22 C 15/2024
č. j. 22 C 15/2024-22
V PLATNOSTICitované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 39 § 565 § 573 § 1813 § 1879 § 1958 § 1970 § 2395 § 2991 § 2993
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87 § 104
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 pro zaplacení 10 499,42 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999,29 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 9 999,29 Kč od 20. 5. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 037,61 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Povinnosti uložené ve výrocích I. a III. tohoto rozsudku je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci s tím, že nebude-li zaplacena byť i jediná splátka řádně a včas, nastane splatnost celého dluhu.
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“) jejíž nedílnou součástí byl formulář pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru (dále jen „formulář“), kterou žalovaný uzavřel dne , datum, se společností , Anonymizováno, IČO: , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Dle žalobkyně „proces uzavření smlouvy byl koncipován tak, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému úvěr do 3 dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru byla mezi smluvními stranami považována za uzavřenou v okamžiku, kdy žalovaný připojil na tuto smlouvu o úvěru, kterou původní věřitel zaslal žalovanému na jím verifikovaný e-mail, jedinečný autorizační kód, který mu původní věřitel přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který uvedl žalovaný. Smluvní dokumentace byla následně vložena do klientské zóny na webové stránky původního věřitele s tím, že dokumentace byla k dispozici po celou dobu trvání smluvního vztahu z této úvěrové smlouvy. Mezi smluvními stranami se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Na základě uzavřené Smlouvy tak byla žalovanému na jím uvedený bankovní účet poukázána jistina úvěru ve výši 10 000 Kč. Tuto se zavázal původnímu věřiteli splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, a to za období od poskytnutí úvěru do jeho splatnosti. Protože se však žalovaný dostal do prodlení v důsledku řádného nesplacení úvěru, byl původní věřitel dle uzavřené smlouvy oprávněn požadovat plnění sjednané v čl. II. odst. 2. písm. b) smlouvy. Celkem se tak žalovaný zavázal původnímu věřiteli vrátit částku ve výši 14 290 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 10 000 Kč a poplatku ve výši 4 290 Kč, který představoval kapitalizovanou úplatu za poskytnutí úvěru složenou z poplatku za sjednání úvěru a kapitalizovaného smluvního úroku, to vše se splatností do 7. 4. 2022. Celá částka byla splatná najednou v jediné splátce. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy o úvěru nesplatil řádně a včas ve sjednaném termínu splatnosti, tj. do dne 7. 4. 2022. Žalovaný na svůj závazek právnímu předchůdci žalobkyně uhradil částku ve výši 0,71 Kč, která byla celá alokována na jistinu. Ode dne 8. 4. 2022 se tak žalovaný ocitnul v prodlení s úhradou částky ve výši 14 289,29 Kč, kterou tvořil nedoplatek jistiny úvěru ve výši 9 999,29 Kč a nedoplatek poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč, který se skládal z kapitalizovaného smluvního úroku a poplatku za poskytnutí úvěru. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo původnímu věřiteli právo na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s čl. VIII. odst. 1. písm. a), c), a d) smlouvy i právo na úhradu smluvního úroku z úvěru, účelně vynaložených nákladů na vymáhání pohledávky a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Dne 18. 7. 2022 byla mezi původním věřitelem a věřitelem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek (dále jen jako „smlouva o postoupení pohledávek“). Na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023. Postoupení pohledávek se stalo účinným ke dni 27. 4. 2023, tj. okamžikem zaplacení kupní ceny za jednotlivé portfolio pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 3. 5. 2023. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 28 389,16 Kč a skládala se z následujícího:- nesplacené jistiny ve výši 9 999,29 Kč,- nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,- smluvní pokuty ve výši 500,13 Kč- postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 3 599,74 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 8. 4. 2022 do 7. 4. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 999,29 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně. Žalobkyně učinila rozhodnutí, že v soudním řízení nebude nárokovat část postoupených poplatků za odeslání písemných upomínek a zároveň, že provede revizní přepočet postoupené smluvní pokuty a postoupeného smluvního úroku z úvěru po splatnosti. Rozklad pohledávky za žalovaným je tak následující:- nesplacená jistina ve výši 9 999,29 Kč,- nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4 290 Kč,- postoupený smluvní úrok za poskytnutí finančních prostředků po revizním přepočtu ve výši 3 599,74 Kč, za období od 1. dne prodlení po celkové splatnosti závazku, tj. od 8. 4. 2022 do 7. 4. 2023, kdy základem pro výpočet úroku byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 999,29 Kč, která byla v uvedeném období úročena smluvní úrokovou sazbou ve výši 36 % ročně.- poplatky za odeslání písemných upomínek ve výši 500 Kč,- smluvní pokuta ve výši 500,13 Kč představující 0,1% z dlužné částky za každý započatý den prodlení, tedy za období od 8. 4. 2022 do 28. 5. 2022.
2. Vzhledem k tomu, že smluvně sjednané příslušenství pohledávky bylo žalobkyni postoupeno v kapitalizované výši, je v žalobním návrhu uplatněno jako Kapitalizovaný úrok. Výše požadovaného kapitalizovaného úroku 8 389,74 Kč je tak tvořena součtem nesplaceného úroku 3 599,74 Kč, postoupených poplatků za poskytnutí úvěru 4 290 Kč a postoupených poplatků za upomínání 500 Kč. Žalobkyně požaduje nad rámec postoupeného příslušenství pohledávky i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 200,67 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po splatnosti závazku, tj. od 8. 4. 2022 do 16. 4. 2023, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 9 999,29 Kč. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši určené konečným datem splatnosti celého závazku, a to od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 28. 4. 2023 z jistiny ve výši 9 999,29 Kč.
3. Žalovaný v rámci omluvy z jednání požádal o splátkový kalendář s tím, že je schopen splácet 2 000 Kč měsíčně. Jinak se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , číslo, ze dne 6. 3. 2022, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, potvrzení o platbě ze dne 14. 1. 2022, potvrzení o platbě ze dne , datum, , placenou upomínku – upozornění ze dne 12. 4. 2022, placenou upomínku – upozornění ze dne 17. 4. 2022, placenou upomínku – upozornění ze dne 27. 4. 2022, rámcovou smlouvu o postupování pohledávek ze dne 18. 7. 2022, dílčí smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023, potvrzení o provedení transakce ze dne 27. 4. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2023, podací arch ze dne 4. 5. 2023, předžalobní upomínku ze dne 14. 8. 2023 a podací arch ze dne 16. 8. 2023.
5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , spisová značka, ze dne , datum, , Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla, čísla OP, adresy trvalého pobytu a doručovací adresy, dále telefonní číslo, emailovou adresu a číslo účtu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč se splatností do 30 dnů, sjednaná roční úroková sazba činí 36 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 2 551,43 %. Dle Smlouvy je možné prodlužovat dobu splatnosti úvěru vždy o 5 až dnů po zaplacení příslušného poplatku. Částka 10 000 Kč byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, dne , datum, – viz doklad o verifikační platbě ve výši 1 Kč dne 14. 1. 2022 z účtu žalovaného na účet předchůdkyně žalobkyně, doklad o bezhotovostním převodu částky 10 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného dne , datum, . Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 4. 2023, jejíž přílohou je i seznam postoupených pohledávek, mezi nimiž je pod č. 33 i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem oznámením ze dne 3. 5. 2023, které bylo prokazatelně odesláno žalovanému dne 4. 5. 2023, součástí oznámení i je i výzva k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Předžalobní výzva ze dne 14. 8. 2023 byla žalovanému zaslána prokazatelně 16. 8. 2023. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil s výjimkou částky 0,71 Kč před podáním žaloby ničeho.
6. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
9. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
11. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019: „Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“12. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
13. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby uhradil pouze částku 0,71 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 9 999,29 Kč, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.
15. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7. 5. 2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019.
16. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 10 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 10 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby uhradil částku 0,71 Kč, soud tedy částku ve výši 9 999,29 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 10 dnů prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 5. 2023, písemnost byla žalovanému odeslána 4. 5. 2023, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného dne 9. 5. 2023, do 19. 5. 2023 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 20. 5. 2023 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).
17. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II. rozsudku.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 037,61 Kč, přičemž tato částka představuje 90,48 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 95,24 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 4,76 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 499,42 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
19. S ohledem na výši dlužné částky a nákladů řízení, rozhodl soud o povinnosti žalovaného splnit uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 2 000 Kč. Důvodem pro toto rozhodnutí byla žádost žalovaného. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaný byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnil řádně a včas.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.