22 C 97/2021

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Durdovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 3 619 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 619 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 560 Kč od 22. 5. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 807 Kč od 10. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 907 Kč od 18. 7. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 345 Kč od 30. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 619 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu č. anonymizováno o sdružených službách dodávky elektřiny a zemního plynu pro domácnosti, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu a zemní plyn v odběrném místě na adrese adresa žalovaného. Žalovaná částka zahrnuje částku 560 Kč představující spotřebovanou elektřinu z faktury číslo splatné 21. 5. 2020, částku 807 Kč představující náklady spojené s přerušením z faktury číslo splatné 9. 7. 2020, částku 907 Kč představující poplatky za přerušení z faktury číslo splatné 17. 7. 2020 a částku 1 345 Kč představující spotřebovanou elektřinu z faktury číslo splatné 29. 8. 2020. Žalovaný dlužné částky neuhradil ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Z listin předložených žalobkyní učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný si s žalobkyní sjednal dodávky elektřiny do odběrného místa číslo dodávky plynu do odběrného místa anonymizováno na adrese adresa žalovaného. Dne datum vystavila žalobkyně fakturu číslo splatnou 21. 5. 2020 zahrnující vyúčtování dodávky elektřiny v období od datum do datum v celkové výši 2 124,01 Kč, po započtení uhrazených záloh měl žalovaný uhradit částku 560 Kč. Dne 9. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dosud neuhrazených pohledávek v celkové výši 1 407 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě do 17. 6. 2020, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky do odběrných míst. Dne 10. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 1 967 Kč. Dne 23. 6. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dosud neuhrazených pohledávek v celkové výši 2 167 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě do 1. 7. 2020, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky do odběrných míst. Dne datum vystavila žalobkyně fakturu číslo na částku 807 Kč za náklady spojené s přerušením dodávky číslo, přičemž tato částka vyplývá z ceníku žalobkyně. Dne datum vystavila žalobkyně fakturu číslo na celkovou částku 1 815 Kč splatnou 17. 7. 2020, z toho 907,50 Kč činil poplatek za odpojení elektřiny číslo a 907,50 Kč činil poplatek za opětovné připojení elektřiny číslo, přičemž výše poplatků vyplývá z ceníků žalobkyně a distributora. Přerušení dodávky provedl distributor dne 10. 7. 2020 a částku za přerušení vyfakturoval žalobkyni dne 10. 8. 2020, tuto fakturu žalobkyně uhradila dne 28. 8. 2020. Dne 29. 7. 2020 žalobkyně odstoupila od smlouvy anonymizováno z důvodu opakovaného neuhrazení závazků. Téhož dne vyzvala žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 4 889 Kč. Dne 11. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dosud neuhrazených pohledávek v celkové výši 5 189 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě do 19. 8. 2020, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky do odběrných míst. Dne 12. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 5 189 Kč. Dne datum vystavila žalobkyně konečnou fakturu číslo splatnou 29. 8. 2020 zahrnující vyúčtování dodávky elektřiny v období od 30. 4. 2020 do 10. 8. 2020 za celkovou částku 1 345 Kč. Dne 25. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dosud neuhrazených pohledávek v celkové výši 3 881 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě do 2. 9. 2020, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky do odběrných míst. Dne 26. 8. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 9 731 Kč. Dne 8. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dosud neuhrazených pohledávek v celkové výši 3 881 Kč s upozorněním, že pokud nedojde k úhradě do 16. 9. 2020, přistoupí žalobkyně k přerušení dodávky do odběrných míst. Dne 9. 9. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky v souhrnné výši 5 026 Kč. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaný dosud neuhradil částku 560 Kč z faktury číslo částku 807 Kč z faktury číslo částku 907 Kč z faktury číslo částku 1 345 Kč z faktury číslo. Z tvrzení žalobkyně a absence tvrzení žalovaného o opaku má soud za prokázané, že žalovaný dlužnou částku neuhradil. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena jednak smlouva v souladu s ustanovením § 72 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále„ EZ“) o dodávce plynu do odběrného místa a smlouva dle ustanovení § 50 EZ o dodávce elektřiny do odběrného místa. Žalobkyně prokázala, že plyn i elektřinu dodala, žalovaný však za dodávky elektřiny nezaplatil celou fakturovanou cenu. Za elektřinu odebranou v době od 8. 5. 2019 do 29. 4. 2020 dluží 560 Kč (po odpočtu uhrazených záloh) a za elektřinu odebranou v době od 30. 4. 2020 do 10. 8. 2020 dluží 1 345 Kč. Žalobkyně má rovněž nárok na zaplacení administrativních nákladů spojených s přerušením dodávky elektřiny, když výše těchto nákladů vyplývá z ceníku žalobkyně, s nímž žalovaný podpisem smlouvy vyslovil souhlas. Konečně má žalobkyně nárok na zaplacení částky 908 Kč (750 Kč + DPH 21%) představující částku, kterou žalobkyně uhradila distributorovi za odpojení odběrného místa z distribuční sítě. Nárok na zaplacení této částky vyplývá z ustanovení § 51 odst. 3 EZ. Žaloba byla podaná důvodně, a proto jí soud vyhověl včetně příslušenství, kterým je úrok z prodlení definovaný v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když právo na něj vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Z uvedených důvodů proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 619 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.