22 C 157/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částky 3 749 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 749 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 90 Kč od 10. 8. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 659 Kč od 18. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku s odůvodněním, že poskytla dne datum žalované zdravotní službu – protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou službu, neboť žalovaná pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontrolovala své chování a tím bezprostředně ohrožovala sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Dne datum byl žalované vystaven a předán doklad číslo na částku 3 659 Kč za poskytnutou zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění - doprava a pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici v odštěpném závodě žalobkyně v Krajské zdravotní, a.s. - v nemocnice, o.z. Splatnost dokladu nastala dne 17. 8. 2021 a ode dne následujícího je žalobkyní uplatňován zákonný úrok z prodlení. Žalovaná si doklad převzala v době propouštění ze záchytné stanice a svým podpisem závazek vůči žalobkyni uznala co do důvodu i výše, tedy nikoliv pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Dne datum byl žalované vystaven doklad číslo na částku 90 Kč za regulační poplatek vyúčtovaný na základě zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, za poskytnutí anonymizováno pohotovostní služby v den jeho vystavení. Žalovaná dlužné částky neuhradila ani na základě předžalobní výzvy zaslané dne 2. 11. 2021. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě předložených listinných důkazů, a to dokumentu Platba za zdravotní péči nebo službu nehrazenou ze zdravotního pojištění ze dne 9. 1. 2020 (doklad číslo), ceníku žalobkyně, vyúčtování regulačního poplatku ze dne datum (doklad číslo) a předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaná byla anonymizováno v zařízení žalobkyně na protialkoholní a protitoxikomanické stanici a byla sem i dopravena, svůj dluh písemně uznala (§ 2053 o. z.), a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě žalovaného nároku, dospěl soud ke skutkovému závěru, že dluží žalobkyni za její služby částku 3 659 Kč. Dále soud zjistil, že žalované byl vyúčtován regulační poplatek ve výši 90 Kč za návštěvu anonymizováno ambulance dne datum v 18:39 hod, vyúčtování poplatku žalovaná podepsat a uznat odmítla. Na základě tohoto zjištění dospěl soud k závěru, že žalovaná dluží žalobkyni i částku 90 Kč. Důsledkem uznání dluhu písemným prohlášením dlužníka je vyvratitelná právní domněnka, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval. Věřitel tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu (argumentovat smlouvou nebo jinou právní skutečností zakládající závazek), ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na dlužníka, který musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce dle § 89 a) odst. 1 a 2 a § 89 e) odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v platném znění a dle § 2053 o. z.. Z těchto ustanovení vyplývá, že protialkoholní záchytná služba je zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta, a to včetně nákladů na dopravu do záchytné stanice. Žalovaná je rovněž povinna zaplatit žalobkyni částku 90 Kč představující regulační poplatek za poskytnutí lékařské pohotovostní služby dne datum, který žalovaná rovněž neuhradila. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jelikož žalovaná svůj závazek uhradit náklady na pobyt a dopravu na záchytnou stanici vůči žalobkyni uznala, avšak ve lhůtě splatnosti, tj. do 30 dnů od uznání, nezaplatila, dostala se neuhrazením nákladů spojených s anonymizováno na záchytné stanici a dopravy na ní do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve výši 3 659 Kč a dále se dostala do prodlení s úhradou regulačního poplatku ve výši 90 Kč a žalobkyni tak vzniklo právo žádat po žalované od prvého dne prodlení úroky z prodlení podle § 1970 ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně včetně požadované výše úroku z prodlení shledal soud v souladu se zákonem, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.