22 C 19/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 15 078,06 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 15 078,06 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], podnikající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Produktové podmínky pro revolvingové úvěry. Na základě Smlouvy poskytla Banka žalovanému úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím platební karty, část úvěru ve výši 9 999 Kč byla dne [datum] zaslána Bankou specifických podmínek čerpání na účet zprostředkovatele za účelem úhrady prodejní ceny zboží či služeb. Žalovaný se zavázal splácet Bance úvěr formou měsíčních splátek. Žalovaný vyjádřil svůj souhlas se Smlouvou pomocí elektronického podpisu. Při schvalování úvěru Banka vycházela z údajů poskytnutých bance klientem v Žádosti/ Smlouvě o revolvingovém úvěru. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi Banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta Banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla Bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, Banka žádosti klienta vyhověla. Žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, od data prodlení byl úvěr úročen sazbou 23,76 % ročně, ke dni 31. 7. 2022 Banka úvěr zesplatnila. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla Bankou postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností ke dni 4. 8. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 172,06 Kč, kapitalizovaného úroku za období od [datum] do 31. 7. 2022 ve výši 1 753,42 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 306 Kč (ve výši 0,1% denně částky splátky dle čl. VI. odst. 8 Smlouvy), poplatků na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku dle čl. VI. odst. 8 Smlouvy ve výši 600 Kč, úrok ve výši 23,76% ročně z žalované částky od 1. 8. 2022 a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % z žalované částky od 1. 8. 2022 do zaplacení.

2. Na výzvu soudu žalobkyně dne 16. 2. 2023 doplnila, že zprostředkovatelem Smlouvy byla [právnická osoba], [IČO], a souhlas s uzavřením Smlouvy vyjádřil žalovaný pomocí elektronického podpisu na SignPadu na pobočce zprostředkovatele. Na základě Smlouvy žalovaný vyčerpal celkem 46 352,34 Kč, z toho 9 999 Kč jako specifické čerpání, které bylo zasláno na účet zprostředkovatele dne 30. 12. 2019, a 36 353,34 Kč jako čerpání revolvingového úvěru. Na úvěr uhradil žalovaný celkem částku 50 637 Kč, dále mu byl dne 28. 8. 2020 přiznán cashback ve výši 21 Kč, tyto úhrady byly započteny z 34 551,32 Kč na jistinu a její náklady, z 5 400 Kč na náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku, ze 43,50 Kč na pokutu z prodlení ze dne 16. 7. 2021 a z 10 663,18 Kč na smluvní úroky. Žalobkyně dále podrobně popsala proces prověřování úvěruschopnosti žalovaného a k důkazu navrhla vyžádání informací od [příjmení], zájmového sdružení právnických osob, [IČO], o tom, že byl žalovaný prověřen v jejich registru. Konečným výstupem systému [příjmení], který provádí automatické komplexní posouzení žadatele, je dle žalobkyně celkové vyhodnocení dané úvěrové žádosti.

3. Na výzvu soudu žalobkyně dne 28. 2. 2023 žalobkyně sdělila, že součástí úvěrové jistiny jsou měsíční poplatky za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši 29 Kč měsíčně, poplatky za výběr hotovosti ve výši 80 Kč za výběr a poplatky za zaslání výpisu ve výši 50 Kč za výpis. Žalobkyně současně sdělila, že ona ani její právní předchůdkyně nedisponujíc výpisem z interního schvalovacího IS, který zmínila v předchozím vyjádření.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to rámcovou smlouvu o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne [datum], smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informace o zprostředkovateli, kopii OP žalovaného, produktové podmínky pro revolvingové úvěry, všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 12. 2016, sazebník pro úvěry platný od 13. 11. 2019, úvodní dopis ze dne 31. 12. 2019, výpis z úvěrového účtu, odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 28. 6. 2022, smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2022 vč. příloh), potvrzení o připsání úplaty a účinnosti postoupení ze dne 4. 8. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 8. 8. 2022, poštovní podací arch ze dne 8. 8. 2022, předžalobní výzvu ze dne 22. 8. 2022 a poštovní podací arch ze dne 23. 8. 2022. Soud si na návrh žalobkyně vyžádal informaci od [příjmení], zájmového sdružení právnických osob, o tom, zda Banka v jejich registru prověřovala dne [datum] žalovaného.

6. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Rámcová smlouva o poskytování bankovních produktů a služeb [číslo] ze dne [datum], na základě které Banka deklarovala připravenost nabízet žalovanému bankovní služby v rozsahu dle aktuální nabídky, rámcová smlouva dále upravuje způsob uzavírání jednotlivých smluv. Dále předložila Žádost/ Smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum], Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Dále obsahuje osobní údaje žalovaného vč. údaje o bydlení, vyživovacích povinnostech, zaměstnání a příjmů. Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč s měsíční splátkou 5 % z dlužné částky, sjednaná roční úroková sazba činí 23,76 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 32,51 %. Součástí smluvních ujednání je i specifické čerpání úvěru na pořízení předmětu financování u zprostředkovatele za cenu 9 999 Kč, tuto částku měl žalovaný splatit v 11 měsíčních splátkách ve výši 999 Kč počínaje 17. 1. 2020. Nedílnou součástí Smlouvy jsou i Produktové podmínky pro revolvingové úvěry, které vydává Banka a Sazebník platný od 13. 11. 2019. Parametry poskytnutého úvěru jsou obsaženy rovněž ve Formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Oznámením ze dne 31. 12. 2019 Banka oznámila žalovanému zřízení úvěrového účtu [číslo]. Dopisem ze dne 28. 6. 2022 odstoupila Banka od úvěrové smlouvy [číslo] z důvodu prodlení žalovaného se splácením. Historie čerpání úvěru a jeho splácení je patrná z předloženého výpisu k úvěru a je v souladu s žalobními tvrzeními. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2022. Úplata za postoupení pohledávek byla připsána na účet Banky dne 4. 8. 2022, a tím nabyla smlouva o postoupení pohledávek účinnosti. Z přílohy této smlouvy vyplývá, že byla postoupena i pohledávka za žalovaným vyplývající ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem oznámením ze dne 8. 8. 2022, které bylo prokazatelně odesláno žalovanému téhož dne. Předžalobní výzva ze dne 22. 8. 2022 byla žalovanému zaslána prokazatelně 23. 8. 2022. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.

7. Ze sdělení [příjmení], zájmového sdružení právnických osob, soud zjistil, že dne [datum] Banka v jejich registru žalovaného neprověřovala.

8. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

9. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

11. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 o. z.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ 13. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

14. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou včetně dodatku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v částce 9 999 Kč a otevřen úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtách stanovených Smlouvou. Ze sdělení žalobkyně i výpisu z úvěrového účtu vyplývá, že žalovaný vyčerpal částku 9 999 Kč na nákup zboží u zprostředkovatele a částku 36 353,34 Kč vyčerpal v rámci revolvingového úvěru. V souvislosti se Smlouvou pak uhradil celkem částku 50 637 Kč Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.

15. Žalobkyně soudu skutkově popsala, jakým způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalovaného, nebyla však schopná předložit výsledek tohoto vyhodnocení, na který ve svém vyjádření odkazovala. Rovněž se neprokázalo její tvrzení, že Banka žalovaného prověřovala v registru [příjmení]. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení, resp. že jí navržené důkazy neprokazují tvrzené skutečnosti. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7. 5. 2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019.

16. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému v celkové výši 46 352,34 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně (Bance) uhradil celkovou částku 50 637 Kč, soud tedy dospěl závěru, že částka 46 352,34 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena, tato částka již však byla žalovaným uhrazena Bance, neboť částka uhrazená žalovaným v souvislosti s poskytnutým úvěrem výši jeho bezdůvodného obohacení převyšuje. Z toho důvodu soud žalobu zamítl, neboť veškeré další nároky, které žalobkyně v tomto řízení uplatnila, vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.