22 C 195/2024
č. j. 22 C 195/2024-13
V PLATNOSTICitované zákony (8)
Plný text
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobce: označení žalobce , IČO číslo sídlem adresa zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: označení žalovaného , narozený datum bytem adresa pro zaplacení 3 596 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 596 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 1. 3. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, když žalovaný dne , datum, poškodil majetek žalobce – výplň vstupních dveří na domě , adresa, a způsobil škodu ve výši 3 596 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit způsobenou škodu v dohodě o náhradě škody uzavřené dne , datum, ve splátkách, a to částky 596 Kč do 18. 12. 2023 a dále po 1 000 Kč do 15. 1. 2024, 15. 2. 2024 a 18. 3. 2024, pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný ničeho neuhradil, celý dluh se tak stal splatným dne 19. 12. 2023. Žalovaný byl marně vyzýván k úhradě ve lhůtě do 29. 2. 2024.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Z dohody o náhradě škody datované dne , datum, uzavřené mezi žalobcem zastoupeným starostou , jméno FO, a žalovaný soud zjistil, že žalovaný uznal škodu ve výši 3 596 Kč, kterou způsobil žalobci tím, že úmyslně poškodil výplň vstupních dveří v bytovém domě , adresa, . Poškození bylo zjištěno dne , datum, hlídkou městské policie, událost byla řešena městskou policií , město, po č.j. , číslo, . Součástí dohody byl i splátkový kalendář odpovídající skutkovým tvrzením žalobce v žalobě, který byl sjednán pod ztrátou výhody splátek. Z tvrzení žalobce a absence tvrzení žalovaného o opaku má soud za prokázané, že žalovaný žádnou ze splátek neuhradil.Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Vlastnické právo žalobce k domu na adrese , adresa, a tedy i k jeho součástem, je právem absolutním. Žalovaný poškozením vstupních dveří v tomto domě do tohoto absolutního práva žalobce zasáhl, a má tedy povinnost nahradit způsobenou škodu, jejíž výše vyplývá jednak z předložené faktury, jednak z dohody o náhradě škody, kterou účastníci uzavřeli a kterou žalovaný nedodržel, když nezaplatil jedinou ze sjednaných splátek.Žalobci se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud proto rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 546 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 596 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 600 Kč ve výši 546 Kč.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.