č. , hodnota, , která byla ve dvou platbách uhrazena, což je ostatně mezi účastníky nesporné. Soud je přesvědčen, že pokud žalovaná společnost poskytla žalobkyni plnění požadované zálohovou fakturou, platila s vědomím toho, že bude následovat faktura konečná, tedy faktura s požadavkem na doplatek ujednané ceny díla. Soud je dále přesvědčen, že doplatek v daném případě představoval částku shodnou s dříve poskytnutou zálohou, tedy polovinu smluvené ceny za dílo, tedy částku 152 195 Kč. Pokud totiž žalobkyně obdržela dne 29. 6. 2021 platbu ve výši 30 000 Kč identifikovanou číslem konečné faktury (viz variabilní symbol , var. symbol, ) uhrazenou z účtu, jehož majitelem je zjevně jednatel žalované společnosti s ohledem na název tohoto protiúčtu, jak je uveden ze záznamu o této transakci předložené žalobkyní (viz shora zmíněný výpis z internetového bankovnictví , právnická osoba, ), došlo tímto částečným plnění podle ustanovení § 2054 odst. 2 občanského zákoníku k uznání zbytku dluhu. Podle posledně zmíněného ustanovení občanského zákoníku platí, že plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolnosti usoudit, že tímto plnění dlužník uznal i zbytek dluhu. Zmíněným plněním ve výši 30 000 Kč byly podle názoru soudu splněny všechny podmínky citovaného ustanovení, neboť z okolností daného případu, resp. soudem zjištěného skutkového stavu je zřejmé, že žalobkyně řádně splnila a předala dohodnuté dílo, o čemž nebylo po celou dobu řízení mezi účastníky sporu, vystavila fakturu s požadavkem na doplatek celkové ceny díla se zohledněním dříve zaplacených zálohových plnění (rovněž mezi účastníky nespornými) a žalovaná se proti takovému postupu výslovně neohradila, přičemž, přímo u ústního jednání u soudu se v tomto směru vyjádřila tak, že byť platbu ve výši 30 000 Kč považovala za platbu konečnou, již neřešila skutečnost, že jí hradila na podkladě faktury znějící na částku 152 195 Kč. Žalovaná společnost ke své obraně v tom směru, že byla uzavřena mezi účastníky jiná dohoda než ta, o které je zmínka v žalobě, na základě které měla za provedené dílo poskytnout plnění ve výši 152 195 Kč a následně jako doplatek pouze 30 000 Kč, nic dalšího neuvedla. K těmto tvrzením totiž na výzvu soudu neoznačila žádné důkazy s vědomím toho, že pokud se tak nestane, bude soud rozhodovat spor na základě skutkového stavu zjištěného z žalobkyní předložených důkazů a shodných tvrzení účastníků. Námitka žalované, že platba ve výši 30 000 Kč nebyla provedena žalovanou společností, nýbrž jejím jednatelem je podle názoru soudu zjevnou výmluvou, neboť k uvedenému plnění se později žalovaná především při ústním jednání vyjádřila tak, že tuto platbu jako doplatek ceny za dílo mínila.

5. K uplatněné námitce promlčení ze strany žalované soud uvádí, že tato námitka v daném případě není důvodná. Žalobkyně totiž své právo uplatnila u soudu podáním žaloby na 24. 11. 2023, tedy za běhu promlčecí lhůty. Promlčecí lhůta je v daném případě s ohledem na shora zmíněné uznání dluhu a jeho částečným plněním podle ustanovení § 639 občanského zákoníku desetiletá a běží ode dne, kdy k uznání došlo, tedy ode dne poskytnutí částečného plnění. Soud pro zamezení pochybnosti ohledně možného promlčení uvádí, že ke zmíněnému uznání dluhu částečným plněním došlo v okamžiku, kdy pohledávka žalobkyně nebyla promlčena, což by dle ustanovení § 2054 odst. 3 občanského zákoníku bránilo vzniku uznání zbytku dluhu, neboť splatnost pohledávky byla fakturou č. , hodnota, stanovena na den 22. 12. 2020, přičemž žalovaná tuto splatnost nezpochybnila, neboť částečné plnění bylo poskytnuto s ohledem na identifikaci této transakce přesně podle této faktury, kterou žalovaná tedy respektovala při tomto částečném plnění, a navíc na výzvu soudu o žádné jiné dohodě neposkytla dostatečné skutkové tvrzení, natož důkazy.

6. Soud tak hodnocení shora zjištěného skutkového stavu shrnuje a uzavírá tak, že mezi účastníky vznikl závazek v podobě již zmíněné smlouvy o dílo, přičemž žalovaná přinejmenším konkludentně přijala nabídku žalobkyně včetně požadované ceny za toto dílo tím, že svolila s prováděním díla představující zhotovení části stavby rodinného domu v podobě jeho elektroinstalace, a toto plnění následně převzala. Částečným plněním v podobě úhrady zálohových faktur a především částečným plněním konečné faktury zbytek dluhu uplatněného konečnou fakturu žalovaná uznala a žalobkyně své právo uplatnila za běhu promlčecí lhůty, tj. soud nepřihlédl k uplatněné námitce promlčení. Soud tak žalobnímu požadavku žalobkyně vyhověl, a žalované uložil povinnost zaplatit jí 122 195 Kč. S ohledem na prodlení žalované s úhradou jejího dluhu jí podle požadavku žalobkyně dále uložil povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku jdoucí od 23. 12. 2020, tedy ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury, to je ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou svého závazku. Soud dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyní požadovaný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč, která již sice byla uhrazena, avšak s prodlením, tj. za dobu od 23. 12. 2020 do požadovaného dne 28. 6. 2021, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou tohoto částečného plnění v tomto období, resp. ještě do dne 29. 6. 2021, avšak za tento den žalobkyně úrok z prodlení nepožadovala.

7. Rozhodnutí o náhradě nákladu řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníků sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 6 174 Kč a dále odměna advokáta podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů za poskytnuté úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení, výzvy k plnění se skutkovým a právním rozborem, písemného podání ve věci samé, tj. podání žaloby a dále repliky k žalobnímu vyjádření a dále odměnu za účast u ústního jednání. Sazba mimosoudní odměny za každý z uvedených úkonů právní služby s ohledem na předmět řízení představuje částku 6 060 Kč. Ke každému z uvedených úkonů právní služby dále náleží podle ustanovení § 13 zmíněného advokátního tarifu paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč. Náklady řízení dále tvoří jízdné zástupce žalobkyně k ústnímu jednání na trase , jméno FO, a Sokolov zpět vozidlem registrační značky , SPZ, ve výši 345 Kč a dále opět podle zmíněného advokátního tarifu, a to jeho ustanovení § 14, náhrada za promeškaný čas jízdou k ústnímu jednání za dvě půlhodiny po 100 Kč. Náklady řízení ve výši 32 345 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. s tím, že neshledal důvodu pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.