23 C 107/2023

Plný text

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 3 630 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 637,66 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 327,34 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 3 630 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného, poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy a nákladů na vyhotovení a zaslání upomínky.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Účastníci řízení se písemně dohodli, že žalobkyně počínaje dnem 12. 10. 2018 pro případ, že nastane předmětnou dohodou specifikovaná nahodilá událost, poskytne žalovanému nebo třetí osobě touto dohodou sjednané plnění, za což měl žalovaný od 12. 10. 2018 platit žalobkyni měsíčně cenu 745 Kč, a to vždy k 12. dni v měsíci. Doba trvání této dohody byla sjednána do 11. 10. 2067. Pro případ předčasného ukončení předmětné dohody byla účastníky sjednána peněžní sankce ve výši 350 Kč. Za součást předmětné dohody byl v jejím textu označen rovněž dokument s názvem„ Pojistné podmínky pro pojištění [anonymizována dvě slova]“, (dále jen„ pojistné podmínky“) a„ Přehled poplatků a parametrů pojištění [anonymizována dvě slova]“, (dále jen„ přehled poplatků“). Žalovaný však účastníky řízení dohodnutou cenu ke dni 12. 12. 2021, 12. 1. 2022, 12. 2. 2022 a 12. 3. 2022, a to i přes opakované upomínky žalobkyně, neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 24. 1. 2022, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené dohody obsahovala rovněž výzvu k úhradě dosud nezaplacených cen v souhrnné výši 1 490 Kč Lhůta pro zaplacení požadované částky byla stanovena do 11. 4. 2022, a to včetně upozornění, že nebude-li uvedená cena do 11. 4. 2022 uhrazena, dohoda účastníků od počátku zanikne. S ohledem na skutečnost, že žalovaný na tuto výzvu nikterak nezareagoval a předmětnou částku neuhradil, byl mu dopisem ze dne 20. 4. 2022 oznámen zánik účastníky uzavřené dohody, a to uplynutím dne 11. 4. 2022. Žalovaný byl k uvedenému dni rovněž vyzván k úhradě částky 350 Kč za předčasné ukončení předmětné dohody. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci nároku žalobkyně na úhradu jí požadované částky, ani nerozporoval skutečnost, že předmětná částka nebyla uhrazena, žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil.

5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 2050 o. z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě částečně vyhověl.

7. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva na dobu určitou, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo sjednáno jako měsíční s počátkem pojištění od 12. 10. 2021. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 12. 12. 2021, 12. 1. 2022, 12. 2. 2022, 12. 3. 2022 neuhradil sjednané pojistné v souhrnné výši 2 980 Kč. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 22. 4. 2021, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný ani přes upomínku žalobkyně dlužné pojistné neuhradil, zavázal jej soud k úhradě v tomto řízení žalobkyní požadované dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 12. 12. 2021 do 11. 4. 2022, a to spolu s účastníky sjednanou smluvní pokutou za předčasné ukončení předmětné pojistné smlouvy v souhrnné výši 3 330 Kč, a to včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 307,66 Kč stanoveného v souladu s návrhem žalobkyně od 13. 4. 2022 do 24. 1. 2023, svým rozhodnutím.

8. Ve vztahu k žalobkyní požadovanému poplatku za vyhotovení a odeslání„ upomínky k zaplacení dlužného pojistného“ ve výši 300 Kč soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za zaslání upomínky k plnění nebyla mezi účastníky v předmětné pojistné smlouvě sjednána. Ujednání o povinnosti žalovaného zaplatit náklady spojené s vymáháním dlužného pojistného bylo uvedeno v pojistných podmínkách žalobkyně připojených k předmětné pojistné smlouvě, podle kterých mohla žalobkyně pro případ nezaplacení pojistného včas a ve správné výši na žalovaném požadovat„ úrok z prodlení a náklady spojené s upomínáním a vymáháním tohoto pojistného“. Výši těchto nákladů spojených s vymáháním dlužného pojistného žalobkyně poté paušálně vyčíslila v „ Sazebníku nákladů u produktů neživotního pojištění“ (účinného od 1. 6. 2019), a to jako 300 Kč za„ Upomínku k zaplacení dlužného pojistného“. Tento sazebník však nebyl v účastníky uzavřené pojistné smlouvě (např. na rozdíl od poplatku za předčasné ukončení pojistné smlouvy) označen jako dokument tvořící její nedílnou součást. Z uvedeného vyplývá, že požadavek žalobkyně na úhradu poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky dlužného pojistného, kdy výše tohoto poplatku byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedeného poplatku v účastníky sjednané pojistné smlouvě, nemůže obstát.

9. V souvislosti s absencí vyčíslení reálných nákladů vzniklých vyhovením a zasláním upomínky žalovanému a jejich nahrazení paušalizovaným poplatkem je třeba uvést, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednání takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V projednávané věci tak žalobkyní požadovaný paušalizovaný poplatek odpovídá svým charakterem ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. Skutečnost, že žalobkyně spojuje tento paušální poplatek s písemnou upomínkou, na daném závěru nemůže nic změnit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019).

10. Dále je třeba připomenout, že žalovaný se v předmětném smluvním vztahu nacházel v postavení spotřebitele. Je pravdou, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy, ale ani uplatnění obchodních podmínek není neomezené a výše uvedená relevantní právní úprava stanovuje základní limity, jejichž porušení, zejména ve vztahu ke spotřebiteli jako slabší straně, sankcionuje absolutní neplatností.

11. Soud rovněž doplňuje, že ochrana spotřebitele je výrazem ústavního principu rovnosti, a to v jeho materiálním pojetí. I v případech, kdy zákonodárce slabší smluvní stranu nezvýhodnil výslovně, aby dal pro konkrétní situaci přednost rovnosti faktické před formální, ponechává orgánu, který právo aplikuje, prostor pro řešení disproporcí mezi neúplností psaného práva a povahou konkrétního případu cestou aplikace ústavních principů v materiálním pojetí právního státu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 42/03). V tomto kontextu pak ve vztahu ke smlouvám uzavíraným se spotřebitelem Ústavní soud zdůraznil zásadu poctivosti v oblasti ochrany spotřebitele, kterou aplikoval ve formě tzv. principu důvěry (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. II. ÚS 3/06).

12. V návaznosti na judikaturu konstatovanou shora Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, dovodil, že se zásada poctivosti projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvláště jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný. Smluvní ujednání tak musí mít dostatečnou velikost písma, nesmějí být ve výrazně menší velikosti než okolní text či nesmějí být umístěna v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. V souvislosti s obchodními podmínkami pak Ústavní soud uvedl, že stěžejním účelem obchodních podmínek v kontraktačním procesu se spotřebitelem by měl být především popis technického a vysvětlujícího charakteru, a nikoliv skrytá ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná. Ve světle těchto informací pak Ústavní soud dále konstatoval, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě.

13. Pojistná smlouva uzavřená mezi žalovaným a žalobkyní vyjma drobným písmem uvedené stručné informace o existenci pojistných podmínek, které je třeba považovat za ujednání tvořící nedílnou součást uzavřené pojistné smlouvy, neobsahovala žádnou konkrétní informaci o poplatcích spojených s vymáháním dlužného pojistného, jejich výši či specifikaci konkrétních úkonů žalobkyně, se kterými by měl být tento poplatek spojen. V uzavřené pojistné smlouvě absentovalo rovněž označení konkrétních ustanovení pojistných podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu pojistné smlouvy navíc nevyplývalo ani to, zda se ujednání o paušalizovaném poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky nachází na jednom či více místech pojistných podmínek či dalších dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že ujednání o poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného ve výši 300 Kč je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu, a to včetně příslušného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 27,34 Kč, zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, kdy neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 630 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.