20 C 5/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 20 022 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 360 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 7 360 Kč od 15. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 12 662 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 14 000 Kč od 2. 6. 2023 do 14. 10. 2023 a z částky 6 640 Kč od 15. 10. 2023 do zaplacení, o úrok z prodlení ve výši 2 874,67 Kč, o úrok 8 791,25 Kč a o úrok ve výši 25,23 % ročně z částky 14 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 20 022 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , a žalovaným došlo dne , datum, k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“). Před uzavřením Smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Dle dikce ustanovení § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr probíhá na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitel je povinen poskytnout věřiteli na jeho žádost úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Tyto informace je spotřebitel povinen na žádost věřitele vysvětlit a doplnit. Žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné Smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka (žalovaného) a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka (část „Dokumenty k ověření“, resp. „Dokumenty na ověření finanční situace“), mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, v jejímž čl. 7.2 je uvedeno: „Zákazník potvrzuje, že , Anonymizováno, , právnická osoba, s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet Spotřebitelský úvěr, a to i na základě informací získaných od Zákazníka, které jsou obsahem Karty zákazníka – Žádosti o Spotřebitelský úvěr a o kterých Zákazník prohlašuje, že jsou pro tento účel dostatečné, úplné, pravdivé a přesné. Zákazník dále potvrzuje, že je schopen posoudit, zda tato Smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ V čl. 7.1 Smlouvy žalovaný dále prohlásil, že věřiteli před uzavřením Smlouvy poskytl úplné, pravdivé a přesné údaje nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet poskytnutou půjčku, resp. zápůjčku, a že je plně svéprávný pro uzavření Smlouvy a je schopen splatit celou dlužnou částku dle podmínek ve Smlouvě. Úplnost, přesnost a pravdivost veškerých uvedených údajů žalovaný stvrdil svým podpisem i v kartě zákazníka při vyplňování žádosti o spotřebitelský úvěr. Nashromážděné a ověřené údaje byly příslušným spolupracovníkem právního předchůdce žalobce odeslány do obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria, vycházející ze statistických dat, a který schopnost splácet požadovanou částku vyhodnotil. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovaným uzavřena předmětná Smlouva. Právní předchůdce žalobce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka. Žalobce si navíc dovoluje zdůraznit, že žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle ust. § 211 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v pozdějším znění. Nepochybně pak není povinností úvěrující instituce prověřovat, zda se osoba žádající o úvěr nedopouští pokusu o úvěrový podvod a zda jedná poctivě. V tomto směru žalobce poukazuje na ustanovení § 6 odst. 1 a § 7 nového občanského zákoníku, která říkají, že „každý má povinnost jednat v právním styku poctivě“ a že „má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře“. Jedná se o principy, které zná již starší judikatura a ze kterých plyne, že není povinností jedné strany a priori nedůvěřovat straně druhé, nýbrž naopak, vychází se ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta. Pro , Anonymizováno, , že by však soud přes výše uvedené shledal, že žalobce dostatečně neprokázal splnění zákonné povinnosti dle ust. § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, žalobce si dovoluje upozornit nadepsaný soud, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (tj. 1.12.2016) a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné Smlouvy (srov. ust. § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 14.000,00 Kč (dále jen „jistina“), a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 2.800,00 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.800,00 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.600,00 Kč. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci klienta poplatek ve výši 360,00 Kč. Úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy a veškeré poplatky žalobce dále souhrnně nazývá také jen jako „úhrady za služby“. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 426,00 Kč počínaje 31.10.2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17.12.2020. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze Smlouvy. Již ze smluvních ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne 17.12.2020. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 17.12.2020 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 14.000,00 Kč ode dne 18.12.2020 až do zaplacení dále úrokem ve výši 25,23 % ročně sjednaným v čl. 1.4 Smlouvy (resp. na základě rozhodnutí žalobce úrokem v nižší sazbě, než byla mezi smluvními stranami ve Smlouvě sjednána). Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti , právnická osoba, ., postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Z této skutečnosti dovozuje žalobce svou aktivní legitimaci. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci uhradil pouze částku 6.640,00 Kč, z toho na úrok za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy 2.800,00 Kč, na poplatek za administrativní činnost 1.446,71 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 1.213,29 Kč a na poplatek za životní pojištění 78,00 Kč. Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 12.10.2021. Ke dni postoupení , datum, činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 26.120,00 Kč, skládající se z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 0,00 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 1.353,29 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.386,71 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 282,00 Kč. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 26.120,00 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobce vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 20.022,00 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6.022,00 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 8.791,25 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.874,67 Kč, úroků ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč od 02.06.2023 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč od 02.06.2023 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 8.791,25 Kč žalobce uvádí, že se jedná o úrok ve výši 25,23 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč od 18.12.2020 do data postoupení 01.06.2023. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.874,67 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 14.000,00 Kč od 18.12.2020 do data postoupení , datum, .“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný v dokumentu označeném jako „, Anonymizováno, půjčka - smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti“ svým podpisem dne , datum, potvrdil, že od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, převzal v hotovosti od obchodního zástupce této společnosti prostředky ve výši 14 000 Kč. K této smlouvě týž den přistoupila uvedená společnost prostřednictvím svého zástupce. Ve smlouvě se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s částkou 11 560 Kč složené z úroku ve výši 2 800 Kč, administrativního poplatku ve výši 2 800 Kč, odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 600 Kč a poplatku za pojištění 360 Kč. Hotovostní režim splácení poskytnutých peněžních prostředků byl ve smlouvě sjednán s tím, že žalovaný se zavázal celkovou částku 25 600 Kč uhradit v 60 splátkách po 426 Kč, přičemž první splátku se zavázal žalovaný zaplatit nejpozději 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující do konce následujícího týdenního (sedmidenního) období. V textu smlouvy, a to v části označené jako doplňující informace je uvedeno, jakým způsobem byla stanovena tzv. roční procentní sazba nákladů, avšak její konkrétní sazba ve smlouvě uvedena není. Ve smlouvě je dále uvedeno, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše úrokové sazby 32,15% ročně. Soud dále zjistil, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a žalobkyně uzavřely dne , datum, Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla podle přílohy k této smlouvě obsahující seznam postoupených pohledávek rovněž pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené shora označené smlouvy. Oznámení o postoupení pohledávek byla žalovanému zasláno prostřednictvím přípisu ze dne 23.6.2023 ze strany společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a k poštovní přepravě bylo podáno téhož dne, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, přičemž sama žalobkyně žalovaného k plnění dále vyzvala prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 29.9.2023 podané k poštovní přepravě dne 2.10.2023, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, přičemž v této výzvě stanovila lhůtu k plnění do 14.10.2023.

4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nevznikl zamýšlený závazek v podobě smlouvy o úvěru podle ust. § 2395 obč. zák., případně v podobě smlouvy o zápůjčce podle ust. § 2390 obč. zák., dle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátit věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce; natož o úročné zápůjčce dle ust. § 2392 odst. 1 obč. zák., dle kterého při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky; a to s ohledem na reálný, nikoli konsensuální obsah smlouvy, neboť došlo k reálnému předání peněžních prostředků. Právní jednání právní předchůdkyně žalobkyně spočívající v předložení nabídky formulářové smlouvy a následné přistoupení žalovaného ke smlouvě bez zjevné možnosti vyjednávání o jejím obsahu soud považuje za jednání, které nevyvolalo zamýšlený právní následek, a to vznik smlouvy, neboť se podle ust. § 580 obč. zák. příčí dobrým mravům, a je tak neplatné. Uvedený rozpor s dobrými mravy soud shledává v části ujednání týkající se plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků. Soud totiž ujednání o poplatcích vedle sjednaného úroku považuje za ustanovení smlouvy, které obchází standardní a spravedlivé ujednání o ceně poskytnutých peněžních prostředků. Ujednání o úroku je doplněno o poplatek za administrativní činnost, aniž by z obsahu smlouvy bylo zjevné, za službu jakého obsahu měl žalovaný uvedený poplatek hradit. Soud nepochybuje o tom, že poskytovatel peněžních prostředků má se správou svých pohledávek spojenou určitou administrativní činnost. Pokud však za tuto činnost požaduje poplatky, musí být podle přesvědčení soudu zjevné, jaké plnění se žalovanému dostane, tedy za co skutečně platí, neboť tyto poplatky dosahují výše úroků, a nejedná se tedy o nižší paušální platbu, u které by soud zkoumat její důvody nemusel. Jelikož toto ve smlouvě uvedeno nebylo, považuje soud tento poplatek za zastření jeho skutečného účelu, kterým je pouze navýšení platební povinnosti žalovaného, tedy zvýšení ceny peněž, které mu byly poskytnuty. V případě poplatku za hotovostní inkaso splátek soud dospěl k podobnému závěru. Soud opět uvádí, že nepochybuje o tom, že s osobním inkasem sjednaných splátek úvěru jsou spojeny náklady. Pokud však je v žalobě požadováno uvedené plnění, je třeba tvrdit a prokázat, že služba, za kterou je tato částka požadována, byla skutečně poskytnuta. Tuto skutečnost žalobkyně v žalobě však ani netvrdí, natož prokazuje, a pouze žádá paušálně sjednaný poplatek, který tedy soud z tohoto důvodu nepovažuje poplatek za službu v podobě inkasa splátek, ale pouze za poplatek, který zvyšuje platební povinnost žalovaného, tedy cenu poskytnutých peněžních prostředků. Veškerá plnění nad rámec poskytnutých peněžních prostředků tak soud s ohledem na absenci dalších skutkových tvrzení považuje za úplatu za poskytnuté peněžní prostředky, která ve svém důsledku způsobuje zmíněný rozpor s dobrými mravy. S ohledem na uvedené závěry o neplatnosti smlouvy přichází v úvahu vrácení převzatých peněžních prostředků ve výši 14 000 Kč, a to z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 odst. 1, obč. zák., které získal žalovaný bez spravedlivého důvodu, neboť žalovaný nepřednesl soudu žádná tvrzení, z nichž by vyplynulo, že si uvedenou částku může ponechat. Soud má totiž dále za to, že ujednání o platbách nad rámec poskytnuté jistiny nelze u dané smlouvy oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť v případě dané zápůjčky, by tuto zápůjčku nebylo možno s ohledem na záměr vydlužitele získat z poskytnutí peněžních prostředků určitý výnos, posoudit jako zápůjčku bezúročnou. Smlouva je tak neplatná jako celek. V rámci spravedlivého uspořádání vztahu účastníků soud zohlednil částečné platby poskytnuté žalovaným, tj. platby uvedené ve shora citovaných žalobních tvrzeních, a zjistil, že žalovaný na domnělou půjčku a její příslušenství zaplatil již 6 640 Kč, a k úhradě zbývá 7 360 Kč z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení. Přestože žalovaný neměl povinnost peněžní prostředky vrátit způsobem sjednaným ve smlouvě, s ohledem na její neplatnost, mohl uvedené peněžní prostředky vrátit na základě předžalobní výzvy se stanoveným datem splatnosti dne 14.10.2023, a soud tak dospěl k závěru, že je v prodlení. Vedle uvedených částek je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. úrok z prodlení dle ust. § 1970 obč. zák., jdoucí od splatnosti, kterou soud určil podle ust. § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení je totiž pohledávkou splatnou na výzvu, neboť den splatnosti nebyl smluven. Za řádnou výzvu k plnění považuje soud v daném případě již zmíněnou předžalobní upomínku ze dne, kterou odeslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím poštovní přepravy dne 2.10.2023, a za využití domněnky stanovené v ust. § 573 obč. zák. vychází soud z toho, že tato výzva došla žalovanému třetí pracovní den po odeslání, v daném případě tedy dne 5.10.2023, a žalovaný měl plnit den následující. Jelikož však sama žalobkyně určila lhůtu v upomínce pro žalovaného příznivější, a to do 14.10.2023, je žalovaný v prodlení ode dne následujícího, tj. od 15.10.2023, a od této doby je povinen platit úroky z prodlení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako převážně úspěšnější účastník sporu. Žalovanému však žádné náklady v souvislosti s tímto řízením nevznikly, a soud tak rozhodl, že žádný z nich právo na náhradu nákladů řízení nemá.

6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř., na základě kterého určil soud k plnění uložených povinností zákonem stanovenou třídenní lhůtu, neboť neshledal důvody pro stanovení lhůty příznivější.