20 C 179/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 17 794,96 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení o úrok ve výši 28 % ročně z částky 12 464,43 Kč od 15. 6. 2018 a o 1 817,20 Kč do zaplacení se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 9 500 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 9 500 Kč od 18. 5. 2020 do zaplacení, to vše v měsíčních splátkách po 500 Kč, splatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.</b> <b>III. Ve zbytku se žaloba zamítá.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 17 794,96 Kč s příslušenstvím. Zmíněnou jistinu žalobkyně požadovala s příslušenstvím, jež vymezila jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1309,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1376,63 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 12464,43 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 28 % ročně z částky 12464,43 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] a žalovanou došlo dne 30.11.2016 k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Dle smluvního ujednání jsou nedílnou součástí této Smlouvy Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně Smlouvy (dále jen„ Podmínky“). Dle dikce ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Odstavec 3 téhož ustanovení pak stanoví povinnost spotřebitele poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrzuje, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty.“ Z čl. 13 Smluvních podmínek pak dále plyne, že:„ Zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou.“ Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit [anonymizováno] činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku (které se s ohledem na § 3030 stejného zákona aplikuje i na tento případ), a která říkají, že každý má povinnost jednat v právním styku poctivě a že se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priory nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 15.000,00 Kč (dále jen„ zápůjčka“ nebo„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12.961,00 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.586,00 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28,00 % ročně sjednanou na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 1.625,00 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 8.750,00 Kč, (dále jen„ poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 467,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.01.2018. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalované známo, že nejpozději tohoto dne je povinna zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 22.02.2017. Ke dni 02.07.2017 činila dlužná jistina částku 12.464,43 Kč a dlužný poplatek částku 5.330,53 Kč. Po tomto datu do data postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 12.464,43 Kč dále úrokem ve výši 28,00 % ročně sjednané na straně 2 Smlouvy o zápůjčce, a to od [datum], tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 Smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem částku 5.500,00 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14.06.2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14.06.2018. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou procesní legitimaci. Ke dni postoupení 14.06.2018 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 26.178,34 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 26.178,34 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalované neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 17.794,96 Kč sestávající se z dlužné jistiny ve výši 12.464,43 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 5.330,53 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.376,63 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.309,98 Kč, úroků ve výši 28,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.464,43 Kč od 15.06.2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 12.464,43 Kč od 15.06.2018 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.376,63 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 28,00 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.464,43 Kč od 24.01.2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 14.06.2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.309,98 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 12.464,43 Kč od 02.03.2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 14.06.2018.“.

2. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu zpět o úrok ve výši 28 % ročně z částky 12 464,43 Kč od 15. 6. 2018 a o 1 817,20 Kč do zaplacení, a soud tak postupem dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. rozhodl o částečném zastavení řízení.

3. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě potvrdila, že jsem uvedenou smlouvu o zápůjčce podepsala a v hotovosti jsem obdržela 15 000 Kč, avšak ihned při předání byla nucena uhradit najednou 4 týdenní splátky, takže ve skutečnosti obdržela pouze 13 000 Kč. Tehdy byla v nouzi a potřebovala peníze na kauci na byt, a toto bylo pro ní nejrychlejší řešení. Žalovaná uvedla, že žádný pracovník věřitele k ní pro splátky pravidelně nechodil, a je tedy možné, že uhradila 5 500 Kč, jak je uvedeno v žalobě. Smlouvě žalovaná dle jejích slov nerozuměla, nečetla jí, neboť pouze potřebovala peníze. Nyní je na rodičovské a další jejím příjmem je invalidní důchod 1. stupně ve výši 7 900 Kč, a nyní pracovat nemůže, neboť má 9 měsíční dítě a je samoživitelka. Žalovaná požádal o stanovení splátek po 500 Kč měsíčně právě s odkazem na své poměry.

4. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaná v dokumentu označeném jako smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti svým podpisem dne [datum] potvrdila, že od společnosti [právnická osoba] převzala v hotovosti od obchodního zástupce této společnosti prostředky ve výši 15 000 Kč. K této smlouvě týž den přistoupila uvedená společnost prostřednictvím svého zástupce. Ve smlouvě se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 12 961 Kč označenou ve smlouvě jako poplatek za zápůjčku vypočtený jako součet a) úroku ve výši 2 586 Kč, b) poplatku za zpracování a doručení ve výši 1 625 Kč a za c) částky za komfortní a flexibilní splácení 8 750 Kč. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán tak, že se žalovaná zavázal celkovou částku 17 075 Kč uhradit v 60 týdenních splátkách po 467 Kč, přičemž první splátku se žalovaný zavázal zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období a poslední splátka činila 408 Kč. Tzv. RPSN dle smlouvy činí 231,04 % a zápůjční úroková sazba 28 % ročně. Za nedílnou součást uvedené smlouvy byly prohlášeny její smluvní podmínky, v nichž je mj. definovaná činnost označená jako zpracování zápůjčky tak, že se jedná o činnost související s uzavřením smlouvy, zavedení zákazníka do systému a zpracování nezbytných podkladů a dokumentace, dále činnost označená ve smlouvě jako doručení zápůjčky, a to jako činnost související s osobním doručením a vyplacením v bydliště zákazníka a dále administrativní činnost, jež dle těchto podmínek zahrnuje zpracování splátek zákazníka a aktualizace účtu, činnost prevence kumulace neuhrazených splátek, podporu prostřednictvím zákaznické linky, vyhotovení kopie smluvní dokumentace, mimořádné přijetí a zpracování splátky na pobočce Providentu a dále je zde definován hotovostní režim splátek jako činnost související se splácením zápůjčky. Soud dále zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely dne 14.06.2018 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla podle přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek rovněž pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené smlouvy o zápůjčce. Oznámení o postoupení pohledávek bylo žalované zasláno prostřednictvím přípisu ze dne 14.06.2018 ze strany společnosti [právnická osoba] a sama žalobkyně žalovanou k plnění dále vyzvala prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 12.03.2020 podané k poštovní přepravě dne 13.03.2020, jak vyplývá z příslušného podacího lístku.

5. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 obč. zák., dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátit věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; natož o úročné zápůjčce dle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., dle kterého při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, a to v případě obou shora označených smluv. Právní jednání právní předchůdkyně žalobkyně spočívající v předložení nabídky formulářové smlouvy a následné přistoupení žalované ke smlouvě bez zjevné možnosti vyjednávání o jejím obsahu soud považuje za jednání, které nevyvolalo zamýšlený právní následek, a to vznik smlouvy, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům, a je tak neplatné. Uvedený rozpor s dobrými mravy soud v případě dané smlouvy shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků, za které je všeobecně považován úrok. Ujednání o úroku je doplněno o poplatky za činnosti, jejichž cena přesahuje výši úroků, a které dle smluvních podmínek zahrnovaly činnosti, jež je dle přesvědčení soudu při správě svých pohledávek nucen vykonávat přirozeně každý věřitel, a soud tak sjednaný poplatek za tyto služby považuje pouze za snahu původního věřitele rozdělit požadovaného plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků tak, aby se samotné ujednání o výši úroků tvářilo na první pohled spotřebitelsky přijatelněji. Soud nepochybuje o tom, že poskytovatel peněžních prostředků má se správou svých pohledávek spojenou určitou administrativní činnost. Pokud však požaduje za tuto činnost zvláštní náhradu, musí se jednat o činnost, která je pro dlužníka přínosná a výhodná, a nejedná se tedy o činnost přirozeně s poskytováním peněžních prostředků spojenou. Rozdělení požadovaného plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků tak soud považuje za ryze formální a dále za snahu, jak je již zmíněno, učinit tato plnění tzv. na první pohled spotřebitelsky přijatelnější. Veškerá tato plnění tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. V případě poplatku za splácení, tj. poplatku za hotovostní inkaso, soud dospěl k podobnému závěru. V uvedené smlouvě je totiž souhrnná částka, představující součet úroků, poplatku za doručení a poplatku za splácení označená jako poplatek za zápůjčku, z čehož je zřejmé, že poskytovatel peněžních prostředků jejich účel ani nezastírá. Soud opět uvádí, že nepochybuje o tom, že s inkasem sjednaných splátek úvěru jsou spojeny náklady. Pokud však je v žalobě požadováno uvedené plnění, je třeba tvrdit a prokázat, že služba, za kterou je tato částka požadována, byla skutečně poskytnuta. Tuto skutečnost žalobkyně v žalobě však ani netvrdí, natož prokazuje, a pouze žádá paušálně sjednaný poplatek, který tedy soud z tohoto důvodu nepovažuje za poplatek za službu v podobě výběru splátek, ale pouze za poplatek, který zvyšuje platební povinnost žalované, tedy cenu poskytnutých peněžních prostředků. Veškerá plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy tak soud žalované uložil povinnost vrátit peněžní prostředky ve výši 9 500 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., které získal bez spravedlivého důvodu, neboť žalovaná nepřednesla soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Soud má totiž dále za to, že ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť v případě dané zápůjčky, by tuto zápůjčku nebylo možno s ohledem na záměr vydlužitele získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, posoudit jako zápůjčku bezúročnou. Smlouva je tak neplatná jako celek. Přestože žalovaná neměla povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě výzvy k úhradě dlužné částky, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedených částek je tedy žalovaná povinna žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě předžalobní upomínku ze dne 12.3.2020, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalované prostřednictvím poštovní přepravy dne 13.3.2020 tak, jak vyplývá z příslušného podacího archu a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalované třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 16.3.2020, a žalovaná měla plnit den následující, a v prodlení je tak od 18.3.2020. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu soud do dlužné částky představující bezdůvodné obohacení v původní výši 15 000 Kč zahrnul částečné platby, které žalobkyně jako plnění na domnělou zápůjčku přijala, tj. platby ve výši 5 500 Kč, jejichž přijetí potvrdila přímo v žalobě. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že z žalobkyní předložené smlouvy o postoupení pohledávek lze dovodit vůli společnosti [právnická osoba] a žalobkyně postoupit pohledávku z právního jednání založeného předáním částky 15 000 Kč, byť na základě neplatné smlouvy, posoudil soud zmíněnou smlouvu o postoupení pohledávek jako smlouvu podle ust. § 1879 obč. zák., na základě které došlo ke změně v osobě věřitele uvedené pohledávky z bezdůvodného obohacení, a soud tedy povinnost vydat bezdůvodné obohacení uložil žalované ve prospěch žalobkyně jako nového věřitele. Na okraj odůvodnění soud k procesnímu postupu uvádí, že žalobkyni nevyzval k doplnění chybějících skutkových tvrzení a důkazů, a to pro nadbytečnost takového postupu, neboť sama žalobkyně navrhla, aby soud rozhodl pouze na základě skutkového stavu zjištěného z důkazů přiložených k žalobě, neboť není připravena na případné procesní poučení v uvedeném směru reagovat.

6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., na základě kterého by měla právo na náhradu nákladů řízení žalovaná jako převážně úspěšnější účastník sporu. Žalované však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení nemá.

7. O způsobu plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého soud dle návrhu žalované stanovil splátky uvedené ve výroku rozsudku, a to splátky odpovídající osobním a majetkovým poměrům žalované. Tyto splátky nepředstavují znevýhodnění žalobkyně, která jistě při postoupení pohledávky po splatnosti s pozdější úhradou počítá, navíc obdrží úroky z prodlení a platební kázeň je zajištěna ztrátou výhody splátek, pokud nebudou řádně poukazovány.