22 C 50/2026

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 456 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 456 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 880 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení a z částky 9 976 Kč od 24. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 456 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen "ZOPV"). Žalovaný, coby provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, RZ: , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu vozidla , anonymizováno, (dále pouze „vozidlo“), neměl k vozidlu od 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024 (celkem 80 dnů) a od 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025 (celkem 116 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 86 Kč, celkem tedy 6 880 Kč a 9 976 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných částek a poplatků spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 23. 7. 2025. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu dne 25. 11. 2025 byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaný byl v období od 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024 a od 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025 provozovatelem i vlastníkem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, na které nebylo po dobu 80 a 116 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované (kupní smlouva ze dne 3. 4. 2023 a sdělení MěÚ , obec, ze dne 1. 4. 2026). Dne 9. 5. 2025 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvků do garančního fondu ve výši 7 180 Kč za provozování vozidla v období od 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024 a ve výši 10 276 Kč za provozování vozidla v období od 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025 bez sjednaného pojištění odpovědnosti, a to ve lhůtě 60 dnů s tím, že v těchto částkách jsou zahrnuty i náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku vždy ve výši 300 Kč. Dne 8. 8. 2025 mu byla zaslána upomínka na zaplacení dlužných příspěvků a dne 29. 8. 2025 mu byla zaslána II. upomínka. Předžalobní upomínka na zaplacení dlužné částky byla žalovanému zaslána dne 25. 11. 2025.Podle ustanovení § 6 odst. 1 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 téhož ustanovení má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.Podle ustanovení § 45 odst. 2 ZOPV provozovatel tuzemského vozidla zaplatí , žalobkyni, příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle ustanovení § 45 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle ustanovení § 45 odst. 4 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 69/2024 Sb. denní sazba příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti činí 65 Kč, jde-li o nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností nepřesahující 3 500 kg. Podle ustanovení § 6 téže vyhlášky výše paušálních nákladů , žalobkyně, spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč.V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl na vozidlo v období od 9. 9. 2024 do 27. 11. 2024, tedy po dobu 80 dnů, a v období od 28. 11. 2024 do 23. 3. 2025, tedy po dobu 116 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč, která odpovídá druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky, tedy 16 856 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč, a to za každé uvedené období, celkem 600 Kč. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 17 456 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 456 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.