20 C 188/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno okres Anonymizováno , Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení částky 638 Kč

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 638 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 600 Kč k rukám její zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalované uložil povinnost zaplatit jí 638 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že pro syna žalované, Kristiána, zajišťovala stravování v rámci poskytovaného předškolního vzdělávání, a požadovaná částka tvoří dlužné stravné za období měsíce února až června roku 2022, přičemž původní dluh za uvedené období představoval částku 938 Kč, kterou žalovaná co do důvodu a výše uznala, avšak z této částky uhradila pouze 300 Kč, a zbývající dluh neuhradila ani přes následnou výzvu.Žalovaná se žalobě nevyjádřila.Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou v podobě příspěvkové organizace, prostřednictvím které obec zajišťuje předškolní vzdělávání, v daném případě konkrétně činnost mateřské školky. Dětem v mateřské škole, kterou žalobkyně provozuje je mimo jiné poskytováno školní stravování, a to dle vnitřního řádu školní jídelny vydaného žalobkyní dne 31. 8. 2021, který mimo jiné ve svém čl. 3 upravuje práva a povinnosti zákonných zástupců, mezi které patří povinnost včas hradit platby spojené se stravováním dítěte v mateřské škole. Soud dále z evidence úhrady stravného pro syna žalované (tj. , jméno FO, ) evidovaného pro tyto účely pod číslem , hodnota, zjistil, že žalovaná jako matka jmenovaného nehradila stravné za shora uvedené období, avšak s žalobkyní uzavřela dne , datum, dohodu o uznání dluhu a dohodu o jeho splácení. Z obsahu této dohody vyplývá, že žalovaná uznala svůj dluh ve výši 938 Kč jako dluh na stravném za únor až červen roku 2022 a zavázala se jej uhradit ve třech splátkách, a to ve splátce po 300 Kč se splatností 2. 11. 2022, ve splátce po 300 Kč se splatností 15. 12. 2022 a ve splátce ve výši 338 Kč se splatností 15. 1. 2023. Soud dále zjistil, že žalobkyně žalovanou vyzvala prostřednictvím dopisu ze dne 4. 10. 2022 a posléze dopisem ze dne 23. 12. 2022 k úhradě dlužné částky, která v okamžiku posledně zmíněné výzvy představovala v tomto řízení požadovaných 638 Kč s ohledem na úhradu první splátky ve výši 300 Kč.Po zhodnocení shora uvedených k zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně je příspěvkovou organizací zřízenou jako školské řízení podle zvláštního právního předpisu, a to zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně je zřízena obcí podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č 561/2004 Sb., školského zákona, ve znění pozdějších předpisů. V rámci provozu mateřské školy žalobkyně podle ustanovení § 122 odst. 2 zmíněno školského zákona poskytovala dětem v mateřské školce hmotné zabezpečení v podobě stravování, tedy rovněž synovi žalované. Žalované, jako zákonné zástupkyni syna navštěvujícího mateřskou školu provozovanou žalobkyní, vznikla povinnost hradit příspěvek na stravné, a to přinejmenším v období za měsíc únor až červen roku 2022 v celkové výši 938 Kč. Právní jednání žalované v podobě dohody o uznání pohledávky a splátkách ze dne 2. 11. 2022 soud posoudil jako uznání dluhu podle ustanovení § 2053 občanského zákoníku, dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Z obsahu zmíněného uznání tedy vyplývá, že žalovaná ke dni 2. 11. 2022 dlužila na stravném za uvedené období 938 Kč, přičemž tento dluh byl částečně uhrazen, a k úhradě zbývá žalobkyni požadovaných 638 Kč. Jelikož žalovaná domněnku existence dluhu v posledně zmíněném rozsahu v průběhu řízení nevyvrátila, uložil jí soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku.Rozhodnutí o náhradě na nákladů řízení je odůvodněno ustanovení § 142 odst. 1, na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyně jako úspěšné účastníků sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč a dále odměna advokátky za zastupování žalobkyně v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů za 2 úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy věci a podání žaloby po 500 Kč, spolu s paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby. Náklady řízení ve výši 2 600 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně určené třídenní.