20 C 22/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 084,19 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 084,19 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 6 084,19 Kč od 11. 5. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 6 084,19 Kč s příslušenstvím představující úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí ode dne datum do zaplacení, tj. ode dne následujícího po splatnosti této částky dle Faktury za sdružené služby dodávky elektřiny číslo. Žalobkyně svůj požadavek odůvodnila tím, že žalovanému jako dodavatel poslední instance prodávala elektřinu do odběrného místa ulice a číslo, obec a číslo 03 a to v období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022, za kterou žalovaný nezaplatil uvedenou cenu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovaného s vyúčtováním za elektřinu, číslo daňového dokladu číslo, s výzvou k úhradě nedoplatku ve výši 6 084,19 Kč se stanoveným datem splatnosti 10. 5. 2022. Z obsahu uvedeného vyúčtování je zřejmé, že se jednalo o vyúčtování dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese adresa žalovaného, s EAN kódem číslo za období od 14. 10. 2021 do 14. 4. 2022. V obsahu uvedeného vyúčtování je zjevné, že se jedná o vyúčtování konečné, přičemž žalobkyně vzala v úvahu celkové náklady za dodané služby ve výši 10 844,19 Kč a částečné platby ze strany žalovaného ve výši 4 760 Kč. Přílohou uvedeného vyúčtování byl detailní rozpis spotřeby a naměřených hodnot a vyúčtování jednotlivých položek, tj. dodaných služeb (platba za spotřebu a ostatní vyúčtované služby, jako stálé platby, platba za jistič, systémové služby atd.). V uvedeném vyúčtování byl žalovaný zároveň informován, že se jedná o konečné vyúčtování za období dodavatele poslední instance. Z uvedeného vyúčtování je zjevné, že žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu na základě Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 6. 2018 upravující vztah při dodávce elektřiny a dále podle Ceníku dodávek elektřiny dodavatelem poslední instance účinný od října roku 2021. K zaplacení požadované částky byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím předžalobní výzvy k plnění ze dne 2. 11. 2022, která byla téhož dne podána k poštovní přepravě tak, jak vyplývá z příslušného podacího archu předloženého žalobkyní.

4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyni podle ustanovení § 12c odst. 1 zákona tzv. dodavatele poslední instance, a to tím, že jí operátor trhu oznámil příslušné údaje odběrného místa. Žalobkyně tak byla povinna podle ustanovení § 12a odst. 2 písm. a) zmíněného energetického zákona dodávat elektřinu žalovanému jako zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění dodávat elektřinu. S ohledem na procesní pasivitu žalovaného považoval soud pro vyhovění žaloby za dostatečné doklady předložené žalobkyní, a to zejména shora zmíněné konečné vyúčtování, z jehož obsahu zjevně vyplývá, že žalobkyně měla k dispozici potřebné údaje o odběrném místu žalovaného, do kterého dodávala elektřinu tak, jak bylo zaznamenáno v příloze tohoto vyúčtování. Tento doklad má tedy pro soud dostatečnou vypovídací hodnotu za daného procesního stavu, a je tedy zjevné, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou části ceny za elektřinu, resp. za dodávku sdružených služeb elektřiny do označeného odběrného místa, a to v části ceny ve výši 6 084,19 Kč, a soud mu tak splnění této povinnosti uložil tímto rozsudkem. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., jdoucí ode dne následujícího po splatnosti dlužné částky, tj. ode dne 11. 5. 2022.

5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 bodu 14 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám její zástupkyně podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání. Nebude-li povinnost stanovena tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.