20 C 7/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudcem JUDr. Jaroslavem Simetem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 14 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 12 000 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 12 000 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o 2 760 Kč se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 14 760 Kč od 13. 6. 2024 do 24. 10. 2024 a se 14,75% úrokem z prodlení ročně z částky 2 760 Kč od 25. 10. 2024 do zaplacení se zamítá.

III. Žalovaná je dále povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 471 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 14 760 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, , se sídlem , adresa, , IČ , IČO, , zapsané v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako původním věřitelem a postupitelem a společností , Jméno žalobkyně, ., se sídlem , adresa, , IČ , číslo, zapsané v obchodním rejstříku vedeným Krajským soudem v Brně, oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, , jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejíž předmětem podnikání je investování do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Původní věřitel , právnická osoba, (dále také jen „původní věřitel“) je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , číslo, (dále jen Smlouva), na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 12000 Kč, žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 12000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 2024-06-12. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se dostal prokazatelně do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný načerpaný úvěr do data splatnosti nesplatil a dostal se do prodlení s vrácením úvěru. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit smluvní úrok ve výši 2760 Kč. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka v celkové výši 14760 Kč, skládající se z celkové nesplacené jistiny úvěru ve výši 12000 Kč a ze smluvního úroku 2760 Kč nejpozději splatných dne 2024-06-12, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od následujícího dne po datu splatnosti úvěru. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které si žalovaný vybral dle své vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroky spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Poté byl žalovaný obeznámen s obsahem, podmínkami, právy, závazky a sankčními ujednáními, plynoucími z uzavření Smlouvy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní Smlouvy vůči původnímu věřiteli. Žalovaný potvrdil, že návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru přečetl a s jejím obsah. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje, kterými byly mimo jiné číslo občanského průkazu, název bankovní instituce, u které měl vedený peněžní účet a trvalé bydliště. Žalovaný byl povinen se seznámit s podmínkami, právy a sankčními ujednáními plynoucími z této Smlouvy. Žalovaný shora uvedenými kroky uzavřel s původním věřitelem Smlouvu o úvěru. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil dne , datum, převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného , č. účtu, Původní věřitel identifikoval platbu úvěru uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne vrácen. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobce. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 2024-10-19.“.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaná a společnost , právnická osoba, uzavřely dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o úvěru č. , číslo, . V uvedené smlouvě se označená společnost zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které se žalovaná v případě jejich čerpání zavázala splatit do 30 dnů, a to do 9. 5. 2025 spolu s částkou ve výši 2 760 Kč označené jako úrok. Soud dále zjistil, že žalovaná sdělila uvedené společnosti číslo účtu pro čerpání z úvěru, a to , č. účtu, a jako tzv. ověřovací platbu převedla z tohoto účtu na účet na účet úvěrující společnosti č. , č. účtu, částku ve výši 1 Kč. Částka 12 000 Kč byla na uvedený účet žalované společností , právnická osoba, převedena dne , datum, , jak vyplývá z výpisu z běžného účtu vedeného u banky Creditas a.s. Soud dále zjistil, že , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, na základě které došlo mj. k postoupení pohledávky z titulu uvedené smlouvy o úvěru, jak vyplývá ze seznamu pohledávek tvořících přílohu k této smlouvě a dále z oznámení společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2024, v němž již byla vyzvána k plnění ve prospěch žalobkyně, a toto oznámení s výzvou k plnění bylo téhož dne podáno k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušeného podacího lístku České pošty, s.p. O zaplacení dlužné částky byla žalovaná ještě dříve vyzvána v předžalobní upomínce ze dne 12. 6. 2024.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že právní jednání společnost , právnická osoba, a žalované spočívající v uzavření shora zmíněné smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne , datum, představuje právní jednání, kterým uvedení účastníci zamýšleli uzavřít smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 obč. zák. S ohledem na postavení žalovaného jako spotřebitele dle ustanovení § 419 obč. zák. je třeba vedle tohoto právního předpisu na daný závazek aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření této smlouvy, tj. ve znění účinném do novely provedené zákonem č. 85/2024. Pro posouzení toho, zda lze uvedenou smlouvu považovat za platně uzavřenou, se soud zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením posuzovala úvěruschopnost žalované jako spotřebitele dle kritérií uvedených v § 86 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně v tomto směru však žádná tvrzení neuvedla, a ani neoznačila žádné důkazy, z nichž by mohl soud splnění této podmínky posoudit. Důsledky porušení této povinnosti jsou upraveny v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a to tak, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

5. Jelikož žalobkyně prokázala, že byly peněžní prostředky její právní předchůdkyní žalované skutečně poskytnuty, vznikla za této situace žalované jako spotřebiteli povinnost podle citovaného ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Poskytnuté peněžní prostředky z důvodu neplatné smlouvy tak představují bezdůvodné obohacení, o jehož vydání byla podle názoru soudu žalovaná řádně vyzvána prostřednictvím zmíněných upomínek, byť v těchto upomínkách byl požadavek žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, kvalifikován jako požadavek na vrácení jistiny úvěru spolu se zmíněnými sankcemi a náklady. Soud je přesvědčen, že na základě uvedených výzev mohla žalovaná přinejmenším poskytnutou jistinu vrátit, což neučinila. Za dané situace tak platí ustanovení § 2991 odst. 1 obč. zák., dle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. V daném případě bezdůvodné obohacení představuje dlužná jistina ve výši 12 000 Kč, kterou je tedy žalovaná povinna vydat a zaplatit žalobkyni požadované úroky z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. podle ustanovení § 1970 obč. zák. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za dobu od 13. 6. 2024. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení je závazkem, na jehož splatnost, pokud nebyla účastníky dosud ujednána jinak, je třeba aplikovat ustanovení § 1958 odst. 2 obč. zák., dle kterého, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned, a dlužník je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Jak již soud naznačil, za výzvy k plnění považuje za shora zmíněné oznámení o postoupení pohledávek a výzvu k plnění, která byla k poštovní přepravě podána dne 19. 10. 2024, a podle domněnky dle ustanovení § 573 obč. zák. došla do sféry dispozice žalované třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 23. 10. 2024, a žalovaná tak měla plnit dne 24. 10. 2024. Ode dne 25. 10. 2024 je tak žalovaná v prodlení. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Povinnost uloženou tímto rozsudkem je žalovaná povinna splnit ve prospěch žalobkyně, neboť soud dále dospěl k závěru, že došlo ke změně věřitele uvedené pohledávky, a to na základě uvedené Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, . Předmětem zmíněné smlouvy byla sice pohledávka identifikována jako pohledávka ze spotřebitelského úvěru, avšak soud dospěl k závěru, že uzavřením této smlouvy původní věřitel a žalobkyně projevili vůli postoupit pohledávku založenou poskytnutím peněžních prostředků ve výši 12 000 Kč, tj. bez ohledu na její právní kvalifikaci, čímž došlo tedy ke změně osoby věřitele uvedené pohledávky dle ustanovení § 1879 obč. zák.

6. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud s ohledem na částečný úspěch žalobkyně náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil, a právo na náhradu nákladů řízení částečně přiznal žalobkyni jako úspěšnějšímu účastníku sporu. Žalobkyni v souvislosti s tímto řízením vznikly náklady v podobě zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a dále odměna advokáta určená podle ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, a to odměna za dva úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění) podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do 31. 12. 2024 a za jeden úkon právní služby po 400 Kč (sepsání návrhu) dle advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby podle §14b odst. 2 advokátního tarifu. Spolu s příslušnou DPH tak náklady řízení představují 2 373 Kč. Žalobkyně byla úspěšná přibližně co do 81 % předmětu řízení a při zohlednění poměru úspěchu a neúspěchu jí tak náleží 62 % jejích nákladů, tj. 1 471 Kč, které je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně tou samou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Soudu je z jeho činnosti známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typizovaných peněžních produktů, které její předchůdkyně nabízí neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně v rámci správy svých pohledávek jistě k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala, či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy, a žalobkyně tak může za pomoci svého zástupce využívat jednotné žalobní vzory. O množství typových pohledávek svědčí rovněž seznam postoupených pohledávek zjevně shodného typu, a je tudíž nepochybné, že žalobkyně v rámci svého obchodování s pohledávkami má vytvořeny jednotné žalobní vzory.

7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž s ohledem na procesní pasivitu žalované neměl příležitost zkoumat její možnosti pro úhradu dlužné částky ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zmíněného zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterého je spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem., a tudíž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovanou příznivější, než zákonem podpůrně v ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovené lhůty třídenní.