22 C 43/2022

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 29 025 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 9. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 025 Kč, nákladů spojených s uplatněným pohledávky v částce 217 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 25 000 Kč od 9. 2. 2022 do 25. 2. 2022, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 937,33 Kč a kapitalizovaného úroku v částce 5 424 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 888,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 29 025 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 6. 8. 2021 (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla [anonymizováno] žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal [anonymizováno] vrátit částku 30 274 Kč spolu s příslušenstvím do 29. 8. 2021 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný projevil svoji vůli uzavřít Smlouvu tzv. verifikační platbou, kterou provedl ze svého účtu na účet [anonymizováno], a jejímž prostřednictvím ověřila [anonymizováno] totožnost žalovaného. Součástí schvalovacího procesu ze strany [anonymizováno] bylo nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku řádně a včas, vznikla mu tak povinnosti zaplatit [anonymizováno] smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, dále paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání upomínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany [anonymizováno], postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností ke dni 8. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno žalobkyní, a to na základě zmocnění [anonymizováno]. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 5 274 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 4 025 Kč (ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny za období od 30. 8. 2021 do 7. 2. 2022), neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 937,33 Kč (z dlužné jistiny 25 000 Kč za období od 30. 8. 2021 do 7. 2. 2022), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25% z částky 25 000 Kč od 9. 2. 2022 a dále náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč za cestu pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka z důvodu osobní návštěvy. úroků ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 08. 01. 2022 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč od 08. 01. 2022 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to výpis z účtu ze dne 2. 6. 2021, smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], výpis z účtu ze dne [datum], smlouvu o úvěru [číslo] ze dne 6. 8. 2021, výpis z účtu ze dne 6. 8. 2021, obchodní podmínky [právnická osoba], upomínku ze dne 12. 9. 2021, opakovanou výzvu k úhradě ze dne 21. 9. 2021, předžalobní výzvu ze dne 29. 9. 2021, smlouvu o postoupení pohledávky ze dne 8. 12. 2021, společné prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne 21. 2. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 2. 2022, výzvu k úhradě dlužné částky ze dne 11. 2. 2022, podací arch ze dne 14. 2. 2022, předžalobní výzvu ze dne 2. 6. 2022, podací arch ze dne 6. 6. 2022 a výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne 22. 6. 2022.

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou Smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum], Smlouva obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na základě Smlouvy měl být žalovanému poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč se splatností do 30 dnů, sjednaná roční úroková sazba činí 279,83 % a výše RPSN (roční procentní sazba nákladů) činí 1 141,2 %. Ze Smlouvy je možné prodlužovat dobu splatnosti úvěru vždy o 30 dnů. Dne 6. 8. 2021 byl ke Smlouvě sjednán dodatek, kterým byla navýšena jistina úvěru na částku 25 000 Kč, takto navýšený úvěr měl být splacen nejpozději dne 29. 8. 2021, sjednaná roční úroková sazba činí 256,67 % a výše RPSN činí 1487,7%. Částka 25 000 Kč byla žalovanému vyplacena bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] dne [datum] a 8. 6. 2021 – viz doklad o verifikační platbě ve výši 1 Kč dne 2. 6. 2021 z účtu žalovaného na účet předchůdkyně žalobkyně, doklad o bezhotovostním převodu částky 8 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného dne [datum] a doklad o bezhotovostním převodu částky 17 000 Kč z účtu předchůdkyně žalobkyně na účet žalovaného dne 6. 8. 2021. Připsání částek 8 000 Kč a 17 000 Kč na účet žalovaného ověřil soud i ze sdělení [právnická osoba] ze dne 19. 9. 2022. Z Všeobecných smluvních podmínek lze dovodit způsob poskytnutí úvěru popsaný žalobkyní v žalobě. Pohledávka za žalovaným byla z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2021. Postoupení pohledávek bylo žalovanému prokazatelně oznámeno postupitelem oznámením ze dne 11. 2. 2022, které bylo prokazatelně odesláno žalovanému dne 14. 2. 2022. Žalobkyně dále předložila výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, ze kterého má vyplývat cesta pověřeného terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka, dne 29. 3. 2022, žádné další důkazy k prokázání, že se cesta uskutečnila, však žalobkyně nepředložila. Předžalobní výzva ze dne 2. 6. 2022 byla žalovanému zaslána prokazatelně 6. 6. 2022. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný na svůj dluh neuhradil před podáním žaloby ničeho.

5. Podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

7. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb., účinného od 7. 5. 2022, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru … posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období..“ 10. Podle ustanovení § 2993 věty první o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

11. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Mezi žalobkyní a žalovaným byla Smlouvou včetně dodatku uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v konečné částce 25 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit jistinu úvěru včetně příslušenství ve lhůtě stanovené Smlouvou. Žalovaný před podáním žaloby neuhradil ničeho. Žalobkyně má právo na vrácení pouze dosud neuhrazené jistiny poskytnutého úvěru v částce 25 000 Kč, Smlouvu považuje soud za neplatnou z níže popsaných důvodů.

13. Žalobkyně nedoložila soudu splnění povinnosti uložené její předchůdkyni v rámci ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť soudu skutkově nepopsala a důkazně nepodložila, jakým způsobem a s jakým výsledkem prověřila její předchůdkyně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, když tvrzení žalobkyně byla toliko obecného charakteru, tedy uvedla pouze, do kterých registrů nahlížela, ale nikoliv s jakým výsledkem, ani tuto skutečnost nedoložila. Žalobkyně se nedostavila k nařízenému ústnímu jednání a soud ji tak neměl možnost poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání těchto skutkových tvrzení. Smlouvu je tak třeba považovat za absolutně neplatnou v souladu s aktuálním zněním § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském zákonu provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrovaného má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7. 5. 2022), jak vyplývá z bohaté judikatury Nejvyššího soudu – viz např. výše zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20. 3. 2019.

14. Poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 25 000 Kč, které má soud za prokázané, je tedy s ohledem na neplatnost Smlouvy třeba posoudit jako plnění bez právního důvodu, tedy bezdůvodné obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. -„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle druhého odstavce téhož ustanovení platí:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 věta prvá o. z. přitom platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému částku ve výši 25 000 Kč, žalovaný před podáním žaloby neuhradil žalobkyni ničeho, soud tedy částku ve výši 25 000 Kč posoudil jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného vzniklé z plnění bez právního důvodu, neboť výše uvedená Smlouva dle závěru soudu nebyla platně uzavřena. V této části tedy soud žalobě vyhověl. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaný byl vyzván k plnění prokazatelně v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 6. 2022, písemnost byla žalovanému odeslána 6. 6. 2022, následujícího dne se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, od 8. 6. 2022 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 9.6.2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované.

15. Ve zbytku soud žalobu zamítl, jakékoliv další nároky uplatněné žalobkyní totiž vycházejí ze smlouvy, která nebyla platně uzavřena – viz výrok II. rozsudku.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 888,88 Kč, přičemž tato částka představuje 72,26 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,13 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 13,87 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 162 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 025 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.