20 C 201/2022
č. j. 20 C 201/2022-20
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 172,91 Kč a dalších 8,5 % ročně od 7. dubna do splacení. Soud uznal, že smlouva o úvěru byla neplatná kvůli porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Základem povinnosti k náhradě je bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákona. Žaloba o částky 150 Kč, 328 Kč a 714 Kč byla zamítnuta, náhrada nákladů řízení ve výši 1 072 Kč byla přiznána.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 5 214 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 172,91 Kč a s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 500 Kč od 7. 4. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o 150 Kč, 328 Kč a 714 Kč se zamítá.
III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 072 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 5 214 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Dne datum uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ anonymizováno“), Smlouvu o úvěru číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne datum (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla právnická osoba žalovanému úvěr ve výši 4 500 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal právnická osoba vrátit částku 4 500 Kč spolu s příslušenstvím do 21.10.2021 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet anonymizováno. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a právnická osoba, ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na webová adresa), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací právnická osoba zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 4 500 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením příjmení a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit právnická osoba smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne datum byla mezi spol. anonymizováno a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako„ Rámcová smlouva“). Na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Každá jednotlivá dílčí smlouva pak byla dle ujednání smluvních stran uzavřena a postoupení pohledávek se stalo účinným okamžikem nahrání tzv. datové pásky obsahující seznam postupovaných pohledávek na zabezpečený SFTP server. K uvedenému prosím vizte čl. 3 a 4. rámcové smlouvy. K dodatečnému prokázání postoupení pohledávek na žalobce bylo mezi smluvními stranami dále ujednáno, že o každém dílčím postoupení pohledávek bude vyhotoveno tzv. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek. Společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek rovněž obsahuje seznam postupovaných pohledávek, kdy pro účely tohoto žalobního návrhu byl dokument anonymizován, až na údaje o pohledávce za žalovaným. Pro potřeby tohoto žalobního návrhu označuje žalobce příjmení prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek dále již jen jako„ přílohu smlouvy o postoupení pohledávek“. Žalobce dále doplňuje, že byl spol. anonymizováno, co by postupitelem pohledávek, zmocněn k odeslání dopisů s oznámením o postoupení pohledávek všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 5 364 Kč a skládala se z: nesplacené jistiny ve výši 4 500 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 714 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 150 Kč. Žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 172,91 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 22.10.2021 do 05.04.2022, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 4 500 Kč. Zákonný úrok z prodlení za uvedené období byl na žalobce postoupen shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, kdy však nebyl ke dni postoupení pohledávky a pro potřebu vyčíslení úplaty za postoupení pohledávky vyčíslován. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od datum z jistiny ve výši 4 500 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 328 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 12.04.2022 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): Odchozí dopis 39 Kč, Odchozí dopis doporučeně 50 Kč, Odchozí telefonický hovor 72 Kč, Osobní návštěva 217 Kč“.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaná a společnost právnická osoba uzavřely dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru splatném ve splátkách číslo. V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4 500 Kč, které se žalovaná v případě jejich čerpání zavázala splatit do 30 dnů. a to do 21.10.2021. Soud dále zjistil, že žalovaná sdělila uvedené společnosti číslo účtu pro čerpání úvěru a to bankovní účet, a z výpisu z účtu vedeného právnická osoba pod číslem bankovní účet pro společnost právnická osoba za den datum vyplývá, že na účet uvedený žalovanou byla zmíněného dne datum převedena částka 4 500 Kč identifikovaná variabilním symbolem číslo a se zprávou ve znění,,půjčka od anonymizováno na webová adresa C. číslo“. Soud dále zjistil, že právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo mj. k postoupení pohledávky z titulu uvedené smlouvy o úvěru tak, jak vyplývá z přílohy této smlouvy obsahující seznam postoupených pohledávek. Soud dále zjistil, že žalovaná byla k úhradě aktuálně dlužných splátek právní předchůdkyní žalobkyně písemně vyzývána, a to přinejmenším upomínkou ze dne 4. 11. 2021 a 13. 11. 2021 a předžalobní upomínkou ze dne 21. 11. 2021, prostřednictvím které jí vyzvala k okamžité úhradě dluhu s tím, že využívá oprávnění dle smlouvy o úvěru a navazujících obchodních podmínkách, a pro prodlení žalované tak požádala o úhradu celé zbývající částky včetně smluvní pokuty 122 Kč a poplatku za upomínku 150 Kč, že tehdy celkovou dlužnou jistinu úvěru vyčíslila na částku 4 722 Kč.
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní jednání společnost právnická osoba a žalované spočívající v uzavření shora zmíněné smlouvy o úvěru číslo ze dne datum představuje právní jednání, kterým uvedení účastníci zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 obč. zák. S ohledem na postavení žalované jako spotřebitele dle ustanovení § 419 obč. zák. je třeba vedle tohoto právního předpisu na daný závazek aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření této smlouvy, tj. ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 353/2021. Pro posouzení toho, zda lze uvedenou smlouvu považovat za platně uzavřenou, se soud zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele dle kritérií uvedených v § 86 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně však žádné skutečnosti v tomto směru v žalobě neuvedla, a vůbec nepředložila žádné důkazy, dle kterých by mohl soud splnění této podmínky posoudit. Důsledky porušení této povinnosti jsou upraveny v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a to tak, že pokud je spotřebitelský úvěr poskytnut v rozporu s podmínkami § 86 odst. 1 věty druhé, tj., že úvěr může být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, je smlouva neplatná. V tehdy platném a účinném znění zákona o spotřebitelském úvěru bylo v jeho zmíněném ustanovení § 87 odst. 1 dále upraveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. S ohledem na stávající judikaturu vrcholných soudů však soud ke splnění této podmínky přihlíží z úřední povinnosti, neboť posledně zmíněná úprava námitky spotřebitele je v rozporu s právem Evropské unie tak, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu ve věci Pl. ÚS 12/08 a Pl. ÚS 1/10. Jelikož žalobkyně prokázala, že byly peněžní prostředky její právní předchůdkyní žalované skutečně poskytnuty, vznikla za této situace žalované jako spotřebiteli povinnost podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Poskytnuté peněžní prostředky z důvodu neplatné smlouvy tak představují bezdůvodné obohacení, o jehož vydání byla podle názoru soudu žalovaná řádně vyzvána prostřednictvím zmíněných upomínek, byť v těchto upomínkách byl požadavek žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, kvalifikován jako požadavek na vrácení jistiny úvěru spolu se zmíněnými sankcemi a náklady. Soud je přesvědčen, že na základě uvedených výzev mohla žalovaná přinejmenším poskytnutou jistinu vrátit, což neučinila. Za dané situace tak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě bezdůvodné obohacení představuje dlužná jistina ve výši 4 500 Kč, kterou je tedy žalovaná povinna vydat a zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za dobu od 7. 4. 2022, přičemž úroky za předcházející období prodlení, tj. 22.10.2021 do 05.04.2022, kdy žalobkyně úroky z prodlení rovněž požaduje, představují částku 172,91 Kč. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je závazkem, na jehož splatnost, pokud nebyla účastníky dosud ujednána jinak, je třeba aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Jak již soud naznačil, za výzvy k plnění považuje za shora zmíněné předžalobní upomínky, podle kterých mohla žalovaná plnit svůj dluh. Povinnost uloženou tímto rozsudkem je žalovaný povinen splnit ve prospěch žalobkyně, neboť soud dále dospěl k závěru, že došlo ke změně věřitele uvedené pohledávky, a to na základě uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek. Předmětem zmíněné smlouvy byla sice pohledávka identifikována jako pohledávka ze spotřebitelského úvěru, avšak soud dospěl k závěru, že uzavřením této smlouvy původní věřitel a žalobkyně projevili vůli postoupit pohledávku založenou poskytnutím peněžních prostředků ve výši 4 500 Kč, tj. bez ohledu na její právní kvalifikaci, čímž došlo tedy ke změně osoby věřitele uvedené pohledávky dle ustanovení § 1879 obč. zák. Ve zbývající části tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud s ohledem na částečný úspěch žalobkyně náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil, a právo na náhradu nákladů řízení částečně přiznal žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníku sporu. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto předpisu, a to odměna za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, tj., náklady ve výši 1 489 Kč. Žalobkyně byla úspěšná přibližně co do 86 % předmětu řízení a při zohlednění poměru úspěchu a neúspěchu jí tak náleží 72 % jejích nákladů, tj. 1 072 Kč, které je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž s ohledem na procesní pasivitu žalované neměl příležitost zkoumat její možnosti pro úhradu dlužné částky, a tudíž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně v ustanovení 160 odst. 1 o. s. ř. stanovené lhůty třídenní. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.