22 C 166/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 17 395 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 6. 5. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 993,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se v předmětném řízení domáhala proti žalovanému zaplacení částky 17 395 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“) uzavřené mezi žalovaným a společností , právnická osoba, IČ , IČO, (dále jen „původní věřitel“). Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 11. 4. 2025 mezi původním věřitelem, jako postupitelem a společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupníkem, a na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025 uzavřené mezi společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako postupitelem a žalobkyní, jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel poskytl žalovanému na základě Smlouvy dne , datum, úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 24. 2. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, a to převodem na jeho účet č. , č. účtu, , avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 12 000 Kč, dále z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 5 039,93 Kč a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši 355,07 Kč a dále úrok z prodlení ve výši 14,75% ročně z částky 17 395 Kč od 25. 2. 2024 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem posouzena tak, že byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti žalovaného o úvěr. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil, a to ani na základě upomínky odeslané zástupcem žalobkyně dne 25. 4. 2025.

2. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil.

3. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.

4. Z elektronického dokumentu označeného jako „Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, “ soud zjistil, že původní věřitel uzavřel dne , datum, se žalovaným výše uvedenou Smlouvu, kterou se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 12 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku ve výši 36 % ročně (355,07 Kč), a poplatku ve výši 3 631,02 Kč, splatit do 24. 2. 2024 (do 30 dnů od odeslání finančních prostředků z úvěru úvěrovanému). Z této smlouvy soud též zjistil, že RPSN spotřebitelského úvěru činila 2393,49%, při překročení doby splatnosti pak 9057,82%. Stejné údaje vyplývají i z Formuláře pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru. Z dodatku k úvěrové smlouvě ze dne 14. 3. 2024 soud zjistil, že splatnost úvěru byla posunuta na 24. 3. 2024, celková částka, která měla být splacena k novému datu splatnosti činila 17 395 Kč. Ve Formuláři pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy částka kterou si mění způsob splácení je RPSN uvedena ve výši 7067,44%.

5. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 23. 4. 2025 vydaného , právnická osoba, , soud zjistil, že dne , datum, původní věřitel prostřednictvím svého bankovního účtu č. , č. účtu, převedl ve prospěch bankovního účtu žalovaného č. , č. účtu, peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč.

6. Z informace o vlastníkovi účtu soud zjistil, že vlastníkem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná.

7. Skutečnosti uvedené v odstavci 5. a 6, pak soud ověřil i dotazem u , právnická osoba, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025 a její přílohy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla původní věřitelkou postoupena přímo žalobkyni, tedy nikoliv prostřednictvím dalšího věřitele, společnosti , právnická osoba, .

9. Z listiny označené jako „Výzva k úhradě před podáním žaloby“, listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávek“ a listiny „Podací lístek – dopisy online“ soud zjistil, že žalovanému bylo žalobkyní dne 25. 4. 2025 prostřednictvím poštovní přepravy odesláno vyrozumění o postoupení pohledávky, a písemná výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do tří dnů.

10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu.

11. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

12. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle § 576 o. z. platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Dle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

15. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

16. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

17. Podle § 1813 odst. 1, 2 o. z. platí, že zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.

18. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

19. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

20. Podle § 2395 o. z. platí, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

22. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

24. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.

25. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, kde žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru (§ 9 zákona o spotřebitelském úvěru) a žalovaný jako spotřebitel (§ 419 o. z.), když smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Aktivní legitimace žalobkyně pak vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 4. 2025, kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni jejím právním předchůdcem (§ 1879 o.z.).

26. Pokud jde o stanovený úrok z úvěru, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením a na základě listinných důkazů soud dospěl k závěru, že Smlouva je koncipována nevyváženě, a to v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, v neprospěch slabší smluvní strany.

27. Uvedený závěr soud dovozuje z výše sjednaného úroku ve výši 36 % ročně, který je však dále navýšen o skrytý úrok v podobě poplatku za poskytnutí úvěru v konečné výši 5 39,93 Kč (tj. 41,99 % měsíčně, tj. cca 504 % ročně). Celkový úrok tak v daném případě činí cca 540 % ročně. Tato výše úroků z úvěru, je zcela zjevně nepřiměřená a odchyluje se výrazně od výše úroků úvěrů běžně sjednávaných v bankovním sektoru v době uzavření Smlouvy ke dni 25. 1. 2024 (viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 15.12.2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), když tato sazba v lednu 2024 činila 9,23 % [(zjištěno z: Statistiky úrokových sazeb - nové obchody - úvěry: Měsíční, Úroková sazba, Domácnosti + NISD, Spotřebitelské (bez KTK, BÚ a karet), CZK, Banky včetně stavebních spořitelen - časové řady ARAD ČNB)]. Sjednaná roční úroková sazba tak více než padesátinásobně převyšuje úrokovou sazbu obvyklou v době poskytnutí spotřebitelského úvěru.

28. Vzhledem k takto nastavené úrokové sazbě soud navíc pokládá úvěrovou smlouvu za lichevní, a tedy za absolutně neplatnou taktéž pro výkon práva ve zjevném (očividném) rozporu s dobrými mravy (k tomu viz např. také nález Ústavního soudu - senátu ze dne 11. 5.2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 – 1, rozsudek Nejvyššího soudu ČR - senátu ze dne 10. 6.2020, sp. zn. ICdo 36/2020, sp. zn 21 Cdo 1484/2004 nebo sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ve světle citovaných ust. § 1813 a § 577 o. z., a také s ohledem na způsob podnikání původní věřitelky, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, totiž dle názoru zdejšího soudu nelze očekávat, že bez takovéhoto ujednání (o vysokém úroku) by byla smlouva o úvěru ze strany původní věřitelky vůbec uzavřena. Příslušné ujednání o úroku tedy nelze oddělit od zbytku smlouvy, pročež dospěl soud k závěru, že v tomto případě je ujednání o lichevním a nadmíru vysokém úroku další skutečností, jež způsobuje absolutní neplatnost celé předmětné úvěrové smlouvy.

29. Soud tak dospěl k závěru, že předmětná Smlouva je absolutně neplatná jako celek dle ustanovení § 588 o.z. ve spojení s §§ 576 a 577 o. z., a contrario, a to pro rozpor jejích ujednání (zejména o výši úrokové sazby) s dobrými mravy. Smlouva je přitom neplatná od počátku a soud k této neplatnosti přihlíží i bez návrhu.

30. S ohledem na závěr soudu o absolutní neplatnosti Smlouvy, s účinky ex tunc (od počátku), je zřejmé, že podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. žalobkyně a žalovaný jsou povinni si vzájemně vrátit plnění, která si bez právního důvodu, popř. z právního důvodu, který odpadl, poskytly. V daném případě je zřejmé, že žalobkyni vzniklo právo na vrácení zapůjčených prostředků ve výši 12 000 Kč, když jejich poskytnutí žalobkyně prokázala, a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by svůj dluh, byť částečně, uhradil. Žalobkyni též přiznal též úrok z prodlení z této částky od 6. 5. 2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti pohledávky žalobkyně dle lhůty uvedené v předžalobní výzvě, která byla doručena žalovanému třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z. (výrok I.). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 993,18 Kč, přičemž tato částka představuje 37,98 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,99 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 31,01 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 395 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.