22 C 127/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: zainteresovaná společnost, IČO číslo sídlem adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 5 150,27 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 150,27 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 29. 3. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 5 150,27 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovanému byla datum žalobkyní poskytnuta zdravotní péče․ Žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotní péče zdravotně pojištěn, a proto mu žalobkyně fakturou č. číslo ze dne datum splatnou dne 28. 3. 2022 vyúčtovala za poskytnuté zdravotní služby částku 5 150,27 Kč. Žalovaný fakturu ve lhůtě její splatnosti neuhradil. Žalobkyně žalobou požaduje, aby jí žalovaný zaplatil vedle výše uvedené částky též zákonné úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy odeslané dne 25. 5. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž jejich souhlas je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě nevyjádřili na výzvu soudu. Z listinných důkazů předložených žalobkyní byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně poskytla žalovanému dne datum zdravotní péči na interní ambulanci (odběr na Covid-19) a vzhledem k tomu, že žalovaný nebyl ke dni datum pojištěn v rámci systému veřejného zdravotního pojištění, byla žalovanému jako nepojištěné osobě vyúčtována poskytnutá péče na částku 5 150,27 Kč fakturou č. číslo ze dne datum splatnou dne 28. 3. 2022. Dne 26. 5. 2022 byla žalovanému odeslána výzva, ve které žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 5 150 Kč, a zároveň jej upozornila na možnost vymáhání pohledávky soudní cestou. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů: Podle § 2636 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Podle § 2636 odst. 2 je příkazce povinen zaplatit poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Podle § 41 odst. 1 písm. c) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „zákon o zdravotních službách“), je pacient při poskytování zdravotních služeb povinen uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění nebo jiných zdrojů, které mu byly poskytnuty s jeho souhlasem. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud dospěl na základě prokázaného skutkového stavu k závěru, že žalovanému vznikla dle § 41 odst. 1 písm. c) zákona o zdravotních službách povinnost uhradit žalobkyni cenu za jí poskytnutou zdravotní péči, neboť nebyl zdravotně pojištěn. V průběhu řízení nebylo zjištěno, že byl žalovaný na předmětný dluh něčeho plnil. S ohledem na uvedené soud podané žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl a stanovil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku spolu s úrokem z prodlení stanoveným podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky odpovídající dlužné jistině ode dne následujícího po splatnosti výše označené faktury do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.