22 C 42/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 50 244,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 50 244,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 50 244,78 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 610 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 50 244,78 Kč s úrokem z prodlení s odůvodněním, že pracovníky společnosti , právnická osoba, bylo dne , datum, kontrolou č. , anonymizováno, v odběrném místě , adresa, , zjištěno, že žalovaný provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy, neboť byl zjištěn odběr elektřiny po porušení plomby na krytu svorkovnice elektroměru a připojení odběrného místa k síti NN, když následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny. Žalobkyně uvedla, že zástupcem provozovatele distribuční soustavy byla v uvedeném odběrném místě přerušena dodávka elektrické energie původnímu zákazníkovi na elektroměru v.č. , anonymizováno, se stavem VT 6 828 kWh. Dne 2. 5. 2024 byl pracovníky společnosti , právnická osoba, při kontrole odběrného místa zjištěn neoprávněný odběr elektřiny výše uvedeným způsobem, kdy stav elektroměru byl v době přerušení VT 10 819 kWh. Množství neoprávněně odebrané elektřiny je tak rozdílem stavů při odpojení odběrného místa a při následné kontrole, tedy 3 991 kWh. Výše škody způsobené neoprávněným odběrem elektrické energie pak představuje součin rozdílu stavů 3 991 kWh a ceny za 1 kWh stanovené vyhláškou č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (10,48385 Kč/kWh), celkem 41 841,05 Kč včetně DPH. Žalobkyni dále vznikl nárok na náhradu plateb na příkon v konečné výši 249,54 Kč a náhradu vynaložených nákladů na zjišťování neoprávněného odběru ve výši 8 154,19 Kč včetně DPH. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky vystavením faktury č. , anonymizováno, splatné dne 15. 9. 2025, žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně tak podanou žalobou uplatnila nárok na uhrazení částky ve výši 50 244,78 Kč, kterou žalovaný neuhradil ani přes žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.

3. Žalobkyně k žalobě doložila Smlouvu o připojení odběrného elektrického zařízení k distribuční soustavě nízkého napětí ze dne , datum, , protokol o kontrole odběrného místa ze dne , datum, , oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, výpočet náhrady za neoprávněný odběr, čestné prohlášení o úhradě nezbytně vynaložených nákladů společnosti , právnická osoba, , fakturu č. , anonymizováno, na částku 50 244,78 Kč splatnou dne 15. 9. 2025, upomínku k dlužné platbě ze dne 29. 9. 2025 a předžalobní upomínku ze dne 20. 10. 2025 včetně dokladu o odeslání.

4. Z doložených důkazů bylo prokázáno, že při kontrole odběrného místa dne , datum, bylo zjištěno, že na odběrném místě , adresa, prochází neměřená elektřina, čímž došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Z doloženého výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny vyplývá celková výše škody 50 244,78 Kč (41 841,05 Kč jako náhrada škody za neoprávněný odběr, 249,54 Kč za stálý měsíční plat za příkon a náhrada nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru ve výši 8 154,19 Kč). Celková vypočtená spotřeba 3 991 kWh byla stanovena za dobu trvání neoprávněného odběru ode dne přerušení dodávky v odběrném místě do zjištění neoprávněného odběru, tedy od 16. 2. 2024 do 2. 5. 2024. Náhradu škody uplatnila žalobkyně vůči žalovanému na základě uzavřené smlouvy o připojení předmětného odběrného místa k distribuční soustavě fakturou č. , anonymizováno, ze dne 25. 8. 2025 splatnou dne 15. 9. 2025. K úhradě dluhu vyzvala žalobkyně žalovaného ještě upomínkou ze dne 29. 9. 2025.

5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, podle kterého je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.

6. Dle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje. Dle § 51 odst. 3 energetického zákona je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

7. Podle § 28 odst. 2 písmeno d) energetického zákona, zákazník je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám.

8. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.

9. Podle § 17 odst. 3 písm. a), b) bod 1., písm c) vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, se výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za silovou elektřinu, která se ocení pevnou cenou za dodávku kladné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu, z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny, a z daně z přidané hodnoty a daně podle jiného právního předpisu.

10. Právní vztah mezi žalobcem a žalovaným je vztahem vyplývajícím z neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 energetického zákona. Odpovědnost je v energetickém zákoně koncipována na principu objektivity, tedy bez ohledu na zavinění. Ke zjištění této odpovědnosti postačuje, že k neoprávněnému odběru došlo a je zásadně nerozhodné, kdo neoprávněný odběr zavinil. Žalobkyně prokázala, že v období od 16. 2. 2024 do 2. 5. 2024 docházelo v odběrném místě na adrese , adresa, k neoprávněnému odběru elektřiny. Žalovanému proto vznikla dle § 51 odst. 3 uvedeného zákona povinnost nahradit žalobkyni škodu, kterou jí způsobil jakožto provozovateli distribuční soustavy neoprávněným odběrem. Výše škody vychází z ust. § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Žalobkyně taktéž prokázala, že na zjištění neoprávněného odběru vynaložila náklady v částce 8 154,19 Kč, a proto má podle ust. § 51 odst. 3 energetického zákona právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny. Žalovaný byl vyzván k úhradě vzniklé škody fakturou se splatností 15. 9. 2025, od následujícího dne pak byl v prodlení a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l o. s. ř. vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení, a to soudního poplatku 2 010 Kč a paušální náhrady nákladů řízení dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady (dále jen „vyhláška“), za 2 úkony (žalobu a předžalobní výzvu) po 300 Kč, neboť žalobkyně je účastníkem řízení, jenž ve smyslu § 1 vyhlášky nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., a který nedoložil výši hotových výdajů svých či jiného svého zástupce.