20 C 231/2020

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 7 319,47 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 084,44 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4 084,44 Kč od 22.8.2019 do zaplacení, 1 420,03 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 420,03 Kč od 23.8.2019 do zaplacení a 1 815 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 1 815 Kč od 6.9.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 026,50 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 7 319,47 Kč s příslušenstvím sestávající ze tří samostatných nároků.

2. První z nich odůvodnila tím, že:„ Dne [datum] uzavřeli žalovaný a žalobkyně Smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo], jejímž předmětem byl pronájem vozidla DAF XF 530 FT SC, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] včetně příslušenství (dále také jen jako: "předmět nájmu"). Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum], s tím, že přesné vymezení doby určité bude stanoveno v předávacím protokolu, který tvoří přílohu č. 2 shora specifikované smlouvy. Žalovaný měl předmět nájmu v užívání od [datum] 10:30 hod. do [datum] 14:45 hod. (viz předávací protokol - příloha [číslo] Smlouva o nájmu dopravního prostředku [číslo]). Žalovaný se v čl. 5 shora specifikované smlouvy zavázal k úhradě veškerých mýtných poplatků, které vzniknou v souvislosti s užíváním předmětu nájmu žalovaným, přičemž bylo v čl. 7 shora specifikované smlouvy mezi smluvními stranami ujednáno, že bude smluvní cena nájmu navýšena o tyto mýtné poplatky, které mohou být vyúčtovány žalovanému samostatnou fakturou. Dle čl. 12 shora specifikované smlouvy ujednáno, že budou mýtné poplatky vzniklé užíváním předmětu nájmu žalovaným na zpoplatněných úsecích silničních komunikací v [příjmení] republice [země] přefakturovány žalovanému. Z tohoto důvodu byly mýtné poplatky vzniklé užíváním předmětu nájmu žalovaným na zpoplatněných úsecích silničních komunikací v SRB za období od [datum] do [datum] (viz přiložené vyúčtování - [anonymizováno] nr. [číslo] spol. [anonymizována tři slova], správce mýtného systému SRN) přefakturovány žalovanému, a to fakturou [číslo] vystavenou dne [datum], splatnou dne 21.8.2019, ve výši 774,04 EUR, tj. 639,70 EUR + DPH (celkem 19.966,36 Kč dle kurzu devizového trhu ke dni splatnosti faktury, 1 EURO = 25, 795 Kč). Žalovaným byla uhrazena toliko částka 15.881,92 Kč. Zbývá tak uhradit částka 4.084,44 Kč. V souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má žalobkyně za to, že žalovaný částečným plněním uznal i zbytek dluhu.“.

3. Druhý z nich odůvodnila tím, že:„ Dne [datum] uzavřeli žalovaný a žalobkyně Smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo], jejímž předmětem byl pronájem vozidla DAF XF 530 FT SC, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] včetně příslušenství (dále také jen jako: "předmět nájmu"). Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum], s tím, že přesné vymezení doby určité bude stanoveno v předávacím protokolu, který tvoří přílohu č. 2 shora specifikované smlouvy. Žalovaný měl předmět nájmu v užívání od [datum] 10:30 hod. do [datum] 14:45 hod. (viz předávací protokol - příloha č. 2 Smlouva o nájmu dopravního prostředku [číslo]). Žalovaný se v čl. 5 shora specifikované smlouvy zavázal k úhradě veškerých mýtných poplatků, které vzniknou v souvislosti s užíváním předmětu nájmu žalovaným, přičemž bylo v čl. 7 shora specifikované smlouvy mezi smluvními stranami ujednáno, že bude smluvní cena nájmu navýšena o tyto mýtné poplatky, které mohou být vyúčtovány žalovanému samostatnou fakturou. Dle čl. 12 shora specifikované smlouvy ujednáno, že budou mýtné poplatky vzniklé užíváním předmětu nájmu žalovaným na zpoplatněných úsecích silničních komunikací v [příjmení] republice [země] přefakturovány žalovanému. Z tohoto důvodu byly mýtné poplatky vzniklé užíváním předmětu nájmu žalovaným na zpoplatněných úsecích silničních komunikací v SRB za období [datum] (viz přiložené vyúčtování - [anonymizováno] nr. [číslo] spol. [anonymizována tři slova], správce mýtného systému SRN) přefakturovány žalovanému, a to fakturou [číslo] vystavenou dne 8.8.2019, splatnou dne 22.8.2019, ve výši 57,25 EUR, tj. 47,31 EUR + DPH (celkem 1.476,19 Kč dle kurzu devizového trhu ke dni splatnosti faktury, 1 EURO = 25, 785 Kč). Žalovaným byla uhrazena toliko částka 56,16 Kč. Zbývá tak uhradit částka 1.420,03 Kč. V souladu s ustanovením § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, má žalobkyně za to, že žalovaný částečným plněním uznal i zbytek dluhu.“.

4. Třetí z nich odůvodnila tím, že:„ Dne [datum] uzavřeli žalovaný a žalobkyně Smlouvu o nájmu dopravního prostředku [číslo], jejímž předmětem byl pronájem vozidla DAF XF 530 FT SC, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] včetně příslušenství (dále také jen jako: "předmět nájmu"). Nájem byl uzavřen na dobu určitou od [datum] do [datum], s tím, že přesné vymezení doby určité bude stanoveno v předávacím protokolu, který tvoří přílohu č. 2 shora specifikované smlouvy. Žalovaný měl předmět nájmu v užívání od [datum] 10:30 hod. do [datum] 14:45 hod. (viz předávací protokol - příloha [číslo] Smlouva o nájmu dopravního prostředku [číslo]). Žalovaný se v čl. 7 shora specifikované smlouvy zavázal žalobkyni uhradit smluvní nájemné, a to ve výši [číslo] Kč/denně bez DPH (v období od [datum] do [datum]). Žalobkyně tak v souladu se shora uvedeným článek nájemní smlouvy vyúčtovala žalovanému nájemné za [datum] a to fakturou [číslo] splatnou dne 5.9.2019 ve výši 1.815 Kč (tj. 1.500 Kč + DPH). Svůj závazek vůči žalobkyni žalovaný nesplnil ani na základě předžalobní výzvy zaslané právním zástupcem žalobkyně, která byla žalovanému doručena dne 18.2.2020“.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o nájmu dopravního prostředku [číslo] [spisová značka], na základě které žalobkyně žalovanému přenechala k dočasnému užívání vozidlo SPZ 7P 4 6847 s příslušenstvím, vybavením a doklady uvedenými v předávacím protokolu. Předpokládaná doba užívání byla smluvena od [datum] do [datum]. Účastníci smlouvy se dohodli na smluvní ceně nájemného v období od [datum] do [datum] 500 Kč na den bez DPH a od [datum] do [datum] 1 500 Kč na den bez DPH s tím, že cena nájemného bude navýšena o vedlejší a mýtné poplatky spojené s provozem vozidla v době skutečného pronájmu a toto vyúčtování bude provedeno zvláštní fakturou. Žalovaný vzal ve smlouvě na vědomí, že vozidlo není vybaveno pro platbu mýtných poplatků, že je povinen si sám zajistit registraci pro jejich platbu. Soud dále zjistil, že se žalobkyně na žalovaného obrátila s požadavkem na zaplacení částky 774,04 EUR, tj. 19 966,36 Kč, a to prostřednictvím faktury [číslo] se stanoveným datem splatnosti 21. 8. 2019. Z obsahu uvedené faktury vyplývá, že požadavek na zaplacení uvedené částky představuje přeúčtování mýtného pro vozidlo [registrační značka] za období od 22. 7 do 30. 1. 2017, s tím, že soud dále zjistil, že uvedené přeúčtování odpovídá mýtnému, které bylo vůči žalobkyni uplatněno správcem mýtného systému [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ze dne 8. 8. 2019 obsahující vyúčtování mýtného mj. pro vozidlo uvedené registrační značky. Soud dále zjistil, že se žalobkyně obrátila na žalovaného prostřednictvím faktury [číslo] s požadavkem na zaplacení 57,25 EUR, tj. 1 476,19 Kč, přičemž z obsahu uvedené faktury vyplývá, že se jedná o přeúčtování mýtného související s vozidlem [registrační značka] ze dne [datum], a to opět na základě výzvy správce mýtného systému v SRN. Dále soud zjistil, že žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [číslo] znějící na částku 1 500 Kč se stanoveným datem splatnosti 5. 9. 2019 s odůvodněním, že se jedná o fakturaci za užívání vozidla [registrační značka] za dne [datum]. Soud dále zjistil, že žalovaný byl k úhradě částek podle shora uvedených faktur vyzván prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 10. 2. 2020, přičemž podle žalobních tvrzení žalovaný v případě prvé z uvedených faktur uhradil částku 15 881,92 Kč a zbývá tak uhradit 4 084,44 Kč, v případě druhé z uvedených faktur uhradil pouze 56,16 Kč a zbývá tak uhradit 1 420,03 Kč.

7. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy ze dne [datum] vznikl mezi účastníky, zjevně jako mezi podnikateli závazek v podobě nájmu dopravního prostředku podle ust. § 2321 a násl. občanského zákoníku. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně splnila svoji povinnost odevzdat žalovanému jako nájemci dopravní prostředek s potřebnými doklady v ujednané době, a žalovanému jako nájemci vznikla povinnost hradit dlužné nájemné. Jelikož žalovaný tvrzení o tom, že nájemné uplatněné v souladu se smlouvou prostřednictvím faktury [číslo] dosud neuhradil, uložil mu soud splnění této povinnosti v tomto rozsudku, a vedle dlužné částky 1 815 Kč uložil žalovanému povinnost zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí ode dne následujícího po splatnosti uvedené faktury, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním této části svého závazku. Soud dále dospěl k závěru, že i zbývající požadavky žalobkyně jsou oprávněné. Zbylé dva uplatněné nároky představují požadavek na zaplacení mýtného, jež bylo spojeno s užíváním uvedeného dopravního prostředku na zpoplatněných úsecích komunikacích v zahraničí, v daném případě v SRN, ujednání o tzv. přeúčtování těchto poplatků je obsaženo ve smlouvě, a žalobkyně tak postupovala v souladu se smlouvu, když požádala o proplacení tohoto mýtného vůči žalovanému. Žalobkyně předložila dostatečné podklady k tomu, že se jedná o mýtné stanovené příslušným správcem za užití vozidla v době, kdy jej měl v užívání podle zmíněné smlouvy o nájmu dopravního prostředku žalovaný, a jelikož žalovaný žádné výhrady proti výši mýtného, tj. uplatněného nároku nevznesl, soud i této části žaloby vyhověl a stejně jako v případě dlužného nájemného, uložil žalovanému v souladu s požadavkem žalobkyně zaplatit z dlužných částek úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 obč. zákoníku jdoucí ode dne následujícího po splatnosti uvedených faktur. Soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku ve výši požadované žalobkyní, tj. částku podle shora uvedených faktur sníženou o tvrzenou částečnou úhradu. Žalobkyně sice nepředložila soudu doklady o částečné úhradě ze strany žalovaného, avšak je jejím právem požadovat pouze část dluhu, a to z jakéhokoliv důvodu. Uvedenou zmínku soud uvádí pouze z toho důvodu, že žalobkyně poukazovala na uznání zbytku dluhu žalovaným z důvodu částečné úhrady, která však, jak již soud uvedl, nebyla prokázána, což však nic nemění na závěru soudu o důvodnosti žalobkyní uplatněného požadavku.

8. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého byla náhradu nákladů řízení přiznána žalobkyni jako úspěšné účastnici sporu. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 400 Kč spolu s odměnou advokáta stanovenou podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve znění pozdějších předpisů jako odměna za úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení a sepisu žaloby, tj. odměna po 1 500 Kč a dále odměna v poloviční výši za tzv. předžalobní upomínku, tj. ve výši 750 Kč, spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 300 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby po 300 Kč rovněž dle advokátního tarifu. Spolu s příslušnou DPH tyto náklady představují částku 6 026,50 Kč Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám jejího zástupce.

9. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., s tím, že neshledal důvody ke stanovení lhůty příznivější, než zákonem stanovené třídenní.