20 C 193/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 4 800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 486 Kč od 15. 10. 2020 do 15. 3. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 461 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 339 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 4 800 Kč s příslušenstvím představující úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 486 Kč od 15. 10. 2020 do 15. 3. 2021, úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 461 Kč od 16. 3. 2021 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 339 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení. Požadovanou částku odůvodnila tím, že žalovanému na základě smlouvy ze dne datum o sdružených službách dodávky elektřiny číslo dodávala elektřinu, a vyúčtování její dodávky vystavila žalovanému řádnou faktura číslo na částku ve výši 4.486 Kč, za zúčtovací období od 3. 7. 2020 do 10. 9. 2020 splatnou dne 14. 10. 2020, konečná faktura za elektřinu číslo na částku ve výši 1.339 Kč, za zúčtovací období od 11. 9. 2020 do 29. 10. 2020 splatnou dne 27. 11. 2020, opravný daňový doklad číslo na přeplatek ve výši 1.025 Kč ze dne 11. 3. 2021 k daňovému dokladu číslo oznámení o zápočtu pohledávek číslo na nedoplatek ve výši 3.461 Kč ze dne 15. 3. 2021, kterým se započítává přeplatek z opravného daňového dokladu číslo oproti faktuře číslo. Konečnou dlužnou částku ve výši 4 800 Kč však žalovaný ani přes výzvu ze dne 9. 6. 2022 neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí nízkého napětí číslo na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému sdružené služby dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, specifikovaného číslem EAN OPM: číslo a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a sdružené služby zaplatit cenu dle platného Ceníku. Smlouva dále odkazovala na Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny žalobkyně s tím, že je její součástí. Soud dále zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému řádnou fakturu za elektřinu číslo znějící na částku 4 486 Kč se stanoveným datem splatnosti 14. 10. 2020, přičemž se jednalo o požadavek na zaplacení sjednané ceny za dodávku elektřiny za období od 3. 7. 2020 do 10. 9. 2020. Soud dále zjistil, že oproti této faktuře provedla žalobkyně vzájemný zápočet postupem podle ustanovení § 1982 obč. zák., a to oproti přeplatku ve výši 1 025 Kč vyúčtovaného daňovým dokladem číslo představující přeplatek za zúčtovací období od 11. 9. 2020 do 29. 10. 2020. Žalobkyně dále vystavila konečnou fakturu za dodávku elektřiny číslo za zúčtovací období od 11. 9. 2020 do 29. 10. 2020, jejíž součástí bylo detailní zúčtování spotřeby elektřiny v uvedeném období, přičemž z uvedeného daňového dokladu vyplývá, že žalovanému vznikl nedoplatek ve výši 1 339 Kč se splatností ke dni 27. 11. 2020. Žalobkyně se poté na žalovanou obrátila prostřednictvím upomínky ze dne 29. 6. 2020 s výzvou k zaplacení dlužné částky 4 800 Kč podle shora označených daňových dokladů včetně úroku z prodlení.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že v případě uzavření dvou shora zmíněných smluv vznikl závazek v podobě kupní smlouvy dle ustanovení § 2079 a násl. občanského zákoníku, představující v každém případě specifický závazek obsahově upravený v případě smlouvy na dodávku elektřiny v ustanovení § 50 odst. 1 a v případě smlouvy na dodávku plynu a sdružených služeb dle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů, na základě kterých žalobkyně splnila svůj závazek dodat žalovanému elektřinu do smluveného odběrného místa, za jejichž dodávku žalovaný nezaplatila smluvenou cenu, která byla řádně vyúčtována se zohledněním vzniklých přeplatků a nedoplatků, neboť žalobkyní předložené vyúčtování podává obraz o skutečné spotřebě a zúčtování přijatých záloh, a jelikož žalovaný uvedená vyúčtování nezpochybnil, představují tyto doklady důkazy s dostatečnou vypovídací hodnotou o dodaných službách ze strany žalobkyně za dohodnutou cenu a její vyúčtování v uvedených obdobích. Žalovaný je tak povinen dlužné částky podle uvedených vyúčtování zaplatit spolu s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., a to ode dne následujícího po splatnosti uvedených vyúčtování, tedy ode dne, kdy se dostal do prodlení.

5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.