22 C 59/2025

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci manžela: Jméno manžela, narozený Datum narození manžela bytem Adresa manžela a manželky: jméno manželky, narozená Datum narození manželky bytem adresa manželky pro rozvod manželství

I. Manželství, které uzavřeli Jméno manžela, rozený rodné přijmení, a jméno manželky dne 17. 10. 2020 v město, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Manžel se domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželství je hluboce a trvale rozvráceno, neboť manželé mají neshody v komunikaci a manželka mu byla nevěrná. Manželka se k návrhu připojila. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: 1. manželství účastníků bylo uzavřeno dne 17. 10. 2020 v město, 2. z manželství se nenarodily žádné děti, 3. manželé netvoří manželské společenství, intimně se nestýkají po dobu 7 měsíců, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Protože manželka je slovenským státním příslušníkem, je ve sporu obsažen mezinárodní prvek a soud proto nejprve řešil otázku, zda má k projednání návrhu na rozvod manželství dánu pravomoc. Ta je upravena Nařízením Rady (ES) č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 (dále jen „Brusel II“) konkrétně článkem 3, podle kterého je příslušný soud, na jehož území má navrhovatel obvyklé bydliště, v němž bydlel nejméně šest měsíců bezprostředně před podáním návrhu na rozvod. Podle zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a jeho ustanovení § 47 a následující je rozhodným právem český právní řád, proto soud aplikoval na toto řízení příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. z.“). Manželka má od roku 2022 povolen trvalý pobyt na území ČR, soud proto posuzoval návrh účastníků podle českých právních norem. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 3 o. z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí ve smyslu ustanovení § 758 o. z., jelikož netvoří manželské společenství, ani jeden z manželů nechce manželské soužití obnovit a v manželství setrvat. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení § 755 o. z., soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Příčinu rozvratu manželství soud spatřuje v rozdílných názorech na společné soužití. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, neboť se účastníci práva odvolání vzdali. Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona). Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku oznámit příslušnému matričnímu úřadu, že přijímá opět své dřívější příjmení.