22 C 251/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro 3 124 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 124 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 000 Kč od 11. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala zaplacení pohledávky vzniklé ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. anonymizováno, kterou dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „věřitel“) se žalovanou. Na základě této smlouvy byl žalované dne 8. 2. 2025 poskytnut převodem na její bankovní účet č. č. účtu úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit jednorázově nejpozději do 10. 3. 2025 spolu se sjednaným úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru. Žalovaná však svou povinnost nesplnila, když na vyčerpaný úvěr neuhradila ničeho, a proto se dostala do prodlení dne 11. 3. 2025. V důsledku prodlení žalované žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení jistiny úvěru ve výši 2 000 Kč, dále poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč a úroku ve výši 60 Kč. Současně požaduje zaplacení smluvní pokuty odpovídající sazbě 0,1 % denně z jistiny úvěru za období od 11. 3. 2025 do 29. 8. 2025 v konečné výši 344 Kč. Kromě toho se žalobkyně dále domáhá zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 000 Kč od 11. 3. 2025 až do zaplacení. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena nejprve dne 20. 5. 2025 ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba, která ji dne 26. 5. 2025 postoupila žalobkyni. Ta žalovanou vyzvala k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 11. 6. 2025, žalovaná však dosud na svůj dluh ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalované je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaná ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum č. anonymizováno má soud za prokázané, že věřitel uzavřel se žalovanou dne smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalované dne 8. 2. 2025 bezúčelový úvěr ve výši 2 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalované č. č. účtu, uvedený ve smlouvě. Před poskytnutím úvěru věřitel prověřil řádně úvěruschopnost žalované, když vyšel z údajů o jejích příjmech a výdajích, osobním a rodinném stavu – viz potvrzení o editaci profilu klienta. Žalovaná se zavázala úvěr splatit nejpozději do 10. 3. 2025 spolu s úrokem 36,50 % ročně (tj. 60 Kč) a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč, roční procentní sazba poskytnutého spotřebitelského úvěru činila 5 395,58 %. Pro případ prodlení žalované bylo mezi věřitelem a žalovanou sjednáno oprávnění věřitele požadovat po žalované úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny, maximálně až do výše poloviny vyplaceného úvěru. Žalovaná nedostála uvedené smluvní povinnosti, když nevyčerpaný úvěr neuhradila dosud ničeho. Dluh žalované proto sestává z dlužné jistiny 2 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 720 Kč, smluvního úroku ve výši 60 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za období od 11. 3. 2025 do 29. 8. 2025 v celkové výši 344 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena věřitelem na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 5. 2025 společnosti právnická osoba, která jí následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2025 postoupila žalobkyni. Předžalobní upomínka ze dne 9. 6. 2025 byla žalované prokazatelně odeslána dne 11. 6. 2025. Smlouva uzavřená mezi věřitelem a žalovanou je dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Věřitel na základě smlouvy poskytl žalované úvěr a žalovaná byla povinna fakticky vyčerpaný úvěr splatit v souladu se smlouvou a § 2399 o. z. ve sjednaných termínech splatnosti, a to včetně sjednaných úroků dle § 2395 o. z. a poplatků. Povinnost žalované k úhradě smluvní pokuty vyplývá z ujednání smlouvy a odpovídá ust. § 2048 o. z. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení úvěru, poplatků, smluvní pokuty, úroku z úvěru či úroku z prodlení ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) o. s. ř. ležela na žalované, která však ani jednu z těchto povinností nesplnila. Soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl, v rozsahu uvedeném pod bodem I. výroku včetně úroků z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když žalované uložil povinnost plnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 124 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.