20 C 52/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 16 512 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o 12 000 Kč s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1 236,16 Kč, a dále o 150 Kč, o 217 Kč a o 4 512 Kč se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 16 512 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že,,Dne [datum] uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ Zaplo“), Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen "smlouva"), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [právnická osoba] žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 12 000 Kč spolu s příslušenstvím do 20.05.2020 Lhůta splatnosti je sjednána v posledním odstavci první strany Smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru (dále jen„ VOP“) uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Proces uzavření smlouvy mezi žalovaným a [právnická osoba], ověření totožnosti žalovaného a čerpání finančních prostředků žalovaným, proběhl následovně: Žalovaný o půjčku zažádal online na internetových stránkách [webová adresa], kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři (formulář dostupný na [webová adresa]), jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu v souladu s odst. 2 § 15a zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech. V rámci dokončení žádosti o půjčku provedl žalovaný tzv. verifikační platbu, kterou odeslal z osobního bankovního účtu vedeného na jeho jméno. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Bankovní účet žalovaného je vždy případně možné ověřit vyžádáním informace u bankovního ústavu. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 12 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný odsouhlasil při zaslání verifikační platby Všeobecné obchodní podmínky, jejichž součástí byl Souhlas se zpracováním osobních údajů a Souhlas se zpracováním osobních údajů sdružením SOLUS a text smlouvy o úvěru, veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na e-mail uvedený při žádosti o půjčku (kontaktní e-mail zadaný žalovaným je propsán i ve smlouvě o úvěru). Z těchto dokumentů žalovaný jakožto spotřebitel získal potřebné informace, a vysvětlení, aby si mohl posoudit nabízený úvěr z hlediska své potřeby a finančních možností. Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 14.06.2021 převedena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 25.06.2021. Z výše uvedeného dovozuje žalobce svou aktivní procesní legitimaci. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 16 662 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 12 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 512 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, s tím že žalobce uvádí, že v žalobním návrhu na této položce nárokuje vždy nejvýše částku 150 Kč, a to bez ohledu na to, zda byla tato položka pohledávky postoupena ve vyšší částce. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Poplatky byly žalobci postoupeny se zohledněním případně alokovaných úhrad žalovaného. Vzhledem k tomu, že ve Smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo Žalobci než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 0 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč = 150 Kč. Žalobce požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 236,16 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 21.05.2020 do 01.06.2021, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 12 000 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 15.06.2021 z jistiny ve výši 12 000 Kč. Nad rámec všech shora uvedených nároků požaduje žalobce i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. K nárokovaným účelně vynaloženým nákladům mimosoudního vymáhání spojeným s uplatněním pohledávky za žalovaným žalobce uvádí, že nejprve vyvíjel snahu vyřešit celou záležitost mimosoudně, kdy v dopise ze dne 07.07.2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky či ke kontaktování žalobce na sděleném telefonním čísle. Zároveň byl žalovaný informován o tom, že v případě jeho nesoučinnosti bude žalobce nárokovat úhradu účelně vynaložených nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky, o jejichž výši byl žalovaný v dopise informován (k uvedenému prosím vizte poslední stranu dopisu): Odchozí dopis 39 Kč, Odchozí dopis doporučeně 50 Kč, Odchozí telefonický hovor 72 Kč, Osobní návštěva 217 Kč. Přílohou tohoto žalobního návrhu je i dokument nazvaný Výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, který obsahuje výčet provedených úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, na které se vztahuje shora uvedený ceník. V rámci tohoto žalobního návrhu pak žalobce ku prospěchu žalovaného nenárokuje náhradu za všechny úkony uvedené ve výpisu, ale pouze za část z nich, a to z důvodu přiměřenosti a účelnosti takových nákladů. Žalobce nárokuje přiznání nákladů mimosoudního vymáhání pohledávky v celkové výši 217 Kč, za odeslaný obyčejný dopis v počtu 0, za odeslaný doporučený dopis v počtu 0, za odchozí (spojené) telefonické hovory v počtu 0 a cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy v počtu 1. Žalobce doplňuje, že kopie obyčejně zaslaných dopisů jsou přílohou tohoto návrhu, dále pak, že žalobce může na vyžádání soudu poskytnout soubor se zvukovým záznamem hovoru se žalovaným, jsou-li náklady za takový úkon tímto žalobním návrhem nárokovány. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11.06.2021 s účinností ke dni 14.06.2021, a to ve výši 4 512 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobce po žalovaném požaduje smluvní pokutu ve výši 4 512 Kč, počítané ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 21.05.2020 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 12 000 Kč do 01.06.2021 Smluvní pokuta je požadována v souladu s ust. § 122 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.“.

2. Žalovaný k žalobě nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], nabízí poskytování spotřebitelských úvěrů prostřednictvím svých internetových stránek [webová adresa] a to na základě veřejně přístupných obchodních podmínek. O spotřebitelský úvěr si může zájemce požádat tzv. online, a to za podmínek z předchozí registrace. Z obchodních podmínek pro úvěry splatné po datu 29. 8. 2019 soud zjistil, že v případě zmíněné on-line registrace musí zájemce o spotřebitelský úvěr prokázat svojí totožnost prostřednictvím tzv. verifikační platby. Smlouva, ke které měl dle žalobních tvrzení žalovaný jako spotřebitel žádající o spotřebitelský úvěr přistoupit je zjevně žalobkyní soudu předložená Smlouva o úvěru [číslo] která měla být uzavřena dne [datum], a dle které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému s odkazem na ustanovení § 2395 obč. zák. spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být poskytnut se splatností na 30 dnů a tedy dne 20. 5. 2020 měly být případně čerpané peněžní prostředky vráceny s nulovou úrokovou sazbou. Při ověřování pravdivosti dalších skutkových tvrzení, a to převodu zmíněné verifikační platby, která měla podle žalobkyně znamenat projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu, soud z žalobkyní předloženého potvrzení o provedené platbě ze strany společnosti [právnická osoba] vystaveného dne [datum] zjistil, že uvedený dokument je potvrzením toho, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány ThePay byla odeslána částka 0,01 Kč, a to dne [datum] v 14:03 hodin identifikovaná variabilním symbolem [číslo] a to na účet č. [bankovní účet] a to na jméno účtu příjemce shodného s jménem a příjmením žalovaného, tj. [celé jméno žalovaného]. Z obdobného potvrzení společnosti [právnická osoba] rovněž ze dne [datum] vyplývá, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány ThePay byla odeslána částka 12 000 Kč a to na shodný účet stejného příjemce dne [datum] v 15:01 hodin, přičemž posledně zmíněné potvrzení mělo být podle žaloby důkazem o poskytnutí přislíbených úvěrových prostředků. Již tento zjištěný skutkový stav postačoval soudu pro rozhodnutí sporu.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že žalovaný a společnost [právnická osoba] dle ustanovení § 1724 odst. 1 obč. zák. projevili vůli zřídit mezi sebou závazek, a to smlouvou a řídit se obsahem této smlouvy. Pokud totiž podle žalobních tvrzení měla několikráte zmíněná verifikační platba sloužit k ověření totožnosti žalovaného a zároveň být právním jednáním, kterým žalovaný přistoupil ke smlouvě shora tvrzeného obsahu, tak žalobkyní předložený důkaz v tomto smyslu vypovídací hodnotu nemá. Z potvrzení předloženého žalobkyní vystaveného [právnická osoba], s. r. o. ze dne [datum] totiž vyplývá, že ještě před poskytnutím úvěrových prostředků ve výši 12 000 Kč byla uvedená verifikační platba ve výši 0,01 Kč odeslána nikoliv na účet společnosti [právnická osoba], ale z účtu uvedené společnosti na účet, jehož příjemcem měl být žalovaný. Téhož dne, avšak v 15:01 hodin, měla být na shodný účet podle potvrzení téže společnosti odeslána z účtu společnosti [právnická osoba] částka 12 000 Kč. Z předloženého dokladu o verifikační platbě tedy nelze dovodit uzavření uvedené smlouvy, neboť se nejedná o žádný projev vůle žalovaného, a soud navíc uvádí, že uvedená potvrzení [právnická osoba], s. r. o. nejsou pro něho ani důkazem o tom, že žalovaný byl přinejmenším v době do [datum] majitelem účtu č. [bankovní účet]. Uvedený účet není zaznamenán ani v dokumentu označeném jako Smlouva o úvěru [číslo] soud tak nemohl bez dalšího dovodit, že se jedná o účet, jehož majitelem je žalovaný a na který byla případně převedena částka 12 000 Kč, která by mohla v krajním případě kvalifikována jako plnění mimosmluvní, např. jako bezdůvodné obohacení. Žádný z žalobkyní předložených důkazů neměl již vypovídací hodnotu ve vztahu k nutným tvrzením pro vyhovění žaloby, tj. že žalovaný skutečně přistoupil ke smlouvě shora tvrzeného obsahu, případně byl příjemcem peněžité částky ve výši 12 000 Kč. Ostatní z žalobkyní předložených důkazů a to výpis týkající se tvrzeného smírného vymáhání, upomínka a následná smlouva o postoupení pohledávek mohou být totiž pouze důsledkem uzavřené smlouvy o poskytnutých peněžních prostředků. Pokud tedy žalobkyně neprokázala existenci hlavního závazku bez ohledu na to, zda by jej soud kvalifikoval jako úvěr (když nebyly sjednány úroky jako pojmový znak úvěru) nemohla být se svojí žalobou úspěšná, a soud tak žalobu pro neunesení břemene důkazního zamítl.

5. Rozhodnutí o náhradně nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Žalovanému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud o jejich náhradě rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich právo náhradu nemá.