20 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 025 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 4 880 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 4 000 Kč od 15. 4. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 165 Kč a 980 Kč se zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 923 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 6 025 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že:„ Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČO, se sídlem: adresa, PSČ obec (dále jen„ právnická osoba“), smlouvu o spotřebitelském úvěru dne datum (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena v souladu s příslušnými ustanoveními právních předpisů upravujících podmínky uzavírání smlouvy na dálku, zejména v souladu s ustanovením § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jakož i zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný vyplnil a podal žádost o zápůjčku na internetových stránkách společnosti právnická osoba - webová adresa basic, kde žalovaný, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku -vyplnil žádost o poskytnutí úvěru žalobcem. Žalovaný za účelem získání úvěru vyplnil v žádosti o poskytnutí úvěru své jméno, příjmení, rodné číslo, email, a telefonní číslo, informaci o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru, dále své zaměstnaní u společnosti právnická osoba, bankovní spojení č.ú. bankovní účet. Po provedení identifikace žalovaného dle číslo obč. průkazu a kontroly informací o něm v souladu s článkem 2.. Všeobecných obchodních podmínek (dále jen "VOP"), posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ověření bonity prostřednictvím služby TelcoScore a bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do příslušných databází NRKI a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalovaného, právnická osoba rozhodla o poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 4.000 Kč. Na základě výše uvedené žádosti byl žalovanému zaslán návrh Smlouvy. Žalovaný souhlasil s návrhem Smlouvy a klikl na tlačítko k podpisu. Žalobcem byl vygenerován a odeslán speciální SMS kód číslo (který byl žalobcem zaslán na telefonní číslo žalovaného tel. číslo dne 15. 03. 2020. Současně na základě rozhodnutí o poskytnutí úvěru prověřila společnost právnická osoba přes službu webová adresa – výpis z běžného účtu – Kontomatik, že žalovaný je majitelem uvedeného bankovního účtu č.ú. bankovní účet. Žalovaný vyplnil obdržený SMS kód (určený výhradně k podpisu smlouvy) do i-frame, tímto okamžikem byla Smlouva digitálně podepsána a vygenerovaná v pdf formátu zaslána žalovanému. Současně se zadáním SMS kódu potvrdil žalovaný, svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které jsou nedílnou součástí Smlouvy se společností právnická osoba Žalovaný dále souhlasil se zpracováním osobních údajů, udělil souhlas s ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a potvrdil, že se seznámil s notifikací ke zpracování osobních údajů a k nahlédnutí do úvěrových registrů NRKI. Dne 15. 03. 2020 byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 4.000 Kč z bankovního účtu společnosti právnická osoba bankovní účet na bankovní účet žalovaného č.ú. bankovní účet. Na základě Smlouvy, uzavřené shora uvedeným způsobem, poskytla společnost právnická osoba žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného č.ú. bankovní účet zápůjčku ve výši 4.000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit v souladu s čl. II bod 4 Smlouvy spolu s příslušenstvím nejpozději dne 14. 04. 2020 na bankovní účet společnosti právnická osoba bankovní účet vedený u právnická osoba s variabilní symbol. Současně se žalovaný spolu s jistinou ve výši 4.000 Kč zavázal splatit: poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 880 Kč; smluvní poplatek ve výši 165 Kč za službu "Presto" - Expresní vyplacení úvěru – služba„ Presto“ (příjmení služba je volitelná a schválení půjčky není podmíněno touto službou. Služba„ Presto“ nabízí nejrychlejší cestu k penězům u schválené půjčky.„ Presto“ je zpoplatněna 165 Kč jednorázově bez ohledu na výši čerpané půjčky a lze ji zvolit v průběhu žádosti o půjčky. Poplatek "Presto" je splatný spolu s jistinou úvěru dne 14. 04. 2020. Poplatek za poskytnutí Úvěru, ve výši 880 Kč splatný spolu s jistinou úvěru dne 14. 04. 2020; zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 10. 2020 postoupil původní věřitel, společnost právnická osoba, pohledávku vůči žalovanému na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný informován dopisem ze dne 06.11.2020 a vyzván k úhradě celého závazku. Na základě výše uvedeného a v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. zaslal právní zástupce žalobce žalovanému po neúspěšných výzvách k úhradě předžalobní výzvu, avšak ani na základě této výzvy nedošlo ze strany žalovaného ani k částečné úhradě dluhu. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, a tak žalobce podává tuto žalobu, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 5.045 Kč s příslušenstvím. Žalovaný se na základě Smlouvy ze dne 15. 3. 2020 uzavřené s právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, zavázal splatit Smluvní pokutu, dle čl. 1 písmene I a čl. 6 všeobecných obchodních podmínek společnosti právnická osoba, ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení. Smluvní pokuta ke dni 15.12. 2020 činní 980 Kč“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporné neprohlásil, a soud tudíž důvodnost žalobkyní uplatněných nároků hodnotil pouze na základě skutkového stavu zjištěného z důkazů předložených žalobkyní.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr s poukazem na zákon o spotřebitelském úvěru a občanský zákoník s tím, že za nedílnou součást smlouvy byly prohlášeny Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník právnická osoba se jako věřitel zavázala poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč v podobě zmíněného spotřebitelského úvěru, a to převodem na bankovní účet žalovaného, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 880 Kč specifikovaného s odkazem na čl. 1 Sazebníku a dále s poplatky za volitelné služby ve výši 194 Kč, přičemž z obsahu smlouvy vyplývá, že se jedná o službu označenou jako,,Presto“ ve výši 165 Kč a službu v podobě informační SMS ve výši 29 Kč měsíčně. právnická osoba se dle ujednání ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky na účet uvedený v záhlaví smlouvy, avšak v záhlaví uvedené smlouvy, a to v rubrice připravené pro údaj o čísle bankovního účtu žalovaného, žádný údaj uveden není. Smlouva dále obsahovala ustanovení o vlastnostech poskytovaného úvěru, který byl v této části smlouvy charakterizován tak, že celková výše úvěru 4 000 Kč je poskytovaná za úrokovou sazbu 0 % ročně s tím, že tzv. roční procentní sazba nákladů (RPSN) je 987,22 a úvěr bude splacen jednorázově, tj. prostřednictvím jedné splátky ve výši 5 074 Kč Smlouva byla ze strany žalovaného podepsána prostřednictvím SMS kódu číslo, který žalovaný pro podpis smlouvy tímto způsobem, tj. na dálku, obdržel na telefonní číslo tel. číslo tak, jak vyplývá ze záznamu o odeslání zmíněné SMS zprávy předloženého žalobkyní. Soud dále zjistil, a to z potvrzení o platbě vystaveného společností právnická osoba dne 15. 3. 2020, že uvedeného dne byla na účtu bankovní účet vedeného na majitele právnická osoba zaúčtována platba ve výši 4000 Kč, a to převodem na účet č. bankovní účet označená variabilním symbolem číslo se zprávou pro příjemce ve znění,,Vaše FlexiFin půjčka.“ Přestože nebylo v záhlaví zmíněné smlouvy o úvěru uvedeno číslo účtu žalovaného, zjistil soud, že žalovaný byl majitelem účtu číslo vedeného u právnická osoba, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu pořízeného prostřednictvím aplikace Kontomatik. Ze shora zmíněných Všeobecných obchodních podmínek, na které mj. odkazovala Smlouva o úvěru, a to všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 1. 3. 2020 soud mimo jiné zjistil, že poplatek, který měl žalovaný vedle poskytnutých peněžních prostředků uvedené společnosti zaplatit, je v těchto podmínkách definován jako odměna za poskytnutí úvěru, která musí být zaplacena dlužníkem společně s jistinou. Ve zmíněných podmínkách je dále v rubrice označené jako Odpovědnost, a to v článku 6.4 uvedeno, že ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné částky, má věřitel vůči dlužníkovi nárok na úrok z prodlení v zákonné výši a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a dále je zde mimo jiné uvedeno omezení, že věřiteli náleží smluvní pokuta, která však nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové částky úvěru. Soud dále zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne 21. 10. 2020 smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru uvedených v seznamu pohledávek tvořícího přílohu číslo smlouvy, mezi nimiž byla rovněž pohledávka za žalovaným z titulu zmíněné smlouvy o úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno prostřednictvím písemného sdělení ze dne 6. 11. 2020 ze strany společnosti právnická osoba, a k úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván přímo žalobkyní prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2020.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 3. 2020 vznikl mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným závazek v podobě Smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák.. Žalobkyně popsala v žalobě postup a způsob uzavření zmíněné smlouvy, a soud s ohledem na absenci jakékoliv obrany ze strany žalovaného nemá pochybnosti o tom, že žalovaný za použití prostředků dálkové komunikace projevil svoji vůli přistoupit k uvedené smlouvě prostřednictvím příslušného SMS kódu, který měl k dispozici tak, jak vyplývá z příslušného záznamu o odeslání zprávy obsahující tento údaj. Soud má dále za prokázané, že žalovaný byl majitelem účtu, na který byly poskytnuty přislíbené peněžní prostředky. Soud opětovně poukazuje na to, že žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud nemá tudíž žádnou pochybnost o vypovídací hodnotě důkazu představujícího Výpis o ověření majitele příslušného účtu prostřednictvím automatizovaného systému Kontomatik, tedy prostřednictvím aplikace, do které se žalovaný zjevně přihlásil pro ověření skutečnosti, že je skutečným majitelem platebního účtu jako žadatel o spotřebitelský úvěr. Jelikož žalobkyně prokázala, že společnost právnická osoba splnila svůj závazek úvěrujícího poskytnout přislíbené peněžní prostředky, má soud za to, že žalovanému tedy vznikla povinnost uvedené úvěrové prostředky vrátit spolu s plněním ve výši 880 Kč označené jako poplatek za poskytnutí půjčky. Uvedený poplatek soud právně kvalifikoval jako úrok podle zmíněného ustanovení § 2395 obč. zák., tedy odměnu za poskytnuté peněžní prostředky, bez ohledu na to, jak je uvedená částka ve smlouvě označená, a bez ohledu na to, že v parametrech úvěru ve zmíněné smlouvě je uvedeno, že uvedené peněžní prostředky jsou poskytovány za úrok v sazbě 0 %. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek, je smlouvou, na základě které došlo podle ustanovení § 1879 obč. zák. ke změně v osobě věřitele pohledávky ze zmíněného úvěrového závazku, kterým je žalobkyně, která je tedy ve věci aktivně legitimována, a žalovaný je tak uvedené povinnosti povinen splnit v její prospěch. Soud dále žalovanému uložil povinnost zaplatit z dlužné jistiny úvěrových prostředků úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. ode dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého závazku.

5. Na druhé straně soud však neshledal důvodným požadavek žalobkyně na zaplacení poplatků za volitelné služby označené jako,,Presto“ ve výši 165 Kč a službu v podobě informační SMS ve výši 29 Kč měsíčně. Sjednaná služba označená jako,,Presto“ byla vymezena v sazebníku společnosti právnická osoba účinného od 1.3.2020, na který smlouva odkazovala a byla definována jako volitelná služba pro požadavek na zaslání peněžních prostředků do tří minut od schválení poskytnutí úvěru a informační SMS byla definovaná jako služba, prostřednictvím které je dlužník informován na blížící se splátku úvěru tak, aby se nedostal do prodlení. Žalobkyně však poskytnutí těchto služeb v žalobě přímo netvrdila, natož aby jejich poskytnutí prokázala, a soud tak v této části žalobu zamítl. Podle názoru soudu se totiž nejedná o paušální platby placené bez ohledu na čerpání těchto služeb, a břemeno tvrzení a důkazní stran skutečného poskytnutí služeb bylo na žalobkyni. Soud dále došel k závěru, že žaloba není důvodná v části požadavku týkajícího se požadované smluvní pokuty. Z ustálené judikatury je zřejmé, že smluvní pokuta je považována za zásadní ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a toto ujednání by mělo být součástí smlouvy samotné tak, aby věřitel byl na první pohled srozumitelně informován o případném plnění, které mu hrozí pro případ porušení určité smluvní povinnosti, což se v daném případě nestalo, neboť smluvní pokuta byla uvedená pouze ve Všeobecných podmínkách, na které smlouva odkazovala. Takto sjednaná smluvní pokuta mohla uniknout běžné opatrnosti žalovaného jako spotřebitele, a soud má za to, že smluvní pokuta byla v daném případě sjednána nemravně, a je jí tudíž třeba podle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. považovat za neplatné ujednání smlouvy, které lze však oddělit od jejího obsahu podle ustanovení § 576 obč. zák., neboť je zřejmé, že by k právnímu jednání, tedy k uzavření smlouvy došlo i bez této neplatné části.

6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil s ohledem pouze na částečný úspěch žalobkyně ve sporu. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a dále odměna za její zastupování advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a to odměna za 3 úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a písemného podání ve věci samé po 200 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tyto náklady tak představují částku 1 489 Kč, a jelikož žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze co do 81 % předmětu řízení a žalovaný co do 19 % předmětu řízení, přísluší žalobkyni náhrada jejích nákladů v rozsahu 62 %, tj. částka 923 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů, které její právní předchůdkyně nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně, resp. původní věřitel v rámci správy svých pohledávek a plnění zákonných povinností jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř, přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější, než zákonem určené třídenní. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.