20 C 230/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 8 640 Kč s příslušenstvím <b>I. Řízení o úrok ve výši 23,72% ročně z částky 6 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení, o úrok ve výši 1 581,33 Kč a dále o 1 990 Kč se zastavuje.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 6 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 589,50 Kč a s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 6 000 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a náhradu nákladů řízení ve výši 3 955,10 Kč, to vše v měsíčních splátkách po 500 Kč spatných vždy do posledního dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek při nezaplacení některé z nich.</b> 1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 8 640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalované) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část„ Dokumenty k ověření“, resp.„ Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7 je uvedeno:„ Zákazník potvrzuje, že [příjmení] [jméno] s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o zápůjčku a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7 Smlouvy žalovaná dále prohlásila, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytla úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávná pro uzavření Smlouvy a je schopna splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaná stvrdila svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaná by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit [anonymizováno] činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že„ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že„ má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro případ, že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 6.000,00 Kč (dále jen„ jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 840 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 Smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400,00 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 180,00 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 25.10.2018. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze Smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradila pouze částku 1.800,00 Kč, z toho: na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 840,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 546,20 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek 413,80 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne 28.11.2017. Již ze smluvních ujednání bylo žalované známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 25.10.2018. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 25.10.2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6.000,00 Kč ode dne 26.10.2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 Smlouvy. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 29.11.2019. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 29.11.2019. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Ke dni postoupení 29.11.2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 8.640,00 Kč, skládající se z: dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 653,80 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.986,20 Kč úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a dlužné poplatky společně dále jen„ dlužné úhrady“). Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení: celkové dlužné částky ve výši 8.640,00 Kč, sestávající se z dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč a dlužných úhrad ve výši 2.640,00 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.581,33 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 589,50 Kč, úroků ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 9,00 % ročně z dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč od [datum] do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 1.581,33 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč od 26.10.2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 589,50 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.000,00 Kč od 02.11.2018 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 29.11.2019.“.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila pouze v tom směru, že s ohledem na své současné poměry žádá o splátkový kalendář k úhradě dluhu tak, že je schopna splácet 500 Kč měsíčně.

3. Před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobkyně žalobu co do požadavku na zaplacení úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 6 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, o vyčíslený úrok ve výši 1 581,33 Kč a dále o částku 1 990 Kč zpět, a soud tak dle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí.

4. Ke stavu věci soud pro posouzení oprávněnosti zbývající části žalobního požadavku zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru. Podpisem uvedené smlouvy žalovaná stvrdila převzetí částky 6 000 Kč, kterou se zavázala uvedené společnosti vrátit společně s úrokem ve výši 840 Kč, poplatek ve výši 1 200 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 400 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Soud dále zjistil, že uvedená společnost a žalobkyně uzavřely dne 29. 11. 2019 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek ze smluv o spotřebitelských úvěrech uvedených v příloze k této Smlouvě s tím, že v seznamu postupovaných pohledávek byla rovněž pohledávka za žalovanou ze shora uvedené smlouvy. Soud dále zjistil, že žalovaná byla ze strany původního věřitele o postoupení pohledávky vyrozuměna přípisem ze dne 29. 11. 2019, v němž byla vyzvána k úhradě dluhu již žalobkyni jako novému věřiteli.

5. Shora zjištěný skutkový stav soud považoval za dostatečný pro rozhodnutí sporu, a s ohledem na částečné omezení původního [anonymizováno] požadavku dospěl k závěru, že závazek, který mezi žalovanou a společností [právnická osoba] vznikl uzavřením smlouvy ze dne [datum] lze právně kvalifikovat jako úvěr podle ust. § 2390 obč. zák., a žalovaná je povinna vrátit poskytnuté úvěrové prostředky spolu se sjednanými poplatky, které soud posoudil částečně jako úrok a částečně jako odměna za službu v podobě hotovostního inkasa splátek. Jelikož soud dále dospěl k závěru, že smlouva o postoupení pohledávek je smlouvu, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele původní pohledávky, uložil soud žalované, aby povinnosti stanovené tímto rozsudkem plnila žalobkyni, jako novému věřiteli.

6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, předžalobní upomínka) po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby rovněž podle zmíněného §14b odst. 2, advokátního tarifu a dále odměna za úkon právní služby v podobě účasti u jednání ve výši 1 500 Kč dle § 7 advokátního tarifu spolu s paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (výše odměny advokáta je určena z tarifní hodnoty odpovídající částce, jež zůstala předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby, tj. ze zbývající části jistiny ve výši 6 000 Kč), dále poměrná část jízdného za použití osobního vozidla [registrační značka], a to na trase [obec] - [obec] a zpět při ujetí 290 km v celkové výši 1 781 Kč, resp. 1/10 z uvedené částky s ohledem na účast zástupce žalobkyně při dalších 9 jednáních v týž den u zdejšího soudu, tj. 178,10 Kč a dále náhradu za ztrátu času za 6 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem 600 Kč, resp. opět pouze 1/10, tj. 60 Kč a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu, tj. náklady ve výši 3 955,10 Kč, které je žalovaná pro zjednodušení platební povinnosti povinna zaplatit přímo žalobkyni, a nikoli k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. K části předmětu řízení, o který byla vzata žaloba zpět soud pro účely rozhodnutí o nákladech řízení nepřihlédl, neboť se jednalo o část příslušenství, jež ve skutečnosti ani nepřišlo na přetřes, a vznik žádných nákladů žalované s ohledem na její procesní pasivitu nezpůsobilo. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je totiž známo, že obdobných nároků na obdobném skutkovém základu se žalobkyně domáhá více a vždy se jedná o požadavek na zaplacení dluhu na základě peněžního produktu, který v této podobě nabízí právní předchůdce žalobkyně neomezenému počtu zájemců, a typický finanční produkt tedy produkuje typické žalobní návrhy.

7. O způsobu plnění rozhodl soud podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí, tj. stanovil splátky požadované žalovanou, s nimiž žalobkyně souhlasila, přičemž platební kázeň žalované je zajištěna podmínkou ztráty výhody splátek při nezaplacení některé z nich.