Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

20 C 41/2024

č. j. 20 C 41/2024-22

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-04-23 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2024:20.C.41.2024.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 16 318,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 800 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 7 800 Kč od 30. 12. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 8 518,38 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 16 318,38 Kč od 24. 11. 2022 do 29. 12. 2023 a z částky 8 518,38 Kč od 30. 12. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 16 318,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobce nabyl pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , Anonymizováno, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , zapsaného v OR vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka , Anonymizováno, , sídlem , Anonymizováno, , adresa, (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno zainteresované společnosti 0/0, , se sídlem , Adresa zainteresované společnosti 0/0, , , Anonymizováno, , adresa, , IČ , IČO, , jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobce je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , Anonymizováno, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 7800 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2022-11-23. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 7800 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8518.38 Kč, který byl splatný dne 2022-11-23. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové, Anonymizováno, stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle Smlouvy o úvěru v části obchodních podmínek čl. III.1 pro spotřebitelský úvěr. Po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o úvěru s navrhovanou výší úvěru 7800 Kč a splatností (případně prodlouženou splatností) dne 2022-11-23. Po odeslání smluvní dokumentace žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne , Anonymizováno, na bankovní účet , Anonymizováno, , který žalovaný uvedl. Prostředky pro potvrzení totožnosti klienta jsou uvedeny v článku I.23 smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . K ověření totožnosti je žalovaný kromě jména a příjmení, data narození, rodného čísla a adresy povinen uvést také druh a číslo průkazu totožnosti, datum platnosti tohoto průkazu apod. V článku II.5. zmíněné smlouvy se dále uvádí: „Úvěrující bude zjišťovat totožnost klienta v případě provádění úkonů zejména pomocí elektronických kanálů: jestliže jsou úkony prováděny přes internet – pomocí čísla mobilního telefonu klienta a hesla systémově generovaným kódem.“ Podpis je ve smlouvě nahrazen unikátním SMS kódem. Toto je blíže upraveno v článku III.2.: „…podpis klienta je u této smlouvy a souvisejících dokumentů nahrazen zadáním verifikačního ověřujícího podpisového kódu ze SMS (v tomto případě se jedná o kód , Anonymizováno, , který je klientovi zasílán úvěrujícím v době registrace žádosti o poskytnutí úvěru na číslo mobilního telefonu uvedené klientem ve formuláři žadatele o úvěr, když takovéto jednání má platnost písemného právního jednání, neboť tato forma podpisu této smlouvy a souvisejících dokumentů je dostatečně určitá a srozumitelná a tudíž tato forma je shodně považována za písemnou formu uzavření smlouvy a souvisejících dokumentů. Tato smlouva a související dokumenty nabývají platnosti a účinnosti okamžikem zadání ověřujícího podpisového SMS kódu do příslušného pole ze strany klienta umístěného na internetové webové stránce úvěrujícího.“ Žalobce dále sděluje, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. K tomuto nenavrhuje žalobce žádných dalších důkazů. Dále žalobce sděluje, že dle článku XV. odst. 3 smlouvy o úvěru má úvěrující právo klientovi, který plní své povinnosti plynoucí z této smlouvy řádně a včas, přiznat slevu z poplatku za poskytnutí úvěru. Žalovaný ovšem nehradil řádně, když k datu splatnosti a rovněž ani k dnešnímu dni neuhradil ničeho. Proto žalobce požaduje výši poplatku za poskytnutí „před slevou“. Žalovaný návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne , Anonymizováno, K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobce identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobce (nebo potvrzením o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Upomínka byla právním zástupcem žalobce odeslána dne 2023-12-21. Pokud by soud neuznal nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. K prokázání skutečnosti, že žalovanému byly poskytnuty finanční prostředky v tvrzené výši, navrhuje žalobce, aby soud učinil dotaz na banku žalovaného Komerční banka a.s., zda mu byla v říjnu 2022 zaslána na účet č. , č. účtu, částka 7800 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, a zda je majitelem účtu právě žalovaný. Celková výše nároků žalobce po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč činí celkem 16318.38 Kč nejpozději splatných dne 2022-11-23.“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, žádná ze shora citovaných žalobních tvrzení tedy jako nesporná nepotvrdil, a soud tak jejich pravdivost mohl posuzovat pouze na základě důkazů předložených žalobkyní.

3. S ohledem na povahu uplatněného požadavku se soud přednostně zabýval tím, zda z žalobkyní předložených důkazů vyplývají tvrzené skutečnosti týkající se existence závazku vzniklého mezi žalovaným a tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně a povinností z tohoto závazku pro žalovanou vyplývající. Ke stavu věci soud zjistil, že společnost , právnická osoba, . označená jako úvěrující a žalovaná uzavřely prostředky dálkové komunikace dne , Anonymizováno, smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala žalovanému poskytnout jednorázový úvěr ve výši 7 800 Kč. Jako forma poskytnutí úvěru bylo uvedeno „Bezhotovostní – na bankovní účet Klienta uvedený v záhlaví Smlouvy/Hotovostní – výběr hotovosti u čerpací stanice EuroOil“ s tím, že datum poskytnutí úvěru bylo stanoveno na , Anonymizováno, a splatnost poskytnutého úvěru na den , Anonymizováno, . Ve smlouvě bylo dále ujednáno, že žalovaný poskytnuté úvěrové prostředky vrátí za dobu 30 dnů jednorázově spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 253,38 Kč (po slevě) /8 518,38 Kč (před slevou) s tím, že zápůjční úroková sazba činí 40 % ročně a tzv. roční procentní sazby nákladů ve výši 9 088,10. V záhlaví uvedené smlouvy je uvedeno číslo účtu žalovaného , Anonymizováno, Z dalších ustanovení smlouvy vyplývá, že v případě bezhotovostní formy poskytnutí úvěru měl být úvěr poskytnut právě na bankovní účet žalovaného. Ze sdělení banky Komerční banka, a.s. ze dne 3.4.2024 vyplývá, že účet č. , č. účtu, je vedený touto bankou pro žalovaného jako majitele a z výpisu z účtu č. , číslo, vedený totožnou bankou pro společnost , právnická osoba, . vyplývá, že z tohoto účtu byla dne , Anonymizováno, odeslána částka ve výši 7 800 Kč na účet žalovaného označená variabilním symbolem , var. symbol, .

4. Po zhodnocení části skutkových zjištění uvedených v odstavci 3 tohoto rozsudku dospěl soud k závěru, že žalovaný relevantním způsobem projevila souhlas se smlouvou označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, . Soud má totiž s ohledem na procesní pasivitu žalovaného za prokázané, že skutečně shora popsaným způsobem s tvrzenou právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., elektronicky komunikoval a k uvedené smlouvě přistoupil, což potvrdila příslušeným SMS kódem. Soud má dále za prokázané, že uvedená společnost žalovanému ve prospěch jeho účtu poskytla peněžní prostředky ve výši 7 800 Kč, a to dne , Anonymizováno, , kdy byla uvedená částka na účet žalovaného připsána, a dostala se tedy do jeho dispozice. Přes uvedené závěry má však soud za to, že mezi žalovaným a společností , právnická osoba, . nevznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 obč. zák., dle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaná se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Bez ohledu na popsané právní jednání žalovaného, tedy jeho přistoupení ke smlouvě shora uvedeného obsahu, má soud za to, že právní styk účastníků ve shora popsaném kontraktačním procesu je nutno posoudit podle ustanovení § 6 odst. 1 obč. zák., dle kterého má každý povinnost jednat v právním styku poctivě, a pokud by se právní jednání příčilo dobrým mravům, musí soud podle ustanovení § 588 obč. zák. takové neplatnosti přihlédnout i bez návrhu, neboť právní jednání, které se příčí dobrým mravům je dle ustanovení § 580 obč. zák. považováno za neplatné. Zmíněnou neplatnost v daném případě podle přesvědčení soudu způsobují ujednání o poplatcích, které měl žalovaný věřiteli vrátit nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Na jedné straně si je soud vědom, že byla k vrácení sjednána pevná částka, tj. částka, která neroste v čase, avšak ujednání o tzv. poplatku za poskytnutí úvěru, který byl poskytován na dobu 30 dnů, je v daném případě zavádějící, neboť úvodní ustanovení smlouvy neobsahují zřetelně označené plnění, které měl žalovaná jako splátku úvěru poskytnout. Je zde totiž uvedena částka s dodatkem „po slevě“ a částka s dodatkem „před slevou“. Žalovaný jako účastník uvedené smlouvy tedy nemohl být vůbec schopen ověřit pravdivost údajů o roční zápůjční úrokové sazbě, která je ve smlouvě uvedena jako 40 % a dále o tzv. roční procentní sazby nákladů ve výši 9 088,10. Soud je přesvědčen, že zmínky o případných slevách byly do smlouvy začleněny pouze z toho důvodu, aby smlouvu učinily na první pohled spotřebitelsky přívětivější, přičemž opak byl pravdou. Za stavu, kdy z úvodních ustanovení smlouvy, kde jsou uvedené konkrétní údaje o výši poskytovaného úvěru a výši dlužné částky ne zcela srozumitelným způsobem, tj. nikoli jediná varianta, nýbrž dvě možnosti, zhodnotil soud uvedenou smlouvu předloženou ze strany úvěrující společnosti žalované jako jednání ne zcela poctivé. Rozpor je rovněž v údaji o splatnosti dlužné částky, neboť ve smlouvě je uvedeno jako datum poskytnutí úvěru , Anonymizováno, , přičemž úvěrující společnosti muselo být zřejmé, že pokud je smlouva v týž den uzavřená, tak žalovaný při běžném platebním styku přislíbenou částku nemusí obdržet ihned, byť den zpoždění by při délce poskytnutí úvěrových prostředků 30 dnů zcela změnil poměry účastníků tohoto závazku ve vztahu ke stanovení výši úrokové sazby a tzv. RPSN. S ohledem na uvedené závěry se tak žalobkyně jako tvrzený právní nástupce společnosti , právnická osoba, . nemohla vůči žalovanému domáhat plnění z neplatné smlouvy. Jelikož však žalobkyně prokázala, že žalovaný obdržela plnění ve výši 7 800 Kč, je nutno toto plnění s ohledem na neexistenci jiného právního titulu považovat za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

5. S ohledem na shora uvedené závěry týkající se dluhu žalované z titulu bezdůvodného obohacení se soud dále zabýval tím, zda žalobkyně prokázala, že je novým věřitelem pohledávky, byť z jiného právního titulu, než se původně domnívala, neboť případná smlouva o postoupení pohledávek by mohla být soudem posouzena jako smlouva, na základě které došlo k postoupení pohledávky založené poskytnutím zmíněného plnění ve výši 7 800 Kč, a tím vzniklého závazku, který soud na rozdíl od žalobkyně rozdílně právně kvalifikoval. Zjevně k prokázání v žalobě tvrzeného postoupení pohledávky předložila žalobkyně soudu smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. V uvedené smlouvě je ustanovení o tom, že jejím předmětem je dohoda o postoupení pohledávek postupitele vzniklých ze smluv o zápůjčce, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty jako dlužníky specifikovaných v seznamu pohledávek definovaného v dalším ustanovení smlouvy. Uvedená smlouva je v jejím závěru podepsaná oběma stranami a datovaná dnem , Anonymizováno, . Smlouva dále obsahuje přílohu označenou se seznamem pohledávek, který však žádné konkrétní za žalovaným neobsahuje. S ohledem na absenci údaje o pohledávce za žalovaným v seznamu postupovaných pohledávek je zjevné, že tato smlouva postoupení pohledávky za žalovaným založené uzavřením smlouvy ze dne , Anonymizováno, byť soudem posouzené jako neplatné, sama o sobě neprokazuje. Soud se dále zabýval tím, zda změnu v osobě věřitele shora zjištěné pohledávky nelze případně dovodit z jiných důkazů předložených žalobkyní. Soud měl dále od žalobkyně k dispozici přípis ze dne 21. 12. 2023 označený jako Oznámení o postoupení pohledávky, v němž je žalovanému oznámeno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , Anonymizováno, byla postoupena pohledávka společnosti , právnická osoba, ., a to společnosti , právnická osoba, ., tj. žalobkyni. Uvedený přípis měla vyhotovit právě společnost , právnická osoba, . tak, jak uvedeno v závěru uvedeného oznámení, kde je v rubrice pro podpis uvedené společnosti otisk jejího obchodního razítka s podpisem. Soud dále zjistil, že dne 21.12.2023 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce podala k poštovní přepravě výzvu k plnění, jak vyplývá z příslušného podacího lístku č. , Anonymizováno6. Po zhodnocení části skutkových zjištění uvedených ve shora uvedeném odstavci dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala svojí aktivní věcnou legitimaci v tomto řízení, tj. že se stala postupníkem shora uvedené pohledávky za žalovanou. Jak je ze shora uvedených zjištění zjevné, změnu v osobě věřitele podle ustanovení § 1879 obč. zák. lze dovodit na základě oznámení původního věřitele a skutečnosti, že žalobkyně má k dispozici doklady stran smlouvy a převodu příslušných peněžních prostředků, tj. o vzniku původního závazku a poskytnutého plnění původním věřitelem. Jak již soud shora naznačil, s ohledem na závěr o neplatnosti označené smlouvy o úvěru, je nutno toto plnění s ohledem na neexistenci jiného právního titulu považovat za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud má za to, že původní věřitel a žalobkyně projevili vůli postoupit pohledávku založenou poskytnutím peněžních prostředků ve výši 7 800 Kč, bez ohledu na právní kvalifikaci tohoto závazku. Soud tak žalovanému uložil povinnost zmíněné bezdůvodné obohacení vydat, a to spolu s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ust. § 1970 obč. zákoníku, jdoucí ode 30.12.2023, kdy dle domněnky dojití dle ust. § 573 obč. zákoníku došla žalovanému zásilka s výzvou předaná k poštovní přepravě dne 21.12.2023 zástupcem žalobkyně. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení odůvodněno ust. §142 odst. 2 o.s.ř., na základě kterého by měl právo na poměrnou náhradu nákladů řízení žalovaný jako převážně úspěšnější účastník sporu. Žalovanému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.