Okresní soud v Sokolově · Rozsudek

22 C 249/2025

č. j. 22 C 249/2025-36

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-05-20 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSSO:2026:22.C.249.2025.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Sokolově rozhodl ve prospěch žalobkyně o povinnosti žalované zaplatit částku 31 983,29 Kč s příslušenstvím, včetně kapitalizovaných úroků a poplatků, na základě prokázané smlouvy o úvěru a nedodržení splátek. Soud se opřel o § 2395 a § 2665 o. z., kterými potvrdil povinnost žalované splácet úvěr a úroky z něj, a uznal i nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Rozsudek zahrnoval i náhradu nákladů řízení ve výši 4 184 Kč, která byla určena podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a advokátního tarifu. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a proto byl soudní výrok vyhlášen bez jednání na základě předložených důkazů.

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 31 983,29 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 983,29 Kč s úrokem kapitalizovaným částkou 4 064,24 Kč, s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 686,35 Kč, s úrokem ve výši 13,90 % ročně z částky 29 983,29 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 983,29 Kč od 3. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 4 184 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 31 983,29 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného úvěru, který byl žalované poskytnut na základě Smlouvy o osobní kreditní kartě reg. Č. anonymizováno ze dne datum (dále též „Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly též Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, Podmínky k osobním kreditním kartám, Oznámení a Sazebník poplatků. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí. Na základě Smlouvy byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, a to na dobu neurčitou. Prostřednictví vydané kreditní karty tak byla žalovaná oprávněna opakovaně čerpat finanční prostředky z účtu č. č. účtu až do výše úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala vyčerpanou jistinu splácet v podobě minimální měsíční splátky ve výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru, to vše spolu se smluvenými úroky ve výši 13,9 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou měsíčních splátek, které nebyly hrazeny řádně a včas, žalobkyně proto dopisem ze dne 24. 4. 2025 zesplatnila ke dni 12. 5. 2025. Celková výše žalované pohledávky je složena z částky 29 983,29 Kč představující neplacenou jistinu a částky 2 000 Kč představující úvěrové poplatky (poplatky ve výši 500 Kč za upomínky ze dne 5. 11. 2024, 20. 11. 2024, 30. 11. 2024 a 31. 12. 2024), dále částky 4 064,24 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok z nesplacené jistiny ke dni 2. 7. 2025, částky 686,35 Kč představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny ke dni 2. 7. 2025, a také úroku ve výši 13,90 % ročně z částky 29 983,29 Kč (jistina) od 3. 7. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 983,29 Kč (jistina) do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku neuhradila přes opakované výzvy žalobkyně včetně zaslané předžalobní výzvy dne 16. 6. 2025. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalované je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaná ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila. Z listinných důkazů předložených žalobkyní došel k následujícím závěrům o skutkovém stavu věci. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne datum č. anonymizováno, Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, Standardních informací o spotřebitelském úvěru, Podmínek osobních kreditních karet, Oznámení o úrokových sazbách a Sazebníku má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec ve výši 30 000 Kč, který mohla žalovaná čerpat z účtu č. č. účtu. Před poskytnutím úvěru žalobkyně prověřila řádně úvěruschopnost žalované. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou, žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek v minimální výši 3 % z vyčerpané jistiny úvěru podle stavu ke dni vyhotovení výpisu z účtu ke kreditní kartě, a to při úroku 13,90 % ročně, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činí 14,77 %. Svou počítačově zpracovanou interní evidencí – viz historický výpis – žalobkyně prokázala, že žalovaná nehradila úvěr řádně a včas a žalobkyně tak odstoupila dopisem ze dne 24. 4. 2025 od Smlouvy a tzv. zesplatnila dluh žalované ke dni 12. 7. 2025. Žalovaná ani poté na svůj dluh ničeho neuhradila. K datu 2. 7. 2025 (datum pořízení historického výpisu) činí dluh žalované na jistině úvěru částku 29 983,29 Kč, na splatných úrocích částku 4 064,24 Kč, na úrocích z prodlení částku 686,35 Kč a na poplatcích částku 2 000 Kč – viz smluvní ujednání a sazebník poplatků. Z historického výpisu rovněž vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované upomínku při nedodržení splatnosti splátky úvěru, a to celkem ve 4 případech, za které naúčtovala žalované vždy poplatek 500 Kč. Předžalobní upomínka ze dne 16. 6. 2025 byla žalované prokazatelně odeslána dne 17. 6. 2025. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle § 2665 a § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), tedy podle právní úpravy úvěru. Podle § 2665 o. z. „Ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.“ Podle § 2395 o. z. platí: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ V daném případě žalobkyně prokázala, že se žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru o shora citovaném obsahu a že žalované poskytla sjednané prostředky. Prokázáno také bylo, že žalovaná úvěr řádně nesplatila, když ke dni 2. 7. 2025 činil dluh žalované na jistině úvěru částku 29 983,29 Kč a na úrocích částku 4 064,24 Kč. Co se týká žalovaných poplatků, pak bylo prokázáno odeslání upomínek, a to celkem ve 4 případech, z nichž žalobkyně požadovala uhrazení poplatků po 500 Kč. Po zesplatnění žalovaná dle tvrzení žalobkyně ničeho neuhradila, žalovaná tyto skutečnosti v průběhu řízení nevyvrátila. Proto soud uzavřel, že žalobkyně má právo na zaplacení částky 31 983,29 Kč, což je nezaplacená jistina poskytnutého úvěru a dlužné poplatky, spolu s kapitalizovanými úroky ke dni zesplatnění Smlouvy ve výši 4 064,24 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 686,35 Kč vyčísleného ke dni 2. 7. 2025, a dále úrokem z úvěru z částky 29 983,29 Kč, který od 3. 7. 2025 požadovala žalobkyně ve výši 13,90 % ročně. Uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení soud posoudil podle § 1970 o. z., podle něhož: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní není v rozporu s § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů soud rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 184 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 280 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 31 983,29 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.