20 C 59/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 25 119,13 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 25 119,13 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 25 119,13 Kč od 7. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 25 119,13 Kč od 20. 2. 2024 do 6. 6. 2025 se zamítá.

III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 820 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 25 119,13 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, jako postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., IČ , Anonymizováno, se sídlem , adresa, jako postupníkem. Společnosti , právnická osoba, . byla pohledávka dříve postoupena společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále jako „původní věřitel“), a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 27470 Kč, jehož splatnost byla sjednána na 2025-11-20. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www, Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, ), na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry, jako jsou výše požadovaného úvěru v českých korunách a doba splatnosti úvěru ve dnech. Následně žalovaný vyplnil registrační formulář, kde uvedl své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný povinen obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření Smlouvy. K ověření totožnosti a skutečnosti, že je žalovaný majitelem jím uvedeného bankovního účtu pro vyplacení peněžních prostředků, byl žalovaný povinen uvést informace o své platební kartě jako je číslo platební karty, datum expirace, CVC/CVV kód a údaje pro , právnická osoba, ověření do platební brány banky, čímž byla zajištěna nejvyšší možná úroveň zabezpečení. Daným postupem žalovaný autorizoval provedení platby ve výši 1 Kč na bankovní účet původního věřitele, která mu byla následně vrácena. Totožnost žalovaného původní věřitel dále ověřoval prostřednictvím fotokopií občanského průkazu, které byl žalovaný povinen původnímu věřiteli poskytnout. K ověření úvěruschopnosti žalovaného požadoval původní věřitel doložení příjmu žalovaného, případně mohl žalovaný využít služeb Instantor či Kontomatik, které disponují licencí pro přístup k osobním bankovním údajům. Banka, u níž je žalovaným uvedený účet veden, nejprve příjme požadavek o poskytnutí informací o účtu. Majitel účtu je následně přesměrován do internetového bankovnictví, aby se autorizoval a potvrdil, že banka může informace o účtu poskytnout. Žalovaný následně odeslal návrh na uzavření Smlouvy kliknutím na tlačítko „Podpis“. Původní věřitel s návrhem souhlasil a svůj souhlas sdělil žalovanému prostřednictvím klientského profilu a emailu, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 27470 Kč v platbách dne 20.11.2023 částka 25 000 Kč, dne 01.12.2023 částka 2 470 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiložených bankovních výpisů, případně potvrzení o provedené platbě od platební brány , Anonymizováno, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl původním věřitelem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 2024-02-19 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru a vyzván k jeho okamžité úhradě. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2024-02-20. Právo na zesplatnění úvěru bylo sjednáno v odst. 5.2.

4. Všeobecných obchodních podmínek, které byly součástí Smlouvy. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými žalobkyní a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 2025-06-02. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 2350.87 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 25119.13 Kč nejpozději splatné dne 2024-02-19 spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a toto bezdůvodné obohacení musí žalobkyni vydat.“.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že z účtu společnosti , právnická osoba, . byla prostřednictvím platební brány společnosti , právnická osoba, převedena na účet , č. účtu, vedeného bankou Fio banka a.s. souhrnná částka 27 470 Kč, a to postupně ve dvou platbách z 20. 11. 2023 a 1. 12. 2023 po 25 000 Kč a 2 470 Kč tak, jak je uvedeno ve shora citovaných žalobních tvrzeních. Obě platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, a zprávou pro příjemce ve znění „poskytnutí úvěru , Anonymizováno, “. Uvedené zjištění vyplývá z potvrzení vystavených bankou Fio banka, a.s. na žádost soudu dne 15. 10. 2025 jako důkaz navržený žalobkyní, a dále z potvrzení společnosti , právnická osoba, ze dne 20. 11. 2023 a 1. 12. 2023 o těchto platbách. Soud dále zjistil, že již zmíněná společnost , právnická osoba, . jako postupitel a společnost , právnická osoba, . jako postupník uzavřely dne , datum, smlouvu označenou Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v příloze č. 1 k této smlouvě, přičemž z předložené přílohy vyplývá, že mezi postupovanými pohledávkami byla rovněž pohledávka za žalovanou identifikovaná mj. číslem shodným s variabilním symbolem, pod kterým byla poskytnuta shora zmíněná souhrnná částka 27 470 Kč. Soud dále zjistil, že dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, . tentokráte v postavení postupitele s žalobkyní jako postupníkem smlouvu označenou opět jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek specifikovaných v seznamu tvořícím přílohu smlouvy, přičemž z předložené přílohy opětovně vyplývá, že mezi postupovanými pohledávkami byla rovněž pohledávka za žalovanou identifikovaná mj. číslem shodným s variabilním symbolem, pod kterým byla poskytnuta shora zmíněná souhrnná částka 27 470 Kč. Společnost , právnická osoba, . postupné postoupení pohledávky sdělila žalované prostřednictvím dopisu ze dne 2. 6. 2025 a žalovanou zároveň vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru 114084246, a to již ve prospěch žalobkyně. K úhradě dluhu byla žalovaná téhož dne vyzvána předžalobní upomínkou, v níž byl opět poukaz na dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , a tato upomínka byla k poštovní přepravě předány rovněž dne 2. 6. 2025, což vyplývá z příslušného podacího lístku předloženého žalobkyní podací číslo , číslo, K existenci v upomínkách zmíněné smlouvy spotřebitelském úvěru č. , číslo, žalobkyně jako důkaz předložila pouze dokument označený právě jako Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo: (, číslo, ), avšak z obsahu tohoto dokumentu, a ani z jiných důkazů není zřejmé, že by k němu žalovaná přistoupila, tj., že by jej podepsala. Žalobkyně navíc ani řádně netvrdila, že by původní věřitel splnil povinnost dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, tj. důkladně posoudit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, natož aby k těmto tvrzením předložila potřebné důkazy, přičemž důsledkem porušení této povinnosti je dle § 87 odst. 1 je neplatnost smlouvy.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žalobkyně, že žalobkyně neprokázala uzavření žádné smlouvy mezi její právní předchůdkyní a žalovanou podle ustanovení § 1725 obč. zák., dle kterého je smlouva uzavřena, jakmile strany ujednaly její obsah. Je tedy zjevné, že soud nemá za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl závazek v podobě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 obč. zák., na níž se v uvedených upomínkách odkazuje. Soud má však za prokázané, že společnost , právnická osoba, . poskytla žalované souhrnnou částku ve výši 27 470 Kč v platbách 25 000 Kč dne , datum, a 2 470 Kč dne , datum, , a to bankovním převodem na účet č. , č. účtu, , který je zjevně účtem žalované podle potvrzení o provedených platbách ze strany Fio banky a.s. S ohledem na procesní pasivitu žalované, která se k přijatému plnění nevyjádřila, dospěl soud k závěru, že je možno toto plnění s ohledem na neprokázání existence jiného právního titulu považovat za bezdůvodné obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Poté pak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě bezdůvodné obohacení představuje zmíněnou částku 27 470 Kč poníženou o platbu žalované ve výši 2 350,87 Kč, tj. částku 25 119,13 Kč, kterou je tedy žalovaná povinna vydat a zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne 7. 6. 2025, kdy se žalovaná dostala do prodlení. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je totiž závazkem, na jehož splatnost, pokud nebyla účastníky dosud ujednána, je třeba aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Za výzvu k plnění je v daném případě možno považovat předžalobní upomínku a zároveň oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2025, v nichž byla žalovaná vyzvána k zaplacení mj. jistiny dluhu, tj. rovněž částky 25 119,13 Kč, která je předmětem tohoto řízení. S ohledem na to, že tato výzva byla téhož dne podána k poštovní přepravě, byla podle domněnky dle ustanovení § 573 obč. zák. doručena do sféry dispozice žalované 3. pracovní den po odeslání, tj. dne 5. 6. 2025, a žalovaná tak měla plnit následující pracovní den dle ustanovení § 607 obč. zák., tj. dne 6. 6. 2025, a v prodlení je tedy ode dne následujícího, tj. od 7. 6. 2025. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání v žalobě tvrzené výzvy o tzv. zesplatnění dluhu, nepřiznal jí soud právo na úrok z prodlení od dřívějšího data, tj. od 20. 2. 2024, a žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl. Povinnost uloženou tímto rozsudkem je žalovaná povinna splnit ve prospěch žalobkyně, neboť soud dále dospěl k závěru, že došlo ke dvojnásobné změně věřitele uvedené pohledávky, a to na základě zmíněných smluv o postoupení pohledávek. Předmětem zmíněných smluv byla sice pohledávka identifkována jako pohledávka ze spotřebitelského úvěru, avšak soud dospěl k závěru, že uzavřením této smlouvy původní věřitel, následující postupník, a nakonec žalobkyně projevili vůli postoupit pohledávku založenou poskytnutím částky 27 470 Kč, tj. bez ohledu na její právní kvalifikaci, čímž došlo tedy ke změně osoby věřitele uvedené pohledávky podle ustanovení § 1879 obč. zák.

5. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., dle kterého byla náhrada nákladů řízení přiznána žalobkyni jako převážně úspěšnému účastníku sporu, jehož neúspěch byl poměrně v nepatrné části věci. Tyto náklady tvoří soudní poplatek ve výši 1 005 Kč a dále odměna advokáta podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, určená podle ustanovení § 14b odst. 1 tohoto právního předpisu, a to odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepis žaloby) po 400 Kč spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle §14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupce žalobkyně povinen odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 2 820 Kč je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o. s. ř Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů, které nabízí předchůdkyně žalobkyně neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má předchůdkyně žalobkyně v rámci správy svých pohledávek jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv, a následná rozdílná právní kvalifikace soudem je bez významu. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory.

6. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní. S ohledem na již zmíněnou procesní pasivitu žalovaná soud totiž nemohl stanovit dobu dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je spotřebitel v případě neplatnosti smlouvy povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.