20 C 186/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobce: označení žalobce IČO číslo sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení částky 2 065 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 2 065 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a to na účet č. 3703-126391/0710, variabilní symbol , var. symbol, .

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 2 065 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které vynaložila za odborné lékařské vyšetření zaplacené , Anonymizováno, nemocnici, a. s. na základě faktury č. , číslo, ve výši 1 139 Kč a za toxikologické vyšetření, jež zaplatila , Anonymizováno, nemocnici , adresa, na základě faktury č. , číslo, znějící na částku 722,77 Kč s tím, že tato vyšetření byla na její žádost provedena poté, co při silniční kontrole provedené Policií České republiky dne , datum, vzniklo u žalovaného podezření, že řídí vozidlo pod vlivem návykové látky, což se posléze potvrdilo. Dále žalobkyně požádala o náhradu nákladů ve výši 203 Kč představující náklady na dopravu žalovanému služebním vozidlem k provedení zmíněného odborného vyšetření na cestě v délce 25 km.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud na základě důkazů předložených účastníky, resp. žalobkyní, zjistil, že dne , datum, prováděla Policie České republiky, Obvodní odd. , adresa, , kontrolu dodržování bezpečnosti silničního provozu a jedním z kontrolovaných byl rovněž žalovaný jako řidič motorového vozidla. Při této kontrole vzniklo podezření, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem návykové látky, a byl proveden orientační test s pozitivním výsledkem, a řidič byl tak vyzván k odběru biologického materiálu a k podstoupení lékařského vyšetření. Uvedené zjištění vyplývá z úředního záznamu Policie ČR o provedené kontrole ze dne , datum, , č. j. , číslo, , právnická osoba, poté požádala o vyšetření žalovaného, a tato vyšetření byla skutečně provedena, což vyplývá z žalobkyní předloženého protokolu o lékařském a toxikologickém vyšetření ze dne , datum, vyhotoveného FN , adresa, , přičemž výsledek byl pozitivní, tedy v biologických vzorcích žalovaného byla zjištěna přítomnost návykových látek. Soud dále zjistil, že žalobkyně za klinické vyšetření žalovaného jako osoby podezřelé z požití alkoholu zaplatila částku 722,77 Kč, a to FN , adresa, na základě faktury č. , číslo, a dále , Anonymizováno, nemocnici a.s. za odborné lékařské vyšetření žalovaného částku 1 139 Kč na základě faktury č. , číslo, . Žalobkyně dále vyčíslila skutečné náklady na dopravu žalovaného k provedení odborného lékařského vyšetření vynaložené použitím služebního vozidla RZ , SPZ, při ujetí 25 km, tedy nákladů ve výši 203 Kč jako nákladů za pohonné hmoty a a náhradu za použití vozidla ve výši 5,60 Kč na 1 km dle vyhl. č. 398/2023 Sb. Zaplacení uvedených faktur vyplývá zpotvrzení o splnění pokynů vydaných příslušným pracovníkem Policie ČR dne , datum, , resp. , datum, . Soud dále zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné souhrnné částky za obě vyšetření a nákladů za dopravu, a to prostřednictvím výzvy ze dne 17. 9. 2024, které byly žalovanému zaslány prostřednictvím poštovní přepravy tak, jak vyplývá žalobkyni předložené poštovní doručenky k této zásilce.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně v rámci svých pravomocí provedla příslušnou kontrolu bezpečnosti silničního provozu a s ohledem na vzniklé podezření požádala o uvedená odborná vyšetření. V souladu s ustanovením § 24 odst. 1 zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů. Náklady těchto vyšetření uhradila žalobkyně, a poté, co se v moči žalovaného ukázala přítomnost amfetaminových derivátů, tj. návykové látky, požádala žalobkyně správně podle ustanovení § 24 odst. 2, 3 a 5 zmíněného zákona žalovaného o úhradu těchto nákladů včetně nákladů na jeho dopravu do zdravotnického zařízení. Jelikož žalovaný na výzvu žalobkyně včas nereagoval, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, neboť požadavek byl žalobkyní řádně uplatněn, a je tak již na základě této výzvy splatný.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří paušální náhrada náležející účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 občanského soudního řádu, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva nutné úkony v řízení (předžalobní výzva a sepis žaloby) po 100 Kč, tedy náklady ve výši 200 Kč. V daném případě se jednalo o náhradu nákladů řízení ve sporu, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, a výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně činí pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 100 Kč za každý úkon (zde výzva k úhradě a podání žaloby).

6. Soud dále rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za řízení, neboť žalobkyně je podle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, od placení soudních poplatků osvobozena. Žalobkyně byla zároveň v řízení úspěšná a žalovaný zároveň nemá vůči ní právo na náhradu nákladu řízení, a soud tak postupem podle ustanovení § 2 odst. 3 zmíněného zákona o soudních poplatcích rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek za žalobu, který v daném případě činí podle položky 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatku 1 000 Kč, neboť jak je naznačeno, došlo k přechodu poplatkové povinnosti pro splnění citovaných podmínek zmíněného ustanovení.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.