20 C 59/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba o 5 000 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 5 000 Kč od 7. 5. 2021 do zaplacení se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> 1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 5 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí z uvedené částky od 7. 5. 2021 do jejího zaplacení, a to jako smluvní pokuty za porušení povinnosti vrátit ve stanovené lhůtě technické zařízení po ukončení smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 19. 12. 2019 a označené [číslo]. Žalobu žalobkyně odůvodnila dále tím, že:„ Žalobkyně dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (dále jen„ smlouva [číslo]“). Na základě této smlouvy [číslo] zajišťovala žalobkyně žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu a to až do dne 30.6.2020, kdy byla smlouva [číslo] ukončena. V souladu s čl. 4 zvláštních podmínek pro službu [anonymizováno] televize DIGI TV žalobkyně měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajaté technické zařízení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“). Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobkyně převzal, což stvrdil svým podpisem na smlouvě [číslo] v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobkyni po ukončení smlouvy [číslo] nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobkyni dle smlouvy [číslo] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč za nevrácení Set-top box/CA Modul sériové číslo [anonymizováno]. Žalovaný byl vyzván dne 21.4.2021 právním zástupcem žalobkyně k vrácení technického zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobkyni nesplnil, a to ani částečně, a proto žalobkyni nezbývá než se domáhat zaplacení dlužné částky v celkové výši 5000 Kč s příslušenstvím soudní cestou. Žalovaný se neuhrazením žalobkyní oprávněně vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 5000 Kč dopustil porušení svých právních povinností plynoucích ze smluvního vztahu a ocitl se v prodlení. Žalobkyně tak má za to, že jí podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění přísluší kromě nároku na zaplacení jistiny též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným nařízením vlády. Proto žalobkyně uplatňuje současně se svým nárokem na zaplacení jistiny rovněž nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5000 Kč a to, s ohledem na dodatečnou lhůtu ke splnění povinností poskytnutou právním zástupcem žalobkyně žalovanému ve výzvě ze dne 21.4.2021 do dne 6.5.2021, za dobu od 7.5.2021 do zaplacení.“.

2. Žalovaný se k žalobnímu požadavku žalobkyně nevyjádřil.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalobkyně (tehdy ještě vystupující pod [právnická osoba] s. r. o.) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] – kombinovaná televize. V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému za podmínek sjednaných v této smlouvě a smluvních dokumentech specifikované veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a žalovaný se zavázal hradit sjednanou odměnu a veškeré další poplatky a náklady ve výši podle platného Ceníku za smlouvou vymezené služby elektronických komunikací a dále mu za účelem přijímání poskytovaných služeb přenechala technické zařízení, a to set-top box sériové číslo [anonymizováno], jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem uvedené smlouvy. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 24 měsíců a obsahovala v této souvislosti ujednání, že v případě uzavření smlouvy na dobu určitou se účastník zavazuje využívat služby objednané touto smlouvou nejméně po dobu 24 měsíců od účinnosti smlouvy. Nedohodnou-li se smluvní strany před uplynutím této doby na prodloužení vázanosti či ukončení nebo nebude-li smlouva v souladu s čl. 10 Všeobecných podmínek jednostranně ukončena, přechází tato smlouva uplynutím této doby do režimu smlouvy neurčité v souladu s čl. 5 Všeobecných podmínek. V závěrečných ujednáních této smlouvy bylo stanoveno, že Všeobecné podmínky, Zvláštní podmínky a Ceník jakož i jiné smluvní dokumenty tvoří neoddělitelnou součást této smlouvy. Soud měl od žalobkyně dále jako důkaz k dispozici Zvláštní podmínky pro službu [anonymizováno] televize DIGI TV účinné od 1. 1. 2019, z jejíhož článku 4, bodu 4.4 vyplývá, že v případě ukončení Smlouvy je účastník povinen vrátit technické zařízení ve stavu, které odpovídá běžnému opotřebení a to nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy. Soud dále zjistil, že žalobkyně se prostřednictvím svého zástupce na žalovaného obrátila s přípisem ze dne [datum] obsahujícím výzvu k úhradě 5 000 Kč a vrácení technického zařízení. V uvedeném přípisu žalobkyně poukázala na uzavřenou smlouvou ze dne [datum] a dále na skutečnost, že žalovanému zapůjčila technické zařízení v podobě Set – top boxu sériové číslo [anonymizováno]. Žalovanému dále sdělila, že měl zapůjčené technické zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit s tím, že smlouva byla ukončena dne 30. 6. 2020, a žalovaný svou povinnost nesplnil, tedy technické zařízení nevrátil, a pro tento případ byla sjednána požadovaná smluvní pokuta ve výši 5 000 Kč. Žalovaný byl dále upozorněn na to, že pokud technické zařízení nevrátí a nezaplatí požadovanou smluvní pokutu způsobem uvedeným v tomto sdělení, obrátí se žalobkyně se svým požadavek na soud. Uvedená výzva byla podána k poštovní přepravě prostřednictvím České pošty tak, jak vyplývá z příslušného podacího archu obsahujícího záznam o předání uvedené zásilky k doručení žalovanému, a to na adresu uvedenou ve smlouvě. Jiné důkazy pro zjištění skutkového stavu soud od žalobkyně, resp. od žádného z účastníků již neměl, a z tohoto důvodu oprávněnost požadavku žalobkyně posuzoval na podkladě takto vymezeného skutkového stavu věci.

4. Po zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala splnění podmínek pro vznik povinnosti žalovaného zaplatit smluvenou a požadovanou pokutu. Soud vychází ze zjištění, že účinnost shora uvedené smlouvy byla sjednána na dobu 24 měsíců, a podle pravidel počítání času dle ustanovení § 605 odst. 2 obč. zák., tato lhůta skončila dne 19. 12. 2021. Pokud by nenastala jiná smlouvou předvídaná nebo zákonem stanovená právní skutečnost, přešla by podle smluvních ujednání daná smlouva z režimu smlouvy na dobu určitou do režimu smlouvy na dobu neurčitou. Soud nezpochybňuje, že žalobkyně žalovanému již služby elektronických komunikací neposkytuje přinejmenším od 30. 6. 2020, tj. ode dne, kdy měla být smlouva podle žalobních tvrzení ukončena, o čemž je ostatně zmínka rovněž ve výzvě k úhradě částky 5 000 Kč a vrácení technického zařízení ze dne 21. 4. 2021. Toto samotné nezpochybněné tvrzení však nestačí pro závěr o tom, že smlouva byla ukončena předčasně, tj. před uplynutím 24 měsíční doby původní účinnosti, tj., že byla např. jednostranně ukončena v souladu s čl. 10 Všeobecných podmínek, jak je ve smlouvě sjednáno. Jednak žalobkyně důvod pro předčasné ukončení smlouvy v žalobě vůbec neuvedla, neboť tuto skutečnost pouze konstatovala, a jednak soudu ani nepředložila zmíněné Všeobecné podmínky, na které smlouva odkazuje, aby soud případně mohl vyhodnotit obsah článku 10 Všeobecných podmínek, podle jehož ustanovení mohla být smlouva ukončena jednostranně. Smluvní pokuta, kterou žalobkyně požaduje, byla tedy vázána na podmínku nevrácení technického zařízení do 10 dnů od ukončení smlouvy, a jelikož žalobkyně neprokázala, že smlouva byla ukončena předčasně dne 30. 6. 2020, nemohl soud uzavřít, že žalobkyni vznikl nárok na požadovanou smluvní pokutu. Soud dále uvažoval o tom, zdali není právo žalobkyně na smluvní pokutu dáno tím, že již uplynula doba 24 měsíců, na kterou byla omezena účinnost této smlouvy, a žalovaný by tak měl povinnost tak jako tak vypůjčené zařízení vrátit, a pokud by tak neučinil ve lhůtě 10 dnů, byl by povinen zaplatit smluvní pokutu. Jak však již soud uvedl, žalobkyně ke svému tvrzení o ukončení smlouvy ke dni 30. 6. 2020 neuvedla žádný důvod, a tuto právní skutečnost tedy ani neprokázala, Soud tak s ohledem na shora uvedené ujednání o prodloužení smlouvy z režimu smlouvy na dobu určitou, do režimu smlouvy na dobu neurčitou nemohl uzavřít, že účinnost smlouvy skončila později, a to dne 19. 12. 2021, neboť mohlo dojít k jejímu smlouvou předvídanému automatickému prodloužení na neurčito. Soud tudíž žalobu pro neunesení břemene důkazního zamítl.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Z obsahu spisu je však zřejmé, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, a soud o jejich náhradě rozhodl tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.