22 C 236/2024

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 29 408,66 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 3. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 655,34 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 29 408,66 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 21. 10. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , (dále jen „, Anonymizováno, “) smlouvu o úvěru (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytl , Anonymizováno, žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, , se splatností 20. 10. 2023. Žalovaný se zavázal za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 11 408,66. Žalovaný úvěr ani poplatek za jeho poskytnutí neuhradil řádně a včas, a to na ani na základě předžalobní upomínky ze dne 27. 8. 2024. K uzavření Smlouvy došlo prostředky komunikace na dálku. Pohledávku za žalovaným nabyla žalobkyně na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum2. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil.

3. Soud provedl ve věci dokazování, přičemž z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , číslo, (dále jen „Smlouva“) a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že dne , datum, byla mezi žalovaným a společností , Anonymizováno, uzavřena Smlouva o úvěru, kdy za žalovaného je zde namísto podpisu uvedeno jméno a příjmení žalovaného, datum , datum, a SMS kód. Ve Smlouvě se , Anonymizováno, zavazuje žalovanému poskytnout finanční prostředky ve výši 18 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na bankovní účet č. , č. účtu, , žalovaný se zavazuje za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 11 408,66 Kč a splatit úvěr spolu s poplatkem a úrokem ve výši 12% ročně nejpozději do 20. 10. 2023 ve 12 měsíčních splátkách po 2 537 Kč, roční procentní sazba nákladů spotřebitelského úvěru dle Smlouvy činí 2 50,19 %. Celkem měl žalovaný uhradit částku 30 448 Kč. Dle potvrzení o platbě byla částka ve výši 18 000 Kč identifikovaná ve zprávě pro příjemce jako „, Anonymizováno, odeslána dne , datum, na účet č. , č. účtu, . Ze sdělení MONETA Money Bank, a.s. vyplývá, že majitelem tohoto účtu byl až do 2. 4. 2024, kdy došlo k jeho zrušení, žalovaný, a na tomto účtu je dne , datum, evidována příchozí platba od , Anonymizováno, ve výši 18 000 Kč. Dle Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi , Anonymizováno, a žalobkyní a připojeného seznamu pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovaným vyplývající ze Smlouvy byla postoupena na žalobkyni. Z předžalobní upomínky datované dnem 27. 8. 2024, a z příslušného podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky 56 589,89 Kč do tří dnů s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud.

4. Soud dospěl k následujícím právním závěrům za použití těchto právních předpisů:

5. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

7. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019: „Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům – neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“9. Podle ustanovení § 2993 věty první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

10. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla Smlouvou uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně sjednaného poplatku ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze jistiny poskytnutého úvěru, Smlouvu soud považuje za neplatnou z níže popsaných důvodů.

12. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené poskytovateli úvěru v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově řádně nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem její předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru (skutková tvrzení žalobkyně byla v daném případě pouze obecného rázu bez uvedení konkrétních skutečností týkajících se žalovaného). Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.

13. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 18 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. - „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí: „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že žalobkyně vyplatila žalovanému převodem na bankovní účet částku ve výši 18 000 Kč, žalovaný žalobkyni neuhradil před podáním žaloby ničeho, částku 18 000 Kč tedy soud posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož: „Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě 3 dnů prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, písemnost byla žalovanému odeslána 27. 8. 2024, dle domněnky vyplývající z ustanovení § 573 o. z. se třetí pracovní den, tj. 30. 8. 2024, písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, lhůta pro plnění uplynula žalovaného dne 2. 9. 2024 a ode dne následujícího, tj. od 3. 9. 2024 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).

14. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky, tedy sjednaný poplatek za poskytnutí zápůjčky, smluvní pokuta a sjednané účelně vynaložené náklady za upomínání žalovaného uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze Smlouvy, která nebyla platně uzavřena (výrok II.).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 655,34 Kč, přičemž tato částka představuje 22,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 471 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 408,66 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.