22 C 136/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 12 525,29 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v rozsahu částky 2 212,29 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně: -) z částky 10 648 Kč od 3. 2. 2023 do 12. 5. 2023, -) z částky 10 598 Kč od 13. 5. 2023 do 13. 6. 2023, -) z částky 10 473 Kč od 14. 6. 2023 do 13. 7. 2023 a -) z částky 10 313 Kč od 14. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 558,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 12 525,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] platné a účinné ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [anonymizováno] žalovanému úvěr ve výši 16 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal [anonymizováno] vrátit částku 16 000 Kč s příslušenstvím do 7. 7. 2022 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný projevil svoji vůli uzavřít Smlouvu tzv. verifikační platbou, kterou provedl ze svého účtu na účet [anonymizováno], a jejímž prostřednictvím ověřila [anonymizováno] totožnost žalovaného. Součástí schvalovacího procesu ze strany [anonymizováno] bylo nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, vznikla mu tak povinnosti zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, dále paušální náhrdu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání upomínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [anonymizováno], postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 5. 1. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno žalobkyní, a to na základě zmocnění [anonymizováno]. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky sestávající z nesplacené jistiny ve výši 10 648Kč, nesplaceného úroku ve výši 0 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 2 129 Kč (ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za období od 8. 7. 2022 do 5. 1. 2023), nesplacené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 792,04 Kč (z dlužné jistiny 10 648 Kč za období od 8. 7. 2022 do 5. 1. 2023), zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z částky 10 648 Kč od 10. 1. 2023 do 12. 5. 2023, kdy žalovaný uhradil částku 50 Kč, dále z částky 10 598 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky v celkové výši 118 Kč za odeslaný obyčejný dopis ve výši 46 Kč a za odchozí (spojený) telefonický hovor.

2. Podáním ze dne 1. 8. 2023 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu částky 2 027,29 Kč představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 100 Kč (dle žalobního návrhu se jedná o paušální náklady upomínání) a smluvní pokutu ve výši 1 927,29 Kč a dále požaduje pouze dlužnou jistinu ve výši 10 313 Kč, zákonný úrok z prodlení z této jistiny, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky a náklady řízení. Dále uvedla, že žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkovou částku 5 352 Kč tak, že dne 20. 8. 2022 uhradil 400 Kč, dne 8. 9. 2022 600 Kč, dne 19. 9. 2022 3 000 Kč, dne 26. 9. 2022 730 Kč a dne 18. 10. 2022 622 Kč. Ode dne postoupení pohledávky uhradil žalovaný částku 50 Kč dne 12. 5. 2023 a od podání žaloby uhradil částku 285 Kč (dne 13. 6. 2023 částku 125 Kč a dne 13. 7. 2023 částku 160 Kč).

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu – verifikační platba, obchodní podmínky [právnická osoba], výpis z účtu ze dne [datum] – platba 4 200 Kč, výpis z účtu ze dne [datum] – platba 11 800 Kč, smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 28. 11. 2022, společné prohlášení o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 9. 1. 2023 - úhrada portfolia [číslo], oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023, výzvu ke splnění závazku do 2. 2. 2023 ze dne 16. 1. 2023, podací arch ze dne 17. 1. 2023, předání do advokátní kanceláře ze dne 20. 2. 2023, výzvu před podáním žaloby ze dne 27. 4. 2023, podací arch ze dne 28. 4. 2023 a výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 16. 5. 2023.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 200 Kč se splatností do 30 dnů, sjednaná roční úroková sazba činí 0 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 0 %. Dle Smlouvy je možné prodlužovat dobu splatnosti úvěru vždy o 30 dnů oproti poplatku 966 Kč. Dne [datum] byl ke Smlouvě sjednán dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na částku 16 000 Kč, takto navýšený úvěr měl být splacen nejpozději dne 7. 7. 2022, sjednaná roční úroková sazba činí 0 % a výše RPSN činí 0 %, poplatek za prodloužení splatnosti o každých dalších 30 dnů již činí 3 680 Kč. Částka 16 000 Kč byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne 8. 6. 2022 a [datum] – viz výpis z účtu s verifikační platbou ve výši 0,01 Kč dne [datum] z účtu žalovaného na účet předchůdkyně žalobkyně, výpisy z účtu předchůdkyně žalobkyně s platbami ve výši 4 200 Kč ze dne [datum] a ve výši 11 800 Kč ze dne [datum] na účet žalovaného dne 30. 7. 2021. Připsání částek 4 200 Kč a 11 800 Kč na účet žalovaného ověřil soud i ze sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 8. 2023. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 12. 2022 a dílčí smlouvy ze dne 5. 1. 2023 – viz společné prohlášení smluvních stran o uzavření dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 1. 2023. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem oznámením ze dne 16. 1. 2023, které bylo prokazatelně odesláno žalovanému dne 17. 1. 2023 společně s výzvou ke splnění závazku ve lhůtě do 2. 2. 2023. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, ze kterého má odchozí telefonický hovor ze dne 27. 2. 2023 a zaslání obyčejného dopisu ze dne 20. 2. 2023, žádné další důkazy k prokázání, že se tyto úkony uskutečnily, však žalobkyně nepředložila. Předžalobní výzva ze dne 27. 4. 2023 byla žalovanému zaslána prokazatelně 28. 4. 2023. Ze sdělení žalobkyně a absence tvrzení žalovaného o opaku má soud za prokázané, že žalovaný na pohledávku uhradil před postoupením částku 5 352 Kč, před podáním žaloby dále dne 12. 5. 2023 částku 50 Kč a po podání žaloby dne 13. 6. 2023 částku 125 Kč a dne 13. 7. 2023 částku 160 Kč.

6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

7. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ 12. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou včetně dodatku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 16 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním uhradil částku 5 402 Kč, po podání žaloby dále částku 285 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 10 313 Kč Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.

15. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, když tvrzení žalobkyně byla toliko obecného charakteru, tedy uvedla pouze, do kterých registrů nahlížela, ale nikoliv s jakým výsledkem, ani tuto skutečnost nedoložila. V reakci na výzvu soudu k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti vzala žalobkyně žalobu v rozsahu požadované smluvní pokuty a částečně i příslušenství zpět. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

16. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 16 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 16 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 5 402 Kč a po podání žaloby uhradil částku 285 Kč, soud tedy částku ve výši 10 313 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 16. 1. 2023, a to do 2. 2. 2023, ode dne následujícího, tj. od 3. 2. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného, soud přitom při stanovení úroku z prodlení zohlednil i částečné úhrady žalovaného po doručení výzvy k úhradě (výrok II.)

17. V rozsahu zpětvzetí žalobkyně (odst. 2 tohoto odůvodnění) soud řízení v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. řízení zastavil (výrok I.)

18. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok III.)

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 558,83 Kč, přičemž tato částka představuje 69,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 84,61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 15,39 % - úspěch žalobkyně v daném případě představuje částku 10 598 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 525,29 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.