20 C 50/2021
č. j. 20 C 50/2021-24
V PLATNOSTIOkresní soud v Sokolově rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 030 Kč s 10 % ročním úrokem z prodlení od 12. června 2020, a to do tří dnů od právní moci. Soud zamítl žalobu o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně, protože byla uvedena pouze ve všeobecných podmínkách, nebyla součástí smlouvy samotné a mohla uniknout pozornosti spotřebitele. Soud považoval smluvní pokutu za neplatné ujednání podle § 580 odst. 1 občanského zákona, které lze oddělit od obsahu smlouvy podle § 576. Náhrada nákladů řízení ve výši 1 306 Kč byla přiznána žalobkyni v poměru 50,8 %, což odpovídá jejímu částečnému úspěchu ve sporu.
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 12 030 Kč s příslušenstvím a o 0,1% denně z částky 12 030 Kč od 12.6.2020 do zaplacení
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 030 Kč s 10% úrokem z prodlení ročně z částky 12 030 Kč od 12.6.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o 0,1% denně z částky 12 030 Kč od 12.6.2020 do zaplacení se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 306 Kč k rukám jejího zástupce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 12 030 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že:„ Právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba, IČO, se sídlem: adresa, PSČ obec (dále jen„ právnická osoba“) uzavřel dle ustanovení § 1841 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění (dále jen "Zákon o spotřebitelském úvěru"), se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena výhradně prostředky komunikace na dálku, jak je v podrobnostech uvedeno níže. Žalovaný vyplnil a podal žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru na internetových stránkách společnosti právnická osoba (viz. webová adresa). Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru vyplnil mimo jiné své jméno, příjmení, rodné číslo, email, a telefonní číslo, informaci o požadované výši úvěru a doby trvání úvěru a bankovní spojení žalovaného. Žalovaný rovněž poskytl společnosti právnická osoba kopii svého občanského průkazu. právnická osoba následně provedla identifikaci žalovaného dle kopie občanského průkazu a kontrolu informací o žalovaném v souladu s článkem 2.. Všeobecných obchodních podmínek (dále jen "VOP"). Podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného, a to ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a bankovních výpisů žalovaného, nahlédnutím do příslušných databází NRKI a telefonickým ověřením u zaměstnavatele žalovaného. V návaznosti na popsanou proceduru společnost právnická osoba schválila poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 10.000 Kč a zaslala žalovanému návrh Smlouvy. Jelikož žalovaný souhlasil s návrhem Smlouvy, akceptoval návrh kliknutím na tlačítko k podpisu. právnická osoba byl vygenerován speciální SMS kód, který byl zaslán na telefonní číslo žalovaného. Žalovaný vyplnil obdržený SMS kód (určený výhradně k podpisu smlouvy) do tzv. i-frame, a tímto okamžikem byla Smlouva digitálně podepsána, vygenerována a v pdf formátu žalovanému zaslána. Zadáním SMS kódu potvrdil žalovaný svůj souhlas se Všeobecnými obchodními podmínkami a sazebníkem, které jsou nedílnou součástí Smlouvy. Žalovaný dále souhlasil se zpracováním osobních údajů, udělil souhlas s ověřením bonity prostřednictvím služby TelcoScore a potvrdil, že se seznámil s notifikací ke zpracování osobních údajů a k nahlédnutí do úvěrových registrů NRKI. Dne datum byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 10.000 Kč z bankovního účtu společnosti právnická osoba bankovní účet na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Důkaz: Výpisem z bankovního účtu společnosti právnická osoba Na základě Smlouvy uzavřené shora uvedeným způsobem poskytla společnost právnická osoba žalovanému formou bezhotovostního převodu na bankovní účet žalovaného úvěr, který se žalovaný zavázal splatit spolu s příslušenstvím do data splatnosti uvedeného v článku VIII. Smlouvy. na bankovní účet společnosti právnická osoba Současně se žalovaný spolu s jistinou zavázal splatit: poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.920 Kč; smluvní poplatek ve výši 110 Kč za službu "Klidné spaní"; zákonný úrok z prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené dne 21. 10. 2020 postoupil původní věřitel, společnost právnická osoba, pohledávku vůči žalovanému na žalobce. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován a vyzván k úhradě celého závazku. Na základě výše uvedeného a v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. zaslal žalobce prostřednictvím právního zástupce žalovanému po neúspěšných výzvách k úhradě předžalobní výzvu, avšak ani na základě této výzvy nedošlo ze strany žalovaného ani k částečné úhradě dluhu. Žalovaný ke dni podání žaloby neuhradil ničeho, a tak žalobce podává tuto žalobu, kterou se po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 12.030 Kč s příslušenstvím. Na základě čl. 6 všeobecných obchodních podmínek je žalovaný povinen v případě prodlení s úhradou dlužné splátky zaplatit Smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení.“.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, žádné ze shora citovaných žalobních tvrzení za nesporné neprohlásila, a soud tudíž důvodnost žalobkyní uplatněných nároků hodnotil pouze na základě skutkového stavu zjištěného z důkazů předložených žalobkyní.
3. Ke stavu věci soud zjistil, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu označenou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout žalované úvěr s poukazem na zákon o spotřebitelském úvěru a občanský zákoník s tím, že za nedílnou součást smlouvy byly prohlášeny Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník právnická osoba se jako věřitel zavázala poskytnout dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v podobě zmíněného spotřebitelského úvěru, a to převodem na bankovní účet žalované, a žalovaná se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 920 Kč specifikovaného s odkazem na čl. 1 Sazebníku a dále s poplatky za volitelné služby ve výši 110 Kč, přičemž z obsahu smlouvy vyplývá, že žalovaná si zvolila službu označenou jako,,Klidné spaní“. Sjednaná služba označená jako,,Klidné spaní“ byla vymezena v Sazebníku společnosti právnická osoba účinného od 1.3.2020, na který smlouva odkazovala a byla definována jako volitelná služba nabízející možnost odkladu splatnosti půjčky o dva měsíce v případě nenadálých událostí. právnická osoba se dle ujednání ve smlouvě zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky na účet uvedený v záhlaví smlouvy, tj. na účet č. bankovní účet Smlouva dále obsahovala ustanovení o vlastnostech poskytovaného úvěru, který byl v této části smlouvy charakterizován tak, že celková výše úvěru 10 000 Kč je poskytovaná za úrokovou sazbu 0 % ročně s tím, že tzv. roční procentní sazba nákladů (RPSN) je 722,84 a úvěr bude splacen jednorázově, tj. prostřednictvím jedné splátky ve výši 12 030 Kč se splatností 11.6.2020 Smlouva byla ze strany žalované podepsána prostřednictvím SMS kódu číslo, který žalovaná pro podpis smlouvy tímto způsobem, tj. na dálku, obdržela na telefonní číslo tel. číslo tak, jak vyplývá ze záznamu ze dne 12.5.2020 o odeslání zmíněné SMS zprávy předloženého žalobkyní. Soud dále zjistil, a to z potvrzení o platbě vystaveného společností právnická osoba dne 12. 5. 2020, že uvedeného dne byla na účtu bankovní účet vedeného na majitele právnická osoba zaúčtována platba ve výši 10 000 Kč, a to převodem na účet č. bankovní účet označená variabilním symbolem číslo se zprávou pro příjemce ve znění,,Vaše FlexiFin půjčka.“. Soud dále zjistil, že žalovaná byla majitelkou tohoto účtu č. bankovní účet, jak vyplývá z výpisu z běžného účtu pořízeného prostřednictvím aplikace Kontomatik. Ze shora zmíněných Všeobecných obchodních podmínek, na které mj. odkazovala Smlouva o úvěru, a to Všeobecných obchodních podmínek platných ode dne 1. 3. 2020 soud mimo jiné zjistil, že poplatek, který měla žalovaná vedle poskytnutých peněžních prostředků uvedené společnosti zaplatit, je v těchto podmínkách definován jako odměna za poskytnutí úvěru, která musí být zaplacena dlužníkem společně s jistinou. Ve zmíněných podmínkách je dále v rubrice označené jako Odpovědnost, a to v článku 6.4 uvedeno, že ocitne-li se dlužník v prodlení s úhradou dlužné částky, má věřitel vůči dlužníkovi nárok na úrok z prodlení v zákonné výši a dále na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout uvedený limit 0,1 % z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, a dále je zde mimo jiné uvedeno omezení, že věřiteli náleží smluvní pokuta, která však nesmí přesáhnout součin 0,5 a celkové částky úvěru. Soud dále zjistil, že společnost právnická osoba a žalobkyně uzavřely dne 21. 10. 2020 smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o spotřebitelském úvěru uvedených v seznamu pohledávek tvořícího přílohu č. 1 smlouvy, mezi nimiž byla rovněž pohledávka za žalovanou z titulu zmíněné smlouvy o úvěru. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno prostřednictvím písemného sdělení ze dne 6. 11. 2020 ze strany společnosti právnická osoba, a k úhradě dlužné částky byla žalovaná vyzvána přímo žalobkyní prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2020.
4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora zmíněné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum vznikl mezi společností právnická osoba jako úvěrujícím a žalovanou jako úvěrovanou závazek v podobě Smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. obč. zák.. Žalobkyně popsala v žalobě postup a způsob uzavření zmíněné smlouvy, a soud s ohledem na absenci jakékoliv obrany ze strany žalované nemá pochybnosti o tom, že žalovaná za použití prostředků dálkové komunikace projevila svoji vůli, tedy právně jednala tak, že přistoupila k uvedené smlouvě prostřednictvím příslušného SMS kódu, který měla k dispozici, jak vyplývá z příslušného záznamu o odeslání zprávy obsahující tento údaj. Soud má dále za prokázané, že žalovaná byla majitelkou účtu, na který byly poskytnuty přislíbené peněžní prostředky. Soud opětovně poukazuje na to, že žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a soud nemá tudíž žádnou pochybnost o vypovídací hodnotě důkazu představujícího Výpis o ověření majitele příslušného účtu prostřednictvím automatizovaného systému Kontomatik, tedy prostřednictvím aplikace, do které se žalovaná zjevně přihlásila pro ověření skutečnosti, že je skutečným majitelem platebního účtu jako žadatelka o spotřebitelský úvěr. Jelikož žalobkyně prokázala, že společnost právnická osoba splnila svůj závazek úvěrujícího poskytnout přislíbené peněžní prostředky, má soud za to, že žalované tedy vznikla povinnost uvedené úvěrové prostředky vrátit spolu s plněním ve výši 1 920 Kč označené jako poplatek za poskytnutí půjčky. Uvedený poplatek soud právně kvalifikoval jako úrok podle zmíněného ustanovení § 2395 obč. zák., tedy odměnu za poskytnuté peněžní prostředky, bez ohledu na to, jak je uvedená částka ve smlouvě označená, a bez ohledu na to, že v parametrech úvěru ve zmíněné smlouvě je uvedeno, že uvedené peněžní prostředky jsou poskytovány za úrok v sazbě 0 %. Soud dále uložil žalované povinnost zaplatit poplatek za zvolenou službu ve výši 110 Kč, neboť služba označená jako„ Klidné spaní“ je službou, jejíž poskytnutí nemusí žalobkyně s ohledem na její obsah, tj. možnost žádat o odložení splátky, prokazovat, pokud žalovaná netvrdí, že o ni žádala. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o postoupení pohledávek, je smlouvou, na základě které došlo podle ustanovení § 1879 obč. zák. ke změně v osobě věřitele pohledávky ze zmíněného úvěrového závazku, kterým je žalobkyně, která je tedy ve věci aktivně legitimována, a žalovaná je tak uvedené povinnosti povinna splnit v její prospěch. Soud dále žalované uložil povinnost zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák. a to ode dne následujícího po splatnosti dluhu, tj. ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého závazku.
5. Na druhé straně soud však došel k závěru, že žaloba není důvodná v části týkající se požadované smluvní pokuty. Z ustálené judikatury je zřejmé, že smluvní pokuta je považována za zásadní ujednání smlouvy o spotřebitelském úvěru, a toto ujednání by mělo být součástí smlouvy samotné tak, aby věřitel byl na první pohled srozumitelně informován o případném plnění, které mu hrozí pro případ porušení určité smluvní povinnosti, což se v daném případě nestalo, neboť smluvní pokuta byla uvedená pouze ve Všeobecných podmínkách, na které smlouva odkazovala. Takto sjednaná smluvní pokuta mohla uniknout běžné opatrnosti žalovaného jako spotřebitele, a soud má za to, že smluvní pokuta byla v daném případě sjednána nemravně, a je jí tudíž třeba podle ustanovení § 580 odst. 1 obč. zák. považovat za neplatné ujednání smlouvy, které lze však oddělit od jejího obsahu podle ustanovení § 576 obč. zák., neboť je zřejmé, že by k právnímu jednání, tedy k uzavření smlouvy došlo i bez této neplatné části. Bezvýznamný je tedy rovněž závěr soudu, že smluvní pokutu, pokud by byla důvodná, by nemohl soud přiznat do budoucna, tj., po vyhlášení rozsudku, neboť by nebyla v této části splatná.
6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil s ohledem pouze na částečný úspěch žalobkyně ve sporu. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dále odměna za její zastupování advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, a to odměna za 3 úkony právní služby v podobě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a písemného podání ve věci samé po 300 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Tyto náklady tak představují částku 2 252 Kč, a jelikož žalobkyně byla ve sporu úspěšná pouze co do 75,4 % věci (neúspěch představoval smluvní pokutu vyčíslenou ke dni vyhlášení rozsudku, tj. 4 306,74 a do úspěch byl zároveň započten kapitalizovaný úrok z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1 179,92 Kč) a žalovaná co do 24,6 % věci, přísluší žalobkyni náhrada jejích nákladů v rozsahu 50,8 %, tj. částka 1 306 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů, které její právní předchůdkyně nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně, resp. původní věřitel v rámci správy svých pohledávek a plnění zákonných povinností jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory.
7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř, přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem určené třídenní. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení. Odvolání je třeba podat k Okresnímu soudu v Sokolově, a o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat výkonu rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.