22 C 4/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou údaje o zástupci pro určení výživného na rozvedenou manželku

I. Žalovaný je povinen platit žalobkyni výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně, splatné vždy do každého posledního dne v měsíci, počínaje dnem 12. 1. 2022.

II. Dluh na výživném za období od 12. 1. 2022 do 30. 9. 2022 ve výši 26 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč společně s běžným výživným s tím, že v případě nezaplacení jediné splátky stává se splatný celý dluh.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice do pokladny Okresního soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 12. 1. 2022 domáhala stanovení povinnosti žalovanému hradit jí, jako rozvedené manželce, výživné počínaje dnem 1. 9. 2021 ve výši 6 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že dne 30. 4. 1993 účastníci uzavřeli před [stát. instituce] manželství, které bylo dne 1. 6. 2021 zdejším soudem pravomocně rozvedeno, a to rozsudkem č. j. 8 R 78/2021-21, přičemž účastníci přestali jako manželé žít ode dne 30. 9. 2017, kdy se žalobkyně ze společné domácnosti odstěhovala. Žalobkyně je dle posudku o invaliditě OSSZ ode dne 30. 12. 2014 invalidní, kdy se jedná o invaliditu I. stupně. Dle posudku se její pracovní schopnost snížila o 45%. Žalobkyně pobírá invalidní důchod, který činí 7 000 Kč měsíčně. Zdravotní problémy žalobkyně však začaly dříve, minimálně již od roku 2006, od kdy pravidelně navštěvuje psychiatrickou ordinaci [anonymizováno] [příjmení]. V současné době je zdravotní stav žalobkyně ještě horší, od lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] má doporučen šetřící režim dolní končetiny, kdy se má vyvarovat klekání a dlouhodobého stání a do budoucna není vyloučena totální endoprotéza. O zhoršení zdravotního stavu svědčí i další lékařské zprávy. Zhoršený zdravotní stav neumožňuje žalobkyni zaměstnání na hlavní pracovní poměr s pracovní dobou 40 hodin týdně, přesto se snaží pracovat na zkrácený úvazek 20 hodin týdně u společností [právnická osoba], kde pobírá 7 800 Kč měsíčně, což představuje cca 6 000 Kč čistého příjmu. Žalobkyně k tomu uvedla, že zkoušela dva dny pracovat na plný úvazek, ale to jí její zdravotní stav neumožnil. Žalobkyně je přesvědčena, že proto, aby zvýšila svou majetkovou sféru, kdy se nechala zaměstnat, udělala vše. Současný zaměstnavatel zaměstnává osoby se sníženou pracovní schopností, chápe i náhle změny zdravotního stavu svých zaměstnanců, když žalobkyně např. někdy musí k lékaři i třikrát týdně, vychází jim vstříc. Žalovaný byl o zhoršení zdravotního stavu žalobkyně od počátku informován, a proto uzavřel s žalobkyní dohodu, na základě které jí hradil od 1. 7. 2019 výživné na manželku ve výši 8 000 Kč. Ke dni sepsání žaloby (27. 9. 2021) činil dluh na tomto výživné 7 600 Kč. Uzavření dohody ohledně výživného pro rozvedenou manželku žalovaný po rozvodu manželství účastníků odmítl. Pravidelné výdaje žalobkyně činily v době sepsání žaloby: nájemné ve výši 5500 Kč, zálohy na plyn ve výši 600 Kč, zálohy za elektřinu ve výši 800Kč, náklady na telefon, televizi a internet ve výši 1300 Kč, cestovné do zaměstnání ve výši 800 Kč, náklady na léky ve výši 500Kč, vitamíny, potravinové doplňky k lékům ve výši 400 Kč, strava v minimální výši 4000 Kč, drogistické a hygienické potřeby ve výši 1000 Kč, oblečení a obuv ve výši minimálně 1 000 Kč, celkem tak má měsíční výdaje ve výši 15 900 Kč, kdy se jedná pouze o ty nejnutnější a nejzákladnější platby, ve výčtu tak nejsou uvedeny nahodilé platby či výdaje. Pravidelný příjem žalobkyně je však ve výši 13 000 Kč, žalobkyně je tedy pravidelně měsíčně ve ztrátě minimálně 3000 Kč, kdy žalobkyně tuto situaci řeší tak, že si půjčuje od svých známých či jí finančně vypomáhají dospělé děti účastníků. Žalobkyně je proto přesvědčená, že jako rozvedená manželka není schopná se sama živit, kdy tato její neschopnost má svůj původ v manželství.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť placení výživného po něm nelze spravedlivě požadovat, a to z důvodu věku a zdravotního stavu. Žalovanému je 61 let, je blízko důchodovému věku, má zdravotní problémy, odpovědnost za splacení úvěrů pocházejících z manželství mu však nedovolí přestat pracovat, neboť chce předejít případným exekucím. Byla to navíc žalobkyně, kdo před více než 5 lety opustil společnou domácnost a žalovaný jí poté po dobu 3 let hradil výživné ve výši 8 000 Kč, domnívá se proto, že jeho podpora žalobkyni již byla dostatečná. Žalovaný se domnívá, že by žalobkyně měla nést svůj díl zodpovědnosti za následky svého rozhodnutí opustit společnou domácnost při vědomí svého zdravotního stavu a potřeby financovat samostatný život. Žalovaný dále uvádí, že psychické problémy, které měla žalobkyně, pochází z jejího předchozího vztahu, kdy byla fyzicky týrána. Dále uvedl, že žalobkyně měla v roce 2020 nebo 2021 podstoupit operaci očních víček na plastické chirurgii, kdy okolnosti operace a její financování mu nejsou známy. Ke svým poměrům uvedl, že vlastní rodinný dům v [obec], kdy se jedná o patrový dům o dispozici 6+1, přičemž poslední odhad ceny před 10 lety byl asi 980 000 Kč, v domě žije sám. Dále vlastní potřeby pro podnikání, 3 garáže v [obec], které využívá jako sklady. Vlastní také osobní automobil tovární značky Cadilac, r.v. 2005, jeho zůstatková hodnota je asi 80 000 Kč, a osobní automobil zn. Renault Grand Espace, r.v. 2002, který je v současné době nepojízdný. Dříve vlastnil ještě motorku, kterou před 3 lety prodal. Od září 2021 již nedojíždí za prací do Německa, ale pracuje na území České republiky, přičemž vykonává stále stejnou činnost, když podniká v oboru svářečské, montážní a zámečnické práce. Žalovaný uvedl, že pracuje pouze pro jednoho obchodního partnera, množství zakázek nemůže ovlivnit. Průměrný příjem za období ledna až července 2022 měl 78 050 Kč. V měsících, kdy fakturovaná částka přesahovala 100 000 Kč, bylo velké množství práce, kdy se pracovalo celý měsíc bez možnosti volna. Jeho výdaje nezbytné pro výkon podnikatelské činnosti činí měsíčně celkem 24 499 Kč (sociální pojištění 3 165 Kč, zdravotní pojištění 2 624 Kč, mobilní telefon 3 814 Kč, nájem lahve na plyn 206 Kč, palivo do vozu 12 000 Kč, pojistky dvou automobilů 2 250 Kč, pojistka pro případ škody 440 Kč). Dále má žalovaný výdaje se splátkami úvěrů vzniklé za trvání manželství s žalobkyní a to splátky dvou úvěrů [jméno] 3 056 Kč, 19 977 Kč a 10 000 Kč, přičemž žalobkyně se na jejich úhradě nikterak nepodílí. Ostatní běžné výdaje spojené s provozem domácnosti činí 14 580 Kč (elektřina 6 500 Kč, voda + odpady 533 Kč, dřevo na topení 4 166 Kč a životní pojištění 3 381 Kč. Žalovanému zbývá měsíčně částka 5 938 Kč na běžné měsíční provozní výdaje (strava, drogerie, léky, ošacení, běžná údržba domů). Ke sjednaným úvěrům žalovaný uvedl, že se jednalo o úvěr u [jméno] [příjmení] na částku 777 000 Kč, který sjednal v květnu 2018, který by měl doplatit asi v dubnu 2023, neboť z důvodu Covidu došlo k prodloužení doby splácení, a o úvěr na částku 225 000 Kč, který sjednal v prosinci 201, těmito úvěry refinancoval předchozí úvěry. Částka 10 000 Kč představuje splátky kreditní karty, na které je aktuálně dluh asi 88 000 Kč, kterou čerpal v době Covidu peníze na úhradu výživného pro žalobkyni. Následkem své profese trpí šedým a zeleným zákalem na obou očích, když s pravým okem již podstoupil operaci, levé oko bude operováno v nejbližší době, dále se asi rok léčí na urologii z důvodu zhoršené funkce levé ledviny, což ho limituje v tom směru, že nemůže vykonávat práci v chladu, z toho důvodu zvažuje odchod do předčasného důchodu. Žalovaný měl také před 5 lety pracovní úraz a do dnešního dne řeší problémy s kolenem.

3. V průběhu řízení žalobkyně uvedla, že jí byla ke dni 18. 1. 2022 přiznána invalidita II. stupně. Žalobkyně rovněž v průběhu řízení podstoupila operaci kolene, od 16. 8. 2022 je v pracovní neschopnosti, která ke dni rozhodnutí soudu nebyla ukončena. Žalobkyně má rovněž indikovanou komplexní lázeňskou péči. Za měsíc září jí byla vyplacena nemocenská ve výši 5 000 Kč. Dále žalobkyně uvedla, že v průběhu roku došlo k navýšení žalobkyní uváděných nákladů, a to nájemného na 6 000 Kč, záloh na elektřinu na 1 000 Kč, cestovné do zaměstnání na 1 200 Kč, náklady na léky na 700 Kč, vitamíny a potravinové doplňky k lékům na 600 Kč a náklady na stravu (nejen v důsledku inflace, ale i skutečnosti, že žalobkyni byla doporučena bílkovinová dieta – tzn. větší přísun bílkovin v každé porci jídla) na 5 000 Kč. Ostatní náklady zůstaly beze změny.

4. K půjčkám, které žalovaná splácí a které mají mít původ za trvání manželství, žalobkyně uvedla, že s žalovaným v žádném bankovním ústavu nebyla, aby jako manželka souhlasila či se stala ručitelem nebo spoludlužníkem těchto finančních prostředků. Potvrzuje, že za ní žalovaný na jaře 2018 přišel s tím, aby mu podepsala smlouvu o úvěru na částku 600 000 Kč, žalobkyně to však odmítla. V rámci vyjádření k úvěrovým smlouvám předložených žalovaným, uvedla, že co se týká účelů úvěrů, pak ví, že částku 300 000 Kč si manžel půjčil pro kamaráda, ani neví, zda ji manželově splatil, částka 80 000 Kč byla pro manžela na dopravu a splácení úvěrů a částku 30 000 Kč po vyčerpání vezla do banky a vložila na manželův účet. Dále uvedla, že poté, co jí byl zpětně vyplacen invalidní důchod v částce asi 20 000 Kč, když s touto částkou počítala pro malíře na vymalování domu, tuto částku půjčila žalovanému na cestu do Francie, kam odjel pracovně asi na 4 měsíce, manžel jí tuto částku odmítl vrátit s tím, že jí předtím živil, a nechal ji tak zcela bez prostředků, malíře musela zrušit a s penězi na jídlo jí pomohla kamarádka.

5. K důvodu, proč opustila společnou domácnost, žalobkyně uvedla, že to byla výbušná a agresivní povaha žalovaného, kdy často řval, mlátil do věcí, např. rozmlátil kuchyňskou linku. K odchodu se odhodlala s podporou dětí, které ji přesvědčily, že má ještě právo žít a plnit si své sny. Manžel jí za dobu společného soužití posílal peníze na domácnost, tuto částku ale snižoval například s tím, že nakoupil v Německu. Žalobkyně tak neměla často peníze na potřeby dětí, dceři na maturitní ples musela našetřit z peněz, které jí manžel posílal na běžné výdaje, na mimořádné výdaje dětí nijak nepřispíval.

6. K otázkám společného soužití účastníků důvodům odchodu žalobkyně obžalovaného na finanční situaci rodiny vyslechl soud svědky, a to společné děti účastníků. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že je v současné době v kontaktu pouze se žalobkyní, se žalovaným se nestýká od prosince 2016, kdy se odstěhovala ze společné domácnosti. Ke vztahu účastníků uvedla, že doma byla napjatá atmosféra. Žalobkyně se snažila starat o dům. Když přišel žalovaný z práce, tak řval, rozbíjel věci, stávalo se to pravidelně, k fyzickému násilí ale nedocházelo, nebo si to aspoň nevybavuje. Žalovaný se vracel z práce podle toho, kde měl zrovna zakázku. Když pracoval poblíž, vracel se domů denně, ale jezdil i na montáže do zahraničí. (Anglie, Francie, Německo) a to se vracel méně často. K finanční situaci svých rodičů uvedla, že je jí známo, že žalovaný posílal žalobkyni nějaké peníze, nebylo to moc, musela si půjčovat od své kamarádky. Jednalo se o menší částky, např. na jídlo, na školní potřeby apod., které žalobkyně dle domluvy vracela. Dokud ještě žili, tak jí pomáhali i rodiče žalovaného. O domácnost se starala žalobkyně, a to i poté, co jí začaly zdravotní problémy. Bydleli v rodinném domě, rekonstrukce žádná neproběhla, dům je ve velmi špatném stavu, neudržovaný, nepořizovaly se nové věci. Celou dobu si žalobkyně přála novou kuchyňskou linku, na to ale nikdy nebyly peníze, žalovaný si ale koupil motorku. Od žalobkyně ví, že jí měl žalovaný říct, že jí tam nepatří ani to smetí na zemi. Takto se choval ke všem, všechno bylo jeho a jim nepatřilo nic. K finanční situaci účastníků dále uvedla, že půjčky si bral žalovaný, žalobkyně byla proti, Neví nic o tom, že by si žalobkyně brala nějakou půjčku od banky, nebo že by něco podepisovala. Svědkyně také popsala situaci, kdy po ní žalovaný chtěl, aby si ona sama vzala úvěr ve výši 750 000 Kč, neboť jemu zamítli žádost o konsolidaci půjček. Svědkyně přesně nevěděla, jaké výdělky měli účastníci, ale žalovaný vydělával víc a posílal žalobkyni peníze, když už žalobkyně nemohla pracovat, tak domácnost financovat žalovaný. K důvodům odchodu žalobkyně od žalovaného svědkyně uvedla, že ona sama to v domácnosti s žalovaným již nemohla vydržet a žalobkyně odešla na její popud poté, co došlo k situaci, která žalobkyni natolik„ semlela“, že chtěla spáchat i sebevraždu. Jednalo se o situaci, o které se svědkyně dozvěděla z doslechu od žalobkyně, že si žalobkyně vyřizovala invalidní důchod, po jeho přiznání jí byla zpětně vyplacena částka asi 25 000 Kč. Žalovaný jí požádal, aby mu jí půjčila, a když i chtěla vrátit, takto odmítl s tím, že ji přece živil. Poté odjel na montáž do Francie a nechal rodinu zcela bez peněz. Svědkyně dále k současné situaci žalobkyně uvedla, že jí sama občas pomáhá tím, že jí něco nakoupí. Společně s bratrem se jí složili na operaci očních víček, a to každý částkou 8 000 Kč jako dárek k narozeninám a Vánocům. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že je v současné době v kontaktu pouze s žalobkyní, s žalovaným se nestýká z důvodu ochladnutí vztahů, co se týká jeho příjmení, takto si změnil poté, co měl s žalovaným spor a ten mu řekl, že zneuctil jméno [celé jméno žalovaného]. V domě žalovaného bydlel do roku 2019, odstěhoval se v důsledku špatných vztahů. Ke vztahu svých rodičů uvedl, že neví, jak jejich vztah popsat, komunikovali spolu o praktických věcech, jako byl nákup, vaření a podobně. Pamatuje si, že řešili novou kuchyňskou linku, žalovaný přivedl projektanta, který udělal návrh, ale ten se nezrealizoval, neví z jakého důvodu. O financích účastníků nic neví, měli spory ohledně peněz. Po roce 2008 měly spory o to, jak s nimi žalobkyně hospodaří. Žalovaný žalobkyni posílal málo peněz, musela si půjčovat od rodinné známé. Nepamatuje si, že by mezi nimi docházelo k psychickému ani fyzickému násilí. Důvodem odstěhování žalobkyně bylo, že jí žalovaný řekl, že jí ani to smetí na zemi nepatří, ale přítomen u toho nebyl. Svědek dále uvedl, že operaci očních víček žalobkyně dostala od něj a jeho sestry jako dárek k narozeninám a Vánocům, zaplatil 8 000 Kč. Co se týká půjček, tak žalobkyně si dle svědka nepůjčovala, půjčoval si žalovaný. On sám jednou půjčil žalovanému 80 000 Kč, aby mohli odjet na montáž do Anglie, ty mu nevrátil. Svědek to bral tak, že je to v rodině. Se žalovaným svědek v minulosti pracoval, ale spolupráce skončila, protože od něj nedostával žádné zakázky, měli kvůli tomu spory. Svědek byl přítomen u toho, když účastníci řešili, jestli si vzít půjčku, žalobkyně to odmítala, ale žalovaný přesvědčil. Přímo u podpisu smlouvy ale svědek nebyl.

7. Z posudku o invaliditě ze dne 4. 2. 2015, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že výsledkem posouzení zdravotního stavu žalobkyně je závěr, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně je invalidní, přičemž jde o invaliditu prvního stupně, když její pracovní schopnost poklesla o 35 %. Dnem vzniku invalidity je 30. 12. 2014. Posudek měl platnost do 31. 1. 2018.

8. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 14. 4. 2015 soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5 118 Kč.

9. Z posudku o invaliditě ze dne 11. 12. 2019, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že výsledkem posouzení zdravotního stavu žalobkyně je závěr, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně je invalidní, přičemž jde o invaliditu prvního stupně, když její pracovní schopnost poklesla o 45 %. Dnem vzniku invalidity je 30. 12. 2014. Vzhledem k tomu, že není možné předpokládat posudkově významné zlepšení zdravotního stavu, žalované nebyla stanovena kontrola zdravotního stavu pro účely invalidity.

10. Z posudku o invaliditě ze dne 18. 1. 2022, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že výsledkem posouzení zdravotního stavu žalobkyně je závěr, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, žalobkyně je invalidní, přičemž jde o invaliditu prvního stupně, když její pracovní schopnost poklesla o 50 %. Dnem změny stupně invalidity je 18. 1. 2022. Žalobkyně je dle posudku schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti.

11. Z oznámení ČSSZ ze dne 17. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyni byl od zářijové splátky 2022 zvýšen invalidní důchod na částku 10 490 Kč.

12. Z dohody o změně pracovní smlouvy soud zjistil, že žalobkyně je od 12. 2. 2018 zaměstnána u společnosti [právnická osoba] jako montážní a manipulační dělník, a to na dobu neurčitou. S účinností od 1. 1. 2021 pracuje ve dvousměnném provozu s délkou pracovní doby 20 hodin týdně.

13. Ze skenů aplikace mobilního bankovnictví žalobkyně soud zjistil, že dne 10. 9. 2021 jí byl vyplacen invalidní důchod pro invaliditu 1. stupně ve výši 7 063 Kč a kde dni 24. 9. 2021 měla žalobkyně nastaveny měsíční trvalé příkazy na elektřinu ve výši 600 Kč, T-Mobile 1 120 Kč, televizi 135 Kč, plyn 300 Kč a nájem 5 500 Kč. Na dalších skenech byly uvedeny příchozí platby, které jsou dle tvrzení žalobkyně mzdou ze zaměstnání, a to dne 16. 9. 2021 částka 9 081 Kč, 15. 10. 2021 částka 9 431 Kč, dne 16. 11. 2021 částka 8 172 Kč, dne 16. 12. 2021 částka 9 957 Kč, dne 14. 1. 2022 částka 10 111 Kč, dne 16. 2. 2022 částka 9 817 Kč, dne 16. 3. 2022 částka 9 256 Kč, dne 19. 4. 2022 částka 10 193 Kč, dne 16. 5. 2022 částka 8 009 Kč, dne 15. 6. 2022 částka 9 807 Kč, dne 15. 7. 2022 částka 9 350 Kč a dne 16. 8. 2022 částka 10 308 Kč. Za poslední 2 dny měsíce srpna 2022 byla žalobkyni vyplacena nemocenská ve výši 364 Kč (182 Kč za den). Z potvrzení komerční banky soud zjistil, že žalobkyně má ke dni 24. 9. 2022 zřízen měsíční trvalý příkaz k úhradě elektřiny ve výši 1 000 Kč a k úhradě nájmu ve výši 6 000 Kč.

14. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 16. 7. 2020 soud zjistil, že žalobkyně navštívila ortopeda s bolestmi zad, kdy závěr lékaře byl VAS (Vertebrogenní algický syndrom). Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 2. 8. 2020 soud zjistil, že žalobkyně podstoupila vyšetření páteře na magnetické rezonanci. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 10. 12. 2020 soud zjistil, že žalobkyně bylo vyhodnoceno vyšetření kolene na magnetické rezonanci s tím, že při další kontrole na jaře 2021 bude domluven termín artroskopie. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 19. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně podstoupila operaci – artroskopii kolena. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 9. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně podstoupila kontrolu na revmatologii, kde se léčí pro revmatoidní artritidu a další zdravotní problémy. Udává zhoršení bolestí celého těla, je odeslána na další vyšetření. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 23. 8. 2021 soud zjistil, že žalobkyně je psychiatricky léčena od roku 2006 pro úzkostně depresivní symptomatologii. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 6. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně trpí chronickým postižením páteře s nutností trvalého vyloučení přetížení zad, zvedání těžších břemen, práce v chladu apod. Z neurologického hlediska jsou možnosti terapie limitované. Z lékařské zprávy MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 17. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně byla na kontrole po artroskopii levého kolene, bylo jí doporučeno šetřit končetinu, vyvarovat se klekání, přetěžování v rámci dlouhodobého stání s tím, že do budoucna nelze vyloučit totální endoprotézu. Z lékařské zprávy ze dne 17. 8. 2022 soud zjistil, že žalobkyně podstoupila dne 17. 8. 2022 ortopedickou operaci – UNI náhradu levého kolenního kloubu. Z lékařské zprávy ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně na očním oddělení konzultovala možnost operace horních a dolních víček z důvodu diagnózy blefarochlasis pal sup et inf. oc. utr, termín operace byl sjednán na 11.

12. Z příjmového dokladu ze dne 11. 12. 2020 žalobkyně uhradila částku za operaci horních a dolních víček.

15. Z daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2020 soud zjistil, že žalovaný přiznal celkové příjmy z podnikatelské činnosti za rok 2020 ve výši 930 327 Kč, výdaje související s těmito příjmy 777 695 Kč a dílčí základ daně tak činil 169 079 Kč.

16. Z faktur vystavených žalovaným odběrateli [právnická osoba] soud zjistil, že za měsíc leden 2022 fakturoval částku 66 500 Kč bez DPH, za měsíc únor 2022 částku 116 550 Kč bez DPH, za měsíc březen 2022 částku 113 050 Kč bez DPH, za měsíc duben 2022 částku 84 350 Kč bez DPH, za měsíc květen 2022 částku 56 350 Kč bez DPH, za měsíc červen 2022 částku 61 950 Kč bez DPH a za měsíc červenec 2022 částku 47 600 Kč bez DPH.

17. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl [anonymizována dvě slova] poskytnut úvěr ve výši 777 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit ve 48 měsíčních splátkách po 19 977 Kč, a dále revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 40 000 Kč.

18. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl [anonymizována dvě slova] poskytnut úvěr ve výši 225 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit v 96 měsíčních splátkách po 3 056 Kč, a dále revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 30 000 Kč.

19. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 11. 2014 soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalobkyni úvěr ve výši 80 000 Kč, která se jej zavázala uhradit v 71 anuitních splátkách po 1 638 Kč.

20. Ze smlouvy o úvěru ze dne 17. 10. 2014 soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalobkyni úvěr ve výši 30 000 Kč, která se jej zavázala uhradit ve 35 anuitních splátkách.

21. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 9. 10. 2012 soud zjistil, že [právnická osoba] umožnila žalovanému čerpat úvěrový limit až do výše 200 000 Kč formou povoleného přečerpání běžného účtu.

22. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 1. 2013 soud zjistil, že [právnická osoba] poskytla žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 500 000 Kč.

23. Z lékařských zpráv ze dne 23. 7. 2021 a 28. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný dochází na oční oddělení nemocnice v [obec] s glaukomem (zelený zákal). Z operačního protokolu soud zjistil, že žalovaný podstoupil dne 27. 4. 2022 operaci na oční klinice [anonymizováno] v [obec]. Z lékařské zprávy ze dne 27. 4 2022 vyplývá, že operace i pooperační reakce byly bez komplikací.

24. Z lékařských zpráv ze dne 9. 12. 2021 a 4. 4. 2022 vyplývá, že se žalovaný léčí na urologii.

25. Z lékařské zprávy Dr. [anonymizováno] ze dne 2. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný byl odeslán k artroskopii pravého kolene, která byla naplánována na 26. 8. 2019.

26. Z rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 6. 2021, č. j. 8 C 78/2021-21, který nabyl právní moci dne 17. 6. 2021, soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 30. 4. 1993 před [stát. instituce]. Návrh na rozvod manželství podal manžel dne 30. 4. 2021, manželka opustila společnou domácnost dne 30. 9. 2017, od té doby spolu nežili a nehospodařili. Příčinu rozvratu manželství spatřoval soud ve vzájemných komunikačních neshodách účastníků.

27. Skutečnosti týkající vlastnictví nemovitostí a motorových vozidel žalovaného prohlásili účastníci za nesporné.

28. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a výslechu svědků dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Manželství účastníků trvalo od 30. 4. 1993 do 17. 6. 2021. V průběhu manželství žalovaný často jezdil pracovat do zahraničí, dosahoval vyšších příjmů, než žalobkyně, která pečovala o děti a společnou domácnost. Finanční příspěvky žalovaného žalobkyni na chod domácnosti a péči o děti nebyly vždy dostatečné, což žalobkyně řešila drobnými půjčkami od rodinné známé, případně jí pomáhali rodiče žalovaného. Pokud byly účastníky čerpány úvěry u bankovních institucí, pak jejich iniciátorem byl žalovaný. Soud má za prokázané, že důvodem odchodu žalobkyně ze společné domácnosti bylo chování žalovaného, a to včetně jeho přístup k zajištění základních potřeb členů jeho rodiny. Soud ohledně těchto zjištění vycházel z výpovědí svědků, zejména dcery účastníků, když jejich výpovědi považoval za spontánní a věrohodné, a žalovaný rovněž skutečnosti týkající se společného soužití účastníků, které svědci uváděli, nijak nerozporoval. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že v září 2017 žalobkyně opustila společnou domácnost a od 1. 7. 2019 žalovaný hradil žalobkyni výživné ve výši 8 000 Kč měsíčně. Co se týká zdravotního stavu žalobkyně, tak soud má za prokázané, že nejpozději od roku 2006 dochází žalobkyně do psychiatrické ambulance, později se přidaly i problémy neurologické a ortopedické. Z posudků ČSSZ vyplývá, že žalobkyně je od 30. 12. 2014 invalidní, neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost nejdříve o 35 % (invalidita I. stupně), dle posudku ze dne 11. 12. 2019 o 45% (invalidita I. stupně) a dle posudku ze dne 18. 1. 2022 o 50% (invalidita II. stupně). Žalobkyně pobírala v září 2021 invalidní důchod ve výši 7 063 Kč měsíčně, od září 2022 ve výši 10 490 Kč měsíčně. Schopnost vykonávat výdělečnou činnost je u žalobkyně značně omezená, přesto je zaměstnána jako montážní a manipulační dělnice na zkrácený úvazek 20 hodin týdně s průměrným měsíčním příjmem 9 500 Kč. Dne 16. 8. 2022 podstoupila operaci kolena, po které je v dlouhodobé pracovní neschopnosti a pobírá nemocenskou 182 Kč denně. Nezbytné měsíční výdaje žalobkyně činí 18 400 Kč. K majetkovým poměrům žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný vlastní rodinný dům v [obec] o dispozici 6+1, který obývá sám, dále 3 garáže v [obec] a 2 osobní vozidla, z nichž jedno je nepojízdné. Z faktur předložených žalovaným má soud za prokázané, že žalovaný v měsících leden až červenec dosahoval průměrného příjmu 78 050 Kč. Žalovaný má náklady nezbytné pro výkon podnikatelské činnosti ve výši 24 499 Kč měsíčně, náklady spojené s provozem domácnosti 11 199 Kč a hradí si životní pojištění 3 381 Kč. Žalovaný dále splácí úvěry, a to kreditní kartu částkou 10 000 Kč měsíčně, kdy aktuální zůstatek v době rozhodování soudu činil 88 000 Kč, a dále úvěry od [anonymizována dvě slova] – jeden ve výši 777 000 Kč s měsíční splátkou 19 977 Kč, který by měl být doplacen v dubnu 2023, a druhý ve výši 225 000 Kč s měsíční splátkou 3 056 Kč, který by měl být doplacen v prosinci 2025. Co se týká zdravotního stavu žalovaného, pak soud má za prokázané, že žalovaný se poslední rok léčí na urologii, podstoupil operaci glaukomu jednoho oka bez komplikací a v roce 2019 byl indikován k artroskopii pravého kolene.

29. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

30. Podle ustanovení § 760 odst. 1 o. z. není-li rozvedený manžel schopen sám se živit a tato jeho neschopnost má svůj původ v manželství nebo v souvislosti s ním, má vůči němu jeho bývalý manžel v přiměřeném rozsahu vyživovací povinnost, lze-li to na něm spravedlivě požadovat, zejména s ohledem na věk nebo zdravotní stav rozvedeného manžela v době rozvodu nebo skončení péče o společné dítě rozvedených manželů. Podle odst. 2 téhož ustanovení při rozhodování o výživném nebo o jeho výši vezme soud zřetel, jak dlouho rozvedené manželství trvalo a jak dlouho je rozvedeno, jakož i zda a) si rozvedený manžel neopatřil přiměřené zaměstnání, přestože mu v tom nebránila závažná překážka, b) si rozvedený manžel mohl výživu zajistit řádným hospodařením s vlastním majetkem, c) se rozvedený manžel podílel za trvání manželství na péči o rodinnou domácnost, d) se rozvedený manžel nedopustil vůči bývalému manželu nebo osobě mu blízké činu povahy trestného činu, nebo e) je dán jiný obdobně závažný důvod. Podle odst. 3 téhož ustanovení pro vyživovací povinnost rozvedených manželů platí obdobně obecná ustanovení o výživném.

31. Podle ustanovení § 761 odst. 1 se rozsah vyživovací povinnosti a způsob poskytování výživného řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů; ujednají-li si, že se výživné nahradí odbytným, zanikne právo rozvedeného manžela na výživné poskytnutím odbytného. Podle odst. 2 téhož ustanovení nedojde-li k dohodě rozvedených manželů o výživném, může potřebný bývalý manžel navrhnout, aby o vyživovací povinnosti druhého manžela rozhodl soud.

32. Podle ustanovení § 922 odst. 1 věty první před středníkem o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

33. V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba je co do základu nároku žalobkyně důvodná. Účastníci byli manželé 28 let, rozvedeni jsou 1 rok, žalobkyně řeší zdravotní problémy od roku 2006, jejichž postupné zhoršování vedlo ke vzniku invalidity ke dni 30. 12. 2014, a její stav se nadále zhoršuje, o čemž svědčí postupně se zvyšující míra poklesu její pracovní schopnosti (aktuálně 50 %). Žalobkyně vykonává výdělečnou přiměřenou jejímu zdravotnímu stavu, výdělek spolu s vypláceným invalidním důvodem však nestačí na pokrytí jejích základních životních potřeb. Žalobkyně tak není schopná se sama živit a tato neschopnost má svůj původ v souvislosti s manželstvím, v daném případě se pak jedná o souvislosti časovou, když vznik invalidity žalobkyně spadá do doby trvání manželství, a žalovaný má proto vůči ní vyživovací povinnost, neboť soud dospěl k závěru, že vzhledem ke skutečnosti, že důvodem pro odchod žalobkyně ze společné domácnosti bylo chování žalovaného, a žalovaný, přes své zdravotní problémy, je schopen dosahovat nadprůměrných příjmů, které jsou několikanásobně vyšší než příjmy žalobkyně, navíc jeho majetkové poměry, kdy vlastní několik nemovitostí a motorových vozidel, jsou podstatně lepší, než poměry žalobkyně, lze po něm spravedlivě požadovat, aby výživné žalobkyni poskytoval. Co se týká výše stanoveného výživného, pak tu zákon definuje jako přiměřenou výživu, která podle ustálené soudní praxe neznamená pokrytí jen zcela nezbytných potřeb, ale i uspokojování dalších osobních potřeb. Rozvedený manžel však nemá právo na zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň, jako mají manželé, jejichž manželství trvá (srov. Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655−975), 2. vydání, 2020, s. 439 - 444: M. Hrušáková, M. Kornel, T. Kyselovská). Při úvahách o výši výživného tak soud vycházel jednak z prokázaných příjmů žalobkyně, u kterých došlo od podání žaloby k navýšení, a to v případě důchodu od září 2022 na částku 10 490 Kč, tak z jejích nezbytných nákladů, u kterých od doby podání došlo rovněž k nárůstu na částku 18 400 Kč, zohlednil přitom i skutečnost, že žalobkyně je od srpna 2022 v dlouhodobé pracovní neschopnosti s příjmem cca 5 500 Kč měsíčně, a dospěl k závěru, že částka zajišťující přiměřenou výživu žalobkyně odpovídá 3 000 Kč měsíčně. Nárok na výživné pak soud žalobkyni přiznal od okamžiku uplatnění nároku na výživné u soudu, tedy od 12. 1. 2022 (výrok I.). Dluh na výživném, který soud vyčíslil ke dni 30. 9. 2022, neboť splatnost výživného byla stanovena do posledního dne daného kalendářního měsíce, na částku 26 000 Kč umožnil soud žalovanému uhradit v pravidelných měsíčních splátkách po 1 300 Kč pod ztrátou výhody splátek (výrok II.).

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízen, neboť žalobkyně byla úspěšná pouze částečně a poměr úspěchu je tak u obou účastníků stejný (výrok III.).

35. Jelikož žalobkyně je dle § 11 odst. 2 písm. f) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích osvobozena od placení poplatků a soud jejímu návrhu částečně vyhověl, přechází poplatková povinnost v souladu s § 2 odst. 3 citovaného zákona na žalovaného. Soudní poplatek činí dle § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. a položky 7 písm. b) Sazebníku soudních poplatků, přílohy zákona č. 549/1991 Sb. 1 800 Kč, proto soud uložil žalovanému povinnost uhradit na účet Okresního soudu v Sokolově částku 500 Kč, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).